--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brzobohatý Jan
Název: Souvislosti
Zdroj: NN Ročník........: 0005/042 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Souvislosti Většině sdělovacích prostředků unikla ratifikace "Smlouvy o přátelský ch vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací" jako "pokra čovatelem Sovětského svazu" (viz preambule) poslaneckou sněmovnou českého parl amentu. Tuto smlouvu před více než dvěma lety (26. srpna 1993) podepsali prezi denti Boris Jelcin a Václav Havel a před čtrnácti dny ji naše poslanecká sněmo vna schválila 131 hlasy. Proti byl jeden poslanec - Jaroslav Melichar z ODS. Ministr zahraničí Josef Zieleniec (ODS) a předseda zahraničního výbor u parlamentu Jiří Payne (ODS) se ve své argumentaci uchýlili k demagogii, když tvrdili, že dosavadní smlouva ze 6. května 1970, uzavřená v rozporu s čl. 53 Vídeňské úmluvy o smluvním právu (1969) a za podmínek vojenského obsazení Česk oslovenska, je pravděpodobně (_) platná. (I kdyby tomu tak bylo, tak nová smlo uva není popřením, ale je prodloužením normalizační smlouvy.) Zieleniec dále h ovořil o výhodných vztazích s Ruskou federací v ekonomické oblasti a v mnoha d alších oblastech, o tom, že autoritativní tendence ruské zahraniční politiky n ení nutné přeceňovat a Jiří Payne ho doplnil perličkami o tom, že Česká republ ika se nachází v silovém poli velmocí, že je třeba vybalancovat vztahy tak, ab y nedocházelo k polarizaci a že se nemáme na Rusko dívat očima předsudků, vliv em Západu." Prosovětskou agitaci dovršil poslanec Václav Grulich (ČSSD) výzvou ke vtahování Rusk do Evropy. (Že by sociální demokraté již měli připravený zv ací dopis?)

Jediný, kdo vyjádřil nesouhlasné stanovisko ke smlouvě, byl poslanec Jaroslav Melichar. Již samotný název dokumentu ("o přátelský vztazích a spolup ráci") mu oprávněně zní ironicky. Neurčité slůvko "přející" (se skoncovat s to talitní minulostí), které obsahuje preambule smlouvy, považuje za dost pochybn é vítězství velkého úsilí - ve smlouvě se neobjevil ani náznak odsudku vojensk é agrese. Jaroslav Melichar poukázal na náš smluvní závazek institucionalizova t Organizaci pro bezpečnost a spoluráci v Evropě (OBSE), kterou Rusové chápou jako protiváhu NATO (čl. 4 smlouvy: "..... budou podporovat zřizování a činnos t stálých institucí a orgánů KBSE (nyní OBSK)." V čl. 6 pak poslanec Melichar vidí "pohldonou možnost vetovat vstup České republiky do Severoatlantické alia nce." Ale nejen to, jak píše M. Janata (ČTD č. 79), články 6 a 7 mohou poskytn out legitimační bázi agrese ("Konzultace se bezodkladně uskuteční na žádost je dné ze smluvních stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečno stní zájmy"....bude se rozvíjet "vzájemně výhodná spolupráce a kontakty ve voj enské oblasti"). Z toho všeho Janata vyvozuje, že "novou česko-ruskou smlouvou jsme se přihlásili k Východu jako budoucímu gravitačnímu poli své zahrančněpo litické orientace." A nejen zahraničněpolitické. Bezproblémové prodloužení nor malizační smlouvy má i své vnitřní souvislosti.

Již samotné mlčení "nezávislých" médií o ratifikaci česko-ruské smlou vy mnohé naznačuje. Vzápětí na to nepodepisuje prezident Havel novelu lustračn ího zákona. "Prezident tak učinil po prostudování všech věcných právních a pol itických souvislostí." Jistě vzal v ú)vahu i zahraničněpolitickou souvislost s právě ratifikovanou smlouvou. Stejně jako je Ruská federace pokračovatelem So větského svazu, je i jeho současná tajná služba pokračovatelkou KGB. A o podří zenosti StB sovětské tajné službě jistě nikdo nepochybuje. Lustrace jsou přede všímo pracovnících StB a jejich agentech. Na rozdíl od našich archivů jsou sov ětské registry svaků jeji československé filiálky (StB, VKR) úplné a stále živ é. Ruská tajná služba tak unás disponuje velkým množstvím aktivních i potenciá lních spolupracovníků. Z tajných služeb se neodchází. "Bývalí" pracovníci KGB k nám přichází s tzv. ruskou mafií, ale i jako průymslníci, obchodníci, finanč níci (ministr vnitra Ruml informoval guvernéra ČNB Tošovského, že v České banc e chce získat rozhodující podíl ruský kapitál).

Podivné věci se dějí i v personální obalsti. Z funkce prvního náměstk a ministra obrany byl odvolán Jiří Pospíšil, člen Komise 17. listopadu a lustr ační komise federálního parlamentu, odpůrce modernizace sovětské bojové techni ky a člověk, který, pokud to ještě bylo v jeho pravomoci, propustil nejvíce pr osovětských generálů a plukovníků. Ve funkci ho nahradil Zieleniecův hoch, čle n zahraničního výboru parlamentu. Ze státního aparátu jsou vypuzování lidé, kt eří byli domunistickou mocí perekvováni či kteří se ztotožnili s programem výs tavby demokratického státu, a nahrazují je všeho schopní pragmatici z časů nor malizace. Ti mají největší zkušenosti ze sluby okupační mocnosti. "Jmenovaní l idé, kteří jsou bez větších zkušeností, je pak pochopitelně riskantní," řekl V áclav Klaus v souvislosti s probíhající čistkou v inspekci ministra vnitra. Ratifikace česko-ruské smlouvy, odpor proti novele lustračního zákona , neokomunistická personální politika...vypovídající o převažující neochotě na ší politické reprezentace důsledně se vypořádat s komunistickou minulostí. Vůl e k pochopení souvislostí současných dějů s touto minulostí, vůle k potrestání zločinů komunismu zatím chybí i té části naší politické reprezentace, která s ama sebe označuje za pravicovou. Je nejvyšší čas se nad takovou reprezentací z amýšlet.

Jan Brzobohatý