--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/049 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Dvě události, provořadě důležité pro další budoucnost této země, v minulém týd nu tady u nás doma vévodily: Vláda konečně rozhodla o účasti kontingentu našic h vojáků v rámci vojsk OSN v Bosně, a Česká republika byla přijata do Organiza ce pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OPEC. Jinak pokračuje "handrkování" kolem termínu voleb do Senátu, vzrušení vzbudil také prodej odborářského deník u PRÁCE dost problematickému "velkoprůmyslníku", majiteli Poldi Kladno Vladimí ru Stehlíkovi. Ve čtvrtek 30. listopadu pak lékaři rozhodovali, zda budou dál stávkovat, v sobotu sněmovali komunisté a rozhodovali o předvolební strategii a o tom, zda je dál povede Miroslav Grebeníček... A aféry či skandály? "Horko" je nadále kolem causy profesora Zdeňka Mlynáře a jeho "údajné vlastizrady" v srpnových událostech 1968, rozhýbala se také otázka působení někdejších příslu šníků Státní bezpečnosti v resortu ministerstva vnitra, zajímavý směr dostala i záležitost kolem soudu s Martou Chadimovou... Pochopitelně, tím však nemizí z povědomí občanů případy staré, například ten okolo bratří Helbigových či něk terých dalších, týkajících se podivných privatizací...
Lze říci, že jednou z nejdůležitějších domácích událostí minulého týdne bylo p ravidelné zasedání vlády ze středy 29. listopadu. Páni ministři se totiž po dl ouhém váhání konečně "rozhýbali" a za přítomnosti presidenta republiky Václava HAVLA jednomyslně odsouhlasili účast českého vojenského kontingentu v mnohoná rodních silách NATO v Bosně. Má jít zhruba o mechanizovaný prapor o síle 850 m užů, s největší pravděpodobností z havlíčkobrodské brigády rychlého nasazení: Celá akce potrvá rok a bude stát jednu miliardu 250 miliónů korun, z toho mili ardu poskytne státní rozpočet, zbytek ministerstvo obrany. Oficiálně sice musí vše ještě schválit Poslanecká sněmovna, její předseda Milan UHDE však následu jící den, ve čtvrtek 30. listopadu, přislíbil, že by tomu tak mělo být co nejd říve, ještě v průběhu prosince.
(Je příznačné, že ohlasy v našem politickém spektru ono vládní rozhodnutí mělo velké. Vynecháme-li koalici, jež de facto iniciátorem tohoto kroku byla, a pr esidenta republiky, který jej váhou své autority doporučoval, zůstane nám v po dstatě jen levice a republikáni. Ti poslední ostře protestovali a žádali dokon ce v souvislosti s vysláním našich vojáků do Bosny odvolat premiéra Václava KL AUSE. Sociální demokraté ústy Miloše ZEMANA souhlasili, ovšem s výhradou: Voje nská jednotka ano, nikoliv však k bojovým účelům, ale pouze k humanitárním cíl ům. Podporu vyjádřil též exministr zahraničí a předseda Svobodných demokratů J iří DIENSTBIER. Naopak akci ostře odmítli komunisté, Českomoravská unie středu a Levý blok. "Nechápu, proč někteří představitelé státu jásají nad tím, že se Česká republika od druhé světové války poprvé zúčastní nějakých bojů, prohlás il předseda Levého bloku Jaroslav ORTMAN...)
* * *
Vedle zmíněného už problému vláda na svém zasedání také nedoporučila poslaneck ý návrh zákona o rozšíření počtu státních svátků z deseti na třináct, neboť po dle ní nebyl dostatečně odůvodněn. Neschválila pak i návrh poslaneckého zákona o sídle Parlamentu, který měl zahrnovat také sídlo Senátu. Podle premiéra Vác lava KLAUSE se totiž kabinet nedomnívá, že je třeba k tomu přijmout zákon, ale je připraven formou dohody s vedením Poslanecké sněmovny záležitost dořešit v četně nalezení "adekvátní budovy". Zda to bude dosavadní sídlo ministerstva ku ltury Valdštejnský palác, Václav Klaus odmítl potvrdit: "Vláda o tom sice mluv ila, ovšem k žádnému rozhodnutí zatím nedospěla.
