--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/051 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Kupodivu, i těsně před Vánocemi zasedala Poslanecká sněmovna a schválila napří klad rozpočet na příští rok. Vláda České republiky minulou středu pak projedna la a konečně doporučila k přijetí návrh zákona o zpřístupnění svazků Státní be zpečnosti. Den přetím ekonomičtí ministři na své poradě rokovali o privatizaci nemocnic, zatím se však nedohodli. Přes území České republiky už víc než týde n pokračuje přeprava vojenského materiálu NATO do Bosny, a to nejen po železni ci, ale i vzduchem. Naší zemi zachvátila epidemie chřipky natolik, že veškeré základní a střední školy jsou uzavřeny, nepracuje i dost velká část úřadů a in stitucí... To jsou zhruba nejdůležitější události minulého týdne, jak byly zaz namenány sdělovacími prostředky. Jinak ještě stojí za pozornost například po m noha letech konečně otevření "opraveného" Veletržního paláce v Praze, omluva š éfdirigenta České filharmonie Gerda Albrechta presidentu Václavu Havlovi, prý za urážku hylva státu, či zdárné pokračování "specifik" tohodle koutu Evropy, tady typicky českých afér a skandálů: Ale také vleklé soudní spory s "podivným " pozadím, které, zdá se, brzy neskončí, nejsou k zahození...
Jak již bylo řečeno, vláda schválila ve středu 13. prosince návrh zákona, jímž se mají svazby někdejší Státní bezpečnosti zpřístupnit veřejnosti. Podle mini stra vnitra Jana RUMLA tedy každý občan bude moci, pokud zákon ještě schválí P oslanecká sněmovna, zhruba od podzimu příštího roku až do roku 2000 zjistit, j aké údaje o něm bývalá StB vedla a kdo byl jeho udavačem. Jestliže vnitro přís lušný svazek má, pořídí na požádání občanovi kopii, v níž ovšem budou začerněn y údaje o soukromí pouze tzv. třetích osob, pravá jména pracovníků Státní bezp ečnosti mají zůstat zachována, stejně tak na požádání mninisterstvo vnitra zve řejní i skutečná jména spolupracovníků StB, kteří ve svazku vystupují: Počítá se, že na zpřístupnění svazků se uvolní přibližně 80 osob a celá akce přijde ř ádově na několik desítek miliónů korun. Ale nejen tím se vláda zabývala: Schvá lila totiž také například návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích, k terý má zaručovat zdravotní nezávadnost potravin a jejich kvalitu, na druhé st raně však znamená i větší liberalizaci ve vztahu k podnikatelům.
(Den předtím jednali ekomnomičtí ministři o problematice zdravotnictví, přesně ji o privatizaci nemocnic a léčebných zařízení v budoucnu. Stát si podle jejic h názoru v podstatě hodlá ponechat pouze fakultní a bývalé krajské nemocnice, a také psychiatrické léčebny resp. specializovaná zařízení, o to ostatní podle ministra hospodářství Karla DYBY nemá zájem. Není však zatím rozhodnuto, jak se nemocnice, které patří obcím, a ty je nechtějí, budou privatizovat. Stejně tak se neví co s většinou okresních nemocnic: Jejich privatizace prý ovšem neb ude v žádném případě probíhat po vlnách, ale každý případ se má "údajně" posuz ovat individuálně. Ať tak, či tak, zdá se, že vláda se zbavuje odpovědnosti za zdraví občanů: Prostě, přes všechny sliby a ujišťování tenhle problém přesouv á plně do soukromých sfér. Takže vzhledem k současným těžkostem ve zdravotnict ví brzy zřejmě přibydou další, mnohem horší...)
