--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Obludárium zvané inspekce ministra vnitra
Zdroj: NN Ročník........: 0005/041 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Obludárium zvané Inspekce ministra vnitra Jestliže je pro zajištění bezpečnosti obyvatelstva a jejich majetku nezbytná f ungující policie, pak pro funkčnost policie je nezbytná bezchybně fungující In spekce ministra. Tento útvar, ať již je jeho název jakýkoliv je ve skutečnosti jakousi policií v policii a měla by být složena z toho nejlepšího, co je možn o v rezortu získat.
Vzhledem k tomu, že v průběhu posledních tří let došlo k již čtvrté výměně řed itele Inspekce ministra vnitra, je nutno se zamyslet nad příčinami těchto čast ých změn. Odvolání ředitelů přišlo téměř vždy po nikoliv bezvýznamném selhání této instituce. Vyjímkami byla snad pouze první dvě odvolání a to JUDr. Borise Štefla, jehož důvodem bylo nedokonalé vyšetřování skandálního zásahu policie při Velké pardubické (1992) a následující PHDr.Mikoláše Tomina, jenž poukázal na nešvary táhnoucí se rezortem ještě z doby fungování FMV. Jeho závěry, v nic hž napadal hospodaření federálních složek ministerstva vnitra, hlavně pak odpr odeje lukrativních objektů soukromým firmám za směšné částky, se po čase ukáza ly jako oprávněné.
REORGANIZACE PODLE KŘIŽANA
Po jeho odvolání došlo k velice podivné změně funkčnosti ministrovi Inspekce, jejíž řízení tehdy převzal namísto ministra jeho náměstek Jiří Křižan. Téměř o kamžitě byly na jeho pokyn zrušeny krajské expozitury Inspekce a z této instit uce se stal jakýsi podivný, centrálně řízený orgán. Do jejího čela byl jmenová n JUDr. Josef Kolaja, který byl postaven před téměř nesplnitelný úkol, a sice pokusit se tuto instituci vybavenou sice obrovskými kompetencemi, ale s téměř nezměněným personálním obsazením uvést do chodu. Rozbitím zaběhlé, alespoň čás tečně fungující struktury, následnou nesmyslnou centralizací, hlavně však svěř ením do rukou náměstka Křižana, byla funkčnost jediného kontrolního mechanismu ministerstva vnitra ochromena, což se v průběhu jednoho roku mnohokrát negati vně projevilo.
INSPEKCE NARUBY
Existuje mnoho příkladů, které byly v průběhu posledních dvou let na stránkách NN několikrát uváděny, z nichž zcela jasně vyplývala nebezpečná negativa, na nichž měla svůj podíl právě Křižanova Inspekce, ať již to bylo šetření podílu policejních funkcionářů na tzv."Rumové aféře" anebo podivných aktivit vedení p ražské či severočeské policejní správy. Namísto toho, aby se důkladně zabývala zcela zřetelnými poznatky o trestné činnosti zmiňovaných vysokých policejních funkcionářů, tak neustále narušovala práci kontrolních složek Policejního pre zídia, které se touto problematikou zabývaly. Pod různými legendami pracovníci Křižanovi Inspekce prováděli prohlídky pracovišť Odboru kontroly a stížností Policejního prezídia a následně odebírali zpracované materiály, svědčící o záv ažné trestné činnosti některých nikoliv bezvýznamných policistů. Dokonce se ji ž na podzim 1993 objevily pokusy o trestní stíhání některých, převážně nových, polistopadových pracovníků Policejního prezídia, kteří se na šetření podíleli , pod různými, vesměs vykonstruovanými legendami. Jejich aktivity v těchto pří padech byly skutečně překvapivé, neboť v jednom případě dokonce "vyšťourali", že jeden z pracovníků Policejního prezídia propíchnul jako vojín základní služ by jednomu z lampasáků gumy jeho "žigulíka". Tyto a jim podobné "vynikající vy šetřovací úspěchy" Křižanovi Inspekce nebyly náhodné, neboť významným způsobem přispěly k otrávení atmosféry, některých, do té doby bezvadně fungujících útv arů Policejního prezídia a zřejmě i k znesváření ministra s tehdejším policejn ím prezidentem mgr. Novotným. K tomu aby docházelo k těmto trestuhodným excesů m přispělo to, že až na pár zcela bezvýznamných vyjímek byla Inspekce sestaven a ze starých, převážně "vynikajících odborníků na všechno". Útočiště a zároveň úkryt zde nalezly různé pochybné existence s velice zajímavou minulostí, kter á předem zajišťovala v důležitých záležitostech absolutní nečinnost, anebo nao pak nebývalé, vesměs účelové aktivity této instituce.
OSUDNÉ ZAVÁHÁNÍ
Všemu se dalo zabránit již krátce po jmenování Jana Rumla do funkce ministra, kdyby nepozapomněl na svá předsevzetí, v nichž přislíbil přebudování této inst ituce ve funkční orgán se zcela novým personálním obsazením, sestavený převážn ě z pracovníků nastoupivších k policii po listopadu 1989. Omluvou pro nedodrže ní mnohokrát formulovaného předsevzetí Jana Rumla je fakt, že právě o tuto prá ci nebyl mezi nově příchozími zájem, anebo naopak případní zájemci nesplňovali pro tuto náročnou práci předpoklady. Právě tento fakt se ukázal být klíčový p ro další akceschopnost Inspekce, která v mnoha případech prováděla zcela opačn é kroky než by se od ní očekávalo a co jí ze zákona příslušelo.
Mnohdy totiž právě na základě Inspekcí prováděných šetření a účelově vykonstru ovaných závěrů docházelo nejen k přímému ohrožení činnosti dobře fungujících p olicejních složek, ale často i policistů, kteří si poctivě plnili své služební povinnosti.
Nepochybně by stálo za srovnání, kolik do dnešních dnů provedla Inspekce šetře ní stylem, kdy se operativně a dokumentačně rozpracovávala vytypovaná osoba a hledalo se zda se náhodou něco, přesněji řečeno cokoliv více či méně negativní ho v její minulosti či přítomnosti nenajde, a naopak kolik případů zahrála tzv . do autu. Obzvláště pak těch, při nichž bylo zjištěno nejen protiprávní jedná ní ale dokonce i jeho případný pachatel, vesměs výlučně dlouholetý pracovník r ezortu vnitra.
JUDr. NECHANICKÝ HROMOSVODEM ?
Velice nadějně se jevilo převzetí Inspekce JUDr.Vladimírem Nechanickým, vzhled em k jeho vyjímečným právnickým schopnostem. Bylo však zcela vyloučeno, že se tímto krokem zlepší její funkčnost a to i přesto, že krátce po jeho nástupu do šlo k několika dalším personálním změnám na tomto útvaru. Ve skutečnosti se vl astně o žádné změny nejednalo, protože se opět na uvolněných funkcích objevili lidé, jejichž kvality nedávaly žádnou záruku, že by se cokoliv v očekávané vý konnosti této významné instituce mohlo změnit. Naopak se uvnitř pozvolna začal budovat jakýsi přísně utajený speciální útvar, který velice často používal, r espektive zneužíval operativní techniku, včetně odposlechů na příkaz a k potře bě kohosi a čehosi. O odborníky na tuto práci nebyla nouze, zvláště když nabíd li svou pomoc takové technické špičky, jako mjr. ing. Zdeněk T., pracovník býv alé VI. Správy StB a několik dalších nepostradatelných.
(Záhadné a velmi pochybné, navíc značně utajené aktivity inspekčních pracovník ů se objevovaly průběžně při různých příležitostech, stačí připomenout nezákon né odposlechy policistů, prováděné kvůli jakémusi úniku informací do masmedií, stejně jako jejich záhadné učinkování za použití operativní techniky, při vyš etřování krádeží na brněnské kriminálce, jež skončilo mnoha nejasnostmi opřede nou, údajnou sebevraždou kriminálního komisaře Antonína Brabce.
Poslední aktivity ministrovi Inspekce, související s vyšetřováním zákroku zása hových jednotek proti bossům ruské mafie v pražském restauračním komplexu "U H olubů", skončily odvoláním pěti funkcionářů, včetně jejího ředitele JUDr. Vlad imíra Nechanického, jenž se v celé záležitosti stal jakýmsi hromosvodem.) NEBEZPEČNÉ VÝROKY
Tento Rumlův akt se setkal na jedné straně s pochopením a podporou a na druhé straně s odporem. Málokdo z oponentů tohoto hromadného odvolání z funkcí si uv ědomil nebezpečnost úniku informací z tohoto šetření, neboť při něm došlo k př ímému ohrožení minimálně dvou osob. Vedoucího utajeného týmu Alfa a jeho manže lky, která měla údajně "zvací dopis" k zásahu "U Holubů" napsat.
