--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pavlík Vladimír
Název:
Zdroj: NN Ročník........: 0005/049 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ve středu 29. listopadu vyhověl Ústavní soud Slovenské republiky opozičním pos lancům a potvrdil, že tzv. parlamentní vyšetřovací komise jsou v rozporu se so ustavou SR. Druhý den nejvyšší soud SR rozhodl , že První slovenské investiční společnosti musí být vrácený majetek, který j˝ byl odebrán rozhodnutím Minist erstva financí SR 31. března 1995.

* * *

Politická situace

Všechny slovenské deníky z 30. listopadu informují o rozhodnutí Ústavního s oudu SR o tzv. vyšetřovacích komisí v Národní radě SR. Podle deníku "Práce" an i jedna vyšetřovací komise, která v součastnosti působí v parlamentě, není pod le nálezu Ústavního soudu SR v souladu s Ústavou SR. Na neveřejném zasedání by la 28. listopadu se plénum Ústavního soudu, složené z deseti členů, zabývalo n ávrhem skupiny 43 poslanců Národní rady SR, které zastupoval poslanec Ivan Šim ko. Plénum Ústavního soudu vyslovilo jednoznačné rozhodnutí : Podle Ústavy SR nejsou vyšetřovací komise orgánem Národní rady SR. Zákon jim nepřiznává postav ení orgánů NR SR. Stálé nebo dočasné komise jsou jen pomocným, pracovním útvar em výborů NR SR. Vznikly na základě paragraf, kterým byl doplněn zákon. Plénum Ústavního soudu však v souladu s principem právního státu, ve kterém je zákla dem uspořádání všech volebních struktur volební moci ústava, rozhodlo, že není možné, aby došlo k narušení dělby mezi jednotlivými státními orgány. Jednostr ané rozšiřování pravomoci jedné složky moci může narušit ústavou vytvořené vzt ahy, tedy ani NR SR si přijatým zákonem nemůže rozšířit kontrolní působnost vů či subjektům, nad kterými její ústava nepřiznává oprávněnost kontrolu vykonáva t.

* * *

Představitelé Mezinárodní helsinské federace kritizují nedostatek pluralitního vědomí na Slovensku. Pod tímto nadpisem informuje Národní Obroda z 30. listop adu. Tato mezinárodní organizace se na základě informací mnohých mimovládních, ale i mezistátních institucí domnívá, že Slovensko porušuje několik mezinárod ních dohod. Za nejdůležitější považují porušování práva svobody projevu. Hovoř í o útocích na novináře za to, co napsali o propouštění novinářů v důsledku je jich práce. Vláda má prakticky silnou kontrolu nad elektronickými médiemi. Cit ují výroky ředitele STB o upřednostňování národních zájmů. Omezování svobody t isku neznamená jen přímé zákazy, ale i jiné cesty - např. ekonomické omezení. Pokládat otázku, zda-li je situace u nás lepší nebo horší než v jiných zemích, není vhodné. Slovensko se bez ohledu na jiné musí snažit dodržovat všechny no rmy, ke kterým se zavázalo.

* * *

Deník Pravda z 30. listopadu informuje, že rakouský fond chce žalovat Slove nsko. Rakouský deník Kurier uveřejnil 29. listopadu zprávu, že rakouská finanč ní společnost EPIC hodlá "zažalovat Slováky" za porušení Rakousko - slovenské dohody o ochraně investic a asociační dohody s Evropskou unií. (EPIC se angažo vala v investičním fondě AVANT, který vznikl před druhou vlnou kupónové privat izace - poznámka redakce). Kurirr uvádí vyjádření obchodního ředitele společno sti, že fond nakoupil od vlastníků více než 30000 kupónových knížek a zastaven ím privatizace přišel o 65000 000 šilinků. Dalších šest až devět postihnutých fondů s rakouskou účastí "si žalobu nechce pokazit obchody se Slovenskem a mlč í".

Komerční právník Petr Dobrovodský, který už dva roky poskytuje právní servis společnosti EPIC a jejich pěti srbským společnostem na Slovensku potvrdil, že vypracoval právní posudek o možnosti žalovat SR. Změnou legislativy (zrušením druhé vlny kupónové privatizace v Novele zákona o velké privatizaci) byla rak ouskému investorovi způsobena škoda přibližně 160 000 000 Sk.

