--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/052 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Přestože jsou Vánoční svátky a svět hnedle spěje k roku následujícímu, politic ké události, především v Evropě, na to zrovna moc nevypadají. Ba naopak: Právě teď se dějí či dokončují věci téměř převratné. Severoatlantická aliance převz ala definitivně kontrolu nad Bosnou a do téhle zěmě proudí stále více bojové t echniky a vojáků NATO a dalších remí. V Rusku zase vyvstalo aktuální nebezpečí , že vysledky právě proběhlých voleb změní do značné míry budoucí charakter té to velmoci. Skandály s odstupujícím presidentem a aktuálním předsedou vlády v Polsku znamenají, že vedle Slovenska vyvstává další destabilizační prvek ve st řední Evropě. V Německu se znovu rozproudila diskuse o připravované česko něme cké deklaraci. Ve Francii sice došlo ke stávkovému zklidnění, vypukla však afé ra se zatčením stavebního velkopodnikatele, jehož firma realizuje přestavbu ru zyňského letištního tranzitu. V USA trvá tzv. federální rozpočtová krize a zdá se, že zatím není síly, která by přivedla presidenta Clintona a republikány z Kongresu a Senátu ke kompromisu... Tohle a ještě další věci se za poslední tý den udály ve světě. Věru, na Vánoční svátky a kvapem se blížící konec roku víc než dost...
To, co bylo známo už při předběžných výsledcích parlamentních voleb v Rusku, s e v průběhu minulých dnů stalo faktem: Drtivou měrou zvítězili komunisté, a to jak v rámci politických stran, tak i v jednomandátových obvodech. V prvém pří padě získali 21,50 procenta hlasů, ve druhém pak z 225 mandátů rovných 58 křes el. Jako druhá se umístila Žirinovského Liberálně demokratická strana s 11,08 procenta a jedním přímo zvoleným poslancem, třetí skončil Černomyrdinův blok N áš dům-Rusko s 9,83 procenta hlasů a 10 jednomandátovými poslanci a čtvrté Jav linského uskupení Jabloko se 7,19 procenty a 14 poslanci... Ostatní strany se do Státní dumy nekvalifikovaly, získaly však dost tzv. přímých křesel z oněch jednomandátových obvodů. Například neokomunistická Agrární strana Ruska 20 pos lanců, Demokratická volba Jegora Gajdara devět, Kongres Ruských občin v čele s generálem Alexandrem Lebeďem pět... nezávislí kandidáti, mezi nimi třeba znám ý obhájce lidských práv Sergej Kovaljov, bývalý sovětský expremiér Nikolaj Ryž kov či opoziční vůdce a organizátor puče z roku 1993 Sergej Baburin pak získal i 77 křesel...
(Za této situace lze předpokládat, že post resp. neokomunistické síly získají ve Státní dumě více než dvoutřetinovou většinu. Vezmeme-li totiž v úvahu 21,50 procent komunistů a 11,08 procenta liberálních demokratů, tedy dohromady 32,6 0 procenta proti 9,83 a 7,19 procenta těch ostatních, tedy zhruba 17 procentům , máme poměr u prvních 225 poslancích 135 : 90. U dalších 225 poslanců, sečtem e-li 58 komunistických, 20 Agrární strany Ruska, jedno křeslo Žirinovského str any, dalších 22 mandátů od ostatních malých komunisticko levicových stran, mám e dohromady 100 křesel. A nejméně ještě 25 míst přibyde od tzv. nezávislých. C ož dohromady v 450 členné Státní dumě dělá nejméně 26O poslanců: Dost na to, a by mohli presidentu Jelcinovi diktovat svou vůli. A dost na to, aby výchozí zá kladna pro presidentské volby v létě příštího roku byla dostatečně silná jak p ro předsedy komunistů Gennadije Zjuganova, tak eventuálně pro populistického g enerála Alexandra Lebedě. Či po dohodě komunistů s národními liberály pro Vlad imira Žirinovského, jemuž veřejné mínění dává šanci největší...)
