--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Kdo čte 180km spisů STASI
Zdroj: NN Ročník........: 0005/046 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Kdo čte 180 km spisů STASI ? V současnosti bylo již prozkoumáno a katalogizováno 3/4 ze 180 kilometrů archi vních policí spisů bývalé STASI. Spisy jsou zpřístupňovány podle zákona. V letech 1993-1995 bylo vyhověno 1.450.000 z 1.630.000 požadavků o nahlédnutí do spisů, které byly podány osobami za účelem získání osvědčení, že nebyly nik dy spolupracovníky STASI. Z toho asi 7 procent osob toto osvědčení nemohlo zís kat vzhledem k tomu, že byly nějakým způsobem se STASI spojeni, ale je třeba v zít na zřetel, že stupeň nasycení jednotlivých prostředí agenturou STASI byl r ůzný.

Spolupracovníky STASI bylo 13 procent občanských pracovníků v armádě NDR a 20 procent profesionálních důstojníků a poddůstojníků (čím vyšší stupeň, tím bylo více donašečů).

Rovněž u kriminální, dopravní a běžné policie byla úroveň agenturizace vyšší n ež průměr.

Ve státním telekomunikačním sektoru TELEKOM spolupracovalo se STASI více osob než kdekoliv jinde - až 22 procent. To může být v nejbližší době velmi podstat né vzhledem k plánům privatizace německých telekomunikací, kde oproti státním podnikům není povinnost lustrace.

Mezi 41.000 prolustrovaných pracovníků pošt z východních zemí bylo až 10 proce nt spolupracovníky STASI.

Od obětí represí přišlo 167.761 žádostí o možnost nahlédnout do spisů - v tom byly i žádosti od obětí nacistického pronásledování, které se v NDR nemohly do čkat spravedlnosti. Díky odtajněným dokumentům v archivu STASI bylo možné navr hnout 20 obžalob týkajících se vražd, které byly mimo jiné provedeny v koncent račních táborech a gettech. Počet tohoto druhu obvinění může značně vzrůst - p odstatou verbování tajného spolupracovníka STASI velmi často bylo jeho dřívějš í členství v NSDAP nebo tajná spolupráce s gestapem.

2.491 žádostí podali novináři - do konce roku 1995 bylo vyhověno pouze 1.849 ž ádostem, poněvadž jejich zpracování je zpravidla velmi pracné. Personální otáz ky - takové, jako známé problémy lídra SPD Herberta Wehnera, brandenburského p remiéra Manfreda Stolpeho nebo lídrů postkomunistické PDS (SED) již tak nedomi nují jako na počátku lustrací. Většina novinářských žádostí se týká dokumentů, které objasňují strukturu a metody činnosti aparátu ministerstva vnitra NDR. 2.061 žádostí o přístup ke spisům podali představitelé politických stran, círk ví, odborů a výzkumných občanských iniciativ, 60.000 žádostí podala komise Bun destagu.

Do Úřadu J. Gaucka přišlo též 274.000 žádostí zcela jiného druhu. 94.000 dobro volných členů militarizovaných formací, podřízených ministerstvu vnitra a 180. 000 systematizovaných konfidentů na plný úvazek se STASI, poprosilo o vydání o svědčení o zaměstnání, které je jim potřebné pro stanovení výše důchodu. Je tř eba očekávat - konstatují autoři zprávy o činnosti Úřadu, náhlý příliv žádostí tohoto druhu: může jich být celkem i 1,9 miliónů.

Do spisů STASI získali přístup i vědci. Tuto možnost využívají rovněž badatelé ze zahraničí, pro něž je to jediný možný způsob jak se dostat k materiálům o aktivitě komunistických tajných služeb, protože v jejich mateřských zemích (ja k v Bulharsku, v zemích vzniklých po rozpadu SSSR nebo v Polsku, České republi ce a Slovensku) jsou archivy tohoto druhu nadále přísně tajné. Zatímco v Německu poznání na toto téma je přístupné nejenom osobám zainteresov aným a novinářům i vědcům, ale rovněž široké veřejnosti. Samotný Úřad zmocněnc e je zavázán zákonem provádět osvětovo-informační činnost. V posledních dvou l etech pracovníci Úřadu přednesli 350 přednášek pro studenty, učně, soudce a po licii.

Cílem Úřadu federálního zmocněnce ve věci spisů STASI mělo být vytvoření nejen om podmínek ke stíhání komunistických zločinů, rehabilitace obětí diktatury a umožnění pronásledovaným a sledovaným poznat pravdu o vlastním životě, ale rov něž má důležitou bezprecedentní historickou šanci odhalit struktury a způsob f ungování komunistického aparátu teroru, navíc teroru jednoho z nejdokonalejšíc h.

Gazeta Polska Přel.: Jaroslav KROUPA