--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/034 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI V několika posledních částech našeho seriálu jsme citovali jak Odvolání poslan ců Federálního shromáždění a České národní rady Stanislava Devátého či Jiřího Honajzra, tak i zástupců tzv. zbytku ZD DAK Slušovice Vladimíra Pečírky a Zdeň ka Slováčka. Oficiálně tedy Stížnosti proti Usnesení vyšetřovatele Úřadu pro v yšetřování ČR Policie České republiky majora JUDr. Arnošta Kukačky, které byly podány v druhé polovině dubna 1992...
(Pokračování z minulého čísla)
Zveřejnili jsme též většinu pasáží z Usnesení Generální prokuratury České repu bliky, kterými magistra Dana Urbanová obě výše jmenované Stížnosti zamítla s t ím, že proti jejím rozhodnutím nelze už podat odvolání, tedy že jsou konečná.. .
Část XXXII.
Ne všechno však bylo z uvedených "elaborátů" magistry Dany Urbanové z Generáln í prokuratury České republiky zveřejněno. To rozhodující, co v podstatě "umožn ilo" v závěrečné fázi de facto legálně rozkrást majetek řadových družstevníků z agrokombinátu Slušovice ve prospěch DAK MOVA Slušovice, od léta 1992 pak Bra tislava, jsme si však nechali na konec.
JEŠTĚ K DÍLČÍM ČLENSKÝM SCHŮZÍM DAK
Ano. Jde o tento problém: Psali jsme o něm už dřív, byť v poněkud jiné souvisl osti. V rámci tzv. usnesení Generální prokuratury České republiky si však přip omeňme opět stanovisko vyšetřovatele Úřadu vyšetřování majora JUDr. Arnošta Ku kačky... A hlavně způsob, jakým magistra Dana Urbanová toto stanovisko prověřo vala. Jak? V podstatě je doslova od vyšetřovatele převzala.
* * *
Generální prokuratura k tomu konstatuje následující: Z usnesení dílčích člensk ých schůzí z prosince roku 1990 a ze společného usnesení, které shrnulo jejich výsledky, bylo zjištěno, že DAK Slušovice se k 1. lednu 1991 rozdělil na sedm nových subjektů včetně zemědělského družstva Agrodružsvo a ZD Vizovice, ZD Že lechovice a ZD Zádveřice. V posledně jmenovaných subjektech se vytvořily tzv. přípravné výbory, jejichž zástupci hospodařili jménem těchto orgánů, které vša k výše citovaný zákon o zemědělském družstevnicví nezná, v podstatě s majetkem , který jim byl určen přijatými zásadami o rozdělení majetku na dílčích schůzí ch, aniž by podali návrh na registraci u příslušného rejstříkového soudu. Jak vyplynulo z výpovědi zástupců jednotlivých přípravných výborů, důvodem pro tak ovýto postup bylo jejich přesvědčení o nespravedlivém vypořádání aktiv a pasiv , a proto se rozhodli o registraci nežádat.
(Tady je nutné opět zdůraznit, že skutečnost byla naprosto jiná. Generální pro kuratura totiž nevzala v úvahu stížnost Zdeňka Slováčka ze dne 17. dubna 1992, v níž jasně prokazoval, že "ve skutečnosti dílčí členské schůze odsouhlasily vznik DAK MOVA, který dělení družstva prosazoval, a zemědělské družstvo Symaz, avšak členové, kteří se sešli na dílčích schůzích tzv. mikrostruktur, jež měl y tvořit nová družstva - Zádveřice, Želechovice, Vizovice a Agrodružstvo - sch válili usnesení z těchto schůzí v tom smyslu, že tato nová družstva se zatím n evytvoří... Dílčí členská schůze zbývající členské základny DAK Slušovice skon čila rozchodem členů bez jakéhokoliv výsledku, teprve následujícího dne, tedy mimo termín, si tito členové odsouhlasili vznik nového družstva DAK Start." Zá věr vyšetřovatele majora JUDr. Arnošta Kukačky proto neodpovídá pravdě: Nevzni klo sedm subjektů, ale pouze tři. Navíc, společné usnesení představensta neodp ovídá usnesením dílčích členských schůzí, je tudíž padělané, čili neplatné... Pochopitelně včetně následného dělení majetku...)
