--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/038 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ To, co platilo minule, lze s plnou odpovědností uvést i teď. V zahraničně poli tické aktivitě na světovém a zejména evropském "kolbišti" přihořívá: Ba dokonc e, v mnoha případech dokonce "hoří". A nejde přitom pouze o Bosnu, kde přes "h ysterický" protest Rusů letecké bombardování ze strany NATO pod hlavičkou OSN ještě předešlý týden pokračovalo. Hladinu veřejného mínění totiž vzbudil i ter oristický útok na budovu velvyslanectví USA v Moskvě za bílého dne a na jedné z nejživějších tamních tříd. Prostě, akce tohoto typu začínají znovu ožívat, a to nejen ve Francii. Ožívají ovšem, v souvislosti s do značné míry "destrukti vní" celosvětovou politikou Ruska také diskuze o budoucím rozšíření NATO o něk teré postkomunistické země střední a východní Evropy. Zde však, bohužel, jedno ta Západu, známá z nedávných dnů bosenské krize, neexistuje...

Pochopitelně, v centru pozornosti mezinárodního veřejného mínění se nachází, v edle tzv. "balkánského konfliktu", hlavně Rusko. Jak jsme již viděli v úvodu, jde zejména o tvrdý postoj Moskvy ke spojeneckému bombardování vojenských cílů bosenských Srbů. Ostatně, v minulém přehledu se o tom psalo dopodrobna. Jenom že, situace se mění, či spíše vyhrocuje, ze dne na den: Státní duma, dolní kom ora ruského parlamentu, vyslala do Pale, správního centra bosenských Srbů, pět svých členů, kteří mají působit coby "živé štíty". Zároveň poslanci vyzvali p residenta Borise JELCINA, aby odvolal ministra zahraničí Andreje KOZYREVA. Ten reagoval, kupodivu, dosti realisticky: Závěry Státní dumy označil za poněkud nerozumné. Těžko podle něj může Rusko agresívně "zpochybňovat" letecké akce NA TO, když drtivá většina zemí světového společenství je schvaluje. Obdobně se a le zachoval i sám Boris Jelcin: Ve čtvrtek 14. září vetoval zákon o jednostran ném zrušení embarga vůči Srbům a odmítl též požadavky na zavedení embarga ve v ztahu k Chorvatsku. I když, rétoricky neslevil vcelku na ničem.

(V tomto smyslu pak vyznívá poněkud "podivně" silný protest ruského velvyslanc e u NATO v Bruselu proti bombardování, který byl přednesen počátkem minulého t ýdne. Stejně podivně ale vyznívá také zmíněný už teroristický útok na americké velvyslanectví v Moskě, který by učiněn ve středu 13. září odpoledne: Údajně ho provedl pouze jeden člověk s použitím granátometu: Což je s podivem, protož e se to stalo na jedné z nejfrekventovaných ulic města. Nikdo však nebyl zraně n ani zabit, a co je důležité, rusko americké vztahy tím neutrpěly. Ohlášená n ávštěva prvního náměstka ministra zahraničí v Moskvě se před posledním víkende m uskutečnila..)

* * *

Ve světle bosenského a potažmo také srbsko jugoslávského problému ve vztahu k Rusku poněkud zůstává v pozadí Čečensko. Nikoliv proto, že by tam byl už klid. Spíš naopak. Přes vyjednávání obě strany konfliktu stále proti sobě občas boj ují, obě strany se nadále obviňují z porušování vojenské dohody. Komunální a p arlamentní volby v této zakavkazské zemi jsou tak pořád v nedohlednu. A zdá se , že v nedohlednu je taktéž definitivní nastolení míru v Čečensku. (Na závěr této čáti zbývá ještě dodat, že poslanecká frakce komunistů ve Státn í dumě požádala o obnovení řízení, na jehož konci by měl být president Jelcin zbaven úřadu. Inu, k demokracii a normálnímu vývoji je zde stále daleko...) Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ

Po velmi "hubených" výsledcích zaraničně politické aktivity naší republiky v l etních měsících a jistém vzestupu začátkem září lze říci, že i zde dochází k p odstatné změně. Prostě, Praha se začíná opět výrazněji angažovat. Tak napříkla d mnulý týden pobývala ve Finsku pod vedením svého předsedy Jiřího PEYNA deleg ace zahraničního výboru Poslanecké sněmovny: U tamních svých kolegů a dále u m inistryně obrany a ministra zahraničí se poslanci informovali o finských zkuše nostech z jejího více než půlročního členství v Evropské unii a o důvodech, pr oč tato severská země nechce v této době vstoupit do NATO. V sobotu 16. září s e pak ve Varšavě sešli čeští ministři obrany a zahraničí Vilém HOLÁŇ a Josef Z IELENIEC se svými polskými protějšky. Důvod? Otázky sladění vzájemné legislati vy a perspektiva členství našich zemí v NATO a Evropské unii. Pochopitelně při zachování našeho postoje, že do oněch institucí nelze vcházet kolektivně, ale individuálně, podle své připravenosti. A konečně, v neděli odjel president Vá clav HAVEL do Norimberku v Německu, aby byl přítomen předání Ceny za lidská pr áva známému ruskému disidentu, obhájci lidských práv a poslanci Státní dumy KO VALJOVOVI.

(Čilý "pohyb" byl však předešlý týden také v Praze. Pobývala zde parlamentní d elegace strany Zelených z německého spolkového sněmu. Jeho místopředsekyně Ant je VOLLMEROVÁ, která v našem hlavním městě pobývá v krátké doě už po šesté, je dnala mimo jiné i s presidentem Václavem Havlem, místopředsedou Poslanecké sně movny Jiřím VLACHEM a zúčastnila se zasedání výboru petičního, pro lidská práv a a národnosti: Vše se zaměřením na připravovanou meziparlamentní a mezivládní deklaraci o česko německých vztazích. Ostatně, o stejné tématice jednal též d alší člen delegace strany Zelených Gerd POPPE s předsedou opozičních sociálníc h demokratů Milošem ZEMANEM...)

* * *

Velký význam má však i návštěva severoamerického ministra obrany Wiliama PERRY HO v České republice. Uskuteční se tento týden při příležitosti společného voj enského cvičení jednotek české armády, USA a Německa v prostoru vojenského cvi čiště Boletice v jižních Čechách. Cvičení se vedle Wiliama Perryho a našeho mi nistra obrany Viléma Holáně zúčastní také vysocí armádní činitelé z Německa a USA: Mimo to má Viliam Perry poskytnout i první informace o studii, zaměřené n a rozšiřování NATO, s níž mají být politická místa České republiky seznámena p rosřednictvím expertů NATO koncem září.

(Nelze ovšem zapomenout ani na další význačnou akci, která začala 14. září: Jd e o Měsíc Bosny a Hercegoviny, pořádaný Nadací člověk v tísni při České televi zi a pod záštitou UNESCO. Účelem akce je seznámit prostřednictvím kultury česk ou veřejnost s Bosnou těchto dní. Například týž den, tedy minulý čtvrtek, byla zahájena ve stanu, umístěném v dolní části pražského Václavského náměstí foto grafická výstava, Otto von Habsburg pak ve stejný den otevřel výstavu bosenské architektury z přelomu 19. a 20. století v pražské Fragerově galerii. A koneč ně, rovněž ve čtvrtek, se ve Španělském sále Pražského hradu za účasti preside nta Václava Havla a předsedy Poslanecké sněmovny Milana UHDEHO konal slavnostn í koncert, kterým byl oficiálně onen Měsíc Bosny v České republice zahájen...) CEFTA V BRNĚ

České republky se však týkala také další význačná událost: V pondělí 11. září se totiž v Brně kolala scůzka šéfů vlád CEFTA, tedy členských států Středoevro pské zóny volného obchodu. Šlo o premiéry České republiky Václava KLAUSE, Pols ka Józefa OLEKSYHO, Maďarska Guyly HORNA a Slovenska Vladimíra MEČIARA, jako p ozorovatelé se zúčastnili předsedové vlád Slovinska Januz DRNOVŠEK, Bulharska Žan VIDENOV, Rumunska Nicolae VACAROINEU a coby zástupce pobaltských zemí lite vský ministr zahraničí Povilas GILISES. S programem připravit další rozšiřován í této organizace o země, které zde zastupovali přizvaní pozorovatelé. V této souvislosti byly definovány hlavně parametry případných nových členů. Napříkla d: Ke sdružení může napříště přistoupit stát, jež podepsal asociační dohodu s Evropskou unií, je členem Světové obchodní organizace (WTO) a má uzavřeny doho dy o zóně volného obchodu se všemi dosavadními členy CEFTA. Což do dnešního dn e splňuje pouze SLOVINSKO, které se tak do konce roku 1995 staně pátým členem CEFTA.

