--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Watts Michael
Název: O tržní ekonomice
Zdroj: NN Ročník........: 0005/047 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

O tržní ekonomice Michael Watts

V celé historii lidstva společnosti musela vyrovnat se základním ekonomickým p roblémem, rozhodnutím, co vyrábět a pro koho ve světě, jehož zdroje surovin ne jsou neomezené. Tento problém řešily ve dvacátém století velmi odlišně dva kon kurenční ekonomické systémy: centrálně řízená ekonomika a tržní ekonomika zalo žená na soukromém podnikání. Dnes, v posledním desetiletí dvacátého století, j e lidem na celém světě jasné, že modelu centrálně řízeného hospodářství se nep odařilo zajistit ekonomický růst, nevedl k prosperitě a dokonce ani neposkytl občanům ekonomickou jistotu.

A přesto mnozí neznají a nechápou základní principy a mechanismy alternativníh o modelu - tržní ekonomiky - přes jeho viditelný úspěch v různých typech spole čnosti od západní Evropy po Severní Ameriku a Asii. Částečně se to dá vysvětli t tím, že tržní ekonomika není ideologie, ale soubor časem prověřených praktik a institucí, které umožňují jednotlivcům a společnosti žít a ekonomicky prosp erovat. Tržní ekonomiky jsou svou podstatou decentralizované, pružné, praktick é a přizpůsobivé. Jejich základním atributem je skutečnost, že neexistuje žádn é centrum. Principem fungování trhu je "neviditelná ruka".

Tržní ekonomiky jsou nejen funkční, ale jsou také založeny na principu individ uální svobody: svobody spotřebitele vybrat si mezi konkurujícími si výrobky ne bo službami, svobody výrobce založit nebo rozšířit podnik, podílet se na jeho riziku i zisku, svobody pracujícího vybrat si práci nebo profesi, vstoupit do odborů nebo měnit zaměstnavatele. A právě záruka svobody, riskování a příležit ost spojují moderní tržní ekonomiky s politickou demokracií.

Tržní ekonomiky se neobejdou bez chyb a nedostatků, a to i velmi závažných, al e na druhé straně nelze popřít, že moderní soukromé podnikání a podnikatelský duch spolu s demokracií v oblasti politiky nabízejí nejlepší vyhlídky na zacho vání svobod a poskytují široké možnosti pro ekonomický růst a prosperitu pro v šechny.

Řízená tržní

ekonomika

Zboží jako chléb, maso, oblečení, chladničky a domy se dnes vyrábí a prodává p rakticky ve všech zemích světa. Metody a suroviny potřebné k jejich výrobě jso u často v různých zemích velmi podobné - například chléb se připravuje z mouky a vody, někdy se přidává sůl, cukr a kvasnice a pak se upeče v troubě. Když j e chléb upečený, prodává se v obchodech, které se alespoň vzhledem navzájem po dobají, dokonce i v zemích s úplně odlišným ekonomickým systémem. Centrální rozhodování o výrobě oděvů

Přes zjevné podobnosti při srovnání takových tržních ekonomik jaké jsou v Seve rní Americe, západní Evropě a v Japonsku s řízeným hospodářstvím v bývalém Sov ětském svazu, východní Evropě a části Asie za posledních padesát let zjistíme, že procesy, které určují, co se bude vyrábět, jak, za jaké ceny a pro koho, j sou diametrálně odlišné. Abychom si blíže ujasnili tyto rozdíly, podívejme se, jak se rozhoduje o výrobě a prodeji určitého výrobku, řekněme košil a halenek , v těchto dvou rozdílných ekonomických systémech.

V centrálně řízených ekonomikách státní komise plánovačů. výrobní experti a političtí činitelé stanoví výrobní kvóty pro konkrétní zboží a určí, které pod niky je budou vyrábět. Centrální plánovací komise také stanoví ceny košil a ha lenek a mzdy dělnic, které je šijí. Tento soubor centrálních rozhodnutí určuje množství, druh a cenu oblečení a ostatních výrobků.

Je nasnadě, že výrobky při omezeném množství výběru jdou na odbyt a rychle zmi zí z pultů obchodu. Proč? Proto, že podniky buď nesplnily své výrobní kvóty ne bo že centrální plánovací orgán špatně odhadl počet košil, které budou zákazní ci ochotni koupit za stanovenou cenu. Pokud plánovači v obou případech nezvýší výrobu, ceny nebo obojí, bude nedostatek zboží trvat.