(Senátu se týká i další důležitá informace: Ve čtvrtek 30. listopadu jednala o termínu voleb do tohoto zastupitelského sboru tzv. "koaliční čtyřka" za účast i Václava KLAUSE, Jana KALVODY, Josefa LUXE a Ivana PILIPA. Bezvýsledně, proto že k dohodě nedošlo. Občanská demokratická strana a integrující Křasťanská dem okratická strana trvají na volbách ve stejném termínu jako do poslanecké sněmo vny, lidovci a Občanská demokratická aliance naopak prosazují, společně s pres identem, volby odděleně, na podzim. Zda se o problému bude ještě jednat, ví Bů h, protože ministr zahraničí a místopředseda ODS Josef ZIELENIEC vzápětí prohl ásil, že jestliže k dohodě nedojde, o termínu, který bude doporučen presidentu republiky, rozhodne vláda. Za značné nelibosti lidovců a ODA, protože ve vlád ě, jak známo, mají ODS a KDS nadpoloviční většinu. A navíc by to bylo porušení m koaličních dohod, což pár měsíců před volbami není dobré...)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
V tomto typicky "českém" specifiku má už po několik týdnů trvalé místo causa p rofesora Zdeňka MLYNÁŘE, který byl Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločin ů komunismu obviněn z vlastizrady za údajnou spoluúčast při formování tzv. děl nicko rolnické vlády 22. srpna 1968. Městské státní zastupitelství prostřednic tvím Josefa KREDBY toto obvinění zrušil, Bendův úřad se odvolal k vrchnímu stá tnímu zastupitelství, které ústy Libora GRYGÁRKA Kredbovo rozhodnutí potvrdilo . Do případu se ovšem zamíchaly politické vlivy: Václav Klaus se například pos tavil de facto za ředitele Úřadu Václava Bendy, president Havel spolu se sociá lními demokraty, komunisty, Levým blokem a Stranou demoktarické levice za Zdeň ka Mlynáře.
(Jistě, jsou i skandály, které přetrvávají málem "na věky". A vlastně, v Necen zurovaných novinách o nich píšeme, či je alespoň připomínáme, téměř každý týde n. Připomeňme například stále žhavé téma pádu České banky a jejích "podivných" finančních zdrojů, dosud neukončenou aféru kolem "záhadného" zásahu speciální ch policejních jednotek v pražské restauraci U holubů, začínající válku ruskýc h a postsovětských mafií na území České republiky, prošpikování policejního a vnitráckého aparátu někdejšími příslušníky bývalé Státní bezpečnosti... O posl ední záležitosti píšeme podrobněji v našem závěrečném komentáři, o některých d alších se zmíníme ještě v následujících řádcích. Třeba zrovna o bratřích Helbi gových nebo o soudním procesu s Martou Chadimovou...)
* * *
K oživení došlo dost nečekaně právě v onom posledním případě, tedy v cause Mar ty CHADIMOVÉ, která je obžalovaná z pokusu podvodně získat rozsáhlý majetek na základě zfalšovaných listin. President Václav Havel ji sice amnestoval, ona v šak trvá na pokračování soudního líčení. A zmíněné oživení či spíše překvapení ? Předseda městského soudu v Praze JUDr. Michal HODOUŠEK byl totiž Vrchním sou dem konečně vyloučen z projednávání případu. Navíc Ústavní soud v Brně vyhověl ve čtvrtek 30. listopadu z části stížnosti Marty Chadimové a nařídil Městském u soudu, aby z jejího trestního spisu vyřadil a zničil záznamy telefonního odp oslechu mezi ní a jejím advokátem.
