--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Dokument pro budoucí UDV
Zdroj: NN Ročník........: 0005/040 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Dokument pro budoucí Úřad na vyšetřování zločinů sametu, aneb ja k jsme to prozatím v boji se zločinem pros.... (II.)
MAFIÁNSKÁ VEČEŘE
Přibližně za týden (údajně 6.října) se uskutečnila v "Norimberské jizbě" (patř ící německé bratrské dvojici) na pražských Vinohradech "večeře", zástupců firm y Gebr. Helbig s představiteli pražské policie a jako zlatý hřeb na této podiv né selance bylo lze označit účast ministra Jana Rumla. Ten se dýchánku s předl istopadovými agenty StB a pochopitelně i BND (německá zpravodaj.služba) a zřej mě i KGB a STASSI, zúčastnil přes varování policejního prezidenta, který jej p odrobně informoval o podezření z rozsáhlé trestné činnosti, na základě materiá lů vypracovaných "jeho" operativou.
Svým průběhem večeře, podle dostupných informací připomínala spíše setkání spř átelených větví sicilské mafie, než obyčejných dealerů automobilů s nejvyšším představitelem vnitra, což dokonale ilustrují "dobové" snímky, které se z toho to "posezení" zachovaly. Údajně se při tomto jednání mezi konzumací nezbytných prvotřídních alkoholických nápojů podařilo dohodnout reciproci nedodrženého s libu - nákupu pětadvaceti Mercedesů, který měl údajně svého času ústně přislíb it Rumlův předchůdce, ale jaksi k jeho naplnění díky známým volebním neúspěchů m OH (dnes SD) nedošlo.
Mělo tam být údajně také dohodnuto, že v krátké době musí být zlikvidováni Vac halovský anebo Novotný, nejlépe však oba. Po úspěchu s likvidací JUDr. Šetiny byla tato nenáročná úloha pro ministra, hlavně však jeho "loajální" podřízené maličkostí. (Podle sdělení JUDr.Šetiny na TK pořádané sdružením Šalamoun 13. z áří t.r., měl k operativnímu rozpracování jeho osoby dát písemný pokyn Pavlu H ofmanovi právě on.)
REPRESÍ PROTI POCTIVÉ PRÁCI
Za čtrnáct dní, tedy 20. října 1993 v odpoledních hodinách, přichází do mé kan celáře na Policejním prezídiu jeden pracovník Inspekce ministra a předá mně in formaci o "přepadovce", která se má uskutečnit následující den. (Díky prozřete lnosti a slušnosti jednoho policisty došlo k záchraně dokumentů, z nichž násle dně část zřejmě skončila ve skartovacích mašinách ministerstva pravdy a lásky. ).
Následujícího dne v 9,30 dochází k vyrabování mého trezoru, mimochodem již asi po třetí, v krátké době za sebou, vždy pod stejnou legendou kontroly s tím, ž e následující den budou všechny dokumenty navráceny. Ve 13,OO byla již část ma teriálů roztříděná v šanonech dvou inspekčních důstojníků, kteří rabování prov edli.
Více jak tříměsíční důkladná a velice nebezpečná práce oddělení operativní kon troly Policejního prezídia skončila na Inspekci ministra vnitra, respektive je ho náměstka Křižana. Od okamžiku tohoto "zcela běžného převzetí" materiálů, mo hla do té doby, v této věci absolutně nečinná Inspekce, jejíž pracovníci do vy šetřovacího spisu kauzy "KOREK" obsahujícího 246 listů dodali pouze tři a do s pisu "MERCEDES" obsahujícího cca 250 listů přibližně dvanáct, předkládat výsle dky usilovné tříměsíční práce desetičleného týmu Policejního prezídia za své, aby alespoň něčím zdokladovali nicnedělání stočtyřicetičlenné instituce. Občas byla tato pohoda sice narušená důkladnými prohlídkami kanceláří a trezorů pra covníků Policejního prezídia, většinou těch, kteří byli zařazeni v blízkosti N ovotného, Chromé a Vachalovského a to vesměs pouze těch nových, polistopadovýc h. Při některých těchto "kontrolních" akcích bylo nasazeno naráz kolem třiceti inspekčních důstojníků, z nichž část nesla tyto přepady nelibě a dokonce našl i někteří z nich v sobě tolik slušnosti, že se někdy dokonce provinile omluvil i. Jak již bylo řečeno, 21. října 1993 byly "Inspekcí náměstka Křižana" odebrá ny všechny materiály z trezorů oddělení operativní kontroly Policejního prezíd ia, přitom zájem ze strany vedení ministerstva byl zcela evidentně pouze o ty, které se týkaly firmy Helbig, označené pracovním názvem "KOREK" a "MERCEDES". Následujícího dne, 22. října 1993 ve 21.30 jsem odvolán ze své funkce a krátce po mne je odvolán Hofmanův ekonomický náměstek Platil. Zatímco mé odvolání pr oběhlo ve vší tichosti a za situace kdy jej podstatně tíže nesl policejní prez ident než já, odvolání Platila bylo v zápětí negativně komentováno v domovskýc h masmédiích pražského policejního klanu. Já se v poklidu připravoval na kongr es OIOK, který se měl konat 7. listopadu a na němž jsem chtěl své kolegy infor movat o stavu v rezortu, hlavně pak o svém odvolání, které proběhlo podle sděl ení mgr. Novotného na nátlak a výslovný rozkaz Jana Rumla. O svém odvolání z f unkce jsem informoval úmyslně ze svého odposluchávaného soukromého telefonu ne jbližší spolupracovníky z republikové rady OIOK a na naléhání Petra Cibulky ab ych to na kongresu "rozjel do důsledků" jsem přislíbil, že to rozjedu. (Nakone c jsem to, vzhledem ke změněné situaci nerozjel.)
