--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Chejlava František
Název: Vážená redakce,
Zdroj: NN Ročník........: 0005/047 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce! Tak se mi opět tuto sobotu t.j. 14.10.1995 naskytla možnost porovnat cva článk y, pojednávající o jednom a témže tématu a sice o znovuzavedení trestu smrti. Jeden v týdenníku "Republika" číslo 41 a druhý ve Vašem týdenníku NN taktéž čí slo 41. Samozřejmě, že jde o dva protichůdné názory na tento problém pro a pro ti. Na tom by nebylo nic zvláštního a nikdo by nad tím nepozastavoval. Jenže t en, první článek v týdeníku "Republika" a který zastává nutnost zavedení trest u smrti pochází z pera člověka se zravým českým selským rozumem, je psán češti nou, každému srozumitlenou a dosahuje argumenty, akždému normálnímu člověku po chopitelné. Tend ruhý ve vašem týdeníku v oddíle "redakční pošta" na str. 26 p ochází zřejmě z pera jednoho z těch, kteří nacházejí zalíbení v havelských frá zích, které čím méně jsou srozumetelné tím duchaplnějším připadajív šem těm ob divovatelům našeho "velkého humanity". Ostatně i celkový smysl tohoto článku a dojem, který po jeho přečtení zůstane, nenechává nikoho na pochybách, kdo byl jeho pisateli vzorem k jeho odmítavému stanovisku ke znovuzavedení trestu smr ti. Každá věta zde zavání moudrostí a domýšlivostí zvráceného "humanismu" pana Havla a není normálnímu, zdravému českému mozku tak snadno srozumitelná. Co m á např. znamenat taková věta, že "zavedení trestu smrti je zbabělost a úskok d o prázdna"? Jací to tehdy museli býti zbabělci a skokani do prázdna, ti kteří tehdy v Norimberku odsuzovali k smrti nacistické válečné zločince nebo ti, co u nás poslali na šibenici K. H. Franka, Krebse a všechny ostatní nacistické vr ahy našich lidí a gestapáky. A jak naproti tomu jsou "stateční" nyní ti všichn i odpůrci trestu smrti na čele s jejich vzorem "velkým humanistou" Nechtěli by nakonec tyto zločince všeho druhu, tehdy pověšení, rehabilitovat s heldiska " vyššího mravního principu Havlovy humanity" a s hlediska listiny základních pr áv a sovobd, jak se jí též dovolává pisatel našeho článku?

Neuvědomuje si pisatel této úvahy o trestu smrti, jaký je to nesmysl podporova t svůj "zásadní" negativní postoj k tomuto proglému tím, že "za totality byl t ento způsobe používán k lidkvidaci lidí nesouhlasících s režimem"? Každý by si o mě myslel, že to nemám v hlavě v pořádku, kdybych se domáhal toho abychom n apř. nazavírali kapsáře, protože byli za totalitního režimu pronásledováni a z avíráni. Nevím, proč se pan pisatel této úvahy myslí, že máme na očích, mnoha doprické růžové brýle", protože jsme to právě my, kteří se dožadujeme znovuzav ední trestu smrti. Tady to vidí ten pán poněkud převráceně, protože jsou to pr ávě tito převlečení bolševici a vlastizrádci, kteří jsou na straně jeho a osta tních odpůrců trestu smrti, protože mají strach, že by je takový zákon připouš tějící trest smrti mohl ještě v budoucnosti postihnout.

Dále věta, že trestem smrti se "likvidují pouze důsledky zla, nikoliv jeho pří činy" ignoruje nebo překrucuje zkušenost, která ukazuje, že trest smrti právě silně napomáhá potírat příčiny zločinosti, i když třeba není sto ji úplně odst ranit. Tady jest dvacetiletá zkušenost první republik s autoritou T.G.Masaryka , který uznával existenci trestu smrti za surové a mnohonásobné vraždy a o jeh ož humanistickém založení nikdo nemůže pochybovat a jemně ten ubožáček se svou farizejskou humanitou" nesahá asi po kotníky. A zvláště tuto zkušenost s odst rašujícím účinkem trestu smrti jsme nabyli všichni, kteří si připomínáme poměr y za doby "Protektorátu" v letech 1939-1945.

Myslím, že dále už je zbytečné zabývati se touto úvahou odmítající trest smrti , protože v celém svém rozsahu se příčí zdravému lidskému rozumu a proto je i dále zbytečné, tyto mlhavé havelské fráze překládat do normální češtiny, srozu mitelná každému prostému občanu této České republiky.

Chejlava František

Šternberk