--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mašita Karel
Název: Ministrestvo zdravotnictví provokuje soudce
Zdroj: NN Ročník........: 0005/049 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ministerstvo spravedlnosti provokuje soudce? Ve středu 29. listopadu nejspíš začalo další kolo sporů mezi Ministerstvem spr avedlnosti (MS) ČR a českými soudci. V ten den totiž v Plzni proběhlo výroční zasedání Soudcovské unie ČR, kde byl mj. projednán také zásadní nesouhlas Unie k vládnímu návrhu novely zákona č. 412/1991 Sb. o kárné odpovědnosti soudců. Zatímco MS jako předkladatel v něm chce prosadit tvrdší postih soudců za jejic h případná provinění a na rozdíl od současných kárných senátů od úrovní krajsk ých soudů navrhuje jejich činnost pouze na Vrchních soudech v Praze a v Olomou ci a u Nejvyšího soudu v Brně, Unie požaduje komplexní rekodifikaci tohoto zák ona, nikoli jeho pouhou novelu. Prezidentem Unie je předseda Obvodního soudu p ro Prahu 10 JUDr. Jan Vyklický, který obecné problémy fungování nejen české ju stice vysvětluje detailněji.

O co v této situaci vlastně konkrétně jde?

"O to, že už od roku 1991, kdy byl bývalým Federálním shromážděním ČSFR přij at zákon o kárné odpovědnosti soudců, soustavně upozorňujeme, že tento discipl inární zákon má velmi závažné vady. A to zejména v tom, že vůbec nebere v úvah u vývoj disciplinárního práva soudců v Evropě za posledních dvacet let. V pods tatě jde o filosofický zákon, který sahá hluboko před období druhé světové vál ky, a i když neustále upozorňujeme, že je třeba začít uvažovat o jeho zbrusu n ové a modernější podobě, není to nic platné a stále se nic neděje. Až letos de vátého října se ukázalo, že ministerstvo spravedlnosti sice už má zpracovány t éze tohoto nového zákona, avšak soudcovská veřejnost je vůbec neviděla. Zjisti li jsem to při nedávném jednání komise naší Unie, která pro toto vyjednávání s ministerstvem z naší iniciativy vznikla. Členové této komise potom ihned mini sterstvo požádali, aby nám svoje téze předložilo: abychom se s nimi mohli sezn ámit a mohli jsme k tomu vyvolat resortní diskusi a abychom pro příští zasedán í této komise předložili k této problematice své stanovisko. Předběžně jsme by li domluveni, že téze dostaneme do poloviny října, aby bylo dost času zabývat se jimi důkladněji."

Byly vám předloženy?

"Ne. A nedostali jsme je ani dlouho potom. Když nám byli poskytnuty až v pol ovině listopadu, bylo to těsně před druhýmn zasedáním té komise, kterou jsme p roto raději odvolali, neboť by to bylo už jen ryze formální setkání bez možnos ti se k tomu věcně vyjádřit. Ale do toho náhle vstoupila iniciativa ministerst va nikoli vytvořit nový zákon, ale novelizovat pouze ten starý. Tím nastala si tuace, kdy už jsme k tomuto jednání nemohli přistoupit."

Proč?

"Poněvadž není přece možné předložit novelu tak zásadního zákona k diskusi n a pouhých pár dnů bez reálně možnosti se k ní vyjádřit. Navíc jsme k tomu krát ce před výročním zasedáním nejvyššího orgánu Unie zjistily, že tento ministers ký návrh obsahuje principy, které jsou pro soudce prostě absolutně nepřijateln é."

V čem nepřijatelné?

"V tom, že tento návrh nejenže opakuje, ale ještě víc zdůrazňuje chyby původ ního zákona v centralizaci soudnictví zesilováním kompetencí státní správy vůč i soudcům. Konkrétně jde o to, že dnes existují kárné senáty jmenované předsed y krajských soudů. Tato zásada z dosud platného discipliníárního zákona má být zachována a ještě by mělo dojít k dalšímu posílení centralizace tím, že se na vrhují zrušit kárné senáty u krajských soudů a naopak by měly existovat pouze u vrchních soudů a u nejvyššího soudu. Tím se okruh soudců, kteří se na discip linární kompetenci smějí podílet, může zúžit pouze na těch několik málo soudců z vrchních a nejvyššího soudu a hrozí situace, v nichž kárný senát bude najme novávat stejný člověk, který jediný smí podle dosud platného disciplinárního z ákona podávat návrh na zahájení kárného řízení vůči řadovému soudci. Tím stejn ým člověkem je předseda soudu, který si tak bude moci podat návrh na zahájení kárného řízení a zároveň si najmenuje senát, který o tom bude rozhodovat." Nevolá ale současný dost tristní stav české justice přece jen po tom, aby s e konečně začal nějak výrazně řešit?

"To záleží na tom, v čem kdo ten stav vidí. Anebo chce vidět. Na jedné stran ě jsou sice výhrady veřejnosti vůči práci soudců skutečně namístě, jenže polož me si otázku, co vlastně a komu to ti občané vyčítají. Ono například stěžovat si na průtahy soudních řízení a vyčítat to soudcům by bylo namístě, kdyby se z ároveň mohlo říci, že soudci málo pracují. Když ale víme, že soudci pracují gl obálně mnohem víc, než po nich žádá ministerstvo spravedlnosti, a ještě to nes tačí a jsou v soudních řízeních značné průtahy, no tak pak ta vina musí být ně kde jinde. Pak si občané vlastně stěžují vlastně na ministra spravedlnosti." Můžete to nějak blíž vysvětlit?

"Ono to vlastně souvisí s účelem naší Unie, která se snaží pozvednout české soudnictví, které je asi tak o sto let pozadu za celkovou koncepcí evropského soudnictví. Tady je nutné rozdělit právo jako takové od soudnictví. Protože n aše soudní právo je skutečně sto let staré. A ještě je tady navíc opačná tende nce nás posunovat stále dál a dál do minulosti. Čili naše soudnictví jde zády, anebo lépeřečeno, opačným směrem, než jde v soudnictví vývoj v Evropě. Pokud jde o právo vůbec, tak tam jsme sice také pozadu, ovšem současná transformace se snad nějak pomalu blíží evropským standardům. Ale třeba právě v oblasti pro cesních norem, které platí pro soudní řízení, jdeme spíš hodně vzad." Myslíte třeba občanský soudní řád, trestní řád o podobně?

"Ano. Celý svět už dnes třeba ví, že ten enormní nárůst soudních případů, kt erý je za posledních padesát let zhruba desetinásobný, dosavadním středoevrops kým způsobem nelze zvládnout. Český soudce, stejně jako německý či francouzský soudce prostě nerozhodne víc než pět šest set případů ročně. Právě v tom jsou velmi falešné stížnosti občanů, že čeští soudci nic nedělají, poněvadž se prá vě naopak nadřou jako koně. Jenomže to nikam nevede, protože soudních věcí je víc a víc a budou stále přibývat. Fyzický limit soudců v poměru k dnešním proc esním předpisům je už prostě na samé hranici jejich možností, a ještě jim teď má hrozit trestání státní správou za víceméně špatné procesní předpisy." To ovšem stále mluvíme o tzv. kontinentálním právu. Ale co třeba právo ang losaské, např. v USA či ve Velké Británii?

"Tam je situace zcela odlišná, a to právě zásluhou jiných procesním možností . Např. soudce v USA rozhodne osm tisíc věcí ročně, což je desetinásobně výkon nější soudní systém."

A to jen díky pružnějším procesním pravidlům? "Ano, všechno je založeno jednak na odlišných procesních možnostech, a za dr uhé na úplně jiném postavení soudce. Ten soudce je tam prostě člověk, který je podepřen soudní doktrinou tak, že si může dovolit to, co mu umožňuje procesní předpis. Například vydat rozsudek a nepsat u něj zdůvodnění, což značně zrych luje práci. Tam prostě vztah k soudci není založený na apriorní nedůvěře k něm u, ale je naopak založen na apriorní důvěře k němu - když už takto rozhodl, ta k pro to asi měl nějaký dobrý důvod. Zatímco u nás kdyby soudce nenapsal odůvo dnění, tak bude všemi obviňován z nějakého zlého, nečestného úmyslu." Nemůžeme ale přece srovnávat český postkomunistický právní systém s po sta letí trvajícím demokratickým právním řádem v USA, kde mají soudci navíc odli šné procesní předpisy.

"Ne, oni je tam vůbec nemají. Aspoň ne takové, jak je známe například u nás. V anglosaském právu procesní předpis nevydává parlament, ale přijímá si ho so udnictví samo podle toho, jak si to momentální situace vyžaduje." To tedy znamená, že ministerstvo spravedlnosti v USA existuje například je n proto, aby zabezpečovalo hmotné potřeby soudců, respektive celé justice? "Ne, ani to ne. Takhle asi: já osobně jsem byl v USA celý měsíc a ani jednou jsem tam o ministerstvu spravedlnosti neslyšel jediné slovo. Když to trochu p řeženu, tak tam soudci možná ani nevědí, že tam nějaké takové ministerstvo vůb ec existuje. Anebo to vědí, ale k ničemu ho nepotřebují. Navíc toto ministersv o vůči nim nemá vůbec žádné kompetence. Jedinou výjimku tvoří US Marshal Servi ce, což je součást tamního ministerstva spravedlnosti, která má na starosti be zpečnost soudců, a jenom v této oblasti jí posílají soudci v podstatě jenom př íkazy o tom, co potřebují, aby toto ministerstvo pro ně zabezpečilo. Ministers tvo to provede a tím všechno končí. Péči o hmotné zabezpečení soudů a soudců j e oblast, kterou si vyjednává samospávná soudcovská, resp. soudní konference, čili něco podobného naší soudcovské unii, přímo s Kongresem. V těchto věcech s e ministerstva spravedlnosti nikdo na nic vůbec neptá."

Jaká je dosavadní historie české Soudcovské unie? "Soudcovská unie ČR vznikla v listopadu roku 1990 jako stavovské nepolitické sdružení - proto byla naše konference teď 29. listopadu výroční. Zpočátku byl a naše spolupráce s ministerstvem spravedlnosti velmi dobrá, ale po příchodu J iřího Nováka na post ministra začátkem roku 1992 začaly proti nám značně obstr ukce právě ze strany tohoto ministerstva. Což je ale dost paradoxní, protože n aše základní cíle jsou například pozvednout české soudnictví, soustavné zvyšov at ochranu práv a svobod člověka, příspívat k vytváření demokratického právníh o řádu a také rozvíjet spolupráci s obdobnými sdruženími v zahraničí." Kolik členů má tato Unie v současné době?

"I přes tyto obstrukce je v teď Unii z celkového počtu zhruba 2 100 českých soudců kolem 1 000 soudců. Kromě toho dalších 400 soudců podporuje cíle Unie, čímž se stala reprezentativní organizací českého soudnictví. V průběhu této do by totiž souběžně probíhala prezentace českého soudnictví prostřednictvím naší Unie v zahraničí a loni jsme byli přijati do evropské asociace soudců s názve m Evropští soudci za demokracii a svobody a letos 14. září jsme byli přijati d o nejprestižnější Mezinárodní organizace soudců se sídlem v Římě. V těchto mez inárodních organizacích jsme ovšem byli pozitivně bráni už dávno předtím. Čili jsme zcela jinak přijímáni doma a úplně jinak v zahraničí."

Jak vůči vám reagují ostatní čeští soudci? Myslím tím třeba, jestli vás nep omlouvají, jestli se jen nechtějí zalíbit ministru Novákovi, jestli vám úmysl ně neškodí.

"Ne, z toho nemáme obavy. Přece jen máme v tomhle provedený poměrně slušný p růzkum terénu a máme na tohle dvě teorie. Jedna je ministerská: kdo není s vám i, je proti vám; takhle to kdysi vykládal ministr Novák, ale už s tím pomalu p řestává, protože teď už je proti nám méně soudců než těch, kteří jsou s námi, takže to ztratilo na významu. Ti, co se k nám přímo nepřihlásili, se dělí na d vě skupiny: na ty, kteří všechny Unijní cíle berou za své, protože s nimi sluš ný soudce prostě nemůže nesouhlasit, a pak jsou to ti, kteří pro to mají nějak ý osobní důvod, řekněme jen nějaké osobní averze proti jednotlivým členům Unie a tento svůj negativní vztah personifikují k celé Unii. Anebo je to jen proto , že jsou příliš daleko, mají příliš mnoho práce, anebo prostě nemají žádný vý znamný cit pro stavovské hnutí. Tady je třeba si uvědomit, že jsme organizace dobrovolná a že leckdy je členství v této Unii i řekněmě riziko pro jiné vztah y soudců k ministerstvu spravedlnosti."

Myslíte, že i tito soudci budou proti návrhu ministerstva spravedlnosti pr otestovat?

"To nevím a myslím, že je to jejich věc. Každopádně si ale určitě uvědomují, že v případě schválení této novely Parlamentem se tato problematika bude týka t i jich samotných - třeba když se někomu znelíbí. A nemusí jít třeba hned o m ožnost jejich odvolání ze soudcovské funkce, ale třeba o to, aby mohli být pos tiženi finančně. Zatímco totiž současný evropský trend směřuje mimo úřednické pojetí soudcovství, filosofie ministrerského návrhu vlastně tento trend zcela ignoruje. Například s ohledem na letos v říjnu Poslaneckou sněmovnou přijatou novou právní upravu platových poměrů soudců v komplexním zákonu o platech jak ústavních činitelů, tak i státních zaměstanců chce ještě zvýšit finanční posti hy. Tady je vůbec nutné uvědomit si, že efektivita soudnictví představuje spec ifickou soudcovskou etiku, což je něco jiného než prezentuje úředník na minist erstvu nebo samotný ministr. Etická pravidla soudce jsou velmi přísná, protože jdou nejenom do jeho pracovní činnosti, ale jdou i do jeho osobního života. T o za prvé. Za druhé by si ale lidé měli také uvědomit, že sice nadávají na sou dy, ale de facto nadávají na řízení soudů, a to už ty soudy vůbec v ruce nemaj í."

