--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/042 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Obecně vše nasvědčuje tomu, že v minulém týdnu došlo, přinejmenším v Bosně, k jistému uvolnění. I když, ke konečnému míru je tady stále hodně daleko. Naopak v Rusku, vzhledem k blížícím se parlamentním volbám, se situace spíše komplik uje: Nejen v Čečensku, ale též ve vztahu k NATO či na vnitropolitické scéně. T ěžké chvíle prožívá ovšem například i Francie, kde díky premiéru Juppemu hrozí vládní krize, stabilitě nepřidají ani pokračující pumové atentáty, celonárodn í stávkové hnutí resp. tvrdošíjná snaha pokračovat v pokusných jaderných zkouš kách. Navíc "přihořívá" také v Severoatlantické alianci, která se zmítá v rozp orech, zda přijímat nové členy a co vlastně dělat s obviněním generálního taje mníka Willyho Clease, případně jak dál pokračovat v Bosně. A jinde? Mezi Izrae lem a Palestinou byla podepsána smlouva, ve Velké Británii zasedali konzervati vci, v Rakousku je koaliční krize, v Estonsku padla vláda, v Polsku se rozjížd í presidenská kampaň, v USA diskutují, zda, na jak dlouho a kolik vojáků posla t do Bosny...
Stále více je zřejmé, že největší pozornost poutá, vedle zmíněného už bosenské ho konfliktu, Rusko. Tady se situace vyhrotila hned v několika směrech. Což je evidentní zejména ve vztahu této "supervelmoce" k zakavkazkému Čečensku. Tam totiž, po atentátu na velitele federálních, vlastně okupačních vojsk Anatolije ROMANOVA spáchaného 5. října, vše "vaří", a to dost nebezpečně. Generál je tě žce zraněn a Rusové, aniž by byl znám původce, přerušili mírové rozhovory a de facto zahájili protiakce. Jsou zase mrtví a ranění, Čečenci na protest 12. ří jna přerušili s ruskými vyjednavači jakékoliv kontakty a vypověděli v červenci uzavřenou vojenskou dohodu. Ruský ministr vnitra generál Anatolij KULIKOV týž den pohrozil tvrdými vojenskými opatřeními, nevylučuje se ani vyhlášení výjme čného stavu.
(A Evropa včetně USA? Mlčení. Mírová mise OBSE na to nereaguje, naopak počet p ozorovatelů je stále víc omezován a většina členů mise, až na dva tzv. "vyjedn avače", do konce minulého týdne opustila Groznyj. Prostě, Čečensko se ponecháv á v "tichosti" svému osudu a Moskva tak nepřímo dostává volnou ruku, aby touhu po samostatnosti a suverenitě oné malé zakavkazské země zlikvidovala. Čemuž n asvědčuje třeba i to, že přední světové deníky o konfliktu téměř neinformují, televizní stanice nemají zájem vysílat fakta o zvěrstvech ruské armády v Čečen sku..)
* * *
Ovšem nejen uvedený problém je typickým pro tamní současnou politickou scénu. Moskva se v posledních dnech stále víc odděluje od Evropy, navozuje málem konf rontační způsob komunikace s NATO. Například ve vztahu k Bosně: Američané chtě jí po podepsání mírové dohody poslat do této části někdejší Jugoslávie dvacet až pětadvacet tisíc vojáků, Rusové, přestože na to finančně nemají, rovněž. US A a ostatní země Severoatlantické unie chtějí jednotné velení pod hlavičkou NA TO, Moskva nikoliv: Naopak, podle nejnovějších informací by Rusové rádi v Bosn ě zavedli systém sektorů podobný tomu, co bylo v Západním Berlíně. Pochopiteln ě s tím, že území bosenských Srbů připadne jim a situace může být znenadání je ště výbušnější než nyní.