* * *
Od úterka minulého týdne pokračoval také v jednání Parlament. A hned první den schválil zákon o státním rozpočtu: Hlasovali pro něj celé kluby Občanské demo kratické strany, lidovců, křesťanských demokratů, Svobodných demokratů - Liber ální strany národně sociální a překvapivě také Občanské demokratické aliance, přestože ti vládní návrh zákona tvrdě kritizovali. Proti původním představám v lády poslanci však schválili snížení věcných výdajů resortů o 2, 5 procenta, a to i u takových redsortů, jako je obrana, vnitro a Bezpečnostní informační sl užba: Školské úřady pak přišly o 150 miliónů korun a stejnou částku budou muse t ušetřit na svém provozu také hygienické stanice, takže celkově byl rozpočet snížen asi o 3,5 miliardy korun. Pro přijetí zákona hlasovalo 114 poslanců, pr oti 57 (celý klub sociálních demokratů, komunistů, Levého bloku a republikánů) , a 4 se zdrželi hlasování.
(Další den, tedy ve středu 13. prosince, parlament dále schválil smlouvu o mal ém pohraničním styku mezi Českou republikou a Polskem. Zároveň Sněmovna odvola la z parlamentního orgánu pro kontrolu Bezpečnostní informační služby jeho pře dsedu Vlastimila DOUBRAVU, protože vstoupil do Občanské demokratické strany, k terá by tak měla v komisi nejpočetnější zastoupení, nedohodla se však dosud na nástupci. A ve dvou výborech - sociálním a rozpočtovém - poslanci projednával i zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven: Pouze čtyři, ze Všeobecné z dravotní pojišťovny, Zdravotní pojišťovny Škoda, Metal-Aliance a České národní zdravotní pojišťovny, doporučili ke schválení bez výhrad, dalších 11 nikoliv, zbytek musí být nově dopracován...)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Pomineme-li schválený vládní návrh o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti, o němž jsme už hovořili v úvodu a k němuž se ještě vrátíme podrobněji v našem z ávěrečném komentáři, máme i v téhle části našeho přehledu informací přehršle. Stále se například "přetřásá" nekompetentnost Bendova Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu: A to nejen v souvislosti s nedávnou causou prof esora Zdeňka MLYNÁŘE a jeho údajné vlastizrady, ale též obecně. Protivníci Vác lavu Bendovi vytýkají, že má nekompetentní, právně nevzdělané vyšetřovatelé, B endův náměstek JUDr. Pavel BRET tvrdí opak. Zdá se však, že v téhle diskusi si málokdo uvšdomuje její skutečný cíl: Zřejmě totiž odvést pozornost od skutečn ých problémů a těžkých hospodářských či politických zločinů současnosti, které svými kořeny tkví právě v nedávné minulosti. Jenomže, ono je zřejmě lepší i p ro vládnoucí garnituru dohadovat se o kompetenčnosti a "babrat" se ve věcech z roku 1968, jež nikoho už tak moc ani nezajímají, než se zabývat například pra ním špinavých peněz, či prorůstáním sítí KGB a StB do našeho politického a eko nomického života.
