--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Kolik bude kandidátek
Zdroj: NN Ročník........: 0005/033 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KOLIK BUDE KANDIDÁTEK. Názorová rozštěpenost společnosti před volbami v roce 1992 s sebou přinesla i poměrně velké množství kandidátek. Alespoň se tak hovořilo po uzavření přijímá ní kandidátek tajemníky volebních komisí. Pohled do historie však přesvědčuje o mnohočetnosti kandidátek jako o jevu v našich poměrech běžném. Pochopitelně , že nelze přihlížet k době poválečné do voleb v roce 1990. Již benešovská říz ená demokracie omezila počet politických stran a tím i počet kandidátek ve vol bách konaných roku 1946, viz zrušení Beranových agrárníků, o jednotné kandidát ce Národní fronty při volbách následujících nemluvě. V ý l e t d o d á v n é m i n u l o s t i.

V předmnichovské republice byly volby stejnou prezentací názorové politické rů znosti, jako tomu bylo při volbách

polistopadových. Bezprostředně po vzniku samostatného Československa ve volbách konaných roku 1920 kandidovalo přes 20 politických s ubjektů. V pětadvacátém roce dokonce

bezmála 30 a v době ohrožení republiky fašismem, v roce 1935 bylo postaveno 16 kandidátek. Ono snížení pod číslo 2O lze

spatřovat v koncentraci politické aktivity v českém pohraničí do sudetoněmecké Henleinovy strany a na Slovensku

do stran usilujících o autonomii Slovenska. P o s l e d n í s t a v z v o l e b 1 9 9 2.

Ze shora uvedeného pak v pohledu voleb do České národní rady roku 1992, kdy bylo postaveno 19 kandidátek, je vidět

vžitost roztříštěnosti politického názorového spektra. Pokusme se odhadnout, kolik kandidátek bude podáno

tajmeníkům volebních komisí pro volby v roce 1996. Nezbude, než vycházet z doposud platného volebního zákona č. 54/1990

Sb., o volbách do České národní rady. Tím nelze říci, že tento zákon bude platit i pro volby v roce 1996. Přesto

totiž, že se o jeho změně příliš nemluví, není nemožná její tichá příprava na jedno z posledních zasedání stávající

Poslanecké sněmovny. Čím později dojde ke změně volebního zákona, tím spíše se nadějeme jeho takové podoby, která více

než občanům bude vyhovovat představám jeho tvůrců o stabilizaci poměrů, třeba i těch, na něž si doposud po skoro

šesti letech od listopadu 1989 někteří občané nemohou zvyknout. Jedni z nostalgie po starých dobrých časech, jiní z nenaplněnosti svých představ o demokracii.

M ů ž e t e j í t d o t o h o.

Tato výzva patří všem volebním stranám z voleb roku 1992, které naplňují již n yní požadavek volebního zákona pro podání kandidátek do voleb jež se budou kon at v roce 1996. Nepochybně mezi ně patří ty z nich, které mají v současné Posl anecké sněmovně zastoupení na úrovni poslaneckého klubu.

Ty se jistě voleb v roce 1996 účastní, i když vydáním nového jednacího řádu Po slanecké sněmovny dojde jistě k situacím, nikoliv nezajímavým. Zajímavější vša k bude postoj k podání kandidátek těmi volebními stranami z voleb konaných v r oce 1992, které mají oprávnění podat kandidátky proto, že získaly neméně 10.00 0 hlasů. Takovými politickými stranami či hnutími jsou: Hnutí důchodců za živo tní jistoty, Demokraté 92, Strana republikánské a národně demokratické jednoty , Sdružení českých podnikatelů, živnostníků a rolníků, Hnutí za sociální sprav edlnost, Občanské hnutí - Svobodní demokraté, Klub angažovaných nestraníků, Ro mská občanská iniciativa, Strana přátel piva a Nezávislá erotická iniciativa. Vynechme prozatím úvahy o možném volebním úspěchu. Faktem zůstává, že výše uve dené subjektky mají ze stávajícího volebního zákona oprávnění podat kandidátky do voleb v roce 1996. Z tohoto důvodu mohou být předmětem zájmu těch pánů pol itiků, kteří nenašli možnost svého dalšího uplatnění u politických stran tak ř íkajíc renomovaných. Takový jev je třeba posoudit bez emocí a histerie vyskatu jících se mnohdy v našem tisku či televizi. Prostě berme za skutečnost stav, k dy někteří politici budou hledat své další uplatnění a z tohoto důvodu se moho u obrátit na vedení politických stran či hnutí, která mají zákonný nárok podat kandidátky pro volby 1996. Jde o možnost danou zákonem, musí se tedy počítat s tím, že ji někdo využije.

Nejspíše budou páni politici hledat uplatnění u takových politických stran, k nimž mají názorově nejblíže. Zároveň budou nezbytně zvažovat jejich místo na s oučasné politické scéně. V tomto ohledu si nejlépe stojí Svobodní demokraté. T i však mají ve svých vlastních řadách dost politiků jež se neuplatnili ve volb ách minulých, kdy jim křesla v České národní radě unikla o pouhou setinu proce nta, což je necelých 5.OOO hlasů. Není tedy jisté, zda přijmou mezi sebe někoh o, kdo by jim mohl konkurovat například při udělování preferenčních hlasů. Pro rozhodnutí, se kterou politickou stranou se spojit bude též důležitá její finanční situace. Pak jsou na tom lépe ty politické strany či hnutí, které zís kaly více než 3% hlasů, pročež mají nárok na státní příspěvek. Jistě na tom ne bude nijak špatně Strana českých podnikatelů, živnostníků a rolníků, která kro mě příspěvku ze státního rozpočtu by byla schopna financovat volební kampaň z příspěvků svých členů. Ačkoliv je státní příspěvek milý, takoví páni Svobodní demokraté jím nekryjí ani dluhy ze své bombastické volební kampaně uskutečněné v roce 1992.

P a s t r a n i č k y.

Tento hanlivý přídomek používá stabilně ve svých stabilních projevech pan dokt or Sládek. I když průzkum volebních preferencí takových politických stran, jak o Strana přátel piva či Nezávislá erotická iniciativa vůbec nezaznamnívají, ko munální volby ukázaly, že v případě NEI se našlo dost hlasů pro její kandidáty . Alespoň tolik, aby pan doktor Radim Uzel zasedl v zastupitelstvu hlavního mě sta.

Jsou ale i takové politické strany či hnutí, co se od voleb 1992 nedaly v pods tatě nijak výrazně slyšet, a když, tak jen v souvislosti s povinným předkládán í zpráv o hospodaření politických stran či s úpravami stanov vynucenými změnou zákona o politických stranách.

Naskýtá se tedy otázka, do jaké míry myslí představitelé oněch stran svoji pol itickou činnost vážně. Odhodlaně znějící názvy, jako Hnutí za sociální spraved lnost či Demokraté 92 mohly být jen lákadlem pro nerozhodnuté voliče. Zda šlo u úmysl odčerpat hlasy stranám jiným ponechme na úvaze čtenáře. Ani podpora pi vní kultury propagovaná Stranou přátel piva ve volební kampani roku 1992 vzdor více než 83.OOO hlasů nezískává politické příznivce v takové míře, jež by pln ila stránky tisku.

P r o t i t l a k s h o r a.

Že je množství politických stran kandidujících ve volbách a pak zejména množst ví těch, které získají mandáty trnem v oku zejména vládní koalici a z ní zase nejvíce ODS, není novinkou. Snaha o redukci počtu politických stran podílející ch se na práci našeho půlparlamentu - Poslanecké sněmovny se projevila i v jej ím nově přijatém jednacím řádu.

Zvýšení počtu poslanců k vytvoření poslaneckého klubu z 5 na 10 má mimo vyřaze ní poslanců zvolených za t. zv. malé politické strany z řádné práce Poslanecké snšmovny též vliv na možnost kandidovat v nadcházejících volbách. Bude se to praktický týkat i druhé nejúspěšnější volební strany z voleb 1992, volební koa lice Levý blok.

Dikce volebního zákona je neúprosná. Kandidátku mohou podat ty politické stran y, které budou nejméně 60 dní před dnem vyhlášení termínu voleb 1996 zastoupen y v Poslanecké sněmovně poslaneckým klubem. Záležet bude na konečném stavu pos lanců, jak si je rozdělí soudruzi Grebeníček (KSČM), Ortman (strana Levý blok) a Mečl, Strana demokratické levice). Pokud na některou z nich nevybyde z půvo dně zvolených 34 poslanců alespoň oněch požadovaných 10, či se k nim někdo nep řidá odjinud, tak se vidina kandidátek pro volby v roce 1996 rozplyne. Jak tot iž určit která ze stran koalice Levý blok získala kolik hlasů, tedy alespoň 10 .000, aby mohli podat kandidátku samostatně?

Daleko bídněji dopadne umělina LSU. Vývoj dal za pravdu těm, kteří poznali, že jde o účelové obcházení volebního zákona. Oním účelem byly obavy, a to oprávn ěné, že by subjekty sdružené v LSU jakýmsi podivným kolektivním členstvím Česk oslovenské strany socialistické, Strany zelených a spol. nezískaly 9% hlasů po žadovaných volebním zákonem pro přidělování mandátů v prvnín skrutiniu. Ani praxe uplatňovaná subjekty vzniklými po rozpadu LSU, spočívající v nabírán í poslanců opustivších zejména poslanecký klub SPR-RSČ patrně pro naplnění pož adavků volebního zákona nepostačí. Z původních 16 poslanců LSU se dá dohromady tak jeden poslanecký klub již proto, že odchody poslanců z poslanckých klubů jsou postiženy i kluby vzniklé z bývalé LSU. Pak bude i pro subjekty vzniklé z rozpadlé LSU nemožné dokázat, kolik z oněch něco málo přes 420.000 hlasů získ ala které z LSU osamostatněná strana. Výhodu bude mít jen zbylé osamocené LSU figurující doposud v Poslanecké sněmovně. Postaví-li kandidátku ve volbách v r oce 1996, bude to nejspíše jen její labutí píseň.

Nový jednací řád poslanecké sněmovny má však skulinku. Tou je možnost ustavení poslaneckého klubu z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jak ou byli zvoleni. Ač takový klub nepožívá výhod úhrady nákladů na svoji činnost klubem prostě je. Pak může stát za pokus skutečně iniciovat vznik klubu takov é politické strany, která ve volbách v roce 1992 ani nekandidovala, či dokonce ani neexistovala. Proč by například nemohla DEU mající ambice nemalé, získat pro tento nápad nějaké poslance, kteří dík novému jednacímu řádu zůstanou mimo poslanecký klub nebo ustaví z nouze poslanecký klub nezávislých poslanců. Pro takové bezprizorní poslance by vidina své opětovné kandidatury nemusela být n emožnou motivací ke vstupu do takové politické strany, která by jim kandidatur u zaručila. A pro takovou stranu jakou je DEU, tedy stranu bez zákonné možnost i kandidátky postavit, pomineme-li možnost prokázání existence alespoň 10.OOO členů či petice stejného počtu občanů požadujících kandidaturu v daném případě DEU, by byla možnost zastoupení v Poslanecké snšmovně v podstatě ještě před v olbami naplněním vyhlašovaného cíle.

V Praze dne 9. srpna 1995, pro NN Vladimír Kolář