(K zajímavému, a pro naši policii možná dost nepříjemnému obratu dochází také v záležitosti bratří Helbigů: Nejpozději do 8. prosince bude německé krimináln í policii předán z jihokorejského Soulu německý podnikatel Gerhard HELBIG, o v ydání jeho mladšího bratra Dietra, který byl tamtéž zadržen v průběhu předminu lého týdne, se dosud jedná. Českou republiku bratři Helbigové připravili na da ních zhruba o 50 miliónů korun, dalších 25 miliónů dluží na clech. Navíc exist uje podezření z podivných kontaktů oněch dvou pánů s policií a některými vysoc e postavenými funkcionáři vnitra, možná i se samotným ministrem Janem RUMLEM.. .)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
S výjimkou tzv. koaličního dohadování a přestřelek mezi Občanskou demokraticko u stranou a sociálními demokraty, se v této sféře politického života udály sna d jen dvě důležité věci. Vlastně, do jisté míry důležité. Bezesporu prioritu v nich drží slučovací sjezd Svobodných demokratů a Liberální strany národně soc iální. V sobotu 2. prosince na toto téma jednali v Dvoře Králové Svobodní demo kraté, tentýž den pak v Trutnově Liberální strana národně sociální: Oba subjek ty sloučení odsouhlasily a následující den v Hradci Králové proběhl tzv. sježd slučovací. Takže od neděle 3. prosince máme novou, "údajně" středovou politic kou stranu - Liberální stranu národně sociální - Svobodné demokraty. S atypick ým předsednictvím dvou šéfů, Vavřince BODENLOSE a Jiřího DIENSTBIERA. Inu, pen íze a osobnosti, byť před čtyřmi lety voliči zavrhnuté, stále hrají svou roli. Možná i proto v Hradci Králové promluvil za lidovce coby host Josef Lux. (A druhá záležitost v této sféře? V Liberci se v sobotu 2. prosince uskutečnil sjezd Komunistické strany Čech a Moravy. Předsedou byl opět zvolen Miroslav G REBENÍČEK, program de facto zůstal nezměněn. Snad jen oživení přinesl otevřený dopis Miroslava ŠTĚPÁNA, který nabádal k založení platformy Kmomunisté 96 a k tažení za znovuvítězství socialismu...)
* * *
S předvolebními statistikami se na trhu informací objevila v pátek 1. prosince také firma FAKTUM. Podle jejího šetření, provedeném mezi 988 účastníky starší mi 18 let, v listopadu Občanská demokratická strana zvýšila své preference o 4 ,1 procenta, tedy na 28,9 procenta, zatímco sociální demokraté ve stejném obdo bí klesli o 1,9 procenta, na 17,7 procenta. Na třetím místě voličské přízně zů stávají komunisté se 7,3 procenta (v říjnu 8,9 procenta), dále pak Křesťanská a demokratická unie - ČSL a Občanská demokratická aliance po 6,6 procenta (v ř íjnu 8,3 a 7,3 procenta) a republikáni s 5,4 procenta (4,9 procenta): Do Parla mentu by se už pak nedostali Zelení se 4,9 procenta preferencí (3,2 procenta), Důchodci za životní jistoty se 4,8 procenta (4,2 procenta), Svobodní demokrat é a Liberální strana národně sociální se 2,9 procenta (2,7 procenta), Levý blo k se 2,2 procenta (1,1 procenta), Demokratrická unie s 1,9 procenta (1,5 proce nta), Moravská národní strana s 1,2 procenta (1,5 procenta), Křasťanská demokr atická strana s 1,1 procenta (1 procento), Českomoravská unie středu s půl pro centem (O,5 procenta), Strana demokrativké levice s 0,4 procenta (0,5 procenta ) a Štěpánova Strana československých komunistů s 0,3 procenta (dříve nehodnoc en)... Tři čtvrtiny dotazovaných odpovědělo, že se voleb zúčastní, rozhodně to odmítá jen 7 lidí ze sta.
