--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Valenta Vladislav
Název: Vážená redakce
Zdroj: NN Ročník........: 0005/033 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce, Dovoluji si Vám napsat, neboť mě upoutalo: v NN Jak Němci dělali v Rusku revol uci.

Chci také přispět svědectvím N.A. Sokolova vyšetřujícího soudce pro zvlášť důl ežité případy při OMském krajském soudě. Jako agent - propagátor byl Lenin již dávno pozván německo-rakouskými úřady kspolupráci k boji proti Rusku. Již tři měísce po začátku války byl mezi ním a rakouským štábem navázány styky a on b yl původně zadržen jako ruský poddaný, obdržel nejen svobodu ale i ochranu. Té hož roku odejel do Švýcarska. toto období jeho činnosti bylo zjištěno vyšetřov áním Alexandrovým.

Na odhalení další činnosti pracoval Burcev, který zjistil, že Lenin r. 1915 v Bernu, kamž schválně zajel z Curychu, vešel v úzký styk s německým generálním štábem a obdržel od něho peníze a směrnice, organizoval rozsáhlý protinárodní boj proti Rusku. V ybrav si řadu spolupracovníků, usilovně rozšiřoval zhoubnou literaturu, najímal a odesílal agenty - propagátory do řad ruské armády a do jejího zápolí.

Po ecrově odstoupení neslýchyný národní rozhklad otevřel Leninovi a jeho spolu pracovníkům dveře do Ruska dokořán. Nyní pak doznala Leninovu zradu i taková a utorita, jako je generál Ludendorf. Píše ve svých vzpománkách: Naše vláda, pos ílajíc Lenina do ruska, vzala tím na sebe velikou odpovědnost. Tato Leninova c esta byla oprávněna s vojenského hlediska, bylo nutno, aby Rusko bylo svrženo. Úloha Němců nebyla, jen tak prostá, jakou se zdála snad i vyšetřujícímu soudci ALexandrovu, jež vyšetřoval údálostí z července 1917. Němci pracovali současn ě na frontě i zápolí. Považte jen : na frontě nástup Tarnopol v zápolí povstán í. Ve vilně vydával tehdy německý štáb pro ruské vojíny rusky psané bolševické časopisy, ktrá pak ozšiřoval na gfrontě. V době nástupu asi 2 nebo 4 července v časopise "Povaryš", který vydávali němci ve Vilně a který vyšel přibližně k oncem června, oznamovaly se jako fakta zprávy o vystoupení bolševiků v Petrohr adě (první vystoupení Leninovo), které se ve skutečnosti udály později. Tak bo jovali Němci v souhlase s bolševiky a jejich prostřednictvím proti Rusku. Rovn ěž není tak prostým fakt převratu 25. října. Německo samo bylo přinuceno v prů běhu války bojovati proti Dohodě pomocí bolševismu. vybralo si k tomuto účelu Rusko jako nejslabšího protivníka v tomto ohledu. V jeho čtyřspolku nebylo v r . 1917 všechno v pořádku.

Rakousko chystalo se vystoupiti ze spolku s Německem a hledalo separátní mír. Proto Německo, snažíc se odvrátiti roztržku s rakouskem, pospíchalo s převrate m v Rusku na ppodzim 1917.

24. října 1917 Ruská Prozatimní Vláda, obdržela od rakouska návrh na separátní mír. 25. října došlo k bolševickému převratu. tak dovedli urychliti němci prů běh událostí! Docílivše tohoto převratu, stali se pomocí bolševiků pány situac e. Stali se pány situace v Rusku. Tato myšlenka je historicky opravdivá a potv rzuje ji celkový průběh světové války.

Poměry v sibiři byly stanoveny po převratě 25. října 1917 třemi faktory: Bylo to především rozhodnutí Spojenců, obnoviti ruskou frontu, rozrušenou Němc i prostřednictvím boševiků. vyjednávalo se o tom zjara 1918. Koncem tohoto rok u byla poslána do Sibiře spojenecká vojska pod vrchním velením francouzského g enerála Janina. Podle plánu spojenců měly mu býti podřizeny i ruské oddíly. Al e situace v Sibiři utvořila se jinak. Ještě před příchodem spojeneckých vojsk, povstalo tam národní hnutí, které setřáslo boševické jeho vlastní silou. Začalo v květnu 1918. toto hnutí bylo podmíněno a těsně spojeno s třetím fakto rem. Sibiři odjížděli na spojeneckou frontu i Češi. Evropským Ruskem procházel i v březnu a v dubnu 1918.

K jejich konfliktu se sověty došlo v květnu 1918. Co se dělo v té době v moskv ě?

Vci neslýchané za celou dobu existence carského Ruska. Seděl tam hrabě mirbach , nepřítelův zplnomocněnec, s nímž nesjednával mír ruský národ. Byl sjednán Ně meckem a jeho vlastními agenty a sluhy internacionály, nikoliv však sluhy naci onálních zájmů ruského národa.

Na jaře r. 1918 byl ruský car na ruském území, jež okupoval nepřítel silami ru ského národního temna, uvěřívšího novým vůdcům.

Car byl v nepřátelském zajetí. Tento fakt je historicky pravdivý. Vážená redakce jestli toto zveřejníte v NN, zašlu další příspěvek tento. První Leninův pokus svrhnouti Prozatímní vládu v červenci 1917 skončil neúspěc hem. Lenin byl nucen uprchnout. Vedl je vyšetřující soudce pro zvlášť důležité případy Alexandrov. Vyšetřující spisy padly do rukou bolševiků 25. října 1917 . Ale V.L.Burcev šťastně získal svého času výtah ze spisů tohoto vyšetřujícího řízení.

Pereverzev pracoval na zradě Leninově ještě před jeho vystoupením jakožto prok urátor petrohradské soudní tabule! Později jako ministr spravedlnosti nařídil vyšetřování.

A potom další svědectví, to záleží na redakci jestli to zveřejní. Zbývá ještě otázka, jaký byl vzájemný poměr, pokud se týče jekatěrinburské tra gedie dvou mocí: bolševické a německé.

Pojila je krev cara a jeho rodiny, či je rozdvojovalal? Chci seznámit čtenáře NN ale hlavně dnešní české bolševiky s tímto svědectvím N.A. Sokolova.

N.A.Sokolov zemřel ve Francii 24. 11. 1924. Děkuji redakci za pochopení a budu se těšit na odpověď.

S pozdravem

Valenta Vladislav

Ostrava - Hrušov