--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Valenta Vlastislav
Název: Reakce na dopis Ivana Minaříka
Zdroj: NN Ročník........: 0005/041 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Reakce na dopis Ivana Minaaříka z MFD 17. 8. 1995.

Pane Minaříku!

Nesouhlasím s Vaším názorem. Vina bratří Mašínů. SKupina Bratrů Mašínových, ne plýtvala časem na provádění nějakých atentátů na vedoucí komunisty, kteří i ta k byli dobře hlídaní. Každý stranický funkcionář se dal velmi snadno nahradit. Na uprázdněné místo se anšli hned dva další kandidáti.

Za nejlepší způsob boje pokládali sabotáže již dost pokulhávajícího h ospodářství. Zvyšovat nespokojenost obyvatelstva. Opatřovat zbraně a třeskavin y, nutné pro akce většího rozsahu. Znevšedňovat život řadovým členům strany a rozšiřovat mezi nimi nejistotu.

Doporučuji panu Minaříkovi knížku: Ota Rambousek. Jenom ne strach, tam se seznámí pravdivě s kauzou Bratrů Mašínový a přesvědčí se, že "nezapomenutlní hrdiné", čtyři Vopo byli zastřeleni při přestřelce na n ádraží v Uero při střetnutí s bratry Mašíny.

Po komunistickém puči v únoru 1948 se nazávislost zachovala de facto pouze řím skokatolická církev. Počítáme-li procentuálně oběti Komunistického teroru, tak podle počtu duchovních všech církví, přinesly právě církve a církevní společe nství největší oběti na otář vlasti. Škoda, že sdělovací prostředky věnují mno hem více času na medailonky Komunistickch vrahů a zločinců a na skutečné vlast ence jim nezbývá prostor a údajně ani finanční prostředky-

Bůh stvořil člověka k obrazu svému a nikdo nedal komunistům právo člo věka zabíjet.

Komunisté po celou dobu svoji existence se dušovali, že jsou stranou dělníků a rolníků, když statisticky zhodnotíme jejich prdáci při likvidaci osob, bylo b y třeba konstatovat, že nejvíce hlav padlo právě v těchto profesích. Dělníků pověsili 84 - rolníků a zemědělských dělníků 27. Stejný počet hlav a ž ivotů odala i nenáviděná třída živnostníků a podnikatelů rovněž 27. Žádné slitování neměli komunisté s ovjáky a důstojníky. Těch pověsili 25 a pří slušníků SNB dokonce 26. Žilou pustili i stavu uřednickému. Zde řádili přímo bezhalvě, takže počet udušených dosáhl čísla 34. Neušetřili a ni studenty, jichž bylo pověšeno 13 a nezastavili se ani před faráři a duchovn ími. Tech zemřelo na šibenici 5.

Pane Minaříku, dnes se nechtějí hásit k popravám a surovostem, ale jejich dílo je strašnou obžalobou nejen vedoucích, ale hlavně i všech řadových čtenů KSČ, že proti podobným "krvežíznivým činům neprotestovali ale naopak je požadovali !!! Měli by se seznámit s těmito činy a nastavit si tak zrcadlo své politiky, kterou prováděli "bezostyšně a bez lítosti i omluvy!!! I Ostrava měal svého ka ta, byl jím bývalý horník, později ostrý bachař, Šimurda. Hrdě o sobě prohlašo val, že vstoupil do služby vězeňské Stráže, aby pomohl lidově demokratickému r ežimu. Pomohl nevydatně. Popravil 12. dubna 1951 popravil hned čtyři politiké vězně Ladislava Cee, Miloše Morávka, Josefa Polomského a Miroslava Sýkoru. Tit o čtyři vězňové byli odsouzeni k trestu smrti státním soudem v Ostravě v r. 19 50. Pak jim trest byl změněn, ale přesto byli vytažení z normálních cel a 1. s rpna 1951 popraveni na velkém vycházkovém dvoře v Ostravě jako odveta za Babic e.

Smutnou roli zde sehrál i ochránce lidově demokratického zřízení Šimurda. Když se jednalo o pověšení těchto čtyř politických vězňů a začala se stavět šibeni ce, prohlásil, že by na tyto čtyři vězně stačil hák nebo skoda. Nač plýtvat ča sem a stavět šibenici. K ničení životů přes 240 politických vězňů si rozdělili svoje )lohy příslušníci StB, soudci, prokurátoři, a v neposlední řadě i kati. Těch bylo několik. Na prvé místo však nutno postavit kata Trundu, dnes žijící ho (jistě s výčitkou svědomí) v Litoměřicích. Tento kat ukončil život mnoha od souzeným na smrt. Má na svědomí víde než padesát poprav, které realizoval větš ínou na Pnakráci. Měl v rodné straně KSČ velkou důvěru, ale zase ne tak velkou . Sice mu dali pravomoc vraždit politické vězně, ale pro popravy komunsitické elity byl vybrán kat jiný. Trunda zřejmě neměl plnou důvěru, že pověsí komunis tické pohlaváry bez závad.

Je to jistě divné, když místo popravčí Trunda s pýchou o sobě tvrdil, že je je diný kat v republice, který se svému odpornému řemeslu řádně vyučil. Tvrdil, ž e málokdo tak odborně a odporně zničí lidský život jako on. V roce 1968 Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo statistiku že 1948 - 1967 by lo pronásledováno a odsouzeno z politických důvodů 451 tis. občanů a přišlo o život 14.726 mužů žen a dětí z politických důvodů.

Zveřejní také dnešní ministerstvo spravedlnosti, kolik občanů bylo pronásledov áno a odsouzeno od r. 1968 do r. 1989 z politických důvodů a kolik občanů z po litických důvodů přišlo o život?

Dalšího komentář snad není třeba.

Děkuji panu Minaříkovi za pochopení a práci čest. S pozdravem

Justitia et Veritas

Valenta Vlastislav Ostrava