* * *
První komentáře ruských volebních výsledků jsou vesměs dost opatrné: Většinou předpokládají, alespoň prozatím, minimální korektury ve vnitřní i zahraniční p olitice země. Jistě, jakési změny zřejmě vynuceny budou, ostatně, sám presiden t Boris Jelcin už některé z nich naznačil. Například odejde ministr zahraničí Andrej Kozyrev, zcela určitě však prý zůstává premiér Viktor Černomyrdin. Možn á ale budou muset odstoupit ministři obrany, vnitra a i někteří ekonomičtí nám ěstci premiéra a ministři... Všeobecně se spíš ovšem předpokládá, že parlament ní volby jsou pouze předehrou k těm presidentským, za půl roku. Protože tady u ž totiž půjde o vše. A je otázkou, zda Boris Jelcin za tohoto rozložení politi ckých sil bude mít odvahu, či spíše vůli, kandidovat a postavit se proti komun istům, Vladimiru Žirinovskému resp. generálu Alexandru Lebeďovi. Spíš nikoliv. ..
(V souvislosti s volbami je také nanejvýš zajímavé, že téměř nikdo v podstatě nekomentuje jejich průběh, hlavně však výsledky, z Čečenska. Po prvních zprává ch z 18. a 19. prosince, o nichž jsme psali na téhle dvoustránce podrobněji mi nule, je všude ticho. Takže dodnes nevíme, kdo vlastně byl zvolen, pokud vůbec někdo zvolen byl, kdo je tam novým presidentem atd. Jen jedno je známo zcela určitě: Stále se tam střílí, boje pokračují neztenčeně dál, a znovu pod patron ací ruské armády umírají stovky a tisíce lidí...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Zdá se, že vskutku v tomto státě z hlediska mezinárodních aktivit nastoupily u ž zimní prázdniny, reprezentované Vánočními svátky, Silvestrem a Novým rokem. Prostě, na rozdíl od okolního světa, kde to přímo vaří, se tady nic moc něděje . Snad jen president Václav Havel zachraňuje reputaci a spolu s ministrem obra ny Vilémem Holáněm navštívili v pátek a v sobotu 22. a 23. prosince Bosnu: Pod le vyjádření obou politiků prý už natolik věři bezpečnosti v zemi, zajišťovano u od několika dní jednotkami NATO, že si ani nevzali s sebou neprůstřelné vest y. Navíc s nimi odjel do Sarajeva také Miloslav, kardinál Vlk, který tam zůsta l ještě o den déle, tedy na Štědrý den.
(Vlastně, je to do značné míry symbolické: První státní návštěva na tak vysoké úrovni do začínajícího mírového života Sarajeva právě z České republiky. Neje n president či ministr obrany, ale též kardinál. Teprve poté se chystají další : Očekává se přílet amerického presidenta Billa Clintona, jeho protivníka při nastávajících presidentských volbách Robert Dole... Lze říci, že alespoň v něč em jsme první. Symbolicky první...)
UDÁLOSTI Z "BLÍZKÉHO" ZAHRANIČÍ
Jestliže se před dvěma týdny zdálo, že situace v Polsku je stabilizována, opak se během několika dnů stal pravdou. Lech Walesa, prakticky necelých sto hodin před odchodem z presidentského úřadu, obvinil totiž prostřednictvím svého min istra vnitra Andrzeje Milczanowského premiéra Józefa Oleksyho ze špionáže ve p rospěch sovětské, později ruské zpravodajské centrály. Ten nařčení odmítl, doš lo ke kontorverzi, nakonec oba, jak ministr, tak premiér, stanuli proti sobě n a mimořádném zasedání Sejmu (Poslanecké sněmovny) v pátek 22. prosince. S výsl edkem zatím patovým, rozhodnout má v nejbližších dnech vojenská prokuratura: P okud bude premiér nakonec pro podezření ze špionáže trestně stíhán, musí podle názorů poslanců odstoupit a Polsku může hrozit destabilizace. Zatím ovšem pro kuratura tvrdí, že předložené důkazy jsou nedostačující a žádá co nejrychleji jejich doplnění. Pracovat začala v pátek také speciální sejmová komise, složen á rovným dílem z opozice a koalice.
