--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Petrů dr.
Název: Jistota versus chaos ve společnosti
Zdroj: NN Ročník........: 0005/034 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jistota versus chaos ve společnosti V jednom velice ožehavém sporu, kdy můj klient chartista požadoval sp olečenské odškodnění za léta své persekuce, mi řekl soudce přímo, že bojí rozh odnout respektive, že se bojí mému klientovi vyhovět, i když jeho nárok považu je za prokázaný. Položil jsem si otázku, proč se soudce ověnčený gloriolou nez ávislosti bojí rozhodovat. Odpovědí je, že v naší společnosti není nikomu dána jistota, že někdy v budoucnu nebude za svůj vyhraněný postoj trpět např. ve s hora uvedeném případě, že nebude soudce označen za stoupence chartistů, pokud nějaká budoucí vláda chartisty označí za extremisty nebo přímo za mafiány. Kdy ž takový soudce se reálně zamyslí, v této společnosti nevládne žádná pravicová vláda protikomunistického zaměření, nýbrž komunisté všemožného ražení od těch z padesátých let až po ty z husákovské éry. Drží důležité posty v hospodářstv í i na obecních a centrálních úřadech včetně justice..Sloužit svému přesvědčen í se ani v historii našeho národa nevyplatilo. odnesli to jak praovvěrní husit i, tak i pravověrní katolíci, protestanci nebo císařští či valdštěnští. Nejlep ší v našich podmínkách být chameleonem, který má názory vždy takové, jaké se h odí a které zastává ta momentálně nejsilnější skupina. Jako jeden můj známý, k terý podlézal v každé době a všem. Všechny jeho kolegy z ministerstva v 70. le tech vyhodili jen on zůstal, protože kdyby se ho někdo např. zeptal, zda souha lsí s třetí světovou válkou, začal by skákat do vzduchu, jakou má z ní velkou radost. Kdyby otázka zněla opěčně, zase by brečel do kapesníku, jak ho ta válk a mrzí. Módou našeho národa je označovat lidi přídomky estébák, levičák, pravi čák, byl tedy všechno dohromady. Označování je skutečně naše národní specifiku m, kterým se dá pokrýt vše např. to, když někdo se má příliš dobře a jiný mu t o závidí. Hned se začne vyptávat, s kým je a co dělal, nikoli po tom, zda svůj majetek nabyl krádeží nebo daňovým únikem. Pokud to bude normální pragmatický zloděj, ještě mu budou klepat s uznáním na ramena, jak umí chytře obcházet zá kony a bude snad prohlášen za podnikatelský typ. Nebude chybět na žádné presti žní akci jako např. Ples v opeře aj. V našem státě není dána jsitota, že na ur čité chování bude reagováno předem odhadnutelným způsobem. Říká se, že by tako vou jistotu měl dát právní stát tzn. že pokud se budu chovat v souladu se záko nem mám jistotu bezproblémového společenského života. Jaký je u nás právní stá t, když soudy v řadě případů pracují diletantsky a porušují zákony jao např. u sochaře Opočenského, kdy musel nápravu učinit až Vrchní soud po čtyřech letec h utrpení člověka, který byl neprávem označen za vraha. Takových případu je mn oho a člověk někdy uvažuje, zda soudce je normální nebo zda není uplacený. Kdy ž se občan domáhá práva musí pak nést veškeré náklady sporu, které jsou rok od roku vyšší. Nakonec narazí na onoho soudce, který se bojí nebo je takový real ista, že odpovědnost přehazuje na odvolací soud. Poškozený občan se pak drahno u dobu pohybuje mezi alibistickými rozhodnutími soudů, které si jeho případ př ehazují jako horký brambor.

Společným jmenovatelem všeho je občanská jsitota, kterou by nejlépe z abezepčil úřad Ombudsmana (veřejného ochránce lidských práv), který pdole názo ru premiéra Klause není zapotřebí. Podle mého názoru tu měl být už dávno. Dr. Petrů