--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulisí OF
Zdroj: NN Ročník........: 0005/033 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet

Pokračování z minulého čísla

Pietní manifestace studentů k 50 výročí 17. listopadu byla na Albertově v Praze pořádána do té doby poměrně neznámou a nijak zvláště se neangažující sku pinou STUHA. Nešlo tedy o nijak významnou akci, svědčí o tom i nezájem tehdejš í opozice o jakoukoliv podporu uvedené manifestace. Samotná iniciativa STUHA s e až do doby, kdy se snažila manifestaci studentů na Albertově legalizovat, ni jak neprojevuje svou aktivitu koncentruje pouze do okruhu vysokoškolské mládež e. Nejedná se tedy o nijak významné seskupení z hlediska celkové struktury opo zice, i když mezi jeho členy nacházíme rodinné příslušníky významných signatář ů Charty 77, jako např. Benda ml. a Dienstbier ml. Dokonce se tato iniciativa ocitla v jakési "izolaci" a narážela na jisté potíže při propagaci uvedené akc e. V důsledku toho hnutí STUHA přijímá sice pomoc některých významnějších před stavitelů disentu, ale zároveň vysloveně odmítá jejich větší angažovanost v or ganizaci a přípravě akce. Výsledkem této úmyslné izolace probíhá příprava piet ní manifestace zcela mimo hlavní kruhy disentu. Hlavní síly opozice se koncent rovaly nikoliv na 17. listopad, ale na termín 10. prosince 1989, na Den lidský ch práv, kdy chtěly uskutečnit své vlastní vystoupení. Studenti dokonce vyslov eně žádali oddělení disentu od jejich manifestace mimo jiné i proto, aby nedoš lo z důvodů angažovanosti disidentských špiček k nepovolení akce třebas i těsn ě před jejím začátkem. Jak se zdá, tomuto doposud neznámému studentskému sdruž ení velmi záleželo na tom, aby se akce uskutečnila a to bez účasti hlavních op ozičních proudů reprezentovaných Chartou 77, HOS a dalšími. Dále je pozoruhodn é, že jedinou výjimkou z opozičních struktur v přípravě studentské akce je kom unistické hnutí OBRODA, které tvořili převážně komunističtí představitelé stát ní moci do roku 1968. Obroda dokonce jako jediná iniciativa vydávala letáky vy zývající k účasti na uvedeném shromáždění.

Opozice se akce neúčastní až na několik výjimek, jakými jsou Ladislav Lis, dr. Jičinský a jeden z posledních signatářů Charty 77 a její mluvčí (podpis z roku 1977) RNDr. Alexandr Vondra, který se setkání na Albertově účastní společ ně s několika svými, přáteli.

Jinak byla tato akce zbytkem disentu ignorována zejména proto, že SSM, norm alizační Svaz socialistické mládeže vystupoval jako spolupořádající organizace a málokdo z představitelů Charty 77 nebo ostatních známých disidentských sesk upení měl zájem na tom, aby stál na pódiu a hovořil do jednoho mikrofonu se so udruhem Vasilem Mohoritou, jako např. Alexandr Vondra. V dobu okolo 17. listop adu je v Praze také na návštěvě Alexandr Dubček a tato návštěva má za cíl jedn ání s představiteli strany italských komunistů. Jan Urban, signatář Charty 77, který se svým podpisem přidal k iniciativě podobně jako Alexandr Vondra až v roce 1987, se v den 17. listopadu nenacházel na území Prahy a dokonce vyzval A lexandra Dubčeka k účasti na studentské manifestaci. Tento telefonát byl odpos lechnut StB a proto došlo k zadržení Alexandra Dubčeka a jeho držení v izolaci až do 21 hodin. Zároveň probíhalo setkání představitelů opozice se zástupcem britského velvyslanectví, a 17. listopadu se konala večeře na rozloučenou. Tét o večeře se ze známých představitelů opozice účastnili zejména trockista Petr Uhl a Jan Urban.

Václav Havel trávil celý předchozí týden na chalupě v Hrádečku u Trutnova, kde se údajně zabýval uměleckou tvorbou. Jeho poslední významnější aktivitou b yla schůzka 12. 11. 1989 s řadou spolupracovníků (Vondra, Křižan a další), kdy připravovali organizaci manifestace na den 10. prosince.