(Vezmeme-li tedy v úvahu výše uvedené, nedivme se pak názoru ředitelky moskevs kého Centra politického consultingu NICCOLO M Jekatěriny JEGOROVOVÉ, která na adresu České republiky říká: "Být vámi, tak se Ruska bojím a usiluji o vstup d o NATO..." Podle ní je ruský národ připraven přijmout nacionalistické a fašist ické idee, po prosincových parlamentních volbách prý bude z Moskvy vládnout ko alice Komunistické strany Ruské federace Genadije ZJUGANOVA, Liberálně demokra tické strany Vladimira ŽIRINOVSKÉHO a Agrární strany Michaila LAPŠINA, nevyluč uje se ani úspěch Kongresu ruských občin v čele s generálem LEBEDĚM. Protože t ato koalice nebude schopna napravit katastrofální ekonomickou a sociální situa ci, začne údajně hledat vnějšího a vnitřního nepřítele. Ruským demokratům Jeka těrina Jegorovová příliš velké šance nedává: "Zatím mám dojem, že každý z nich bojuje za právo být oběšen první, až k moci přijdou fašisté..." dodává ona dá ma lakonicky...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
A jak se z mezinároně politického hlediska v minulém týdnu angažovala Česká re publika? Různě. Napříkladuž na jeho počátku navštívil na dva dny ministr zahra ničí Josef ZIELENIEC Ukrajinu: Jednal tam o obchodních vztazích, o bezpečnostn ích záležitostech zajímajících obě strany, například o našem eventuálním začle ňování do NATO, byl přijat též presidentem Leonidem KUČMOU, zúčastnil se také zahájení ekonomického semináře, kde mimo jiné jednala i padesátka českých podn ikatelů. Na východ byla též obrácena pozornost ministra kultury Pavla TIGRIDA, který od úterka do čtvrtka minulého týdne pobýval v Moskvě, pak odcestoval na Mezinárodní knižní veletrh do Frankfurtu nad Mohanem. S jistou pikantérií v M oskvě, protože tam byl na Rudém náměstí předveden na milicionářskou stanici a málem zatčen: Údajně si ho spletli s šéfem štábu televizního natáčení, který p racoval na uvedeném náměstí bez povolení. Inu, i to se může v hlavním městě ně kdejšího bratrského Sovětského svazu stát: Dokonce i ministru kultury České re publiky.
(Mnohem větší ohlas než předešlí dva pánové měl ale premiér Václav KLAUS při s vé návštěvě Velké Británie, kde se ve středu a čtvrtek 11. a 12. října zúčastn il coby čestný host v severoanglickém Blackpoolu výroční konference vládnoucí Konzervativní strany. Jako jediný zahraniční účastník také přednesl na konfere nci přednášku o "úspěších" České republiky v transformaci ekonomiky a o "naší cestě" do Evropské unie a prý svým vystoupením vzbudil nebývalé sympatie a ova ce. V důvěrných jednáních se také setkal s britským předsedou vlády Johnem MAJ OREM a expremiérkou Margaret THATCHEROVOU: "Většinu času jsme hovořili o vstup u České republiky do Evropské unie a o charakteru Evropské unie...", sdělil pr emiér. John Major prý po skončení rozhovorů zdůraznil, že "britská vláda oceňu je úspěchy, jichž Václav Klaus v České republice dosáhl..." V pátek Václav Kla us pak odejel na konferenci Prognos Forum do švýcarské Basileje, kde přednášel o otázkách budoucnosti a převzal prestižní Cenu Evropského centra pro ekonomi cké vědy astrategii Prognos 95...)
* * *
konečně, v pátek 13. října přicestoval do Prahy na pozvání presidenta Václava HAVLA president Bosensko chorvatské federace Alija IZETBEGOVIČ. Po jednání s V áclavem Havlem bosenský president přednášel o bosenské krizi v pražském Rudolf inu, zúčastnil závěrečného koncertu Měsíce Bosny a Hercegoviny v Praze, setkal se též s některými našimi politiky. Nikoliv však s premiérem Václavem Klausem , který se, jak vidno výše, onomu setkání takticky vyhnul a diplomaticky raděj í odjel do Basileje. Už před časem se totiž dostal do sporu s presidentem, kdy ž se podivil, že nebyl o Izetbegovičově návštěvě předem informován. Předseda v lády také v září uvedl, že vidí u všech tří stran bosenského konfliktu "stejno u míru zavinění". Pozvání pouzejednoho ze tří presidentů zemí bývalé Jugoslávi e tehdy proto označil za nerovnou věc.
UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ
Rovněž tady, zdá se, v některých případech vývoj nepostrádá dramatičnosti. Zej ména v Rakousku, kde se dosavadní vládní koalice po zhruba ročním "soužití" de facto rozpadla: Socialistický kancléř Franz WRANITZKY se totiž po několika tý denním jednání nepohodl s předsedou lidové strany, svým vicekancléřem a minist rem zahraničí Wolfgangem SCHÜSSELEM na sestavení státního rozpočtu na rok 1996 , přesněji na úsporách. Lidovci chtěli omezit sociální sféru, socialisté naopa k hodlali zavést vyšší daně pro podnikatelské sféry. Protože nikdo nemínil ust oupit či jít na kompromis, ve čtvrtek 12. října padlo definitivní rozhodnutí o rozchodu. President Thomas KLESTIL sice není zastánce předčasných parlamentní ch voleb, ale je zřejmé, že k nim nakonec dojde: Už byl dokonce stanoven předb ěžný termín, a to na 17. prosince. Všeobecně se však soudí, že jejich výsledek bude znamenat patovou situaci, ba dokonce, lidová strana může klesnout až na třetí místo za pravicově nacionální Svobodné Jörga HEIDLERA a ztratit většinu dosavadního vlivu.
(Jestliže Rakousko spěje po relativně velmi klidném letošním roce k předčasným parlamentním volbám, v Polsku už za necelý měsíc proběhne první kolo voleb pr esidentských. A lze říci, že situace se tam mění z týdne na týden. Definitivní počet kandidátů se ustálil na sedmnácti, podle nejčerstvějšího průzkumu veřej ného mínění nadále vede šéf levice Aleksander KWASNIEWSKI s 30 procenty prefer encí, na druhé místo už ale postoupl dosavadní president Lech WALESA s 18 prce nty, na třetí pak klesla předsedkyně Polské národní banky Hanna GRONKIEWICZOVÁ -WALTZOVÁ s 13 procenty, čtvrtý zůstává exdisident Jacek KUROŇ, ale už s pouhý mi 8 procenty, expremiér a předseda současné koaliční lidové strany Waldemar P AWLAK má jen 5 procent preferencí. Takže do druhého kola voleb se s největší p ravděpodobností dostanou Kwasniewski a Walesa a onen poslední může dokonce, pr oti všem prognózám, znovu vyhrát: Stejně jako před pěti lety, kdy měl šance ro vněž původně minimální...)
* * *
Pomineme-li Slovensko, o jehož krkolomném vývoji podrobněji píšeme v Necenzuro vaných novinách na jiném místě, tak nebývale živo je také v Německu: Například se v téhle zemi stále diskutuje o česko německých vztazích a o jednání o dekl araci, týkající se vzájemných vztahů obou zemí. Bavorský premiér a místopředse da Křesťanské a sociální unie Edmund STOIBER ke vzájemnému dialogu před několi ka dny řekl: "Nemyslím, že by jednání mezi českou a německou stranou měla být přerušena..." Zároveň však uvedl, že by se vztahy k Německu neměly stát v Česk é republice předmětem volebního boje. Zatím prý se tak tomu děje "a v takové s ituaci nevidím velkou šanci na dosažení oboustranně přijatelných závěrů. Proto by bylo zřejmě rozumnější vyčkat na výsledky voleb a pak se pokusit jednání d ovést ke konci. Dohody přece nemusí být dosaženo bezpodmínečně letos..." K tom uto názoru se vzápětí na to připojl i místopředseda Spolkového sněmu a člen Su detoněmecké rady Hans KLEIN: "Nejsem pro odkládání německo české deklarace, al e není rozhodující, zda bude přijata o rok nebo o dva později.
