--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Zajíc v pytli
Zdroj: NN Ročník........: 0005/038 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

*PROBLEMATIKA FONDŮ ČNIS * PROBLEMATIKA FONDŮ ČNIS * PROBLEMATIKA ZAJÍC V PYTLI

I.

V roce 1993 Česká národní investiční společnost vydávala svůj Finanční a informační zpravodaj. Ve třetím (a posledním) čísle byl článek, který, vzhlede m ke konečnému řešení, stojí za opsání:

Z A J Í C V P Y T L I ? Přímo v centru moravské metropole, doslova pár kroků od brněnského nádraž í a vedle hotelu Grand, se v polovině roku 1991 narodila COOP-banka, a. s., kt erá si brzy získala zejména u moravské klientely velice dobrý kredit. ČNIS se nedávno stala jedním z jejich akcionářů a to nikoli akcionářem nevýznamným. Ze ptali jsme se tedy ředitelky ČNIS paní Eriky Pazderové co si od této formy spo lupráce a akcionářské účasti na řízení banky slibuje.

FIZ: Proč jste se rozhodli nakoupit akcie COOP-banky ? Nemyslím, že je to vhodně položená otázka. Přinejmenším z pohledu odborní ka. Možnost koupit akcie kvalitní a zdravé banky by totiž uvítal každý, kdo ho dlá podnikat. Stačí uvážíte-li, že základní jmění COOP-banky a.s., odnáší půl miliardy. Nám se tato možnost jednoduše nabídla a bez dalšího váhání jsme se j í chopili. Kromě toho k váhání nebyly důvody, protože i dosavadní způsob hospo daření této banky nás přesvědčil, že se pro nás může stát nejen atraktivním ob jektem pro zainvestování, ale zárověň i vhodným partnerem, který jen posilní n aši základní podnikatelskou strategii a snahu co nejkvalitněji opečovávat spra vovaný majetek.

Navíc naše vlastní aktivity jsou takového rázu a vyvíjely se přesně takov ým směrem, že jsme potřebovali potřebu dříve či později nějakým způsobem dispo novat vlastním peněžním ústavem.

FIZ: Budiž, poučte, prosím, neodborníka, v čem je pro investiční společno st výhodné disponovat vlastním bankovním ústavem ?

Jde o zcela pragmatické výhody. Vezměte v úvahu, že každá silnější invest iční společnost hospodaří s velkými finančními výnosy. Pokud jimi disponuje pr ostřednictvím vlastní banky, hospodaří si vlastně do své vlastní kapsy. Logika věci říká - nač dávat vydělávat jiným bankám .

Do budoucna dokonce uvažujeme o tom, že bychom požádali i naše sesterské společnosti, aby své finanční aktivity uskutečňovaly pomocí COOP-banky. Podle toho, jak jsou zákonem stanovena pravidla o ochodování cennými papí ry (tj. prostřednistvím bank), bude svým způsobem výhodné mít vlastní banku. N avíc COOP-banka je mj. také spoluzakladatelem Burzy Praha, a.s., je zdravá a p oměrně oblíbená u veřejnosti - takže o výhodnosti tohoto spojení snad ani nemů že být pochyb.

FIZ: Je možné, aby z Vašií účasti na řízení a provozu akciové společnosti COOP-banka, nejakým způsobem profitoval i samotný tento peněžní ústav? Jsem přesvědčena, že ano. I pro banku je výhodné mít silného akcionáře, s chopného nejen pasivně čekat na dividendy, ale naopak vnášejícího do činnosti banky některé další perspektivní aktivity. A vzhledem k tomu, že jsme investič ní společností, tuto záruku COOP bance poskytujeme. Za předpokladu, jak jsem u ž naznačila, že si ji zvolíme jako svoji depozitní banku, že u ní povedeme své běžné účty a doporučíme dceřinným společnostem a správcům příbuzných společno stí, aby COOP-bance věnovali svoji důvěru.

FIZ: Máte nějaké konkrétní společné plány? Ráda bych upozornila, že jde skutečně pouze o plány. Rádi bychom pro tuto zatím především moravskou banku, která však již založila své pobočky také v P raze a v Bratislavě, vytvořili další pobočku v Litoměřicích. Resp. pro upřesně ní, menegament COOP-banky se na nás obrátil s podnětem, abychom z již stávajíc í litoměřické pobočky COOP-banky, která je prozatím organizačně podřízená Praz e, vytvořili tzv. pobočku se zvláštním režimem, která by byla technicky, perso nálně, i obchodně-právně schopna poskytovat relativně větší služby a dosahovat samozřejmě také relativně většího obratu.

S tím je ovšem spojena také potřeba velkoryseji zainvestovat. Zejména v o tázce vnitřního vybavení, techniky, hard. i software apod.

FIZ: Zatím jsme se bavili víceméně o tom, jaké vzájemné výhody si mohou p oskytnout bankovní dům a investiční společnost. Může z daného stavu nějakým zp ůsobem profitovat také "civilní" veřejnost?

Samozřejmě. Přinejmenším v tom, že severní Čechy získají další kvalitní b anku, která, jak pevně věříme, si získá přízeň klientely podobně jako na Morav ě...

FIZ: Paní ředitelko, promiňte, ale vy jste tu oblibu COOP-banky u veřejno sti zmínila už podruhé. To mě nutí se zeptat, v čem spatřujete příčinu té obli by...

...čili jinými slovy, co mě k tomu tvrzení opravňuje? Víte, on je to tak trošku paradox. COOP-banka se totiž při svém vzniku rozhodla navázat na tradic e družstevního bankovnictví v předválečném Československu. Ve finančních kruzí ch byla tato snaha zprvu sledována poněkud s rozpaky. Jedno pozitivum bylo nas nadě ihned. Družstevní banka tvoří harmonický mezičlánek mezi bankami státními a soukromými, což také ihned ocenili zejména v zahraničí.

I když lépe by asi bylo, kdybyste se na kredit COOP-banky informoval přím o mezi lidmi...

FIZ: Takže v tom pytli (vlastně měšci), který tvoří logo COOP-anky, se žá dný zajíc neskrývá ?

V žádném případě!

Děkuji za rozhovor. Šimon Rajbr

II.

KTEŘÍ AKCIONÁŘI BUDOU BEZ PENĚZ ?

O posledním prázdninovém víkendu jsem v televizi zachytil informaci, že P olicie hledá ředitele COOP banky Jána Fabiána. Dalšího dne manželka zachytila informaci, že tento výtečník zpronevěřil peníze ČNIS a že se o věc zajímá Ekon omická rozvědka ministerstva vnitra. Večer téhož dne bylo v reginálním vysílán í oznámeno skutečným ředitelem COOP banky, že Ján Fabián nebyl ředitelem ale p ředsedou představenstva této banky a to od 5.12.1994 do 16.2.1995 a byl z funk ce odvolán pro neodbornost ! Za tu chvíli dokázal zpronevěřit 16O miliónů Kč, z čehož 50 mil. měl představovat pokus o vyvázájí z ručení jistého domu v Praz e.

* * *

Majitelé akcií Českého národního investičního majetkového fondu, a.s. v L itoměřicích, kteří se dostavili na MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU, dostali ZPRÁVU O HOSPODAŘENÍ. V ní je možno se dočíst, že pracovníci kapitálového dozoru z min isterstva financí konstatovali porušení zákona ş 7 Zákona č. 248/92 Sb. v důsl edku ručení nemovitostmi za úvěr v souvislosti s akciemi COOP banky. ČNIMF vlastní 306 akcií a ČNIOPF vlastní 153 akcií, což činí dohromady 22,95 % základního jmění COOP banky. Ale ve vazbách s firmami EUROVISIT a.s., ZESPA A .s. a INTERKONEX INVEST a.s.

celkový objem akcií představuje téměř 52% základního jmění COOP banky. Česká n árodní investiční společnost v Litoměřicích, jako správce majetkového i obchod ně-podnikatelského fondu, nakupovala akcie banky COOP se záměrem, aby na zákla dě oboustranné výhodnosti byla tato brněnská banka depozitářem fondů. Aby pomá hala při poskytování vhodných krátkodobých úvěrů na investice a pod. Bohužel však vztah s vlastníky dalších 48% akcií byl od počátku špatný a proto bylo rozhodnuto, že akcie budou prodány a finanční prostředky budou po užity jiným způsobem. Od okamžiku,

kdy byl zveřejněn zájem na prodeji těchto akcií, začaly kolem tohoto ochodu tl aky různých skupin, které měly zájem na získání tohoto balíku akcií...Situace se stala dosti napjatou ve chvíli, kdy akcie obou fondů byly uloženy v bankovn ím depozitu a bylo nutno tyto akcie z depozita vyjmout a umístit jinam. Proto bylo nutno v podstatě během několika dnů získat úvěr ve výši 149 miliónů Kč (j de o úvěr na celých 52%), proto bylo ze strany fondů přistoupeno k tomu, že te nto úvěr, který je krátkodobý do doby prodeje celého balíku akcií, bude zajišt ěm zástavou několika nemovitostí, neboť o jejich zástavě je sepsána ručitelská smlouva... atd.

* * *

No řekněte, není to "turecké hospodářství" ? Karel Höfer