Jak již bylo řečeno, tohle Generální prokuratura pominula a vůbec se nenamáhal a nové údaje prošetřit. Naopak trvá na tom, že nová družstva vznikla. A konsta tje, že ...závěr vyšetřovatele, že se v daném případě nejedná o podezření z tr estné činnosti, je věcně správný a zákonný.
* * *
Závěr vyšetřovatele o tom, že Pavel Drha, který jako statutární orgán DAK Sluš ovice neplnil po 1. lednu 991 své povinnosti vyplývající z jeho funkce, nenapl nil svým jednáním znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředníh o rozhodnutí podle ş 171 trestního zákona, je plně odpovídající znění tohoto z ákonného ustanovení, které postihuje zcela odlišná jednání, tvrdí dále magistr a Dana Urbanová.
(A který druh jednání tedy postihuje onen paragraf trestního zákona? Zákon pla tí pro všechny stejně. Jestliže tedy vedoucí pracovník neplní své povinnosti v yplývající z funkce statutárního zástupce a způsobí tím škodu organizaci, musí za to nést odpovědnost. Nejen tím, že dotyčný je odvolán z funkce, ale i tres tně...)
Ale, pokračujme v monologu magistry Dany Urbanové: Vyšetřovatel též správně do vodil, že nejde ani o podezření z jiného trestného činu. Pavel Drha se stal čl enem nově vzniklého družstva - DAK MOVA Slušovice, později Bratislava, kde byl zvolen do funkce. Podmínkou existence členství v družstvu je nepochybně dobro volnost. Nebylo by proto po jmenovaném spravedlivé požadovat, aby proti své vů li setrval v jiném družstvu a vykonával zde funkci statutárního orgánu. (S tímhle lze bezesporu souhlasit. Až na jednu maličkost: Proč tedy Pavel Drha z DAK Slušovice po nabytí svého členství v DAK MOVA nevystoupil? A hlavně, pr oč se nevzdal funkce statutárního zástupce? A naopak, proč např. v květnu a če rvnu 1991 z jejího titulu vystupoval a řídil zasedání tehdejšího představenstv a DAK Slušovice?)
* * *
Pro tuto problematiku, píše se v zamítnutí stížnosti Zdeňka Slováčka, byla v p rověřovaném období opět typická neujasněnost, ovlivněná neexistencí podrobnějš ích pravidel pro rozdělení družstev, což ve svém důsledku vedlo i k neujasněno sti ohledně statutárních orgánů v původním družstvu. Po převzetí návrhu na vým az do podnikového rejstříku bylo v kompetenci členské schůze DAK Slušovice zvo lit nové statutární orgány, což byla zřejmě nejschůdnější cesta, jak nastálý p roblém vyřešit.
(Bohužel, závěr Generální prokuratury České republiky je chybný. Jak známo, a bylo to už dokázáno v mnoha částech tohoto seriálu mnohokrát, někdejší vedoucí činitelé DAK Slušovice dělali vše pro to, aby se taková členská schůze v usná šeníschopném stavu nesešla...)
* * *
Stěžovatelé spatřují v podání návru na výmaz z podnikového rejstříku u rejstří kového soudu Pavlem Drhou trestný čin poškozování cizích práv podle ş 209 tres tního zákona. Tato problematika však nebyla předmětem napadeného usnesení vyše třovatele a nemůže být proto ani předmětem rozhodnutí o stížnosti. Přesto však lze obecně uvést, že podání návrhu k soudu, který o něm rozhoduje jako nezávi slý orgán, nemůže být trestným činem.
(Nejsem si ovšem jist, zdali návrh, který je podán u nezávislého soudu a jež n eodpovídá skutečnosti a vědomě poškozuje druhou stranu, je v pořádku. A zda, p okud se týká obchodních záležitostí, v tomto případě likvidace firmy, není poš kozování cizích práv... A že není tato problematika předmětem napadeného usnes ení? Obávám se, že Generální prokuratura v zastoupení magistrou Danou Urbanovo u ono Usnesení, resp. původní podání pánů Vladimíra Pečírky a Zdeňka Slováčka, špatně četla... Možná, že vůbec ne...)