(Pokud jde o politické strany, byly v poslední listopadový den zveřejněny ješt ě jiné zajímavé údaje: Totiž o tom, kolik financí naše politické subjekty získ ávají formou příspěvků od své členské základny. Například Občanská demokratick á strana vybíré minimálně 200 korun ročně, Občanská demokratická unie 250, Kře sťanská demokratická strana 120, Křesťanská a demokratická unie - ČSL 150, soc iální demokraté 20, komunisté minimálně půl procenta z platu, Liberální strana národně sociální 100 až 500, Svobodní demokraté 200, Strana demokratické levi ce korunu a Levý blok minimálně 160 korun ročně. Republikáni a Českomoravská u nie středu výši členských příspěvků odmítají sdělit, Důchodci za životní jisto ty neplatí příspěvky vůbec. Porovnáme-li zmíněné finanční částky s údaji o čle nské základně jednotlivých politických stran, jak byla zveřejněna v Necenzurov aných novinách číslo 47 či se státními příspěvky z čísla 43, dojdeme zcela jis tě k mnoha překvapivým zjištěním...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Po jistém útlumu se na veřejnosti znovu objevila otázka nedávné stávky lékařů. Ve čtvrtek 30. listopadu jednal sjezd tzv. Lékařského odborového klubu a rozh odl, že lékaři téhle organizace přecházejí na stávkovou pohotovost. Pokud vlád a nevyhoví jejich požadavkům do 29. února 1996, může stávka znovu začít od 11. března. A ony požadavky? Od 1. ledna příštího roku zvýšit tarifní třídy o 40 procent, od rubna o dalších 20 procent a v průběhu roku pokračovat tak, aby na jeho konci měli asistenti bez atestace 8000 korun měsíčně, asistenti s atesta cí 17.000, odborní lékaři 25.000 a primaři 27.000 korun. Zároveň požadují zvýš ení osobního hodnocení lékařů od 4O do 100 procent měsíčně, a to už od 1. ledn a 1996. Stávkou však hrozí i privátní lékaři, kteří jednali v sobotu 2. prosin ce a vznesli rovněž své požadavky. Navíc, společně s Lékařským odborovým klube m se chystají na nastávajícím sjezdu Lékařské komory ji plně ovládnout. (Zajímavou se v celkovém kontextu našeho politického vývoje zdá být také právě rozvířená otázka deníku PRÁCE. Minulý týden ji totiž překvapivě od odborů, př esněji tedy od společnosti GEN, která spravuje jejich majetek, koupil šéf siln ě zadlužené Poldi Kladno Vladimír STEHLÍK. A to bez vědomí vedení Českomoravsk é komory odborových svazů, resp. jejího předsedy Richarda FALBRA. A proč je ko upě zmíněných novin tak zajímavá? Pan Stehlík je totiž přes svého právního zás tupce Milana HULÍKA spojen úzce s Demokratickou unií, jež se spíše kloní ke Ku dláčkovu Českému týdeníku. A pak, při obrovských dluzích páně Stehlíka a nebýv alé zadluženosti deníku Práce, má celá transakce podivnou příchuť...) * * *
Konečně, velký význam pro Českou republiku mělo její přijetí do Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD, k němuž došlo v Paříži v úterý dne 2 8. listopadu. Vzhledem k tomu, že o celé záležitosti budeme obšírněji informov at na zahraniční dvoustraně Necenzurovaných novin, připomeňme krátce jen někol ik maličkostí. Například skutečnost, že naše země se tak stala 26 členem tohot o tzv. "klubu bohatých"...
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Podle listopadového průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění od léta mír ně stoupá důvěra občanů v Parlament: Dnes mu důvěřuje téměř jedna třetina obča nů (30 procent), což je o tři procenta víc než před měsícem a nejvíce za posle dních osm měsíců. Presidentovi věří 71 procent dotázaných, v říjnu a v září je n 71, v červenci však 78 procent, vládě pak 55 procent responentů (před měsíce m 56, v září 53 a v červenci 52 procent). Všem třem zmíněným institucím důvěřu jí nejčastěji potencionální voliči ODS (presidentovi 93, vládě 87 a Parlamentu 56 procent). Z příznivců sociální demokracie věří presidentovi 64, vládě 43 a parlamentu pouze 17 procent, mezi voliči komunistů a Levého bloku důvěřuje pr esidentovi 42, vládě 24 a Parlamentu 15 procent.