Se zvýšením počtu lidí žijících v řízených ekonomikách spolu se zvyšováním poč tu a náročnosti nových výrobků je pro centrální plánovače stále obtížnější pře dejít nedostatku zboží, které spotřebitelé požadují, ale i nadvýrobě produktů, které nikdo nechce. Při rostoucím množství výrobků, stoupajícím počtu spotřeb itelů a rychle se měnící výrobní technologii musí centrální plánovači zvládnou t obrovské množství rozhodnutí a je velmi pravděpodobné, že dojde k omylům při celkovém plánování národního hospodářství.

K tomuto jevu nedochází v tržních ekonomikách, protože jsou založeny na zcela odlišném principu. Především žádné ministerstvo nerozhoduje o tom, kolik vyrob it košil nebo halenek, v jaké barvě a střihu. Vtržní ekonomice může kdokoliv, jednotlivec nebo podnik, rozhodnout o výrobě a prodeji košil a halenek, a mnoz í z nich o tom skutečně rozhodují, pokud jsou přesvědčeni, že tyto výrobky pro dají za dostatečně vysokou cenu, která pokryje výrobní náklady, a že vydělají víc výrobou košil než by vydělali na výrobě jiného zboží. Tento princip vede k přímé konkurenci mezi firmami vyrábějícími a prodávajícími stejný druh zboží. A právě konkurence je hlavním důvodem velkého výběru stylů, materiálu a druhů , z nichž si spotřebitel může vybrat.

Kdyby spotřebitilé chtěli měsíc co měsíc kupovat jen jeden a tentýž druh košil e nebo halenek, výrobci by se velmi rychle přizpůsobili a nevyráběli by žádný jiný druh. Ale to se prostě ještě nestalo tam, kde si spotřebitelé mohou vybra t z pestré nabídky textilních výrobků.

Cena košil

Dalším klíčovým faktorem tržních ekonomik je skutečnost, že cenu košil, halene k a ostatních výrobků prodávaných v obchodech neurčuje žádná státní plánovací komise. Každý obchodník může zvyšovat nebo snižovat ceny podle měnících se trž ních podmínek. Jestliže je například jeden druh košil určitou dobu oblíbený a obchodníci se obávají, že je vyprodají dříve než dostanou novou zásilku, obvyk le cenu zvýší, přinejmenším do té doby, než dostanou další. Zvýšení ceny plní současně dvě funkce. Za prvé, jestliže určitý druh košil zdraží v porovnáním s jinými košilemi, budou si někteří zákazníci kupovat méně košil a více ostatní ho druhu ošacení. Za druhé, protože výhody z vyšší ceny plynou výrbci a obchod níkovi, a nikoliv státu, vyšší cena zvyšuje zisk firmy, která vyrábí a prodává módní košile, a umožňuje jí víc vyrábět a prodávat. Když firmy vyrábějí jiné zboží vidí, že výrobci módních košil mají vyšší zisky, zastaví některé z nich dosavadní výrobu a přejdou na výrobu těchto oblíbených košil.

Všechny tyto uvedené důvody - spotřebitelé kupují méně košil, výrobci vyrábějí více košil a další firmy přecházejí na výrobu košil - vedou k rychlému odstra nění jakéhokoliv nedostatku. Všimněte si, že k tomu není třeby žádného rozhodn utí centrální plánovací komise. Naopak, celý proces probíhá daleko rychleji a v jistém smyslu automaticky, a to proto, že rozhodování spotřebitele i výrobce je decentralizované.

Trhy

Vyšší ceny jsou pro spotřebitele i výrobce podnětem, aby reagovali tímto způso bem, protože mohou sklízet výhody, které jim vlasní rozhodování přináší, zárov eň nesou i s tím spojené náklady a riziko. Například spotřebitelé ochotní zapl atit vyšší cenu získají sice nejmódnější košili, ale musí se vzdát jiného zbož í a služeb. Firmy vyrábějící košile, jež jdou nejvíce na odbyt, je mohou prodá vat za konkurenční ceny a se ziskem. Ale výrobci vyrábějící zboží, po němž nen í poptávka, nebo neefektivně a s vysokými výrobními náklady, utrpí ztrátu. Maj í na vybranou - buď se naučit vyrábět zboží, které jde na odbyt za konkurenční ceny - nebo zanechat podnikání a přenechat provoz, zařízení a suroviny někomu jinému. Tak v kostce funguje získává motivace v tržní ekonomice. Stejný princip platí pro všechny typy trhů, kde ceny mohou volně stoupat a kle sat, včetně cen za vykonanou práci, za potraviny, za peníze, které občané ulož í do banky nebo si je vypůjčí.