Málokdo z oponentů si dále uvědomil, že podobné praktiky v boji proti organizo vanému zločinu a mezinárodním mafiím jsou používány téměř všemi zahraničními p olicejními složkami a to i přesto, že zákony jednotlivých zemí s takovýmto pos tupem nepočítají. Riziko použití podobného postupu je chápáno jako adekvátní v zhledem k nebezpečnosti zločinecké organizace proti níž bylo použito. Všude je podobný postup přijímán veřejností, stejně jako sdělovacími prostředky kladně a je vesměs kvitován s povděkem. Ne však, jak se ukázalo u nás, kde v některý ch případech je skutečně nezákonný postup policie bagatelizován a naopak na st raně druhé, v případech hodných podpory veřejnosti kritizován. Republiková rad a OIOK se jako jedna z mála institucí postavila bezprostředně po zásahu "U Hol ubů" zcela jednoznačně na stranu policie, neboť její členové si dokonale uvědo mují nebezpečí, které z tohoto a dalších podobných uskupení naší společnosti h rozí.
PODIVNÉ ZAHRANIČNÍ VÝLETY INSPEKCE
Již samotný fakt, že se pracovníci Inspekce vydali v rámci údajného šetření na území cizího státu je na pováženou, navíc když se mělo údajně jednat o vyslec hnutí osoby, která má u nás na deset let zakázán pobyt. Stejné opatření platí totiž i na území sousedního Slovenska s kterým má naše republika podepsané záv azné smlouvy, týkající se podobných záležitostí, podle nichž osoba vyhoštěná n a území jednoho státu se nemůže zdržovat na území státu druhého. S kým se tedy jeli na Slovensko inspekční důstojníci setkat a koho a proč vlastně chtěli na jeho území vyslechnout je doposud záhadou, zvláště poté, kdy se objevil další požadavek na výlet do Budapešti za stejným účelem, kde se měl "ctihodný" ukra jinsko-izraelský podnikatel zdržovat (Je třeba připomenout, že izraelské úřady na rozdíl od inspekčních důstojníků, neprojevily o osud jeho osoby sebemenší zájem).
(Měl jsem možnost bezprostředně konsultovat zásah "U Holubů" s vysokým policej ním důstojníkem ze státu Pensylvánie (USA). Jeho názor a výklad byl zcela jasn ý. V boji proti organizovanému zločinu a různým mafiánským uskupením je totiž zcela vyloučeno, aby policejní a státobezpečnostní složky striktně dodržovaly platné právní normy. Jejich přísné dodržování v rámci této práce by bylo obrov ským handicapem, jímž by bylo ohroženo nejen velké množství pracovníků státobe zpečnostních složek ale i nezúčastněných obyvatel. Naopak zločinecké gangy, po rušující vehementně zákony toho či onoho státu, by měly svoje aktivity značně ulehčeny a pozvolna by získávaly v tomto souboji převahu.
Případné porušení právních norem ze strany policie, v rámci této nebezpečné pr áce, je vyšetřujícími soudci či odbornými komisemi v nichž je zastoupena i veř ejnost, téměř vždy tolerováno, zvláště jedná - li se o mezinárodní zločineckou organizaci, operující na území USA. Existuje totiž jednoduchá rovnice, podle níž pro organizovaný zločin není v demokratickém státě místo a podle toho je t aké boj proti němu chápán a veden.)
INSPEKCE V REŽII KGB ?
Podobnou úvahu nepřímo sdělil na televizních obrazovkách v souvislosti s podiv nými aktivitami Inspekce tiskový mluvčí ministra vnitra Jan Šubert. Tato event ualita není daleko od reality, což není pro některé zasvěcené osoby, které při šli s ministrovou Inspekcí do bližšího kontaktu žádná "velká neznámá". V řadác h této instituce totiž stále úspěšně přežívají, dokonce i přibývají pracovníci , u nichž se dá předpokládat blízký vztah k sovětským zpravodajským složkám (K GB-GRU), s nimiž museli být zcela zákonitě v rámci svého předlistopadového slu žebního zařazení v přímém či nepřímém aktivním styku. Tyto kontakty se zpravod ajskými složkami jak známo nelze jednostranně vypovědět a tak není divu, že by lo v případě prošetřování akce "U Holubů" čile dopřáváno sluchu členům ruského mafiánského klanu o jehož "čistých úmyslech a čistotě podnikatelských aktivit " na našem území nemůže být pochyb. Není proto divu, že se objevila snaha o po trestat "zlobivé" policajty, kteří si dovolili ublížit rusky mluvící ctihodné společnosti.
( Stejná Inspekce totiž v jiném případě, který se odehrál před více jak půl dr uhým rokem, vyjela nejméně dvakrát do sousedního Německa, v rámci šetření údaj né trestné činnosti jednoho z vedoucích pracovníků Policejního prezídia, pocho pitelně polistopadového, které se týkalo dovozu řádně zakoupeného a řádně proc leného osobního automobilu. Tento akt proběhl v již výše zmiňovaném stylu - vy typovaná zájmová osoba na níž se musí za každou cenu cokoliv najít. V pravdě z ločinná troufalost s jakou tehdy několik pracovníků Inspekce vyjelo v rozporu s mezinárodními smlouvami provádět šetření na území sousedního Německa v rámci velice banální záležitosti, na níž chtěli postavit trestní stíhání svého nepo hodlného soupeře - policejního důstojníka, nebyla doposud potrestána. Dokonce vyšetřovatel Úřadu vyšetřování pro ČR, stejně jako vedoucí oddělení stížností ministrovi Inspekce na tomto zcela zjevném nezákonném postupu inspekčních důst ojníků neshledali žádných pochybení a pokusili se o jejich legalizaci.) SOUKROMÉ ŠPIONÁŽNÍ MISE ?
Tato paralela - výlet inspekčních důstojníků na Slovensko za účelem likvidace blízkých spolupracovníků ministra, kteří si dovolili poškádlit rusko-ukrajinsk ou mafii a výlet inspekčních důstojníků do Německa za účelem likvidace blízkéh o spolupracovníka tehdejšího policejního prezidenta (Stanislava Novotného), kt erý si dovolil poškádlit jejich soudruhy ve zbrani a kolegy v "podnikání", má nesporně mnoho společného a dala se dříve či později očekávat.
V obou případech pracovníci vrcholného kontrolního orgánu ministra vnitra zcel a zapomněli, že jejich kompetence a pravomoce končí s hranicemi našeho státu. Zcela též zapomněli, že na cizím území mohou být po předchozím souhlasu kompet entních státních institucí pouze "nezúčastněnými" účastníky - svědky případnéh o šetření či výslechů a to navíc pouze v trestních věcech, které jsou rigorózn ě uvedeny v mezinárodních smlouvách. Jejich výše uvedené výlety lze bez uzardě ní kvalifikovat jako jakousi odhalenou soukromou špionážní misi, jejíž výsledk y jsou v procesním řízení absolutně nepoužitelné a které mohou svými následky poškodit image naší republiky v zahraničí. Ztěží by se totiž zdůvodňovalo, že pracovníci inspekční složky českého ministerstva vnitra operují na území cizíh o státu a to ze zcela účelových a téměř soukromých důvodů několika více či mén ě významných osob.
Výše uvedené je zcela jasným signálem o rostoucí chuti těch, kteří v rezortu m inisterstva vnitra nemají a delší dobu již neměli co hledat. Je to však také v ýsledkem nebezpečné personální a kompetenční politiky, kterou a dnes jsem o to m zcela přesvědčen, za zády ministra Rumla provádějí velice podivné osůbky s j eště podivnější minulostí, kterým bohužel bylo a doposud zřejmě ještě je dopřá váno více sluchu než těm, kteří za ním do rezortu přišli s čistým úmyslem, ves měs na jeho žádost, býti mu v rozhodující fázi přestavby represivních složek n ápomocni.
Doplatili totiž již před časem, stejně jako dnes JUDr.Nechanický na desítky vš emožně intrikujících tajemných poradců či rádců a našeptavačů, jimiž se to v b udově Rumlova ministertsva stále hemží a jejichž jediným úkolem bylo, spolehli vě zlikvidovat vše zdravé, co se na vnitrácké a policejní scéně objevilo. Osta tně vždyť k tomu byli velice dobře vyškoleni, mnohdy těmi nejlepšími učiteli, které bylo možno směrem na východ nalézt. A účty za školné se musí zřejmě ješt ě dlouho a bez reptání platit.
(Nikdo mne nemůže podezírat po událostech, které se svého času odehrály na Pol icejním prezídiu, ze vřelých vztahů k ministrovi Rumlovi či jeho náměstkovi Fe ndrichovi, opak je dnes spíše pravdou, o čemž svědčí poměrně velké množství ne gativních komentářů, jež jsem doposud na stránkách NN uveřejnil. Tento dnešní je zcela jiného charakteru, neboť je zcela zřejmé, že Jan Ruml konečně pochopi l, že nelze neustále uhýbat před neustálými tlaky přímo z nitra "svého" vnitra a učinil to, co bohužel nedokázal v mnoha případech před tím /JUDr. I. Vyleta , mgr.S. Novotný atd./, postavit se proti nebezpečně se rozpínajícímu a aktivi zujícímu se molochu. Lze si pouze přát, aby tento radikální řez nebyl řezem po sledním. Je zcela jistě co napravovat a k tomu je pomyslný chirurgický skalpel nezbytný, na což jsem již několikrát v minulosti bezúspěšně upozorňoval.) Přemysl Vachalovský