(Středisko empirických výzkumů se pak zabývalo i důvěrou občanů v politické os obnosti. Podle nejnovějších průzkumů je také v listopadu nadále nejoblíbenější m politikem ministr průmyslu a obchodu a místopředseda ODA Vladimír DLOUHÝ s 8 3 procenty sympatizantů, za ním následuje už stabilní dvojice předsedy Svobodn ých demokratů Jiřího DIENSTBIERA se 74 procenty a ministra zahraničí Josefa ZI ELENCE s 68 procenty příznivců. Čtvrtou příčku si drží místopředsedkyně sociál ních demokratů Petra BUZKOVÁ s 63 procenty, za ní se umístil ministr zdravotni ctví Jan STRÁSKÝ, který obdržel 60 procent, výrazně si polepšil šestým místem a rovněž 60 procenty předseda ODA Jan KALVODA. Předseda sociálních demokratů M iloš ZEMAN klesl s 57 procenty na sedmé místo, o jedno procento míň má premiér a předseda ODS Václav KLAUS, stejný počet procent pak dosáhl i ministr financ í Ivan KOČÁRNÍK, o plných 12 procent poskočil dopředu ministr zemědělství a př edseda lidovců Josef LUX, který s 52 procenty obsadil desáté místo... Předseda odborů Richard FALBER získal 51 procent, ministr školství a předseda KDS či m ístopředseda ODS Ivan PILIP ztratil 3 procenta a s pouhými 45 procenty obsadli dvanácté místo...)
* * *
Podle šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění podporuje začlenění České republiky do NATO 46 procent responentů, počet odpůrců onoho kroku stoupl od letošního června o 8 procent, na současných devětatřicet. Zároveň s tím se o š est procent - z dvaadvaceti na šestnáct - snížil počet těch, kteří na vstup do Severoatlantické aliance nemají jednoznačný názor. Institut pro výzkum veřejn ého mínění dále zjistil, že s rozmístěním jaderných zbraní na našem území by s ouhlasilo pouze 15 lidí ze sta, naopak tři čtvrtiny veřejnosti, tedy z velké č ásti i stoupenci začlenění státu do NATO, s takovým krokem nesouhlasí, z toho dokonce 55 procent rozhodně.
(Konečně, velmi zajímavé statistické údaje vypovídají o zahraničních oficiální ch cestách presidenta Václava Havla a premiéra Václava Klause. Oba dva nejčast ěji zavítali do Německa: Z toho například Německo navštívil první z nich pětkr át, ten druhý pak patnáctkrát. President pracovně strávil v zahraničí celkem 9 0 dní. Vyjma Německo čtyřikrát pobýval na Slovensku, Rakousku a v USA, třikrát v Maďarsku a ve Francii, dvakrát ve velké Británii, Belgii, Slovinsku a Polsk u, jedenkrát pak navštívil Nizozemsko, Španělsko, Vatikán, Itálii, Řecko, Ture cko, Bulharsko, Rumunsko, Rusko, Austrálii, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, I ndii, Thajsko a Kuvajt. Premiér Václav Klaus v zahraničí strávil dohromady pra covně 177 dní. Kromě Německa byl nejčastěji ve Švýcarsku, Rakousku, Francii a Polsku, třikrát přijel do Velké Británie, Maďarska, Itálie a USA, dvakrát na S lovensko, do Nizozemí a Izraele, pouze jednou navštívil Dánsko, Norsko, Švédsk o, Finsko, dále pak Rusko, Rumunsko, Slovinsko, Portugalsko, Španělsko, Lichte nštejnsko a Belgii a konečně Guatemalu, Mexiko, Argentinu, Chile, Brazílii, Sr í Lanku, Indonézii, Filipíny, Jižní Koreu, Čínu a Egypt...)
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ BÝVALÁ StB STÁLE V AKCI: A proč?