(Nová, vlastně staronová aféra se objevila v těchto dnech v souvislosti s někd ejším policejním kapitánem ze Zlína Alexejem ŽÁKEM: Ne, nejde tentokrát o Agro kombinát JZD Slušovice, který tenhle pán před svým útěkem do Švýcarska šetřil, ale o uprchlého vězně Miloše DRAŽILA. někdejšího čelného představitele Koordi načního centra Občanského fóra. Alexej Žák totiž podal před nedávnem na minist ra vnitra Jana RUMLA oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužit í veřejného činitele. Tvrdí, že ačkoliv Jan Ruml byl už v v létě - společně s tehdejším generálním prokurátorem ŠETINOU a prozatimním ředitelem Bezpečnostní informační služby Stanislavem DEVÁTÝM prostřednictvím mluvčího generální prok uratury JUDr. HULÍKA informován, že uprchlý vězeň Miloš Dražil se pohybuje po Západní Evropě a vyvíjí podezřelé aktivity, týkající se vysokých státních před stavitelů České republiky, neučinil žádné kroky k Dražilově zadržení. A to pře sto, že Miloš Dražil v Lichtenštejsku a Německu nabízel výměnou za poskytnutí politického azylu dokumenty, kompromitující některé české politiky. Naopak, v době, kdy měl Jan Ruml tyto informace dávno k dispozici, vydaly orgány ministe rstva vnitra Dražilovi coby uprchlému vězni cestovní pas. Podivné, co?) * * *
Další aféra, zdá se, nabíhá v souvislosti s televizní stanicí PREMIÉRA. Po ozn ámení, že část jejích akcií kupuje od Investiční a poštovní banky společnost S TRATTON Michaela DINGMANA, který je osobně spojen s Viktorem KOŽENÝM, se objev ila další senzace: Jedná se totiž o odprodeji určité části akcií Premiéry, sna d 20 procent, České pojišťovně. Což by pochopitelně nebylo nic špatného, kdyby ... Kdyby v tomhle finančním domě, jednom z největších v České republice, nemě l už teď dost velký vliv prostřednictvím Harvardských investičních fondů právě Viktor KOŽENÝ. Inu, zdá se, že cosi začíná zapadat přesně do sebe. Ale, to je spíš na delší článek a nikoliv na omezený prostor našeho přehledu... (Spíš výsměchem veřejnosti než skandálem se pak jeví také rozsudek obvodního s oudu pro Prahu 1 nad předsedou republikánů Miroslavem SLÁDKEM, vynesený v jeho nepřítomnosti v pátek 15. prosince. Za výtržnictví a útok na veřejného činite le, čehož se měl dopustit onen pán loni 28. října u sochy svatého Václava v Pr aze na Václavském náměstí, byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Přitom nejde tak ani o zmíněný trest: Sláde k totiž celou dobu soudní jednání ignoroval, nedostavoval se k němu, ignoroval i policejní výslechy. A všichni jako by se ho báli. Nikdo na něj pro maření s oudního výkonu neuvalil vazbu. Snad jen pokutu, kterou šéf republikánů stejně nezaplatil. Prostě s evidentním přispěním soudu lze hovořit o propagační předv olební šou pana Sládka. Ostatně, čtenáři, kteří v pátek večer koukali na telev izi, se o tom mohli přesvědčit...)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Lze říci, že tady vedle dozvuků předminulých víkendových slučovacích sjezdů Li berální strany národně sociální a Svobodných demokratů, resp. zasedání Ústředn ího výkonného výboru sociálních demokratů dominovala tentokrát Občanská demokr atická strana: Přesněji zasedání její Výkonné rady, které se uskutečnilo minul ý víkend v Albrechticích v Jizerských horách: Hlavním tématem jednání byl term ín konání voleb do Senátu v příštím roce. Lidovci a Občanská demokratická alia nce navrhují podzim 1996, Občanská demokratická strana trvá na společných volb ách s Poslaneckou sněmovnou na jaře příštího roku. Přitom zdůvodnění ze strany ODS je spíše populistické: Tvrdí, že se tím ušetří peníze a zkrátí předvolebn í agitace pouze na první polovinu roku.
(Zdá se však, že důvod tkví spíše ve snaze získat díky své převaze ve vládnouc í koalici maximum míst také v Senátu. Totiž, menší strany pochopitelně nemají tolik osobností, aby mohly, na rozdíl od ODS, kvalitně naplno obsadit kandidát ní listiny jak do Poslanecké sněmovny, tak i do Senátu. Takže pro ně je výhodn ější společný termín voleb, kdežto oba další vládní partneři spolu s opozicí m usejí čekat, kdo nebude zvolen do Poslanecké sněmovny, aby tímto způsobem mohl i následně doplnit i kandidátní listiny do Senátu. A protože o termínu voleb n erozhoduje Parlament, ale vláda, která předkládá návrh presidentovi, zdá se, ž e volby budou podle přání ODS společné: Těžko si totiž president Václav HAVEL dovolí vyhlásit bez spolupodpisu premiéra volby jinak, než navrhne vláda, kde OObčanská demokratická strana má dnes už s integrovanou Křesťanskou demokratic kou stranou drtivou většinu dvanácti hlasů proti sedmi...)