(Byly zde ovšem i jiné návrhy. Česká republika třeba navrhla v rámci CEFTA lib eralizaci služeb, Polsko zase chce liberalizovat peněžní a kapitlové toky a Sl ovensko "touží" vytvořit v Bratislavě pro CEFTU malý funkční aparát. Protože ž ádný z návrhů nezískal všeobecnou podporu, bylo dohodnuto, že se o nich bude j ednat na příštím summitu. Ještě jeden efekt ale ono setkání mělo: Došlo na něm totiž konečně k přímému setkání Václava Klause a Vladimíra Mečiara. O tom vša k podrobněji píšeme v našem závěrečném komentáři...)

UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ

O Slovensku hovoříme na jiném místě, takže se věnujme zbývajícím zemím, které nás obklopují. A lze říci, že i tam se toho děje dost. Například v takovém Pol sku, kde se už naplno rozhořela kampaň k volbám do úřadu presidenta. Lech WALE SA, který tuto fnkci dosud zastává, je tak prvním zájemcem, jenž svou kanddatu ru oficiálně vyhlásil. Při této příležitosti znovu apeloval na Evropskou unii a NATO pokud jde o brzké členství Polska v nich. Ostatně, podpořil ho též tamn í ministr obrany Zbigniew OKOŇSKI: Oba pánové svůj apel opřeli mimo jiné o sou časný "nevypočitatelný" vývoj v Rusku a o jeho stále průkaznější velmocenské a agresívní sklony.

(Živo je pak také v Rakousku, kde ve Vídni probíhá soudní jednání s obviněnými ze spoluúčasti na sérii tzv. "dopisových " atentátů z prosince 1993. U dvou z nich byla prokázána příslušnost k neonacistickým organizacím, třeba ke skupin ě VAPO: Což oba přiznali, dokonce "hrdě", účast na atentátech však svorně odmí tli...)

* * *

A Německo? Tam si konečně oddechli, protože spor mezi koncernem Volkswagen a s vými zaměstnanci, sdruženými v odborech, byl zažehnán. V pernamenci je ale dal ší skandál, vzniklý z francouzské nabídky vytvořit tzv. jaderný "ochranný" deš tník nejen pro Paříž, ale též pro Bonn. Což většina politických subjektů Němec ka odmítá. Velký ohlas má také diskuse, která se minulý týden rozhořela kolem brzkého rozšiřování Evropské unie. Kupodivu do ní "negativistickým" způsobem z asáhl předseda německé sociálně demokratické poslanecké skupiny v Evropském pa rlamentu Willi Görlich: Ten tvrdí, že sliby, jež dává reformním postkomnistick ým zemím střední Evropy současný spolkový kancléř Helmut KOHL o jejich začleně ní do Evroské unie k roku 2000, jsou nereálné. Nejbližší termín lze prý očekáv at až v roce 2010.

BAKÁNSKÁ KRIZE

Jakjiž bylo řečeno výše, nejvýbušnější situace se jeví na území Bosny a Herceg oviny. Lze říci,že téměř po celý minulý týden spojenci NATO na přání OSN bomba rdovali vojenské cíle bosenských Srbů. Dokonce s použitím raket s plochou dráh ou letu TOMAWHAK. Teď už ovšem nikoliv pro akce bosensko srbské armády v rámci Sarajeva, ale pro zjevnou její neochotu stáhnout z okruhu 2O kilometrů od toh oto města své těžké zbraně. Přestávka v leteckých útocích byla učiněna od čtvr tka 14. září, aby bosensko srbské vedení mělo možnost ultimátum spojenců reali zovat. Intervenovat "závazně" přislíbil i srbský president Slobodan MILOŠEVIČ, souhlas v v pátek pak vyslovil též bosensko srbský vůdce Radovan KARADŽIČ. Pr oblém ovšem je, zdali výsledný efekt bude prvdivý: Jak znmo,takových prohlášen í už totiž bylo víc. Zatím, podle informací z neděle 17. září bosenští Srbové těžké zbraně začali stahovat.