* * *

První slovenská investiční společnost dostala 30. listopadu rozsudek Nejvyš šího soudu SR, který ruší rozhodnutí ministra financí SR z 8. června 1995, jak ož i rozhodnutí ministerstva financí z 31. března 1995, které podepsal státní tajemník J. MAGOEA, píše Národní Obroda z 1. prosince. Tím se PSIS vracejí pov olení na činnost a opět od nuceného srávce HVIS přebere správu svých podílovýc h fondů SPOROFOND Všeobecný investiční fond a Slovenský majetkový fond DSIS 21 . července žalovala ministerstvo financí ve věci přezkoumání zákonosti rozhodn utí ministra financí, který PSIS odebral licenci. MS SR se podle rozsudku Nejv yššího soudu SR neopíralo o zákon a proti tomuto rozhodnutí se už nemůže odvol at. Doslova se v rozhodnutí uvádí, že "skutečnosti z kontroly uvedené v podkla dě na oddělení sankcí, už nemohou být podkladem na uložení nových sankcí". Sku tečnosti, o kterých ministerstvo financí SR tvrdilo, že jsou závažnými nedosta tky, pro které PSIS odebralo povolení, neměly podle nejvyššího soudu SR oporu v zákoně. V mnohých případech nebyly nálezy a sankce podložené věcnými systémy a důvody, vycházely pouze z úvah MF, často byly nesrozumitelné a nebylo zřejm é ze kterého právního podkladu vycházejí.

* * *

Podle deníku Pravda z 1.12. Zahraniční výbor SR nepřijal 30. 11. usnesení, k teré mělo parlamentu doporučit ratifikaci Smlouvy o dobrém sousedské a přátels ké spolupráci mezi Maďarskou republikou a Slovenskou republikou. Za usnesení, na jehož přijetí bylo potřeba přijetí osmi hlasů, se vyslovilo pouze šest posl anců za HZDS. Všichni čtyři přítomní zástupci opozice se hlasování zdrželi. Jo sef Prokeš ze SNS, který v diskusi ratifikaci nepodpořil, se před přijímáním u snesení z jednací místnosti vzdálil. Podle ministra zahraničních věcí Juraje Š enka výsledek hlasování a výhrady, které zazněly po dobu tříhodinového rozhovo ru není třeba přeceňovat. Šenka, který zahraniční výbor osobně přesvědčoval, ž e Slovensko - Maďarská smlouva nepřipouští kolektivní práva a odpovídá národní m zájmům SR, sice teoreticky připustil, že dokument nebude ratifikován, reálně však prý počítá s opakem.

* * *

Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí SR Josef Šesták pozval 1. 12 . velvyslance Maďarské republiky ve Slovenské republice J. BOROŠA na MZV SR. T lumočil mu stanovisko slovenské strany k vyvíjení rozsálých aktivit maďarské d iplomacie v souvislosti s přijetím zákona o státním jazyku SR a se zadržením z ásilky knih a literatury Matice slovenské pro naše krajany ve Vojvodině na maď arské hranici. Upozornil velvyslance MR , že přijetí uvedeného zákona je výhra dně vnitrostátní záležitostí SR, která se netýká úpravy používání jazyka osob patřícím k národnostním menšinám. Propagandistická kampaň, kterou na různých m ezinárodních fórech rozpoutala maďarská strana, je v přímém rozporu s duchem a literou podepsané základní smlouvy a výrazně negativně ovlivňuje začatý proce s jejího schvalování v národní radě SR. Tuto informaci přinesl deník Slovenská republika z 2. prosince.

* * *

Omezení železniční dopravy od 1. 12. a zrušení 400 vlaků a důsledky pro ce stující veřejnost, byly předmětem setkání místopředsedy vlády Josefa Kalmana s e zástupci Odborového sdružení železničářů, píše deník Práca ze 2. 12. Jak řek l tajemník pro analýzu a strategii tohoto sdružení Rudolf Pecár, odbory již př ed tímto opatřením upozornili V. Mečiara, že neuvážený způsob a sociální důsle dky tohoto kroku neprojednali s odbory. Přitom je také třeba vědět, že železni ce nemá prakticky jiné východisko, protože stát pravidelně neplatí železnici z a služby, které si u ní objednává. Takto je železnice ve stádiu , že služby bu de muset omezovat. Dále, že služby bude muset omezovat dále a rozhodnout i o z rušení některých tratí. "To jsou podle nás katastrofální výhledy a proto jsme oslovili J. Kalmana, kterému premier předal naše písemné upozornění", řekl R. Pecár.