(Vedle vnitrostranického sporu uvnitř socilní demokracie, o němž jsme psali už minule a který nadále pokračuje, se ale v Německu udála i další věc, mající v ztah k naší zemi. V Kolíně nad Rýnem totiž v úterý 10. října odmítl zemský sou d žalobu lichtenštejnského knížete HANSE ADAMA II., který se domáhal vydání ob razu holandského mistra Pietra van LAIERA "Římská vápenka", vystavovaného až d o roku 1991 ve státním zámku ve Valticích. Obraz patřil až do roku 1945 a byl spolu s ostatním majetkem Lichtenštejnů na základě Benešových dekretů zkonfisk ován. Soudu prý nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí zahraniční justice o konfis kaci majetku Němců v cizině, bylo by to údajně v rozporu se zákonem, vydaným R adou spojenecké vysoké komise z 31. srpna 1951. Česká strana je s rozsudkem sp okojena, lichtenštejnský kníže se odvolává k vrchnímu soudu, případně pak k Ně meckému nejvyššímu soudu: Operuje s tím, že Lichtenštejnsko je samostatný stát už od počátku 19. století a nemělo s Německem nic společného, nevidí tedy dův odu, proč by mělo mít zabavený majetek a tímto svým zabaveným majetkem splácet reparace poraženého státu. Pokud neuspěje, hodlají se právníci knížete Hanse Adama II. obrátit na mezinárodní soud anavíc i žalovat německý stát o náhradu škody...)
BALKÁNSKÁ KRIZE
Jak již bylo naznačeno v úvodu, k jistému rozuzlení spěje i bosenský konflikt: Tedy, zdá se, že spěje. Příměří, které tam bylo prostřednictvím mise americké ho vyjednavače Richarda HOLBROOKA dojednáno, konečně po několikerém odkladu vs toupilo minutu po půlnoci dne 12. října v platnost. I když ne všude a všemi je bezpodmínečně dodržováno, v celku podle velení sil UNPROFOR představitelů OSN znamenalo určité zklidnění situace. Diplomatické zdroje však připomínají, že k dosažení definitivního míru bude potřeba hodně času, trpělivosti, a hlavně p eněz na obnovu válkou zničené země.
(Čehož si jsou vědomi jak bosenští Muslimové, tak i tamní Srbové či Chorvati. A snaží se v tomto přechodném období získat pro sebe maximální výhody. Napříkl ad spojené chorvatsko muslimské vojenské síly dobyly Sanski most a ocitly se t ak necelých 50 kilometrů od Banja Luky, největšího centra bosenských Srbů. Cho rvati zase hrozí útokem na východní Slavonii, poslední ostrůvek Srbů na území Chorvatské republiky, který ještě kontrolují. Bosenští Srbové naopak, využívaj íce ruské podpory a odporu, který činí návrhům Severoatlantické unie, pokračuj í v ostřelování civilních cílů, čímž si vysloužili v polovině minulého týdne d alší letecké údery NATO na své bojové pozice. Prostě, příměří sice platí, zatí m však pouze papírově...)
* * *
Kdo však začal konečně "úřadovat", je mezinrodní tribunál OSN v Haagu, který z ahájil před několika dny první líčení proti Srbovi Draganu NIKOLIČOVI, někdejš ímu veliteli zajateckého tábora v Sušici, obviněného z mnoha vražd zajatců. A zhruba v době zahájení soudního přelíčení se ozvalo také velení UNPROFOR pro b ývalou Jugoslávii: Znovu totiž doporučilo vůdci bosenských Srbů Radovanu KARAD ŽIČOVI a veliteli tzv. bosensko srbské armády Ivo MLADICOVI, aby neopouštěli B osnu, jinak budou zatčeni a postaveni před mezinárodní tribunál za zločiny pro ti lidskosti, z nichž jsou OSN už několik měsíců obviněni...