(Možná i právě proto se optimisticky jeví v celé krizi výsledky dosažené aneri ckým vyjednavačem Richardem HELBROOKEM. Ten totiž přiměl Srbsko, resp. "zbytek Jugoslávie" k příslibu uznání bosensko srbské federace a muslimské Bosňany na opak k uznání státu Bosenskch Srbů. Navíc přednesl tzv. nový americký plán nař ešení krize, který předpokládá odsun jednotek OSN z Bosny a jejich nahrazení v ojsky NATO a Ruska v síle více než deseti tisíc mužů, přičemž Rusové by měli z aujmout pozice právě kolem Sarajeva. Zda se ovšem tato americká iniciativa set ká s "porozuměním" kontaktní skupiny, kam nejnověji přibyla také Itálie, těžko říct. Zatím Rusko americké návrhy odmítá: S odůvodněním, že prý je s ním nikd o nekonzultoval. Naopak žádá o okamžité svolání Rady bezpečnosti, údajně proto , že NATO překročilo kompetence. A dohoda mezi velením vojsk OSN v bývalé Jugo slávii a NATO o bombardování vojenských cílů bosenských Srbů prý byla členům R adě bezpečnosti dána k dispozici až dvatýdny po zahájení leteckých útoků ...) * * *

V posledních dnech se ale množí také informace, podle nichž bosenští Muslimové společně s bosenskými Chorvaty a charvetskou armádou zahájli, přes závazné do hody s velením sil OSN, ve střední Bosně ofenzívu. Vojenské síly zmíněných sub jektů se prý v pátek 15. září spojily a dobyly dokonce část území ovládaného d o té doby bosenskými Srby. Tahle ofenziva a nečinnost sil OSN a NATO však budí jistou nedůvěru: Stále víc se totiž tvrdí, že vlastně vše bylo domluveno před em, prosakují dokonce inforace o jakési tajné dohodě mezi NATO, OSN, Srby, CHo rvaty. A že vlastně bosenští Srbové ustupují pouze proto, že podle oné dohody zmíněná území stejně budou předány bosenským Muslimům...

SVĚT KOLEM NÁS

Život ovšem běží dál, bez ohledu na Bosnu, Hercegoinu, Chorvatsko či Rusko. A denně se objevují nové informace o tom, co se kde děje. Takže krátce: Jednání 4. konference OSN o ženách, které se konalo v Pekingu, se po komplkacích s čín skými úřady dostalo do dalších problémů, jimž dominoval spor mezi Vatikánem a Evropskou unií. O co že jde? Vatikán neuznává právo rodiny rozhodovat o počtu dětí a o eventuálním potratu. Nakonec došlo kekompromisu a závěrečná deklarace byla přijata v pátek 15. září. Číny se pak týká i další událost. Totiž nebýva le ostrý protest čínských oficiálních míst proti tomu, že minulý týden americk ý president Bill CLINTON přijal tiberského duchovního vůdce Dalajlámy, který u siluje o samostatnost Čínou zabraného Tibetu.

(Z dalšího dění ještě připomeňme disharmonii, jež vznikla v samotné Evropské u nii, přesněji v její Komisi. Její místopředseda Leon BRITAN totiž v pondělí dn e 11. září v Berlíně prohlásil, že by bylo žádoucí, aby se přidružené země Uni e ze střední a východní Evropy zúčastnily jako pozorovatelé na mezivládní konf erenci Evropské unie, která má od příštího roku provést hloubkovou reorganizac i a restrukturalizaci Unie. Proti je však předseda Evropské komise Jacques SAN TER: Trdí, že Britanovo stanovisko se neshoduje s nárorem většiny členů Komise ...)

* * *

Konečně nelze zapomenout ani na Francii. Jednak vzhledem k neutuchajícmu odpor u světového veřejného mínění proti tzv. testům jaderných zbraní v Tichomoří, j ednak v souvislosti s nedávnou teroristickou vlnou v této zemi. Strach z teror ismu je ve Francii natolik velký, že byla v minulých dnech nasazena armáda. V Paříži dokonce o síle 2300 mužů.

(Takže zbývá snad už jen "pikantérie" z USA. Tam totiž musel odstoupit z funkc e republikánský senátor Robert PACKWOOD. Důvod? Obtěžoval sexuálně své spolupr acovnice a kdyby nerezignoval, byl by vyloučen. Což se v Senátu USA od dob vál ky severu proti jihu ještě nestalo. Inu, jiný kraj...)

------------------------------------------------------------ Zhraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin

------------------------------------------------------------ SAMMIT MEČIAR - KLAUS: A CO DÁL?

Česko slovenské "soužití" je předmětem nebývalého zájmu naší veřejnosti už dos t dlouho: Přinejmenším od roku 199O, kdy se z tehdejší slovenské "bratrské"rep ubliky coby součásti společného státu začalo poprvé ozývat volání po samostatn osti. Stále hlasitěji, až nakonec vyvrcholilo 1. ledna 1993, kdy se federace d efinitivně rozpadla. Od té doby byly vzájemné kontakty "nijaké", většinou ovli vňovány názorpy politické reprezentace Hnutí za demokratické Slovensko a Slove nské národní strany, že Praha Bratislavě vždy ubližovala a snaží se tak činit i nyní: Což vydrželo necelé poslední tři roky, a to bez ohledu na skutečnost, kdo v Bratislavě v té či oné době prvě vládl. Zda Jozef Moravčík z opoziční De mokratické unie, nebo před ním či teď Vladimír Mečiar. V prvním případě se kom unikace nekonala vůbec, ve druhém pak omezeně: Přesněji řečeno v období vyhláš ení samostatnosti Slovenska až do tzv. druhého "pádu" Vladimíra Mečiara dost i ntenzívně, po jeho znovuzvolení na podzim loňského roku vůbec. Dá se to však n apsat i jinak: Česká strana měla zájem na osobním jednání ministerských předse dů, Bratislava naopak hledala záminku k negování schůzky.

(Takže oznámení,že při příležitosti jednání šéfů vlád zemí CEFTA v Brně konečn ě dojde k "historickému znovusetkání" Mečiar - Klaus, působilo do jisté míry j ako "bomba". Nejen proto, že k němu téměř po ročním vládnutí předsedy HZDS doš lo: Nahromaděné problémy, "vyráběné" zejména na východní straně našich hranic, měly už totiž takový charakter, že "normální soužití" obou států se zdálo být bez "pohovoru" obou premiérů takřka nemožné. Přpomeňme například komplikace v zniklé zrušením platební dohody, "podivnou" hru Bratislavy s celními přirážkam i či devalvací slovenské koruny, zaměřenou na poškození českého vývozu na Slov ensko, nebo v poslední době zrušení cla na dovoz osobních aut do obsahu 1500 c cm tam dovážených, čímž byla opět česká strana jednorázově, a možná i úmyslně, poškozena..)

* * *

Přes jisté "potíže", zaviněné "údajně" nediplomatickými výroky českého ministr a vnitra Jana Rumla, který jimi kritizoval v neděli 10. září na televizní sani ci NOVA poměry na Slovensku, se nakonec Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem seš li. I když, oné schůzce musela předcházet, teď už "diplomatická" omluva našeho premiéra svému "uraženému" protějšku. Nahrmaděných těžkostí bylo už ale oprav du hodně, navíc se zdálo být ohroženo také samo "image" obou zemí v Evropě: Pr otože nedej Bůh, kdyby tolik oslavovaná Celní unie coby symbol "přátelského" r ozdělení společného státu přestala existovat. Takže Václav Klaus se raději oml uvil.

(Z tohoto hlediska by se tedy dalo říci, že vše se jeví v naprostém pořádku: P ánové se sešli a sporné věci vyřešili. Až na jednu maličkost: Nikdo totiž neví , snad s výjimkou samotných premiérů, co se vlastně mělo dohodnout. Informace nepronikly žádné. Tedy, vynecháme-li několikrát už dohodnutou výměnu bojnickéh o oltáře za deset deskových kreseb či tvrzení Václava Klause o tom, že vše nej de naráz vyřešit. Nebo jeho poznámku, že tehdejší Vladimír Mečiar se k dnešním u dni moc nezměnil a vlastně je ten samý, jako dřív. Nevíme nic o dalším osudu Celní unie, nevíme nic o Mečiarově reakci na nedávné protičeské kroky bratisl avského kabinetu, nevíme, co v budoucnu můžeme od našeho východního souseda oč ekávat. Jako by se summit obou ministerských předsedů vůbec nekonal. Vskutku, suma sumárum nevíme opravdu nic. Vlastně, díky "indiskreci" ministra vnitra Ja na Rumlapřece jednu věc máme alespoň potvrzenou: Situace na Slovensku je nenor mální... proti sobě tam "brojí dvě kapitoly ústavy, president a premiér.." a n a Slovensku se "vede boj o obsah demokracie. Atmosféra, v níž boj probíhá, nah rává psychopatům, příslušníkům bývalé StB, KGB, komukoliv..." K hodnocení napj atých vztahů České republiky se Slovenskem a jejich eventuálním perspektivám d o budoucna, to snad stačí...)

(fakta a události ze zahraničí připravil)

Jiří F. PILOUS