--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Vzpomínky zločinného policejního rady
Zdroj: NN Ročník........: 0005/033 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vzpomínky zločinného policejního rady Vzpomínám s odporem na zrůdnost svého prvního hrdelního zločinu, při kterém js em v roce 1969 použil k deseti kilometrové jízdě automobil patřící státnímu po dniku, aniž bych řádně vyplnil a podepsal doklad k jízdě. Očekával jsem několi kaletý žalář za svůj zločin, jehož následkem přišla společnost o osmnáct korun , ale nevyzpytatelná justice mne tehdy milostivě stanovila trest pouze finančn í ve výši pěti set korun československých. Přijal jsem jej aniž bych hnul brvo u a vyrovnal závazek vůči poškozené společnosti. V téměř každém zločinci se po odpykání trestu ozve nutkání po jeho zopakování. Nejinak tomu bylo u mne. Po téměř pěti letech jsem svůj odporný čin zopakoval, tentokrát však se mne bo hužel podařilo ujet pouze pět kilometrů. Ruka spravedlnosti v podobě sympatick ého tvrďáka, sloužícího u tehdy u populární složky (StB - pozn. autora) spočin ula na mém rameni podruhé. Tentokrát již na mne, jako recidivistu pohlédlo oko soudce přísněji a nadělil mně šest měsíců podmíněně.
Před tím než jsem si klíčemi odcinkal "naše listopadové vítězství" na václavsk ém "Václaváku", jsem byl tamtéž při lednovém řádění kriminálních živlů při tak zvané Palachiádě společně s dalšími zločinci zadržen. Troufalost s jakou jsem tehdy odmítl uposlechnout příkazů příslušníků SNB k vyklizení náměstí, byla ná sledně po zásluze potrestána a tento můj odsouzeníhodný skutek byl, zřejmě vzh ledem k tomu, že jej spáchal recidivista, ještě v loňském červenci zadokumento ván na Obecním úřadě pro Prahu 2 . (Cituji část jeho znění : "Dne 15. ledna ve čtrnáct hodin při nepovolené demonstraci na Václavském náměstí neuposlechl vý zev příslušníků VB... .
ZE ZLOČINCE POLICEJNÍ RADA
Jak již to v životě kriminálníka bývá, zatouží občas také po výměně místa na p omyslné barikádě a někteří se snaží dostat na její druhou stranu, mezi ochránc e pořádku. Stejné nutkání jsem prožil i já. Použil jsem k proniknutí do police jních složek falzifikát výpisu z rejstříku trestů, ve kterém nebyly mé dosavad ní hrdelní zločiny zaznamenány. Přijímací řízení a samotný nástup jsem měl ule hčený, neboť jsem se před svým nástupem k policii při práci v Občanských komis ích zasloužil o odchod několika tisíců slušných policistů z policejních služeb do civilu. Ti pak díky mne mohli konečně realizovat svůj životní sen bez nená viděné uniformy a já zaujmout jejich místo. Již krátce po nástupu do služby se ve mně začali projevovat vrozené zločinecké sklony. Využil jsem je ke zneužit í své pravomoci veřejného činitele a své vysoké funkce a začal svého postavení využívat k likvidaci dalších slušných policajtů, které se mně nepodařilo vyho dit při prověrkách. Můj záměr - zlikvidovat slušné a poctivé policajty a na je jich místa poté prosadit jejich zkorumplované kolegy se začal se střídavými ús pěchy dařit.
PRAŽSKÝ KLÍN
Vzal jsem si proto okamžitě po nástupu do funkce na paškál vedení pražské poli cie, neboť bylo složeno z nejlepších a nejpoctivějších policistů. Vyhnal jsem své lidi do ulic, ale ti zcela pochopitelně nemohli najít žádné nedostatky, ne boť jak známo, Praha byla nejbezpečnějším místem v Evropě. Na mne si ale nepři šli. Donutil jsem své podřízené pod pohružkou fyzických a finančních trestů k sepsání nepravdivých úředních záznamů na jejichž základě se ze starých poctivý ch policajtů, kteří šéfovali pražské policii rázem stali zločinci. Obzvláště v jednom případě se mě podařil husarský kousek. Tehdy jsem vedení pr ažské policie z titulu své funkce donutil, aby podepsalo smlouvu o pronájmu ma lého vnitráckého objektu, zvaného "Korek" firmě Helbig, dovážející na naše úze mí Mercedesy. Přes odpor vedení pražské policie se mne podařilo prosadit, aby na místo původně plánovaných třiceti Mercedesů, se v objektu "namačkalo" téměř dvě stovky vozů, které mimo části nepatrné části "dočasně zapůjčených" patřil i firmě mých starých známých německých přátel, s kterými jsem ještě za "totáče " kšeftoval a pomáhal jim při jejich spolupráci se státní bezpečností. Když se můj záměr o diskreditaci vedení pražské policie podařil a "Korek" se Mercedes y zaplnil, spustil jsem kontrolní akci, do které jsem ještě stačil namočit Ins pekci ministra vnitra.