* * *
A pokud jde o jiné politické strany? Jak již bylo řečeno výše, doznívají ohlas y z předminulého týdne. Poslanci pánové GRULICH a WAGNER se přes "šalamounské" rozhodnutí Ústředního výkonného výboru sociální demokracie stále vzájemně nap adají ve sdělovacích prostředcích, což se zřejmě adekvátně odrazí i na ztrátě volebních preferencí této strany v nejbližším předvolebním průzkumu. A Svobodn í demokraté s Liberální st0ranou národně sociální se jaksi přes "dokonané" slo učení nemohou dohodnout na společném přístupu k vládní koalici a k některým da lším problémům, což bylo vidět například při posledních hlasováních v Parlamen tu i v nedávnách prohlášeních funkcionářů obou sloučených politických subjektů : Prý je to ale dočasné, tvrdí zasvěcení, protože Jiří DIENSTBIER zatím "dovol enkuje"... A ještě něco: Pod názvem Demokratické sdružení vznikla nová platfor ma na půdě Demokratické unie: Je prý určena aktuálním i bývalým členům a sympa tizantům této strany, kteří nesouhlasí se současnými nedemokratickými praktika mi vedení, jež je reprezentováno Alenou HROMÁDKOVOU a jejími společníky... (A pokud jde o veřejné mínění? Mezi občany České republiky přetrvává šest let po pádu komunismu i nadále poměrně silná pravicová politická orientace. Nicmén ě počet občanů, hlásících se k pravici, od roku 1992 prý postupně klesá. Podle nejnovějšího šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění se koncem letošníh o roku řadí k pravici 40 procent dotázaných, ke krajní pravici se počítají pou ze 3 procenta resopnentů. Ke středu tíhne 29 procent, k levici +8 procent a ke krajní levici pouze 1 procento občanů: Na škále levice - pravice se pak nedok áže rozhodnout 13 procent dotázaných. Konkurenční agentura Srředisko empirický ch výzkumů však dospěla k odlišným výsledkům. Podle ní se k pravici právě teď hlásí 34 procent dotázaných - v červnu 1991 37, o dva roky později 51 a v září 1995 38 procent. Se středem se pak ztotožňuje 45 procent responentů - v červn u 1991 43, o dva roky později 33 a v září 1995 41 procent, a levice přitahuje 21 procent - v červnu 1991 20, o dva roky později 16 a letos v září rovněž 21 procent občanů...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
I zde se toho, vzhledem k blížícím se Vánocím, kupodivu, stalo víc než dost. O některých věcech, například těch, které se vztahují k mezinárodním resp. dipl omatickým sférám, budeme podrobněji informovat na naší zahraničně politické dv oustránce. O jiných jsme se již zmínili v předešlém textu: Například o neshodá ch, týkajících se termínu konání Senátních voleb. Takže jen v této souvislosti připomeňme, že Občanská demokratická strana, resp. její předseda, premiér Vác lav Klaus, se opět, po kolikáté už, dostává do hlubokého rozporu s presidentem Václavem Havlem. Oba totiž zastávají tvrdošíjně rozdílné názory a vyhlášení v oleb musí být podepsáno podle Ústavy oběma. Vzhledem k tomu, že Václav Klaus n ení komunikativní, a vůbec už ne vstřícný, bude muset asi ustoupit president. Nebo máme "na krku" ústavní krizi.