SVĚT KOLEM NÁS
V podstatě nejen Bosna či Rusko, anebo z našeho hlediska střední Evropa, proch ázejí "bouřlivým" vývojem. Velké problémy ná v současné době například i takov á Francie. Dokoce tak velké, že se v Paříži jistou dobu "kymácelo" také křeslo ministerského předsedy Alaina JUPPA. Ten byl totiž obviněn z toho, že v čase, kdy vykonával funkci zástupce starosty francouzského hlavního města, přidělil sobě a svým nejbližším příbuzným luxusní obecní byty, ovšem za velmi nízké ná jemné: Všichni se z bytů budou muset stěhovat, prokuratura uznala vinu Alaina Juppa, avšak obžalobu, údajně kvůli zachování vládní stability, nevznesla. Jen omže, to z tzv. "francouzských problémů" není zdaleka ještě všechno. V úterý 1 0. října zachvátilo zemi tzv. celonárodní stávkové hnutí a ochromilo život hla vně v Paříži: Téměř nefungovala doprava, většina veřejných služeb, školy. Podl e průzkumů veřejného mínění 57 procent dotázaných obyvatel se stávkujícími sym patizuje. A konečně, nezanedbatelné nejsou ani další bombové atentáty, minulý týden se uskutečnily hned dva nové, a to přes bezpečnostní opatření, která jso u velmi přísná. Nemluvě už o rozhodnutí presidenta Jacquese CHIRAKA pokračovat v testech jaderných zbraní nejméně do března příštího roku: Pochopitelně bez ohledu na protesty, které ony testy ve Francii a celém světě vzbuzují. (Jistá destabilizace může nastat také v Estonsku, kde dost nečekaně ministersk ý předseda Tiit VAHI podal dne 11. října do rukou presidenta Lennara MERIHO de misi: Čímž padla celá vláda. Důvod? Propukla aféra s nelegálním odposloucháván ím telefonů koaličních patrnerů, kvůli čemuž už musel odstoupit ministr vnitra . Estonský president Lennar Meri se pak zasloužil ještě o jednu "minisenzaci": Veřejně totiž před pár dny vyzval Němce, odtud v roce 1945 vysídlené, aby se vátili zpětdo Estonska. Že byprecedens pro nás?)
* * *
Neradostno je také v centrále Severoatlantické unie v Bruselu. Totiž, tam zase vrcholí skandál kolem nákupů vrtulníků pro Belgii, v čemž měl figurovat tehde jší belgický ministr hospodářství a dnešní generální tajemník NATO Willy CLEAS . Belgický generální prokurátor už požádal parlament, aby Clease zbavil imunit y, speciální parlamentní komise 13. října Clease vyslíchala a v době, kdy čten áři už budou mít v rukou Necenzurované noviny, by mělo být jasno, jak dál. Pře vládá však názor, že Willy Cleasasi bude muset rezignovat: Ostatně, Dánové už navrhli koncem minulého týdne nového kandidáta, kterým by měl být někdejší min istr zahraničí Dánska Uffe ELLEMANN JENSEN. Takže po nerozhodnosti v přijímání nových členů do NATO, o kterém podrobněji píšeme v závěrečném komentáři, má S everoatlantická aliance další problém, jež navíc dost snižuje její prestiž. Na víc zde stále víc působí strach z Ruska a jeho atomových zbraní. Americký repu blikánský senátor Sam NUN to vyjádřil velmi jasně: "Bezpečnosti NATO, sousedů Ruska a východoevropských zemí neprospěje, když se ruská armáda opět přiblíží k jaderné spoušti..."