ROZDĚLENÍ MAJETKU MÁ BÝT DEFINITIVNÍ
Lze tedy říci, že majetkoprávní vztahy byly alfou a omegou všech sporných věcí kolem DAK Slušovice. V roce 1990 se v této souvislosti např. jednalo a mnohas etmiliónové, možná i miliardové úniky finanční, v témže roce a později pak o v ytváření různých akciových společností či společností s ručením omezenm, jež v znikaly z podstaty majetku slušovického družstva, získaného většinou podivným způsobem. V roce 1991 ovšem všechny tyhle problémy převýšil jediný: rozdělení majetku DAK Slušovice. Neo jinak řečeno, vznik DAK MOVA Slušovice (dnes Bratis lava), DAK Start se sídlem ve Všemině (dnes Trenčín) a Symaz, které se od půvo dního DAK Slušovice oddělily a vzaly s sebou všechno, co mohly... Někteří posl anci tehdejších nejvyšších zastupitelských sborů a členové družstva tvrdili, e protiprávně, vyšetřovatel Úřadu vyšetřování major JUDr. Arnošt Kukačka, který šetřil jejich trestní oznámení, naopak konstatoval naprostou legalitu všech t ěchto uvedených akcí...
Zajímavé přitom bylo, že obě strany vycházely ze stejných zákonů. A stejně tom u tak bylo i při stížnostech proti Usnesení vyšetřovatele majora JUDr. Arnošta Kukačky a jejich zamítnutích Generální prokuraturou České republiky... Vraťme se ale k textu našeho Usnesení a citujme z pasáže, dotýkající se prvě dělení majetku družstva:
* * *
V tomto bodě je zapotřebí znovu zdůraznit, že rozdělení družstva, stejně jako rozdělení jeho majetku a závazků, bylo podle ş 9 odstavec 1 výše citovaného zá kona o zemědělském družstevnictví plně v kompetenci členské schůze družstva, ř íká magistra Dana Urbanová. A pokračuje dále: V daném případě se tak stalo for mou dílčích členských schůzí v prosinci 1990 ve spojitosti s dílčími členskými schůzemi v červnu 1991. Pokud u červnových členských schůzí vyvstala problema tika statutárních orgánů DAK Slušovice, byla způsobena neujasněností situace, jak bylo popsáno výše, komplikované navíc rozhodnutím rejstříkového soudu o za mítnutí registrace pro zemědělské družstvo DAK Slušovice.
* * *
Usnesení členské schůze je rozhodnutím jiného orgánu, kterým je soud podle ş 1 35 odstavec 2 občanského soudního řádu, nejde-li o akt, vázán a je podkladem p ro uplatnění práva u příslušného orgánu v případě eventuálních sporů. Rozdělení majetku a závazku nemusí být zcela detailní, postačí přijetí zásad p ro takové rozdělení, které se může realizovat až v budoucnu...
(Jistě. Ono skutečně nebylo detailní, skutečně mohly stačit zásady, za předpok ladu ovšem, že se bude rozdělovat někdy v budoucnu. Rozdělovalo se ale ihned. Způsobem "ukradni, na čem právě sedíš". To zřejmě vyšetřovatel ve své jakoby " naivitě" nepostřehl. A Generální prokuratura jakbysmet... Navíc, platné stanov y družstva neexistovaly a zákon výslovně hovořil o členských schůzích, nikoliv dílčích členských schůzích. Vyšetřovatel sice tenhle rozdíl konstatoval, ovše m dál už ho pak přecházel mlčením...)
Citovaný zákon o zemědělském družstevnictví sice takovou možnost výlučně neupr avuje, ale ani ji nezakazuje, tvrdí v dalších řádcích svého usnesení magistra Dana Urbanová. A dále pokračuje: V této souvislosti je třeba vycházet z toho, že detailní rozdělení tak rozsáhlého majetku, o který v daném případě šlo, neb ylo k určitému dni technicky proveditelné. Fakticky by to znamenalo zastavení činnosti družstva na delší období, aby mohla být aktiva a pasiva přesně určena a nabíhala nová.