Lze říci, že diskuse, která se rozvířila kolem příslušníků bývalé Státní bezpe čnosti sloužících dodnes v resortu ministerstva vnitra, není náhodná. Vlastně, už od trvání samostatné České republiky se poukazovalo na tuhle skutečnost. J enomže, celou dobu se hrála jakási hra: Sdělovací prostředky čas od času přiná šely důkazy, ministerstvo vnitra resp. Bezpečnostní informační služba je odmít aly, nebo na ně vůbec nereagovaly. Občanská iniciativa - Občanské komise a jej ím prostřednictvím i Necenzurované noviny zveřejňovaly čas od času konkrétní p očty oněch "estébáků", nikdo je však nebral na vědomí. Dokonce ani někdejší zd ůvodňování exministra vnitra České republiky JUDr. Tomáše Sokola o nutnosti za chovat odborné kádry odpovědní činitelé "nepapouškovali": Natolik si věřili. (A přitom věděli, že jen v Inspekci ministra vnitra pracují tři bývalí "estébá ci" . Taktéž měli povědomost, že třeba na Úřadech vyšetřování takovýchto lidí dosud pobývá na 220, tedy desetina z celkového počtu. Tvrzení předsedy Občansk é iniciativy - Občanských komisí Přemysla VACHALOVSKÉHO, že je jich kolem 30 p rocent, ředitel Úřadu vyšetřování Jan KUBĚNKA odmítl, musel však připustit, že jsou nejvíce koncentrováni právě v Praze: Například na Obvodním úřadu vyšetřo vání pro Prahu 5 jich bylo k 30. září zaměstnáno 58 procent, na Praze 6 pak 37 procent. Vzhledem k tomu, že většinou bývalí příslušníci StB mají právnické v zdělání, působí právě coby vyšetřovatelé, neopomenul pan Kuběnka dodat. Ostatn ě, ministr Jan Ruml donedávna jednoho takového vysokého důstojníka někdejší St B zaměstnával dokonce na svém sekretariátě, "prý" tam rozděloval poštu...) * * *
Při situaci, jaká je dlouhodobě v téhle zemi z hlediska objasňování trestných činů, není snad co dodávat. Už proto ne, že právě vyšetřovatelé na daném úseku spolu se státními zastupitelstvími a soudy hrají rozhodující úlohu. A že Prah a, kde oněch "estébáckých" vyšetřovatelů je nejvíce, v obecné či hospodářské k riminalitě přímo dominuje: Přesto, že podle tvrzení ředitele Úřadu vyšetřování Jana Kuběnky oni vyšetřovatelé, původem z StB, jsou právníci vysokoškolsky vz dělaní. Ostatně, stálo by za to vědět, kolik někdejších příslušníků StB pracuj e také v jiných složkách policie. Například v oblasti odhalování závažné trest né činnosti, v ekonomické kontrarozvědce resp. jako "dopraváci" nebo obyčejní "pochůzkáři". A jaké mají vzdělání?
(Stálo by ovšem za to také vědět, proč tomu tak je. Proč se o celé záležitosti zarytě mlči, a teprve když informace proniknou na "světlo boží", se dělají ja kási opatření? Avšak jen na tom úseku, kde došlo k "provalu", a ještě poloviča tě, s tvrzením, že neexistují právní předpisy, jak věci řešit: Pak by tedy ovš em stálo za to vědět, proč ony právní předpisy dosud neexistují? Proč minister stvo vnitra dodnes nenavrhlo patřičný zákon, který by v těchto případech služe bní poměr v resortu upravoval? Nebo, že by šlo o něco úplně jiného, čemu řadov ý občan nesmí rozumět? A úplně nakonec by pak stálo za to také vědět, proč oni někdejší "estébáci" coby vyšetřovatelé pracují ved své většině hlavně v Praze . Nesouvisí to právě s bývalým pražským policejním ředitelem Pavlem Hofmanem? Anebo třeba s možnou propojeností pražské policie s místním podsvětím a místní mi mafiemi?)
(dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS