--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: U Holubů na večeří, a co pak ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/050 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"U HOLUBŮ" NA VEČEŘI: A CO PAK? Ano, "U Holubů". Tak se jmenuje "luxusní" restaurace na pražském Smíchově, ve Štefánikově ulici. A pod tím názvem veřejnost také zná aféru, která před pár m ěsíci díky oné restauraci vznikla, dodnes trvá, a zdá se, že jen tak lehce nes končí. Laskavý čtenář si zcela jistě pamatuje, o co že jde. To jednou v létě v noci do zmíněného zábavního podniku vtrhla speciální policejní jednotka, zdem olovala zařízení, všechny přítomné coby "údajné" mafiány zatkla, aby je po pár hodinách, tentokrát už coby "nevinné", zase propustila. Pár týdnů byl klid, p ak však prosákly "mezi lidi" informace, že při zásahu nebylo všechno v pořádku : Začalo se tedy vyšetřovat. Vlastně, Inspekce ministra vnitra začala vyšetřov at. Prý ony speciální policajty, hlavně však ty, co jim šéfovali. A šest lidí na místech vysokých až téměř nejvyšších obvinila z nezákonného postupu. Což se nelíbilo panu ministru Rumlovi, takže pár "inspektorů" včetně toho nejvyššího postavil mimo službu a přes policejního ředitele nařídil, aby vyšetřování sko nčilo. Prostě, využil své funkce k politickému nátlaku: Třeba proto, aby zamet l stopy. Nebo taky připravil půdu k svádění pozornosti jiným směrem... Vlastně, tady by to celé, co zní jako pohádka se špatným koncem, mohlo skončit . Protože i pohádky mívají čas od času špatný konec. Jenomže, díky oné posledn í větě v předešlém odstatci skutečnost náhle dostává poněkud jiné dimenze. V n eděli 4. prosince první náměstek policejního ředitele Jan Zátorský před televi zními kamerami tvrdil, že policie v celé "cause U Holubů" neuspěla proto, že n ěkteré sdělovací prostředky, a v nich pracující někteří novináři, úmyslně prac ovali proti ní. Ba víc: V několika případech "prý" novináři přímo spolupracova li s mafií. Třeba u jednoho "nejmenovaného" nejčtenějšího deníku "údajně" jede n "nejmenovaný" novinář své "promafiánsky" a protipolicejně zaměřené články ko nzultoval s majitelem zmíněné restaurace "U Holubů" Anatolijem Katrichem a něk dejším komunistickým "pseudorozvědčíkem" Pavlem Minaříkem, dokonce je měli spo lečně posílat k analýzám do Moskvy.

(Jestli do nějakého "všeruského" či málem "celosvětového" mafiánského centra, nebo pouze do centrály nějaké "postsovětské" zpravodajské služby, nebylo už ře čeno. Proč taky? K věrohodnosti přece stačí skutečnost, že se tam vedle Anatol ije Katricha, bez jakýchkoliv důkazů označeného za mafiána, objevuje známá pos tava sedmdesátých let, soudruh Pavel Minařík. Že je to směšná figurka, budižkn ičemu a packal všeho druhu? Nevadí! Hlavně, že pracoval pro Státní bezpečnost, potažmo i pro KGB, a chtěl vyhodit do vzduchu budovu Radia Svobodná Evropa v Mnichově. A že byl uveden pouze termín "nejčtenější deník"? Taky nevadí. Tisko vý mluvčí ministerstva vnitra Jan Šubert přece pak upřesnil, že nejde ani o Ru dé Právo, ani o Mladou frontu dnes! Čtenář tedy logicky dosadí za onen "nejčte nější" název Blesk. A pokud jej denně kupuje, hravě určí i jméno novináře...) * * *

Ne, rozhodně není účelem těchhle řádků obhajovat činnost mafií na našem území či snad kritizovat policii za to, že proti nim zasahuje. Jde o to, že spíš zas ahuje nekompetentně, chová se amatérsky a pak se snaží odvést pozornost ústy s vých nejvyšších činitelů jiným směrem. Možná proto, aby zakryla vlastní nescho pnost. Anebo svedla stopu na "některé" sdělovací prostředky a "některé" noviná ře, kteří proti ní s mafiemi spolupracují. Jistě, uvedený už tiskový mluvčí mi nisterstva vnitra Jan Šubert sice hned v pondělí 5. prosince tvrdil, že údaje a fakta o "novináři z nejčtenějšího deníku, který nosil majiteli restaurace U Holubů Anatoliji Katrichovi ke korekturám kritické články zaměřené proti polic ejnímu zásahu v této restauraci, nezískala policie sledováním žurnalistů": Prý je to "druhotný výsledek policejního mapování a monitorování činnosti mafií", sdělil Jan Šubert.

(Jenomže, skutečnost bude asi poněkud jiná: Podle informací, které autor tohot o článku získal, jsou telefony redakce onoho "nejmenovaného" deníku Blesk pod stálou kontrolou. Což se týká i telefonních hovorů onoho "nejmenovaného noviná ře". Ostatně, nejsou sami. Telefonní hovory totiž kdosi odposlouchává také jin ým redakcím a stejně se policie či Bezpečnostní informační služba stará i o ně které redaktory, píšící kriticky o bezpečnostních resortech: Necenzurované nov iny a autor tohoto článku v žádném případě netvoří výjimku. Nemluvě už o "záha dných" telefonních poruchách pravidelně se opakujících v jistých kritických do bách. Nejen v redakcích, ale i u oněch kriticky píšících redaktorů. Stejně tak není výjimkou, kdy se kolem těchto novinářů pohybují někdy záhadné, jindy vša k naopak přesně identifikovatelné osoby, které se snaží zjišťovat, co právě "o bjekt jejich zájmu" zpracovává resp. k jakým informacím a odkud se zrovna dost al, a co ho zajímá v budoucnu...)

* * *

Ne. Účelem právě napsaných řádků skutečně není obhajovat činnost mafií. Jde po uze o to ukázat, k čemu všemu může policie, a v mnoha směrech i jiné bezpečnos tní služby tohoto státu, využít celkem banálních akcí: Zejména v případech, kd y skončí debaklem a následnou blamáží. Je přece snažší odvést pozornost od vla stních chyb, vlastní neschopnosti, na jiné. Obětním beránkem v případu pražské restaurace "U holubů" se nestali neschopní policajti, ale šest členů Inspekce ministerstva vnitra, kteří na neschopnost oněch policajtů poukázali. A prostř ednictvím "nejmenovaného" deníku a "nejmenovaného" novináře i masmédia. A to i v případě, že onen "nejmenovaný" novinář skutečně s mafií ve spojení byl: Pro tože pak je to spíš otázka trestní, nikoliv však záležitost monstrózně propaga čního charakteru.

POST SCRIPTUM:

Úplně nakonec jedna malá poznámka. Poslední dobou se totiž zdá, že jisté bezpe čnostní složky, ať už z resortu vnitra či odjinud, se snaží místo odhalování m afií a těžkých ekonomických deliktů odhalovat a diskreditovat spíš své "úhlavn í nepřátele". Tedy přesněji řečeno některé novináře, kteří jim "šlapou na paty ". A to přesto, že v mnoha demokraticých zemích je tomu právě naopak. Tam si t otiž ony "jisté bezpečnostní složky" práce novinářů váží, protože jim nepřímo pomáhají, byť jsou vůči nim často kritičtí. Jenomže, my nejsme v demokratické zemi, ale v České republice. Škoda.

Jiří F. PILOUS