(V souvislosti s volbami do Senátu, ale i s restitucemi, se ve čtvrtek 14. pro since setkal též s presidentem Havlem i předseda Křesťanské a demokratické uni e - ČSL, Josef KUX. A opět: Jako by se před nastávajícími parlamentními volbam i "šikovala" za podpory Hradu jakási "protiklausovská" široká koalice, zahrnuj ící zbývající vládní strany a některé opoziční subjekty. Prostě, Klausova dikt átorství, zdá se, začínají mít všichni "plné zuby". Ostatně, "megalomanství" o noho pána jde už tak daleko, že, když už není národem ctěn coby nejlepší, musí se objevit statistiky, které ho alespoň "pasují" na našeho nejlepšího a nejvě tšího ekonoma. Podle výzkumů společnosti DEMA vede 57 procenty, druhým v pořad í je s pouhými 19 procenty guvernér Národní banky Josef TOŠOVWSKÝ a třetí s 10 procenty ministr financí Ivan KOČÁRNÍK, na dalších místech s hranicí pod 5 pr ocent pak jsou ti ostatní, třeba Vladimír DLOUHÝ, Richard SALZMANN, Tomáš JEŽE K, Miloš ZEMAN, Viktor KOŽENÝ... Navíc byl navržen na laureáta Nobelovy ceny z a ekonomii...)
* * *
Důležitou událostí, která stojí rovněž za zaznamenání, je pak rozhodnutí Ústav ního soudu, podle něhož se budou moci o svůj zemědělský majetek hlásit i občan é České republiky, i když zde nemají trvalý pobyt. Tuto podmínku Ústavní soud v Brně pro restituci podle zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve střadu 13. prosinc e zrušil, stejně jako restituční lhůty, které podle zákona končily v roce 1993 . Soud tak vyhověl návrhu českého občana Wolganga MÜNCHA, žijícího v Austrálii a obdobně formulované žádosti skupiny 69 poslanců koalice a sociálních demokr atů. Takže od nynějška mohou rozsáhlé pozemkové majetky dostat například i šle chtici, kteří obdrželi občanství České republiky až po roce 1989, tedy napříkl ad i Karel Des Fours WALDERODE, jemuž nárok na vrácení zemědělské půdy a lesů před pár dny zamítl právě pro nesplnění podmínky trvalého bydliště sám ministr zemědělství Josef Lux...
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Podle vlivného britského listu The Economist Česká republika, Slovinsko a Pols ko vedou zatím "dostihy" v postkomunistické střední a východní Evropě směrem k přibližování se Západu. Například v příštím roce se u těchhle zemí očekává ho spodářský růst více než čtyřprocentní, tedy mnohem vyšší než v Evropské unii: Přesto však zmíněným "favoritům" se v nejbližšách pěti letech nedávají šance n a výrazné zmírnění západoevropského předstihu. Vezmeme-li podle The Economist za hodnocení předpokládané úspěšnosti reformních zemí stupnici 0 až 10, tak na prvním místě figuruje Česká republika se známkou 8,6, za ní následuje Slovins ko s hodnocením 8,4 a Polsko s 8,3 stupně. Dál už je pak odstup: Maďarsko 7,9, Slovensko 7,3, Estonsko 6,9, Lotyšsko 6,6, Chorvatsko 6,4, Litva 6,2, Rumunsk o 5,4, Bulharsko 5,3, Makedonie 4,9, Albánie 4,5... Rusko 4,2, za ním následuj í další země Společenství nezávislých států a úplně na konci Tadžigistán s 1,6 stupně.
