--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Komunistická bomba položená na Evropu
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Komunistická bomba položená na Evropu "Znáte všichni tu pohádku o nahém králi. Cítím se jako její hrdina: Všichni vi dí, že král je nahý, ale nikdo nemá odvahu to říci. Teprve já jsem to udělal" - tak hovořil o své knize "Ledoborec" Viktor Suvorov během svého setkání se čt enáři v Polsku.

Letos se okázale v Moskvě slavilo 50. výročí ukončení II. světové války za ú časti ruských vojsk, které současně prováděly genocidu čečenského národa. Záro veň byla vydána jubilejní poštovní známka ze Stalinem.

Letos bylo také ale 54. výročí vypuknutí německo-sovětské války. Připomeňme si ho z jiného úhlu pohledu, článkem Rafala A. Ziemkiewicze, v souvislosti s kni hou "Ledoborec", jejíž autor je bývalý důstojník vojenské kontrarozvědky GRU n a kterého stále platí vynesený rozsudek smrti. Rozhovor s ním jsme již přinesl i v NN č. 3O.

S napadením SSSR Hitlerem je spojeno mnoho záhad, jež oficiální verze historie , vnucená světu sovětskou propagandou, nebyla nikdy schopna vysvětlit. Hitler dokonale věděl , a nejedenkrát dal o tom znát, že že příčinou porážky Německa v první světové válce bylo současné otevření dvou front. Opakoval svým spolupr acovníkům, že Němci nemohou vyhrát dlouhodobou válku s celým světem, počítajíc í s vyčerpáním protivníka. Proč tedy zaútočil podle oficiální historie v takov ém případě na připravený na válku Sovětský svaz?

Předpokládejme, že Hitler byl šílencem s nevypočítatelnými rozhodnutími. JAK ALE VYSVĚTLÍME NÁSLEDUJÍCÍ ZÁHADU?

Nezvyklá lehkost s jakou Němci drtili sovětská vojska v prvních měsících válk y, dobývajíce stovky tanků, obrovské muniční sklady, porážející celou armádu p rotivníka s okamžitým získáním obrovských prostorů? Proč tak četná Rudá armáda se v prvních měsících války vůbec nebránila, anebo velice špatně? Je samozřejmé že tyto záhady se v zemích ovládaných komunisty přecházely mlčen ím. Proč ale sovětskou verzi nekriticky přijali západní historikové? Shodně s touto verzí byl SSSR zcela na válku nepřipraven a v okamžiku její vyp uknutí nedisponoval moderním vybavením ani operačními plány a velitelské kádry byly zdecimovány stalinovskou Velkou čistkou. Proto byl potřebný ústup a mraz ivá zima, aby Stalin byl schopen se zorganizovat a vyzbrojit novou armádu, kte rá by uskutečnila protiútok.

Tato verze je stále závazná, ale má jednu vadu: Byla vymyšlena ex post a byla přizpůsobena politickým poválečným principům. Konfrontace s fakty - dokonce i jen s těmi, které předložili sovětští historici - a s oficiálními cíly Stalino vy politiky v meziválečném období, ani na okamžik neobstojí u kritiky. ZÁRODEK REVOLUCE

Velká světová válka byla klíčovým bodem programu Marxe a Engelse. Válka je zár odkem světové revoluce - vysvětlovali. Jejich věrný učeň, Lenin, byl nucen ten to plán modifikovat, ale jenom trochu: Komunistické hnutí musí války využít a soustředit se na provedení revoluce v jedné zemi. Později se vojensky postaví proti ostatním kapitalistickým státům a "osvobodí je." Píšící svůj program rok u 1916 Lenin předvídal, že vytvoření prvního komunistického státu potrvá příli š dlouho, než aby se využilo tehdejší války k provedení světové revoluce. Tent o cíl se dosáhne teprve během druhé světové války, kterou již tehdy, dlouho př ed Hitlerem, Lenin uznal za potřebnou a nevyhnutelnou.

V podstatě Rudá Armáda zadržená u Varšavy, a potom krvavě potlačující stále no vě vznikající nová povstání v Rusku, nemohla využít válkou vyvolané krize a po moci komunistické revoltě v Německu, Maďarsku a na Slovensku. Přesto Osvobozen ecká válka a rozšíření komunizmu na celý svět, zůstaly hlavním cílem veškeré p olitiky Lenina a jeho nástupců. Proto také zemi ve které vládli nenazvali Rusk em ale Sovětským svazem a jeho ústava, přijatá v roce 1922, otevřeně deklarova la, že počet tvořících se republik bude vzrůstat až Svaz zahrne všechny země s věta.