Úloha StB

Z hlediska objasnění úlohy StB v přípravě a realizaci projektu zvaný 17. listopad má přednostní význam pražská správa StB. V tomto útvaru také působil poručík Ludvík Zifčák, který zřejmě sehrál rozhodující úlohu pro následující vývoj ve společnosti sehráním role mrtvého studenta ležícího na Národní třídě. Další významnou složkou byla II. správa SNB, která plnila úlohu centrálního ú tvaru složek StB kontrarozvědného zaměření. Úloha IV a VI správy SNB, tedy hla vní správy sledování a Správy zpravodajské techniky a sledování, je spíše podr užná, neboť tyto útvary vždy plnily pouze úkoly zadané výkonnými úseky a sami vlastní iniciativu nevyvíjely.

V době přípravy studentské manifestace je oficiálně StB velice málo inform ována o občanské iniciativě Nezávislí studenti (STUHA) a je pozoruhodné, že v dochovaných dokumentech StB se zmínky o této iniciativě téměř nevyskytují. Z o ficiálních dokumentů StB je však zřejmé, že akce pořádána na Albertově je někt erými vyššími orgány StB považována za velmi nebezpečnou. V tomto směru jsou j ak z druhé Správy SNB, tak i z pražské správy StB podávány informace politický m činitelům. To je důvodem, proč je ze strany orgánů KSČ kladen vyjednávacím z ástupcům SSM zásadní požadavek podmiňující schválení celé akce odklonem trasy průvodu mimo centrum města. Poté, co stranické vedení dostává od SSM ujištění o změně cíle trasy namísto do centra města na Vyšehrad a manifestace je schvál ena, aktivita druhé správy SNB zdánlivě vyhasíná. Naprosto jiná situace na pra žské správě StB, jejíž příslušníci jsou dobře známí mezi představiteli disentu jako iniciativní zasahovatelé proti jejich aktivitám, často, překračující rám ec jejich oprávnění a povinností daných zákony.

Jednou ze zvláštností v chování pražské správy StB bylo nasazení deseti př íslušníků StB oblečených do maskovacích uniforem mezi příslušníky pořádkových jednotek. Mezi těmito takto neobvykle úkolovanými příslušníky StB se nacházel i náčelník oddělení mládeže JUDr. A. Prchal. To nasvědčuje tomu, že pražská St B přikládala studentské manifestaci 17. listopadu mnohem větší důležitost, než kterákoliv jiná státní či opoziční složka. Příslušníci StB přitom měli spolup racovat v úzké součinnosti s třiceti členy jednotky OZU (oddíl zvláštního urče ní, tzv. červené barety) a podávat tomuto oddílu během zásahu podrobné instruk ce. Pro plnění těchto úkolů bylo třicet příslušníků OZU rozděleno na skupiny o třech a každou z těchto tříčlenných skupin řídil jeden příslušník StB. Spolup ráce mezi Správou StB Praha a OZU robíhala i při předchozích manifestacích, kd y přislušníci obou složek působili v civilním oděvu rozptýleni do davu demonst rantů, přičemž příslušníci OZU měli většinou za úkol vyprovokovávat různé poty čky a rvačky, které zavdávaly příčinu k razantnějším zákrokům. Jednotka OZU by la sestavena a přiravena k akci již dopoledne 17. listopadu. Při hodnocení sam otného zásahu OZU, jehož příslušníci brutálním způsobem masakrovali studenty, přičemž se neváhali snížit ani ke kopání dívek do rozkroků a dalším nepopsatel ným zvěrstvům, si musíme uvědomit, že šlo o vojensky organizovaný útvar, jehož příslušníci podléhali jednotnému velení a jejich aktivita nemohla pocházet z vlastní iniciativy jedinců.