Tržní ekonomiky ovšem nemají magickou moc vyřešit všechny problémy a rpoto stá t hraje důležitou roli při korigování problémů, které nemůže plně vyřešit tržn í systém. Kromě toho nejsou tržní ekonomiky v dnešní světové ekonomice odolné vůči takovým tlakům ze strany vládní politiky jako je inflace, nezaměstnanost, znečišťování životního prostředí, chudoby a bariéry v mezinárodním obchodě. P řesto ve srovnání s chronickými nedostatky a neefektivností, vyplývajícími z p odstaty centrálně řízených ekonomik, nabízí systém svobodného trhu lepší příle žitosti pro ekonomický růst, technický pokrok a prosperitu.

Spotřebitelé v tržní

ekonomice

Spotřebitelé v tržní i centrálně řízené ekonomice musí učinit mnoho podobných rozhodnutí: nakupují potraviny, oblečení, rozhodují se v rámci svého rozpočtu o typu bydlení, dopravě, zábavě a přejí si, aby si mohli dovolit více. Spotřeb itelé hrají v celkovém chodu tržní ekonomiky mnohem důležitější roli než je to mu v centrálně řízeném systému. Často se jim připisuje suverénní moc, protože jejich každodenní nákupy určují do značné míry, jaké zboží se bude vyrábět a j aké služby poskytovat. Jak se to děje ?

Nákup pomerančů a počítačových čipů Vezměme si jako příklad rodinu - Robert, jeho manželku Marii a jejich dvě děti - která jde nakupovat potraviny k večeři. Původně měli v plánu koupit si kuře , rajčata a pomeranče, ale jejich konečné rozhodnutí silně ovlivní ceny tohoto zboží.

Zjistí například, že cena pomerančů stoupla. Zvýšení ceny mohlo způsobit někol ik faktorů, jako mráz, který zničil veškerou úrodu v pěstitelské oblasti a způ sobil, že stejný počet spotřebitelů se musí spokojit s menším množstvím pomera nčů. Kdyby obchodníci nabízeli pomeranče za starou nízkou cenu, brzy by je vyp rodali a neměli by do příští sklizně co prodávat. Místo toho se zvýšení cen pr ojeví tak, že spotřebitelé jsou nuceni snížit spotřebu a pěstitelé se budou sn ažit vypěstovat v co nejkratší době více pomerančů.

Existuje ještě další možnost: dodavatelé se mohou rozhodnout pro dovoz většího množství pomerančů z jiných zemí. Pokud může mezinárodní obchod fungovat v rá mci relativně malých omezení nebo dovozních cel, mají spotřebitelé větší výběr a výrobci mohou své výrobky nabízet za konkurenční ceny, ať jde o pomeranče č i automobily.

Úrodu pomerančů nemusí zničit mrazy, ale spotřebitelé se rozhodnou kupovat víc e pomerančů a méně jablek. Jinými slovy -nabídka pomerančů se nezmění, ale zvý ší se poptávka. To také povede k růstu cen do té doby, dokud pěstitelé nedodaj í na trh další pomeranče.

Ať bude důvod zvýšení cen jakýkoliv, Robert a Marie budou pravděpodobně reagov at předvídatelným způsobem, jakmile zjistí, že cena je vyšší, než předpokládal i. Rozhodnou se, že koupí méně pomerančů, než měli původně v úmyslu, bnebo mís to nich koupí jablka či jiné ovoce. Když se mnozí další spotřebitelé rozhodnou podobně, nezmizí pomeranče z obchodů tak rychle. Budou však dražší, takže je budou kupovat pouze zákazníci, kteří jsou ochotni za ně více zaplatit a mohou si to dovolit. Zkrátka, jakmile více lidí začne kupovat jablka a jiné druhy ov oce místo pomerančů, cena tohoto ovoce rovněž začne stoupat. Ovšem reakce spot řebitele představuje pouze jdnu stranu rovnice tržního vztahu - stranu poptávk y, která spoluurčuje cenu pomerančů. Co se stane na straně nabídky? Zvýšení ce n je signálem pro všechny pěstitele, že lidé kupují ovoce, a že s jim vyplatí pěstovat více než v minulém období. Pěstitelům se také vyplatí zakládat nové s ady v oblastech, které nejsou ohroženy špatným počasím. Vyplatí se jim rovněž podporovat výzkum v oblasti pěstování nových druhů ovoce, odolných vůči chladn ému počasí, hmyzu a chorobám. Za určitou dobu se jejich činnost projeví ve zvý šení produkce a snížení cen. Ale celý tento proces závisí především na rozhodn utí spotřebitelů utratit část svého příjmu za pomeranče nebo jiné ovoce. Jakmi le spotřebotelé z jakéhokoliv důvodu přestanou kupovat nebo utrácejí méně za j iné zboží, cena klesne. Jestliže kupují více, zvýší se poptávka a ceny rostou. Mějte na paměti, že tento princi vzájemného působení nabídky, poptávky a ceny funguje ve všech oblastech ekonomiky, nejen při prodeji spotřebního zboží,. Vz tahuje se také na meziprodukty - suroviny nebo polotovary, které podniky musí koupit, aby mohly vyrábět zboží a poskytovat služby. Náklady na suroviny, polo tovary nebo investice se projeví v celé ekonomice, protože změní rovnici nabéd ky a poptábky na každém stupni.

Ukažnme si to na příkladu polovodičového čipu, který je základem moderním pooč ítačové revoluce.Tak jako u pomerančů povedou vysoké ceny ke snížení poptávky po počítačových čipech a tím i po samotných počítačích. Po určité době však vy soká cena signalizuje výrobcům počítačových čipů, že je výhodnější zvýšit výro bu, nebo přivede na trh nové výrobce. Jak budou ceny čipů klesat, budou klesat i ceny počítačů za předpokladu, že ostatní náklady na výrobu zůstanou neměnné a poptávka po počítačísch stoupne.

Poptávky po počítačích bude mít ještě další dopad kromě rozšíření výroby. Podp oří také inovaci., která přinese výkonnější čipy a počítače, než byly předchoz í modely. Tato soutěž v pokroku a cenách existuje prakticky ve všech skutečně fungujících tržních ekonomikách.

Ceny a příjmy spotřebitelů.

Dalším ekonomickým fakorem, který musí spotřebitel pečlivě zvažovat při nákupe ch, je výše vlastního příjmu. většina lidí má příjem za práci, kterou vykonává , ať už se jedná o lékaře, tesaře, instalatéra, dělníka na montážní lince nebo prodavače. Někteří získávají příjem z prodeje nebo pronájmu půdy, jako zisk z podnikatelské činnosti, z úroků, ze svých úspor nebo jiných investic. Později si ukážeme, co určuje ceny těchto druhů plateb, ale teď zhrneme nejdůl ežitější principy :

1)V tržní ekonomice jsou základní výrobní faktory používané k výrobě zboží a s lužeb uspokojující spotřebitelskou poptávku v soukromém vlastnictví. 2)Platby nebo příjmy, které soukromníci získají za tyto produktivní zdroje, st oupají nebo klesají a tento pohyb má přímý vliv na částku, kterou jsou spotřeb itelé ochotni vydat za zboží a služby, které potřebují, a na druhé straně má t ento pohyb ce na objem výroby podnku, které tyto produkty pordávají. Ukažme si to na příkladu pracovnice, která odešla do důchodu a dostává pouze 6 0% původního platu. Je nucena omezit své nhákupy a služby, zvláště ty, které b yly spojeny s její prací, jako byly doprava na pracoviště, pracovní olečení, a le může více utrácet za jiné zboží, například knihy a jiné potřeby pro volný č as včetně cest za starými přáteli nebo do nových míst. Jestliže rychle poroste počet lidí v důchodovém věku, jak je tomu už dnes v mnoha zemích, potom změně né návyky spotřebitele ovlivní celkové tržní ceny a objem výroby těch výrobků a služeb, které důchodci využívají více než jiní lidé, například zdravotní slu žby. Některé podniky reagují na tuto poptávku zvýšením produkce a poskytováním služeb, zaměřených na osobní zájmy a požadavky důchodců - a to tak dlouho, do kud to pro ně bude finančně výhodné.

Pokusme se o shrnutí: ať je spotřebitel mladý nebo starý, muž nebo žena, bohat ý ,chudý nebo průměrně situovaný, každý dolar, libra, frank, rupie nebo jen, k terý utratí, je signálem, jakýmsi ekonomickým hlasem říkajícím výrobcům, o kte ré zboží a služby je zájem. Výdaje spotřebitelů jsou základním zdrojem poptávk y po zboží a z jedné poloviny určují tržní ceny zboží a služeb. Druhou polovin u představuje rozhodnutí podniku o tom, co vyrábět a jak.