(Jak vidno, nakonec ono "detailní" rozdělení majetku realizováno minimálně ze dvou třetin bylo. I když poněkud jiným způsobem, než bývá v civilizovaném práv ním světě běžné. Což "přehlédli" jak vyšetřovatel Úřadu vyšetřování, tak také Generální prokuratura. Zdali náhodou, úmyslně či z nedbalosti, těžko říct...) * * *
Dále je nutné přihlédnout k tomu, pokračuje Usnesení, že požadavek zcela detai lního rozdělení majetku a závazků rozdělovaného družstva by mohl vést k neúměr ně dlouhému procesu při rozdělování družstev a vzniku nových subjektů a bránit tak jejich registraci, což by bylo v rozporu s cíly sledovanými zákonem o zem ědělském družstevnictví.
(Zcela evidentní nesmysl. Jak již bylo několikrát řečeno, pánové docent ing. F rantišek Čuba, CSc., a spol. to stačili za několik dní. V mnoha případech jen za několik hodin. Jistě: Měli výhodu, protože k tomu nepotřebovali žádný "deta ilní" rozpis. Ostatně, byl by stejně zbytečný. Věděli totiž, že policie, proku ratura a soudy s největší pravděpodobností nic postihovat nebudou...) * * *
V další části je pak v zamítnutí Stížnosti oznamovatelů Vladimíra Pečírky a Zd eňka Slováčka psáno: Přezkoumávat rozhodnutí družstevních orgánů orgánům činný ch v trestním řízení nepřísluší. Vyšetřovatel proto v rámci prověřování pouze zkoumal, zda předmětná usnesení nevznikla na základě manipulace s výsledky hla sování a zda tedy jejich obsah skutečně odpovídá tomu, na čem se členské schůz e usnesly. Protože nezjistil žádný konkrétní poznatek, který by takovému závěr u přisvědčoval, správně dovodil, že se v daném případě nejedná o podezření z t restné činnosti.
(I zde je evidentní snaha věci překrucovat. Např. oním: Přezkoumávat rozhodnut í družstevních orgánů orgnům činným v trestním řízení nepřísluší. Pokud by tom u tak bylo, může tedy představenstvo odhlasovat, že družstevík XY sice napříkl ad pro sebe ze společného majetku zcizil deset miliónů korun, ale policii a so udům po tom nic není, je to otázka družstva... Pan generální prokurátor zřejmě neví, že jakékoliv rozhodnutí je neplatné, pokud odporuje právu či zakládá v sobě trestní čin. Navíc pánové Vladimír Pečírka a Zdeněk Slováček doložili, že k manpulaci při dílčích členských schůzích a při koncipování celkového usnese ní členské schůze došlo k podvodu a tudíž k porušení zákona...) * * *
K námitkám stěžovatelů ohledně stanov 2/89 bylo jištěno, že vyšetřovatel z lis tinných podkladů a výpovědí členů družstva správně dovodil jejich přijetí, opa čnému závěru nenasvědčuje žádný konkrétní poznatek. Pokud jde o obsah některýc h článků těchto stanov, jsou předmětem jiného šetření.
(Opět zřejmá nepravda. Čtenář si jistě pamatuje, že stanovy od roku 1989 nepla tily a jiné registrovny nebyly. a že neexisují žádné písemné doklady o tom, že by je kdokoliv z členské základny po roce 1989 schvaloval. Ostatně, kdyby byl y schváleny, musely by být registrovány. To je logické, ne? A konkrétních pozn atků, které dokazují manipulaci s oněmi stanovami, snesli stěžovatelé pánové V ladimír Pečírka a Zdeněk Slováček opět víc než dost...)
* * *
S ohledem na výše uvedené bylo napadené usnesení vyšetřovatele shledáno věcně správným a zákonným. Stížnosti oznamovatelů Vladimíra Pečírky a Zdeňka Slováčk y byly proto jako nedůvodné podle ş 148 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu z amítnuty.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. (Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS