--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Quo vadis Slovensko ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/033 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Komentář Necenzurovaných novin: QUO VADIS, SLOVENSKO? FAUX PAS BRATISLAVY POKRAČUJÍ...

Ani letos mimořádně horké léto a období prázdnin, resp. dovolených, neubraly n a intenzitě politického života země na východ od našich hranic: Naopak, stále se stupňuje. Což je vidět zejména na stránkách tamních novin, které téměř každ ý den přinášejí nějaké neočekávané "informační bomby", či spíše řečeno senzace skandální příchuti. Stačí připomenout nedávná prohlášení maďarských menšinový ch politiků a poslanců slovenského parlamentu Miklóse Duraye, Bély Bugára a Lá szla Nagye po jejich návratu ze soukromé cesty do USA, resp. projev Miklóse Du raye v maďarském Debrecíně, kde kritizoval oficiální vládní menšinovou politik u. Nebo koalicí prosazované nové znění tzv. jazykového zákona... Zvýšenou pozo rnost je však nutné věnovat také tomu, co předminulý týden řekl předseda Slove nské národní strany Ján Slota. Totiž, že na Slovensku se už nachází "jakýchsi" deset miliónů dolarů ze Západu, určených na zkompromitování koaličních poslan ců, s jejichž pomocí prý hodlá opozice provést na podzim parlamentní převrat a odstavit opět Vladimíra Mečiara a jeho partnery z centra moci...

O penězích, určených k podplácení, ovšem nehovořil pouze nacionalista Ján Slot a. Začátkem minulého týdne totiž obvinil předseda Demokratické unie Jozef Mora včík Mačiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, že shromažďuje fond ve výši 20 0 miliónů korun určených pro změnu na zkorumpování opozičních poslanců. Údajně ptoto, aby pak s pomocí jejich hlasů vládní koalice dvoutřetinovou ústavní vě tšinou dosáhla parlamentního odvolání presidenta Slovenské republiky Michala K ováče. Což pochopitelně mluvčí HZDS briskně odmítl a ono obvinění nazval účelo vým tvrzením.

(Zdá se ale, že většina našich bývalých spoluobčanů ve východní části někdejší Československé federace je stále více přesvědčena, že ve velké politice jsou dost silně "namočeny" také velké peníze: Samozřejmě v patřičném množství i ty špinavé. Jak vidno, hovoří o tom nepokrytě obě znepřátelené strany slovenského politického spektra. Čímž nepřímo přiznávají, že cosi takového skutečně exist uje...)

* * *

"Slovenská republika už nedrží krok se zeměmi Visegrádu." Tak zněly titulky vě tšiny novin ze středy 9. srpna. A to byl také hlavní obsah dalšího skandálu, k terý v hlavním městě od 1. ledna 1993 samostatného slovenského státu Bratislav ě tentokrát rozvířil sám slovenský president Michal Kováč: Úajně se to dozvědě l při rozhovorech s představiteli americké administrativy v rámci své pracovní návštěvy USA, sdělil president v interview bratislavskému rozhlasu den předtí m. Z oněch jednání prý vyplynulo, že v otázkách demokracie a reforem už Sloven sko dost zaostává za Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Tento stav zmíněn é činitele "velmi mrzí, protože mají skutečný zájem, aby se i Slovenská republ ika mohla stát dobrým a užitečným článkem středoevropského regiónu...", tvrdil Michal Kováč. Dále uvedl, že američtí představitelé ho požádali, aby o tomto jejich stanovisku informoval slovenskou vládu, politické představitele své zem ě a také širokou veřejnost.

("Není to příjemný úkol a musím říci, ře jsem se cítil velmi nedobře. Mnohé vě ci jsem se jim pokoušel vysvětlit, jak je vidím já, že jde o dočasné problémy nebo názory na to, jak má fungovat demokracie," dodal na závěr svého interview president Michal Kováč. Američané však údajně na svých stanoviscích trvali a odůvodňovali je mimo jiné i tím, že obdobný názor mají také všechny státy Evro pské unie...)

* * *

Reakce vládního tábora na sebe nedala dlouho čekat: Vedení HZDS týž den ve slo venském rozhlase presidenta za jeho interview ostře napadlo. "Pokud takovýto n ázor představitelé USA vskutku vyslovili, je to bohužel důkaz, že Michal Kováč měl po vyslovení nedůvěry v Národní radě Slovenské republiky 5. května 1995 b ezodkladně odstoupit. Svým tvrdošíjným setrváváním ve funkci totiž poškozuje d obré jméno Slovenska v zahraničí..." Což mimo jiné znamená, že podle HZDS niko liv kabinet a vládní koalice v parlamentu, ale president je příčinou toho, že "v otázkách demokracie a reforem už Slovensko dost zaostává za zeměmi Visegrád u". A to i přes to, že americký vicepresident Al Gore při svém setkání s Micha lem Kováčem výslovně ocenil pozitivní úlohu slovenského presidenta při histori ckém procesu znovuobnovování demokracie a transformace Slovenska.

(Prohlášení HZDS ovšem nebylo jedinou reakcí na Kováčovo interview. Ozval se i sám předseda HZDS a premiér Vladimír Mečiar, a to hned následující den: Tvrdi l, že se vyjádřením presidenta Michala Kováče za jeho návštěvy USA "v každém p řípadě bude zabývat parlament na svém zářijovém zasedání..." Navíc podle Mečia ra Kováčovy výroky o zaostávání Slovenska v reformách a demokracii nejsou jedi ným presidentovým "trapasem" ve vztahu ke kabinetu: " Těch se stalo víc i uvni tř státu, když se negativně presentovala činnost vlády, když se stavěla vláda do pozice, v níž se reálně nenacházela..." Ozvala se však i vláda sama. Prostř ednictvím ministerstva zahraničí vyslala totiž ve čtvrtek 10. srpna svému seve roamerickému protějšku nótu, ve které žádá o vysvětlení, zda jde o oficiální z měnu postoje USA ke Slovensku. Což president Michal Kováč vzápětí komentoval p ro deník Národná obroda slovy: " Kdybychom přátelské připomínky chápali jako z asahování do vnitřních záležitostí, tak by to bylo postavené na hlavu...") * * *

Zdá se, že tím by celá záležitost mohla končit. Nebýt ale několika maličkostí. Například skutečnosti, že autentičnost výroků washingtonských činitelů potvrz uje i interní zpráva slovenského velvyslance v USA Branislava Richarduse o "pr ůběhu soukromého oběda presidenta Slovenské republiky s představiteli Bílého d omu, ministerstva zahraničí a ministerstva obrany USA". Mnohem závažnější však je cosi jiného. Totiž, že ony "invektivy" vyslovili poradci amerického presid enta a "náměstci náměstků" zmíněných ministrů zahraničí a obrany: Tedy úředníc i, kteří nejsou kompetentní vyjadřovat oficiální stanoviska vlády. A že presid ent ony invektivy, bez ohledu na to, že jsou pravdivé, je jako oficiální stano viska presentoval, čímž nahrál "přímo na smeč" svým odpůrcům. Takže lze v nejb ližší době očekávat maximální vyostření koaličních útoků, zejména ze strany HZ DS, na Michala Kováče. A také odpověď americké ambasády v Bratislavě, která v posledních třech týdnech musí už po třetí reagovat na aféry slovenské politick é scény. Což rozhodně není dobrou vizitkou pro sotva tři roky samostatné Slove nsko: Už proto ne, že bratislavské velvyslanectví se tím stává patrně nejvytíž enější diplomatickou misí USA...

* * *

Dobrou vizitkou Slovenska však není také něco jiného. Tamní vláda totiž začátk em minulého týdne na svém posledním zasedání schválila novelu zákona o civilní službě. Nic neobvyklého, dalo by se říct. Kdyby ovšem v oné novele nešlo o di skriminaci tzv. "absolventů" civilní služby. Čili těch, kdož z osobních či náb oženských důvodů odmítli nastoupit na vojnu a vykonávali náhradní službu. Podl e návrhu zákona budou pro ně například zpřísněny podmínky pro vydávání zbrojní ch pasů. A obdobné to má být i s kritérii pro jejich eventuální působení ve st átní správě. "Ve státní správě nemají co dělat lidé, kteří nevykonávali vojens kou službu", uvedl v této souvislosti státní tajemník ministerstva obrany a ko nkrétně dodal, že se jedná o službu u policie, celní stráže, ve finančních org ánech a v diplomacii. "Budeme apelovat i na vedoucí veřejnoprávních institucí, na televizi a rozhlas, " uvedl dále státní tajemník ministerstva obrany. (Je zbytečné dokazovat, že následky novely zákona o civilní službě pro její ab solventy jsou evidentně diskriminační. A vlastně nejen pro ně, ale též pro vše chny ty, kteří ze zdravotních důvodů byli od základní vojenské služby osvoboze ni. Navíc pak ona novela odporuje obecně přijímanému kodexu lidských práv. Jen omže, děje se to na Slovensku a tam je, zdá se, možné všechno. A jak vidno z c elého našeho dnešního komentářového přehledu, panují v téhle zemi poněkud jiná kritéria než kdekoliv jinde v civilizovaném světě. K základním povahovým rysů m tamní politické scény totiž patří nikoliv serióznost a odpovědnost, ale mimo řádné nadání zakládat politické požáry toho nejbanálnějšího charakteru. A to b ez ohledu na to, zda jde o koalici resp. opozici, či na hierarchii zastávaných funkcí. Naopak: Lze konstatovat, že čím vyšší parlamentní resp. státní činite l, tím větší aféra, tím víc nekorektnosti, politických "podrazů" a lhaní. A tí m větší míra poškozování zájmů mladé, sotva tříleté Slovenské republiky v demo kratickém zahraničí. Jistě, u nás to také zdaleka není růžové a mnohé z toho, co se děje na východ od českých hranic, můžeme pozorovat i v Praze. Ale co je moc, to je moc: Takže "zaplať Bůh", že federace už neexistuje a že se oba její bývalé subjekty vyvíjejí od 1. ledna 1993 samostatně, nezávisle na sobě. Prot ože představa, že by protagonisté stupňující se současné slovenské rozháranost i měli eventuálně "sedět" na čelných místech Československa, je přímo katastro fální. To už je mnohem lepší viděti tam Klause, Kalvody, Luxe a Havla...) Jiří F. PILOUS