Jaký je váš názor na zamítavou reakci ministerstva na nesouhlasné stanovis ko Unie v této problematice?

"Kdybychom to brali větu po větě, tak už například tvrzení, že navrhované zm ěny zákona jsou v souladu s mezinárodním právem, patří mezi ty prázdné fráze, o jaké se dnes opírá kdekdo. Dále k tomu, že členové kárných senátů by měli bý t jmenováni a ne voleni, tvrdíme, že v rámci demokratizace vnitrojustičního ži vota by měli být členové těchto senátů voleni a ne jmenování, a to ze všech so udců, nejen ze soudců vrchních soudů a nejvyššího soudu. Adekvátní postih, vče tně finančního, je rovněž totální nesmysl. Zásadně nepravdivé je ovšem tvrzení , že klíčová ustanovení návrhu byla při různých příležitostech a v předstihu p rojednávána i se soudci a že na jejich názory byl brán náležitý zřetel. To pro stě skutečně není pravda."

Možná byla projednávána, ale vy nevíte, s jakými soudci. "No právě! Já bych tyto soudce rád viděl. Protože ani jednoho ze 107 delegát ů naší listopadové konference se na tyto věci nikdo neptal. Ani jeden z těchto delegátů zároveň nezná žádného soudce, s kterým byl tento návrh předem projed náván. Kromě toho s prinicipy, na nichž je tento návrh novely vybudován, ani t eď žádný z delegátů naší konference nesouhlasí. Když si navíc uvědomíme, že se celý ten návrh projednal až po přijetí nového zákona, který upravuje i platy soudců a platí až od letošního října, tak ať mi někdo vysvětlí, kdy třeba někd o výši finančních postihů se soudci projednal. Tady prostě ministerstvo usvědč uje samo sebe ze lži. Soudnictví o tom prostě neví, a jestli o tom ví jen pár soudců, kteří jsou ministerstvem standardně dotazování anebo jsou využíváni pr o diskuse na toto téma, tak to ale přece není soudnictví, to je pouze určitá k ategorie soudců. Celé to je prostě vůči nám nefér, a když jsme to na naší konf erenci jako velice aktuální bod projednávali, tak všichni zahraniční hosté tét o konference nad tím vyslovili nemalý podiv. Někteří jen významně pozdvihli ob očí a jeden z nich k tomu poznamenal, že on sám by něco takového od svého mini sterstva vnímal jako provokaci vůči soudcům. Všeobecně se pak shodli na tom, ž e kdyby jim jejich ministerstva předložila i jen takovouto dílčí novelu k disk usi kratší než tři měsíce, že by se o ni s nikým vůbec nebavili - nehledě k to mu, že by to mělo závažné vnitropolitické důsledky."

(Kromě platné české Ústavy, podle jejíhož čl. 63, odst. 1, písm. i) jmenuje soudce prezident republiky a podle čl. 62, písm. f) jmenuje předsedu a místopř edsdu Nejvyššího soudu, platí pro soudnictví ještě zákon č. 335/1991 Sb. o sou dech a soudcích, podle kterého jmenuje předsedy a místopředsdey vrchních, kraj ských a okresních, resp. obvodních soudů ministr spravedlnosti, zákon č. 412/1 991 Sb. o kárné odpovědnosti soudců, zákon č. 436/1991 Sb. o některých opatřen ích v soudnictví, o volbách přísedících, jejích zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů, vyhláška MS č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresn í a krajské soudy a interní instrukce MS o vnitřních a kancelářských řádech pr o okresní a krajské soudy. Platy soudců původně řešil zák. č. 391/1991 Sb. o p latových poměrech soudců a justičních čekatelů, který však byl nahrazen komple xnejším zákonem č. 236/1995 Sb. z letošního října o platech ústavních činitelů a zaměstnanců státní správy. Soudců Ústavního soudu se tato problematika netý ká, neboť je dle čl. 84, odst. 2 Ústavy ČR jmenuje také prezident ČR a jejich další činnost a odpovědnost upravuje samostatný zákon č. 182/1993 Sb. o Ústavn ím soudu.)

Karel Mašita Autor je volný novinář a

právní zástupce Artfora - Jazzové sekce