Pro činnost StB během zákroku je nutno úvodem uvést, že kromě výše uvedené skutečnosti, oficiálně prezentované úkoly jejich příslušníků spočívaly zejmén a v hlásné činnosti o vývoji manifestace, dokumentování nejzávažnějších projev ů na videozáznamy a operativní průzkum v lokalitách, ve kterých byl předpoklád án pochod demonstrantů. V podstatě se tedy jednalo o přiřazení operativních (p římo výkonných) složek StB k činnosti, jakou vykonávala IV Správa, tedy útvar sledování. podle takto získaných informací potom postupovalo velení pořádkovýc h jednotek. O tom, že místo setkání průvodu s pořádkovými jednotkami bylo před em vytipováno a připraveno, svědčí příprava uzávěry v prostoru mezi dvěma křiž ovatkami mimo jiné i uzamčením vchodových dveří domů v uvedeném prostoru. Dne 17. listopadu, na rozdíl od jiných akcí, nebylo vyhlášeno MBO (mimořád né bezpečnostní opatření), skládající se z celé řady akcí jak složek VB, tak i složek StB, nýbrž mnohem užší MBA (mimořádná bezpečnostní akce), což samo o s obě prudce kontrastuje s ostatními příravami olinii StB a OZU. Plány StB obsah ují úkoly spočívající v bedlivém sledování účastníků předpokládaného pochodu z Albertova do Opletalovy ulice. Na této trase bylo vytvořeno celkem pět stanov išť, na kterých provádělo celkem 21 příslušníků IV Správy SNB již zmíněnou hlá snou a informační činnost. Dále byly vyčleněny čtyři skupiny příslušníků Správ y StB Praha, které se pohybovaly v prostoru Albertova, Karlova náměstí, Václav ského náměstí a Opletalovy ulice. Ostatní příslušníci StB Praha měli přítomnos tí na pracovištích v průběhu bezpečnostní akce tvořit zálohy. Přesto se někteř í příslušníci 2. odboru v rozporu s tímto oficiálním úkolem odebrali na Národn í třídu, kde se přímo zůčastnili zásahu a zejména aktivně napadali zahraniční novináře. Tak se společně s nimi na Národní třídě objevil a přímo útočil na de monstranty zástupce náčelníka pražské StB plk. Bečvář a mjr. Šringer z II. Spr ávy SNB, který se zde angažoval rovněž v přímém rozporu s oficiálně uloženýmim úkoly.

Poznatky získávané z terénu byly v případě IV správy SNB předávány radiost anicemi cestou operačního střediska IV správy, které bylo dislokováno na velit elském stanovišti pražské Správy StB a ten je předával přítomnému zástuci náče lníka Správy StB Praha mjr. Bahníkovi. K němu se soustřeďovaly také informace, podávané příslušníky pražské správy StB. Všechny tyto poznatky předával mjr. Bahník zastupujícímu náčelníku Správy SNB hl. města Prahy a SČK plk. Bytčánkov i a odtud tyto informace dostával i samotný řídící štáb BO STUDENT. Tímto info rmačním kanálem procházely také informace získané a předané příslušníky Správy SNB.

Na této II. správě SNB byl formálně zřízen štáb, který však svou činnost ne vykonával. Zástupce náčelníka II. správy SNB Chovanec odcestoval již během dop oledne na Slovensko za rodinou... Veškeré informace se proto soustřeďovaly u n áčelníka 10. odboru mjr. Žáka, který zprostředkoval zadržení Alexandra Dubčeka a tím zabránění v jeho účasti na manifestaci.

Setkání Alexandra Dubčeka se zástupci italské komunistické strany v Praze b ylo již předem předmětem pozornosti StB. Z toho důvodu byl také odposloucháván telefon v bytě, ve kterém se Dubček zdržoval. o zachycení telefonátu J. Urban a z Albertova, kterým tento signatář Charty přesvědčoval Dubčeka k účasti na m anifestaci, byl o jeho úmyslu informován nejdříve mjr. Žák, který tuto informa ci sdělil mnáčelníku II. správy SNB plk. Vykypělovi a ten potom generálpor. Lo rencovi. Na základě rozhodnutí generálpor. Lorence mjr. Žák vysílá své podříze né, aby A. Dubčeka na Vyšehradě zadrželi. Tam však plní své úkoly ve vztahu k MSS další příslušníci II. Správy SNB, kteří již zadržení nechali provést. Otáz kou ovšem zůstává, zda by se toto zadržení uskutečnilo, kdyby se Dubček sám od davu neoddělil již na Vyšehradě s úmyslem manifestaci opustit ještě před odch odem průvodu do centra města.

Úloha StB po zásahu

Oficiální zprávy StB o zásahu na Národní třídě naprosto zkreslují skutečnos t a naprosto zamlčují veškeré okolnosti týkající se tvrdosti a nepřiměřenosti zásahu bezpečnostních jednotek. Dá se to vysvětlit jedině tím, že vedení StB n emělo zájem zdůrazňovat, že oficiální pokyn vedení KSČ nezasahovat proti demon strantům nebyl splněn.

Následující den plk. Bytčánek odjíždí mimo Prahu k předem smluvené účasti na svatbě. Až do odpoledních hodin, kdy již o Praze koluje zpráva o usmrcení s tudenta Martina Šmída, aktivitu nevyvíjí.

Podobně i na druhé Správě SNB panuje klid. pouze náčelník II. správy SNB pl k. Vykypěl obdrží informaci o tom, že zákrok byl podstatně tvrdší, než dosud p ředpokládal. O příjezdu na letiště, kde se společně s generálporučíkem Lorence m loučí se sovětskou delegací gen. KGB Gruška, tuto informaci předává překvape nému Lorencovi, který odlétá domů do Bratislavy. Na základě odposlechnutých in formací o neklidu v Praze se se plk. Vykypěl vrací na pracoviště, kde konzultu je celou situaci telefonicky s generálpor. Lorencem, který mu ze Slovenska ukl ádá zabezpečit maximální informovanost a hlavně - zdržet se jakéhokoliv zásahu do vývoje. Okolo půlnoci informuje Vykypěl také ing. Kincla.

Otázka prověření okolností vzniku a šíření zjevně záměrné dezinformace o usm rcení studenta Martina Šmída byla dohodou mezi II. Správou SNB a pražskou StB přenechána k řešení posledně jmenované složce, tedy StB. Informovanost StB jak o celku byla velmi dobrá, neboť již ve 21 hod 18. listopadu je prověřen zdravo tní stav obou studentů nosících jméno Martin Šmíd a studujících na Matematicko - fyzikální fakultě VUT. Na žádost StB toto šetření provedly místní orgány VB . Přesto se StB nijak nesnažila ing. Petru Uhlovi zabránit v rozšiřování této nepravdivé zprávy a jejímu předání VIA. Naproti tomu StB vyvíjí obdivuhodnou a ktivitu v naprosto opačném směru. Následující neděli 19.11.1989 zadržují přísl ušníci StB všechny osoby, které navštíví byt dr. Václava Bendy, neboť mají k d ispozici odposlechnutou informaci, že se tam má dostavit svědkyně údajného usm rcení studenta Martina Šmída. Preventivně zadržují všechny osoby, které během odpoledne byt V. Bendy navštíví, neboť údajně Drahomíru Dražskou neznají. V bytě Dany Němcové se také měla konat tisková konference, která měla za cí l, vysvětlit okolnosti vzniku dezinformace o smrti zmíněného studenta. Tato ti sková konference je zásahem StB znemožněna.

Generálporučík Lorenc v neděli ráno odlétá do Prahy. Jeho rozkaz, vydaný je ště v noci ze soboty na neděli, podle nějž složky StB nesmějí aktivmně zasáhno ut do vývoje situace, není odvolán. V důsledku toho se na pracoviště spěšně sv olávaní pracovníci StB neprojevují žádným zásahem, kterým by se pokusili běh u dálosti změnit.

Výjimku tvořily pouze akce znemožňující dementi dezinformace o smrti Martin a Šmída a tím nepřímo k rozdmychávání napětí a pobouření nejširších vrstev oby vatelstva. Kdyby měla tehjdejší StB sebemenší zájem na uklidnění obyvatelstva, nebylo nic snažšího, než celou záležitost o původu rozřířené dezinformace uvé st na pravou míru pomocí sdělovacích prostředků, televize nebo rozhlasu. Namís to toho se činnost StB vyvíjela způsobem přesně opačným. Tvrzení, že StB měla zájem na zdiskreditování některých špiček opozice a zejména na trestním stíhán í Petra Uhla nemůže obstát, uvědomíme-li si že řídící orgány StB, kteří za cel ou tuto akcí nezasahování do událostí konanou dle rozkazu generálporučíka Lore nce odpovídali, si zcela určitě dovedli spočítat, jestli by stálo zdiskreditov ání jednoho z představitelů opozice a jeho trestní stíhání za pád dosavadního režimu, pakliže by si samo velení StB změnu dosavadního režimu nepřálo. Proto můžeme alternativu se záměrnou diskreditací opozice za podpory šíření poplašné dezinformace naprosto vyloučit, pakliže bychom nechtěli nositelům nejvyšších hodností ve zravodajských službách přisoudit inteligenční kvocient dřevěných h oupacích koní.

Pokračování příště.

Marek Kořínek