--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Klenovský Jaroslav
Název: Historické paralely
Zdroj: NN Ročník........: 0005/035 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Autor je volný novinář a právní zástupce Artfora - Jazzové sekce Historické paralely.

(Případ bratří Mašínů a jejich protikomunistické odbojové skupiny ve světle pr otinacistického partyzánského odboje.)

Zůčastnil jsem se 2. odboje jako čs. partyzán ve svazku 3. čs. úderné roty par tbrigády R 3 - Gen. Luža na Českomoravské Vysočině od srpna 1944. Činnost naší skupiny v letech 1944-45 byla analogická činnosti skupiny bratří Mašínů v let ech 1949-53 od přepadávání četnických stanic, německých vojenských skladů a ob chodů k získání zbraní, potravin a peněz až po likvidaci konfidentů a aktivníc h reprezentantů okupační moci. Logika této analogie je úplně jasná - v obou př ípadech šlo o spravedlivý boj proti okupaci naší vlasti i když v případě komun istickém šlo o kamuflovanou okupaci za pomoci domácích zrádců. V obou případec h šlo o boj za války - v případě nacistickem o skutečnou "horkou válku", v pří padě komunistickém o třídní "studenou válku". Že šlo o skutečnou válku a boj c hcete-li o občanskou válku, svědčí fakt, že i tato "studená válka" měla své pa dlé a nakonec i svého vítěze a poraženého se všemi z toho vyplývajícími důsled ky. V obou případech šlo o boj demokracie proti diktatuře a totalitě - šlo ted y o úplnou ideovou shodu i v názorech, cílech i zvolených prostředků. Také tre sty, které očekávaly bojovníky v obou případech byly stejné - v nacistickém př ípadě to bylo tzv. Sonderbehandlung, tj. poprava bez soudu, v komunistickém pa k hrdelní rozsudky tzv. Lidových, třídních soudů. V obou případech obě skupiny neměly v důsledku specifické situace (téměř úplná bezbrannost) na víc. Kdo vy čítá, že nešly na pohlaváry obou zločinných režimů a likvidovaly ty, které měl y v dosahu, ten neví o čem mluví. Rozdíly v obou případech byly tedy kvantitat ivní, ne kvalitativní.

Výše uvedená analogie v obou případech jde však ještě dále a hlouběji . Došlo totiž v průběhu odbojové činnosti i k zabití více-méně nevinných lidí, což nelze v komplikovaných, nepřehledných a složitých situacích zcela vylouči t. Kdo v této souvislosti mluví právnicky o institutu "přiměřené obrany", ten neví, o čem mluví. V případě partyzánské činnosti na Českomoravské vysočině to bylo zejména tzv. Přibyslavský případ, kdy došlo jako odveta za zastřelení Ge n. Luži v Hřišti v Přibyslavi dne 2. 10. 1944 k likvidaci četnické stanice dne 26. 10. 1944 v Přibyslavi.

Také naše skupina měla v průběhu své odbojové činnosti 2 zabité občany, jejich ž vina nebyla a již asi nebude vyjasněna. Přibyslavský případ byl soudně proje dnáván v r. 1946-47 a nakonec byl ukončen osvobozujícím rozsudkem na základě z námého zákona č. 118/45 o amnestii činů, spáchaných v zájmu a ke prospěchu čs. státu. Oba pípady z naší skupiny se ve smyslu výše citovaného zákona k soudu vůbec nedostaly. Celkem právem, i když je známo (např. viz časopis "Přítomnost " z let 1946 - 47), že tohoto zákona bylo zneužito k vyřizování osobních i sku pinových účtů a zájmů (viz např. tzv. diváky odsun našich Němců). Protože jsem se zůčastnil i aktivního odboje protikomunistického, ted y tzv. 3. odboje v rámci odbojové skupiny mého bratra plukovníka letectva in m emoriam Vlastimila Klenovského, který byl zastřelen dne 13. 5. 1949 při přepad ení letiště v Chocni a dále odbojové Tišnovské skupiny (soud a rozsudek dne 20 . 11. 1952), kde byly vymezeny 2 rozsudky smrti za partyzánskou činnost v lete ch 1949-51 (studenti Vlastimil Železný a Alois Pokorný z Tišnova) jsem dost ko mpetentní k tomu, abych se vyjádřil k problematice aktivního protikomunistické ho odboje v 50-tých letech. Na základě mých osobních poznatků a spolupráce při rehabilitaci členů skupiny mého bratra, kteří přežili a dožili se rehabilitac e, jsem dospěl k těmto závěrům:

- aktivní "krvavý" protikomunistický odboj v 50tých letech, tedy tzv. 3. odboj je historickou, doložitelnou skutečností, bez ohledu na to, že je naší součas nou politickou reprezentací ve spojení s překabátěnými komunisty účelově a sys tematicky umlčován s dvoláním na nutnost politiky "národního usmíření" a tedy kontinuity právního tj. komunistického řádu, jako jediného možné systémového ř ešení přelomové situace v 11/89, což se samozřejmě promítlo o protiprávnosti a zločinnosti komunistického režimu

- neexistuje dodnes tj. po 5 letech od převzetí moci skupinou p. Havla u nás p rávní stát, o čemž svědčí - mimo jiné - tato fakta:

- 50.000 zbytkových trestů rehabilitovaných občanů (např. v případě skupiny mé ho bratra, byly ukládány zbytkové tresty ve výši 10 let za loupež letadla) - 80% "nezávislých" soudců, závislých však na jejich komunistickém původu a po dle toho také soudících

- případ J. Wonky, bratří Mašínů, M. Chadimové a další, které bych mohl uvést jako např. případ brněnského zlatníka, umláceného při výslechu na StB v r. 195 3, jehož dědicové nejsou sto dosáhnout u soudu svého práva

- případy četných nevyřešených afér a korupčních skandálů, - informační blokáda masmédií proti "nežádoucím" politickým subjektům jako je např. DEU

- neochota i neschopnost současné politické reprezentace vyrovnat se poctivě s naší minulostí ve smyslu potrestáni zločinů proti lidskosti komunistického re žimu z 50-tých let, čímž dále pokračuje demoralizace naší společnosti. - 70% všech platných zákonů má komunistický původ.

- neexistuje kontrolní mechanismus, který by v průběhu procesu transformace za hájil rozkrádání majetku ČR.

Proto zcela souhlasím s článkem Radka Mašína pod názvem: "Aby bylo jas no" v NN č. 33/95, str. 14. Bratří Mašínové jsou hrdiny našeho 3. odboje, jako byl jejich otec, Gen Mašín hrdinou 1. a 2. odboje. Bohužel však v zemi, kde n ení komunistických zločinců, nemůže být ani demorkatických hrdinů. Proto se bř í. Mašínové právem odmítají vrátit do Havlovského Absurdistanu a podorobit se rozsudku "nezávislých" soudců.

V Brně, 22. 8. 1995

JUDr. Jaroslav Klenovský Brno