Na začátku vše vypadalo, že se můj záměr zdaří, ale chybička se vloudila. Byst ré oko vždy dobře informovaného ministra vše rázem prokouklo a další řádění mé ho týmu zakázalo. Vyžádal si pro došetření služeb NKÚ, které vzápětí podle oče kávání a skutkového stavu věci dospělo zcela správně k závěru, že je vše v nap rostém pořádku. Bylo nalezeno pouze několik nepatrných administrativních závad a jedna faktická, naprosto zanedbatelné, při níž šlo pouze o jednoho "medáka" u nějž nesouhlasily čísla motoru a karosérie s příslušnými doklady. Nakonec b yla i tato běžná prkotina zcela správně smetena ze stolu. Mezi tím ministrova inspekce zabavila všechny materiály z mého trezoru, které jsem tak pracně nech al své podřízené pod pohrůžkou násilí vypracovávat.
ÚSPĚŠNÉ INTRIKY NA NEJVYŠÍ ÚROVNI
Proto jsem se domluvil s mými přáteli, bratry Helbigovými, že vymyslím nějaký podraz na samotného ministra Rumla, aby jsme ho měli konečně v hrsti. Vzpomněl jsem si, že policie má nedostatek policistů a peněz a napadlo mně, že by mohl a firma mých německých přátel financovat náborový bildboard Policie ČR, na něm ž by byl zobrazen usměvavý policajt usazený v ergonometrickém "medáku". Nápad se zalíbil nejen Helbigům, ale jak se dalo očekávat i ministrovi a jeho náměst kovi. Krátce poté jsem pod záminkou ukázky vzoru bildboardu vylákal ministra n a přísně utajenou večeři s mými německými známými do jejich restaurantu na Vin ohradech. Podařilo se mne tam ještě propašovat několik vedoucích pracovníků pr ažské policie včetně jejich šéfa, pod záminkou jakési náhražky za předchozí mn ou způsobené příkoří. Bohužel se mne nepodařilo na večeři vylákat svého nejvyš šího šéfa, policejního prezidenta. Na něj mé intriky měly k mé škodě zcela opa čný dopad než na ministra a mým známým bratrům příliš nevěřil. Svýho kámoše Di etra (staršího z bratrské dvojice) jsem poučil, že se musí při každé příležito sti snažit i přes odpor mimistra objímat s tím, že já se pokusím přes mřížky v entilátoru pořídit kvalitní kompromitující snímky. Jejich kvalitu stejně jako ostatně kvalitu ostatních snímků, na kterých bylo zachyceno pražské policejní šéfstvo účastnící se objímání, jste mohli posoudit ve zpravodajství televize N OVA, kde byly fotočky několikrát prezentovány. Přiznám se, že fotoaparát Pioný r, který jsem si za tímto účelem zapůjčil od jednoho sedmdesátiletého skauta z našeho baráku, nebyl bohužel technicky nejdokonalejší.
SEVEROČESKÝ KLÍN
Po již zmiňovaném nepříliš zdárném pokusu o diskreditaci starých poctivců z ve dení pražské policie a ministra, jsem se svým týmem vytáhl na sever Čech, nebo ť policejní prezident odvolal tamnějšího krajského ředitele. V tom jsem měl po chopitelně také prsty. Rok před tím jsem totiž donutil tamnějšího krajského ře ditele, aby si koupil v Německu kradené auto a služebního favorita aby zase ko upil pro svého švagra. Zařídil jsem také přes jednoho svého známého bankéře, a by se severočeský policejní ředitel stal předsedou dozorčí rady tamnější Unive rzál banky. Těsně před jeho odvoláním o kterém jsem pochopitelně jako jeden z mála lidí věděl, jsem nechal na poslední chvíli z blízkého hraničního přechodu přivést tři kamióny pašovaných cigaret a ústeckého krajského donutil, aby je uskladnil v nedalekém policejním objektu. Díky dlouhodobé, téměř roční příprav ě na tuto akci se mne podařilo opět zabodovat. Na rozdíl od ministrovi Inspekc e, která marně něco hledala a nic, zcela pochopitelně stejně jako v ostatních případech nenašla. Díky svým dobrým vlastnostem, ke kterým patří mimo vychloub ání též posmívání slabším či hloupějším, jsem si neodpustil několik slovních p íchnutí do tehdejšího šéfa inspekce: "proč že ti jeho kluci jsou tak dlouho u policie, a co že vlastně dělali na těch různých vysokejch esenbáckejch školách , když umějí h...."
Přemysl Vachalovský (Pokračování příště)