(Vraťme se však na půdu České republiky: Tady, pokud jde o volby, jsou vzhlede m k politickým stranám zajímavé i informace o tom, že si některé strany pro sv é předvolební potřeby platí výzkumy veřejného mínění. Podle sdělení Jaromíra P ISKOŘE z tiskového oddělení Občanské demokratické strany tento politický subje kt pro tyto účely počátá s placenými službami. Jak dále uvedl, veškeré práce s ouvisející s volební kampaní ODS zajišťuje reklamní agentura OGILVY & MATHER, která bude sjednávat i průzkumy veřejného mínění. Největší soupeř Občanské dem okratické strany, sociální demokracie, má o výzkumy veřejnéhho mínění rovněž v elký zájem, podle slov jejího místopředsedy Karla MACHOVCE však není jasné, zd a si to bude moci finančně dovolit. Například soukromá firma Středisko pro výz kum veřejného mínění si si za speciální výzkum účtuje nejméně 350.000 korun a za zařazení bloku zhruba deseti až patnácti otázek do pravidelných šetření pak asi 100.000 korun. Na otázku, zda prováději výzkum pro některé politické stra ny, ředitel Střediska odmítá odpovědět, zatímco konkurence, státní Institut pr o výzkum veřejného mínění přiznává, že v současné době pracuje nejméně pro tři politické strany...)
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ SVAZKY StB: PODVOD NA OBČANY?
Konečně jsme se tedy po letech dočkali, řekla si zcela jistě s "hlubokým oddyc hnutím" část občanstva České republiky po zveřejnění zprávy ze středy 13. pros ince o tom, že snad na podzim příštího roku budou zpřístupněny svazky někdejší Státní bezpečnosti. Jiní, ti přemýšlivější, spíš jen hluboce, a do jisté míry i odevzdaně, vzdychli: Bohužel se jim to podařilo, a teď už chudák občan, pok ud ho to ještě po tak dlouhé době vůbec zajímá, v nich nenajde opravdu už skor o nic moc podstatného. A většina přímo zainteresovaných, tedy agentů, příslušn íků Státní bezpečnosti, a docela možná i legislativců, si vzdychli rovněž, na rozdíl od jiných ale slastně: Po víc než šesti letech, kdo se dozví pravdu, je ž kdesi nenávratně zmizela vlivem různých machinací?
(Ba, kdo se už dnes dozví pravdu? Tahle otázka, jímž je naše úvodní "rozjímání " ukončeno, je totiž na tom všem nejzajímavější, a možná vůbec nejdůležitější. A zcela jistě i další otázky... Proč muselo totiž od okamžiku rozpuštění Stát ní bezpečnosti k 1. dubnu 1990 uplynout tak dlouho času, než se vláda, potažmo ministerstvo vnitra, rozhoupaly? Proč původní údaje o registrech StB hovořily o 160.000 registrovaných agentů a tajných spolupracovníků, pak o zhruba 120.0 00 a dnes vláda mluví pouze o 60.000 agentech? A to ještě tvrdí, že část z nic h nelze prokázat...)
* * *
Ba, kdo se už dnes dozví pravdu o tom, kam se oněch 100.OOO, nebo v lepším pří padě přes 50.000 agentů podělo. Tedy, přesněji řečeno, kam zmizely jejich regi stry? Ano, registry, protože o jména v nich uvedená strach mít nemusíme. Jejic h nositelé zcela jistě dnes sedí pevně "zahnízděni" ve vedení mnoha podniků, p ůsobí ve vysokých a možná až nejvyšších ekonomických kruzích coby ředitelé a m anažéři, o politických sférách raději ani nemluvě... A co ony registry vojensk é kontrarozvědky a bývalé I. správy StB, tedy zpravodajské služby? Tam, zejmén a u vojáků, bylo práskačů za oněch čtyřicet let hodně k půl miliónu. Ti zůstan ou utajeni nadále? A co ti, kteří podle ministra vnitra budou z působnosti nov ého zákona v rámci "nejvyššího" státního zájmu vyjmuti? A hlavně, proč? (Ba, kdo se dnes již dozví skutečnou pravdu? A pokud by přesto i chtěl, nic mo c mu "nenaservírují": Maximálně jen "cosi" o "malých rybách". Ty velké totiž z mizely: Nejprve hned po 17. listopadu 1989, zbytek pak později. A kdo že jejic h spisy v onom druhém případě odstranil? Těžko říct. Vlastně, možná i proto mu selo trvat tak dlouho, než zákon o zpřístupnění svazků StB spatřil světlo svět a...)
(dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS