--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Fuxa Karel
Název: Milá redakce,
Zdroj: NN Ročník........: 0005/035 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Milá redakce, Rozhovor s důstojníkem GRU (NN 30/95, str. 29) vlastně pro mě nebyl n ijak překvapující, protože mám jeho knihu "Všechno bylo jinak", kde uvádí tvrz ení o chystaném přepadu Říše Sovětským svazem do všech podrobností. Existuje p ro to dokonce přísný důkaz. Projdete-li obrázkové býdeníky 30. let, například sokolský Jas, nebo Ozvěny, či Letem - Světem, tu zjistíte určitý počet záběrů z cvičení sovětského výsadkového vojska. A přímo posedlost sovětské veřejnsoti i armády parašutismem. Čili vyloženě druhem zbraně určeným pro útočnou válku. Mimoto Zápisník, ale i další tiskoviny let 50 a 60. i 70. představovaly proje kt tanku na leteckém kluzáku. Přitom za celou II. svět. válku byli výsadkáři n asazeni jen s Volololamska.

Nepřímý důkaz poskytuje Otto Skorzeny se své kauze "Moje velitelské o perace" na str. 63, kde tvrdí, že rudoarmějci byli rozčleněni do hloubky v jed noznačně útočných pozicích.Není však třejmě pravda, že by protiletadlovci měli zákaz palby na lugrwaffe. P.W. Stahl se zmiňuje o tlaku přímo anglických rozm ěrů hned po napadení. Ale také, že většina slihačů se vyhábala boji, čímž potv rzuje Surnova, že stihači byli cvičeni k útokům na nepřítelká letiště a ne k l eteckým bojům. (Nad ledem i Saharou)

Když v mnichovských dnech 1938 jednal prezident Beneš s vyslancem Ale xandrovským o případné sovětské pomoci, Alexandrovskij pomoc slíbil, ale zárov eň bědoval: "Kdyby to mohlo aspoň dva roky počkat, až se líp vyzbrojíme", takž e dr. Beneš raději sovětskou pomoc nechtěl a proto se nebojovalo. Sunrov ve sv é knize tvrdí, že k rozsáhlým přípravám začlo docházet až v r. 1940, což se ča sově shoduje. (Informace o Mnichovu pochází od Rudolfa Berana, jak ji sdělil d elegaci Kooperativy, ve které byl můj prastrýc Josef Janoušek, který to zas ře kl mě)

Matně si vzpomínám, že v první polovině roku 1941 kamarád Pepa Svatoň míval prupovídky, jako že se můžeme jednou ráno vzudit a zjistíme, že tu jsou místo Němců Rusové. A Svatoňovic informováni byli. S Pepou Svatoněm jsem tehd y chodil coby žák II. třídy obecné školy se vzkazy k ú- Josefu Molákovi, který byl vedoucím prodejny Bratrství v Hořeticích. (dnes část Rudné). Jeho otec to tehdy nosil od kohosi z nádraží Praha - Vršovice - zřejmě rovněž člena tuším III. ilegálního ÚV KSČ. Obsah vzkazů přirozeně neznám. Jednak platilo, že kdo nic neví, nemůže vypovídat a kromě toho jsem nevěděl nic o nějakých komunistec h. Dnes se už můžu jen domnívat, že ta psaníčka mohla mít souvislost s chysaný m útokem Stalina na Evropu. Zejména uvážíme-li, že dr. Beneš si v Pamětech stě žoval, že v období paktu se komunisti distancovali od zahraničního odboje a za pojili se až po napadení SSSR, zatímco tady prováděli ilegální činnost pakt ne pakt.

Jinak článek p. St. Týbla je naprosto správný a objektivní. Jen parla ment poslance Vika vydal, čímž se schodil. Nevím, nevím, jak dopadnou volby! B ude teď výročí výbuchu v Krásném Břevně. Četl jsem nedávno i takový názor, že k výbuchu došlo především proto, že toho lidi spoustu rozkradli a měla přijet kontrola z Fondu národní obnovy. Nasvědčují tomu svědectví, že bezprostředně p řed hlavním výbuchem byl slyšet jeden menší - v síle výbuchu pancéřové pěsti. Jelikož při výbuchu zahynuli jak Češi, tak i Němci, nevím proč by neměla být s polečná česko-německá hymna.

K odstavci "Psst" je třeba říct: "Kdo dobrovolně nezemře do 63 let at d. - ale bez cigarety, protože normální je nekouřit. Mimochodem, když jsem u t ěch legráce...Byla nalezena mrtvola neznámého muže. Při soudní pitvě bylo zjiš těno, že má dva průstřely srdce a jeden uprostřed čela. Co bylo příčinou smrti ? No přece kouření!

Jinak znovu zdůrazňuji, že jsem proti zákazu či rozpuštění KSČ. Zákaz by je sjednotil, a je lepší, budou-li se mezi sebou hádat. Zákaz by z komunis mu udělal pro mladou generaci půvab zakázaného ovoce, takže by KSČ přestala vy mírat. Předchozí zákazy KSČ vypěstovaly u komoušů smysl pro konspiraci a proto bylo za totality téměř nemožné je převést. Protože se lidově řečeno stal z py tláka hajný. Lecos jsem očíhl při návštěvách p. Moláka. Museli jsme přicházet i odcházet k prodejně vždy z jiného směru. A vstoupit (a odejít) jen tehdy, kd yž se nekoukal trafikanct odnaproti. Ne proto, že by byl trafikant konfidentem , ale prot, aby si nevzpomněl právě na nás, kdybyse ho někdo ptal, kdo z cizíc h lidí do krámu chodí. Tedy z těch, co bydlí dál, než půl kilometru od prodejn y. To je taky záhada! KSČ byla zakázána vlastně hned po Mnichově, tedy od II. republiky (Česko - Slovenska), ale její prodejny Bratrství (dříve Včela) fungo valy legálně i po celou dobu necistické okupace ( o době poválečné ani nemluvě ).

Zdraví

Karel Fuxa