NKÚ POUŽIT JAKO ZÁSTĚRKA
Dopoledne 29. října si mne totiž zavolal ministr a podivoval se nad mým odvolá ním s tím, proč že to ten "Standa" (mgr.Novotný- pozn. autora) udělal. (V duch u jsem si poprvé pochvaloval nainstalovaný odposlech mého telefonu a snad jen jedinkrát mně nevadila jeho nezákonnost.) Bylo mi jím sděleno, že mně "Standa" musí jmenovat zpátky do funkce a že to okamžitě osobně zařídí. Připadal jsem si jako pan Brouček při svém výletu do patnáctého století a nezmohl jsem se na jediné slovo. Stejné překvapení čekalo na prezídiu, kde mně málem vítala dech ová hudba MV a "Standa" společně s jeho náměstkem mně v prezidentské kanceláři předávali jmenovací rozkaz do funkce, z které jsem byl týden před tím odvolán .
Stejně tak moji policajti (jak s oblibou o svých 47 tisících podřízených říká hulvát O.Tomášek), kteří poprvé a naposled přinesli za mého tichého souhlasu n ěkolik lahví na oslavu vítězství rozumu. Netušili, stejně tak jako já, že zane dlouho našlápneme na další "minu", která opět ohrozí existenci do té doby komp aktního a vynikajícího kolektivu, který se podařilo v krátké době na Policejní m prezídiu vytvořit a který byl trnem v oku téměř všem "nepostradatelným odbor níkům" jak v policii, tak v Inspekci ministra a kupodivu i u nejvyšších předst avitelů ministerstva vnitra Rumla a Fendricha.
V té době se již také objevovaly zaručené informace, které se vzápětí potvrdil y o tom, že do kontroly hospodaření pražské policie vstoupí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tento akt byl pokračováním snah vedení ministerstva vnitra a jist ých politických uskupení o zahrání veškeré špíny a šlendriánu do autu. Zároveň se vstupem NKÚ do teritoria soudruhů Hofmana a Platila došlo k hrubému poruše ní trestního řádu ze strany vedení ministerstva vnitra, neboť zakázali orgánům činným v trestním řízení, jímž v té době Odbor kontroly a stížností Policejní ho prezídia zcela jednoznačně byl, obzvláště pak operativní oddělení jemuž jse m tehdy šéfoval. I přes podivné zadání, které NKÚ v té době od MV ČR dostalo, byly zjištěny velice závažné pochybení, která však pouze částečně stvrzovala z ávěry vyšetřovacího spisu jenž byl v září 1993 kontrolním odborem prezídia vyp racován. Stojí za zmínku, že i když bylo v samém závěru zprávy NKÚ konstatován o, že došlo ze strany vedení pražské policie ve více případech k protiprávnímu (nezákonnému) jednání, nebyl nikdo z vedoucích funkcionářů doposud obviněn ze spáchání trestného činu. Dokonce jeden z hlavních protagonistů podvodů a obro vských finančních ztrát pro rezort vnitra, o morálních ztrátách nemluvě, ekono mický náměstek plukovník Miroslav Platil, zastává nadále svoji funkci, kterou doposud tak perfektně zvládal a nepochybně zvládat ještě bude. O tomto absurdn ím a nepochopitelném stavu lze pouze se domýšlet, že "RUKA RUKU MYJE". (Pokračování příště)
Přemysl Vachalovský