VELKÉ OSVOBOZENÍ

Stalin se ne bezdůvodně prohlásil dědicem a pokračovatelem Leninových myšlenek . V roce 1927 Stalin v promluvě na plénu ÚV strany vyhlašuje, že druhá světová válka je nevyhnutelná a že Sovětský svaz "se k ní přidá jako poslední, aby ro zhodl". Od toho roku začíná též podporovat usilujícího o moc Hitlera. Je třeba říci, že Stalinovi činí po mnoho desetiletí historikové ohromnou křiv du. Z tohoto geniálního zločince se dělal naivní hlupák, kterým zcela jistě ni kdy nebyl. Účast Stalina na zničení sociálních demokratů, a tím otevření cesty k moci národním socialistům, historikové od doby Chruščova vysvětlují jeho za slepeností. Více se již mýlit nemohli. Stalin postupoval s velkou vypočítavost í, vysvětlujíce své pohnutky zcela jasně: Sociální demokraty a pacifisty je tř eba zničit, protože odnímají proletariátu bojového ducha a odvrací ho od světo vé revoluce.

V tom samém roce 1927 Stalin přistupuje k intenzivní industrializaci. Vše co b ylo možné prodat putuje za hranice. Aby zrealizoval plán " transformace na těž ký průmysl" Stalin vyváží ze země veškeré bohatství, památky, umělecká díla a především potraviny. Během kolektivizace, při které zaplatilo smrtí hladem něk olik miliónů lidí, SSSR každoročně prodával pět miliónů tun obilí. Za cenu nes mírného utrpení lidu sovětský diktátor vybudoval nejsilnější armádu světa. Již v roce 1932 Rudá armáda disponovala čtyřmi tisíci tanků. Roku 1941 měla přes tři tisíce tanků pouze jedna armáda, a to 9. útočná armáda, soustředěná u Rumu nských hranic. Pro porovnání, Hitler v okamžiku napadení Polska měl asi 3200 t anků. Tento počet tvořil sotva půlroční výrobu lokomotiv pouze jednoho podniku v Charkově, který v roce 1933, kdy ho navštívil Heinz Guderian, vyráběl 22 ta nků denně.

K tomu ještě dodejme skoro 25 000 letadel vyrobených před rokem 1937 nebo vyš kolení a vybavení miliónu(!) parašutistů, a získáme představu o nepřipravenost i Sovětského svazu na válku.

LEDOBOREC V POHYBU

Stalinův promyšlený plán již v roce 1927, pro rok 1941, probíhal přesně dle zá měru. Hitler se v Německu ujmul moci a hnal se do války. Aby ji mohl rozpoutat potřeboval mít zabezpečený týl.

Ve svých vzpomínkách Chruščov vzpomíná, že po podepsání paktu Ribentrop-Moloto v byl Stalin velmi vzrušen a radostný, opakoval si též: "Oklamal jsem ho, okla mal jsem Hitlera! " Měl důvod ke vzrušení. Podepsání smlouvy otvíralo cestu k realizaci jeho velkého plánu světové revoluce. Byl to skutečný začátek války o které snil Marx, Engels a Lenin, a ke které se Stalin připravoval již po mnoh o let. Ale přesto Stalin dohodu ihned málem porušil. V souladu s ní 1. září 19 39 oba sousedi měli zaútočit na Polsko současně. Stalin však počkal, až získal jistotu, že se situace vyvíjí podle jeho plánu.

Toho samého dne, kdy hitlerovská vojska překračovala polskou hranici, byla v S ovětském svazu zavedena povinná vojenská služba. K červnu 1941 bylo zformováno 26 armád a další se stále tvořily. Některé z nich - jak již vzpomenutá 9. arm áda - byly ve skutečnosti skupinou armád. Ve vrcholném období občanské války, bolševické Rusko disponovalo sotva šestnácti, nesrovnatelně menšími uskupeními .

Nastává tedy otázka: Proč Rudá armáda utrpěla v prvních měsících války tak drt ivou porážku?

Odpověď na tuto otázku je velmi prostá: Proto, že po roce 1939 se SSSR připrav oval výlučně na útočnou válku. Takové velké množství vyráběných tanků se vůbec nehodilo na ruské cesty - byly projektovány na západoevropské dálnice. Letadl a ruského letectva byla určena k ničení pozemních cílů. Piloti stíhaček nebyli vyškoleni ke vzdušným bojům. Když se Stalin seznámil s konstrukcí výborného ú točného letadla IL-2, zavolal osobně konstruktérovi a doporučil mu aby odstran il stanoviště týlového střelce: Bylo zbytečné, neboť celé letectvo nepřítele m ělo být zničeno na zemi jedním masovým úderem - tak jak se to vlastně stalo le tectvu sovětskému. V roce 1941 pozemní vojska disponovala zbraněmi, které se h odily pouze k útoku a jejich školení i řád vůbec nepočítaly s obranou činností . Milión parašutistů pro obranu se nedalo vůbec využít. Nakonec jich bylo využ ito jako pěchoty.

NĚMCI BYLI RYCHLEJŠÍ

Přípravy k válce se od roku 1939 děly plnou parou: ale tak, že se zdály zdánli vě zcela nesmyslné. V třicátých letech byl vybudován na západní hranici SSSR s ilný pevnostní pás, zvaný Stalinova linie. Po září 1939 byla tato opevnění dem ontována a zbořena, mosty a průmyslové podniky byly odminovány, a místo toho b yly vybudovány kilometry cest a železničních tratí směřujících k hranici. Byly rozebrány zásekové přehrady, zasypány zákopy a byly rozpuštěny partyzánské od díly, které byly připraveny k diverzním akcím v týlu nepřítele a zničeny jejic h tajné základny.

Z nitra obrovské země přibývaly stále nové divize. Celý SSSR byl bez vojska. P řibývající oddíly byly tajně doslovně jeden na druhém natěsnány co nejblíže k hranici, takovým způsobem, že nebylo možné se zakopat. Dokonce i síly NKVD byl y po roce 1939 aktivovány do třech armád.

Vysvětluje se to nekompetencí Stalina. Ve skutečnosti toto zdánlivé nesmyslné zničení vlastní obrany a vystavení mocné vojenské síly záhubě již při prvním ú toku nepřítele na hranici, bylo normální ofenzivní přípravou. Na druhé straně hranice Němci dělali totéž, jak v zrcadlovém obraze. Ale s jedním rozdílem: By li o dva týdny rychlejší. Suvorov vyvozuje, že sovětská ofenzíva měla nastat 6 . července 1941.

Hitler v roce 1941 chybu neudělal, jak se tvrdí. Snažil se pouze zoufale napra vit chybu, které se dopustil před dvěma lety. Stalinovy přípravy nemohly ujít pozornosti Abwehru, stejně jak zesilující se tón sovětské propagandy, která př edpovídala Velkou osvobozeneckou válku a rozšíření SSSR o mnoho nových republi k. V roce 1940, v době když se Stalin zabýval Besarábií, odkud plynuly zdroje německé ropy, se Hitler musel nacházet ve smrtelném ohrožení. V jakém stupni b ylo napadení SSSR zoufalé, nechť svědčí alespoň skutečnost, že ho Němci uskute čnili bez základní přípravy, dokonce bez zimních uniforem a mrazuvzdorného maz iva.

CO BY SE STALO...

Výmluvnost faktů shromážděných Suvorovem, které zde pro jejich množství nelze uvést, je zaskakující. Všechno zapadá do logického, nevěrohodného precizního p lánu, který byl Stalinem realizován se stejnou chytrostí a důsledností, se kte rou se dostal k moci. Jak by vypadal svět, kdyby Hitler nezkřížil Stalinovy ši ky? Kdyby milióny tankistů a parašutistů rozdrtilo masovým úderem Wehrmacht a vkročilo do již Hitlerem poražené Francie, Skandinávie a na Balkán? Mohl by to být zajímavý úkol pro historiky: Kde by se zastavilo "velké osvoboz ení", ke kterému tak nevěryhodně rozhodně usilovali Lenin a Stalin, za cenu de sítek miliónů lidských bytostí a vržení národů do nepředstavitelné bídy? Mohl by to být zajímavý úkol pro historiky, kdyby tomu nebránila skutečnost, že his torikové svobodného světa dobrovolně oslepli na zjevná fakta, pohrouženi v hlu bokém přesvědčení, že poněvadž SSSR porazil strašného, šíleného zločince, pak sugerování o něm čehokoliv zlého, se rovná vyslovení pro stranu tvůrců holocau stu. Ale skutečnost, že to právě komunisté a zejména nejdokonalejší z nich Sta lin z vypočítavostí položili na Evropu bombu a nechali ji vybuchnout, není pov álečný Západ schopen vzít na vědomí. Reakce na překvapující skutečnosti v kniz e Suvorova - velké mlčení - ukazuje na to, že uplyne ještě mnoho času, než Záp ad bude schopen přijmout pravdu, i když naštěstí ze strašného dědictví Stalina již mnoho nezůstalo.

Rafal A. ZIEMKIEWICZ, GP Přel.: Jaroslav KROUPA