* * *

Nad chystaným zákonem na ochranu republiky, pomocí kterého chce současná k oalice navázat na zločinecké praktiky padesátých let, se zamýšlí týdeník PLUS 7 DNÍ v č. 50 pod nadpisem "Zákon pro koho". Mimo jiného se tu píše: "V posled ním období jsme totiž mohli nejednou zaznamenat zvláštní jev a to že představi telé koalice sami sebe ztotožňují se Slovenskem, tedy se státem. Kritici někte rých koaličních praktik dostávají označení "nepřítel Slovenska". Jestliže se p říjme příslušný zákon, bude je zřejmě možné na jeho základě i stíhat. Premiér Mečiar označil před několika dny Zákon na ochranu republiky za "institut, kter ý bude chránit před rozvratem". Republikové představenstvo HZDS dodalo, že sna hy o destrukci jsou vlastní některým opozičním stranám a hnutím, jako i presid entovi republiky. Z toho je možné usuzovat vůči komu má být zákon namířený. "Jakou tedy máme garanci, že v dnešní době, když koalice dokáže být tak ště drá vůči svým přisluhovačům a mateřská vůči těm, kteří nesouhlasí se vším z je jí dílny, nebude zákon na ochranu republiky zneužitý proti politickým odpůrcům ? Na základě podobných paragrafů putovali v čase budování socialismu do vězení tisíce "nepřátel socialistického státu", a pár z nich i odpadlo. Samozřejmě t rest smrti je u nás zrušen a pokusy o jeho znovuobnovení zatím selhali. Navíc máme nezávislé soudy, které garantují objektivitu. Pamětníci si často vzpomeno u, že i v letech bolševické totality garantovala nezávislost soudů Ústava. O t om, do jaké míry byly nezávislé, by mohli vyprávět ti, kteří prožili vězeňské peklo ".

* * *

Slovensko v zahraničí

"Další kroky závisí na premiérovi a nikdo ve skutečnosti neví, co má teď v hlavě", cituje 29. 11. deník La Libre Belgiqoe, z kterého tento článek převzal deník SME z 30. 11. nejmenovaného člena HZDS v souvislosti s existujícím vnit ropolitickým napětím mezi presidentem a premiérem. Nejmenovaný člen HZDS se úd ajně nechce zamíchat do přijímání extrémistických postojů, přičemž však nechce ztratit účast na privatizaci. Poslední vývoj však potvrzuje, že V. Mečiar "ne odstoupil od svého předsevzetí, skoncovat s hlavou státu"." V. Mečiar, který z aregistroval signály slabosti Západu bývalé Jugoslávii se domnívá, že strategi cká důležitost jeho země musí podněcovat Evropskou unii a na to, aby kašlali n a antidemokratické malichernosti. Jestliže ne, potom se Slovensko definitivně obrátí k Moskvě" , posuzuje autorka . Podle novin "energetická závislost Slove nské republiky od Ruska opevněná v důsledku podepsání kontraktu na dostavbu Ja derné elektrárny Mochovce a smlouvy o spolupráci mezi tajnými službami obou ze mí, poukazuje, že Mečiar se nebojí izolování Slovenska od zbytku střední Evrop y. Populistický vůdce každý druhý den deklarující vůli začlenit se západních s truktur opět vklouznul do kůže politického chameleona (federalista, konfederal ista, separatista), který začátkem devadesátých let mistifikoval své české par tnery, nyní jsou to Američané a Evropané, kteří začínají odhalovat, že jeho je dinou logikou je moc", končí svůj článek belgický deník. Je přímo paradoxní, p okud si myslící člověk při nárocích dnešní opozice a hlavně KDH nepoložil otáz ku: "Neplačte tolik, vždyť po listopadu 1989 jste měli všechno v rukách!" Byla to nejen moc, ale i podpora převážné většiny občanů. Toto všechno jste dokáza li promarnit. Komunistický zločinci měli pro ně znovu větší hodnotu jako řadov ý občan. Dostalo se jim jen takové odplaty jakou si zasloužili. Tato opozice u ž nemá hlavně morální právo zaslepovat občany svými výmysly . Nakonec, když se to tak vezme, jednota současné koalice a opozice např. zakrýváním vrahů nepoh odlných knězů v 80-tých letech je úplně stejná, proč asi? Vysvětlení si dokáže udělat každý myslící člověk, který nejen sleduje ale i zná současnou slovensk ou situaci.

Vladimír Pavlík