(A jinde ve světě? Izrael uzavřel smlouvu o samosprávě s předsedou palestinské ho hnutí Jásirem ARAFATEM: Na jejím základě bylo konem minulého týdne rozhodnu to, že izraelská armáda se stáhne do letošních vánoc z Betléma. V USA a v Evro pské unii zase vzbudilo rozruch rozhodnutí udělit vizum kubánskému presidentu Fidelu CASTROVI, který na oplátku uspořádal před několika dny oběd v Havaně pr o americké byznysmeny. Mimo to se v USA vedou vášnivé diskuze, zda poslat amer ické vojáky do Bosny. Kongres ovládaný republikány to odmítá, president Clinto n na vojenské misi v síle 20.000 až 25.000 mužů na dobu jednoho roku trvá...) ------------------------------------------------------------
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin ------------------------------------------------------------
RUSKO VERSUS NATO: CO BUDE DÁL?
Je to už vlastně "obehraná písnička" a v Necenzurovaných novinách jsme o tom p sali nesčetněkrát: Severoatlantická aliance cosi prohlašuje, dědic někdejší so větské supervelmoci okamžitě kontruje. NATO chce rozšiřovat svou členskou zákl adnu a tím i působnost resp. vliv v rámci Evropy, Moskva říká kategoricky ne. Brusel navrhuje mírové řešení bosenské krize prostřednictvím mnohonárodních si l aliance, některých dalších zemí a Ruska, a opět negace. Stejně tak jako v př ípadě bosenských Srbů páchajících zločiny proti lidskosti, které letectvo NATO na žádost OSN trestá a Rusové naopak coby stálý člen Rady bezpečnosti je bero u v ochranu. Prostě, vzpomínky na dobu "zašlé slávy" brání Moskvě realisticky uvažovat a realisticky jednat. Navíc, při mnohamiliónové armádě a nekontrolova telném množství atomových zbraní je pohodlnější místo kompromisů vystupovat z pozice síly.
(Jistě, Rusko využívá svého někdejšího výlučného postavení z časů "bipolárního " světa k zastrašování, často k vydírání či k prosazování svých výlučných zájm ů, bez ohledu na mínění druhých. A Severoatlantická unie? Místo, aby hrála "vy rovnanou partii" jako před rokem 1990, staví se do pozice nerozhodného partner a: Strach z Moskvy, jeho jaderné zastrašovací síly, evidentně převládá. Navíc, zdá se, Západ nebyl připraven na situaci, která se v posledních letech vivinu la: Přestože usiloval o porážku socialismu, není schopen adekvátně reagovat na status quo, který nastal, stále ustupuje a volí spíše uchlácholovací politiku . A hlavně, začíná žárlit na USA, které po rozpadu SSSR hrají dnes ve světě"pr vní housle" a nadbíhají Rusku...)
* * *
Možná i z toho důvodu se v úterý 10. října nechvalně o Severoatlantické alianc i vyjádřil francouzský generál ve výslužbě a někdejší velitel mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii Jean Cot. Nechal se totiž slyšet, že Evropa nebude nikdy schopna zajistit svou vlastní obranu, pokud bude existovat NATO vedené USA. Po dle něj politická dohoda mezi Spojenými státy a Evropou fungovala bezchybně v období studené války: Později se ale tato situace změnila, protože životní záj my USA a Evropy už nejsou tytéž... Pokud má tedy Západní Evropa sdružená v Záp adoevropské unii přežít, musí NATO bezpodmínečně umřít...
(Čtenář možná namítne, že výše zmíněná replika nemá s naším tématem nic moc sp olečného. Opak je ale spíš pravdou: Uvedené stanovisko totiž přímo Rusům nahrá vá, stejně tak jako rozpory západoevropských států sdružených v NATO s USA v p rioritě zájmů. Spojené státy Severoatlantické alianci de facto šéfují, Moskva už navíc pro ně není potencionálním nepřítelem, takže obavy z ní, na rozdíl od svých evropských partnerů, nechápou či je zlehčují. A Rusko z toho těží. Vlas tně dalo by se říci, že je na tom dnes líp než za éry Sovětského svazu. Uvědom uje si to NATO? Uvědomují si USA, že osud Evropy, a tedy i naší republiky, je v jejich rukou?)
(fakta a události ze zahraničí připravil)
Jiří F. PILOUS