(Informované kruhy blízké jak polskému parlamentu, tak i tamnímu ministerstvu vnitra, soudí, že sám nastupující president Aleksander Kwasniewski vyzve premi éra k okamžité demisi. Předpokládá se rovněž, že celá záležitost bude mít dohr u nejen soudního, ale i politického charakteru. Totiž, pokud Lech Walesa s min istrem vnitra neprokáží opodstatněnost obvinění, bude to pro ně prý znamenat v edle soudního postihu též definitivní konec politických ambicí. A totéž platí i pro Józefa Oleksyho. Navíc, pokud je skutečně vinen, říkají zainteresovaní, měl se buď zastřelit, nebo decentně tiše resignovat a někde hodně daleko se zt ratit. Takhle totiž celá aféra nepoškodila jen přímé aktéry, ale hlavně zájmy polského státu. Odchod na nucenou dovolenou do objasnění záležitosti totiž nic neřeší. Navíc politická destabilizace je v případě viny Oleksyho nabíledni: J akou věrohodnost má postkomunistické uskupení Svaz demokratické levice, jejíž čelný funkcionář a předseda vlády působí coby agent KGB...?)
* * *
Poněkud šťastnější průběh voleb, i když pouze parlamentních, zaznamenali 17. p rosince Rakušané. Předběžné výsledky, které jsme zveřejnili v minulém čísle Ne cenzurovaných novin, se nakonec ukázaly téměř stoprocentně konečnými, a zdá se , že i lidovci vedeni svým předsedou a stávajícím vicekancléřem Wolfgangem Sch üsselem přišli k rozumu: Takže pověření k syestavení nové vlády obdržel v polo vině minulého týdne staronový kancléř Franz Wranitzky coby předseda nejsilnějš í strany vzešlé z voleb, sociálních demokratů. Ten také vzápětí prohlásil, že bude s lidovci jednat tak dlouho, dokud se nedohodnou. A dohodnout se musí, pr otože eventuální lidovecký koaliční partner, Svobodní, se vychvalováním někdej ších příslušníků SS natolik zkompromitovali, že dnes od nich "nevezme kůrku an i pes..." To mnohem horší situace se jeví na Slovensku: Premiér Vladimír Mečia r neuspěl v prosazování ratifikace slovensko maďarské mezistátní smlouvy a pro ti němu se postavila kupodivu nikoliv opozice, ale větší část vlastní strany, HZDS, a celá Slovenská národní strana. Dokonce se v této souvislosti začínají šířit zprávy, podle nichž Mečiar bude vlastními poslanci obětován, aby byla za chována "čistota" slovenského národa.
(Do značné míry se v minulém týdnu opět rozvířila také otázka česko německých vztahů, resp. problém tzv. deklarace. Vlastně, začala to opět, pokolikráté už, místopředsedkyně Spolkového sněmu za stranu Zelených Anje Wollmerová, která v e středu 20. prosince v Bonnu vyzvala k podpisu zmíněné deklarace kancléře Hel muta Kohla, a to i přes odpor bavorské Křesťanskosociální unie a spolků vysídl ených Němců. A navíc k odsunu Němců z Československa předložila právní experti zu profesora Christiana Tomuschata z Berlína: Vyplývá z ní, že odsunutým Němců m nepřísluší právo vznášet individuální nároky na odškodnění, a tudíž Německo nemá dostatečné právní důvody k tomu, aby odmítalo "konečnou" čáru za minulost í v podobě česko německé deklarace. Jenomže, kancléř Kohl je zřejmě rozhodnut, pokud jde o česko německou dceklaraci, brát zvláštní ohledy právě na sudetské Němce a Bavorsko, uvedla ve čtvrtek 21. prosince německá agentura DPA v infor maci o tom, že se v této záležitosti sešel k rozhovoru s bavorským křesťanskos ociálním premiérem Edmundem Stoiberem, šéfem téhle strany Theo Weigelem a spol kovým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem... V téže době se však nechal také slyšet mluvčí sudetských Němců v Rakousku Gerhard Zeihsel, že je nespokojen s postojem Prahy k odsunutým Němcům: "Nechápeme, jak je možné, že Česká republik a dodnes neučinila nápravu. Rakousko a Německo přece už dávno vyrovnaly všechn y škody, které za války napáchaly. pokud se chce Česká republika začlenit do E vropské unie, musí zrušit platnost Benešových dekretů, které neuznáváme a kter é byly v rozporu ss tehdejšími československými zákony," řekl Zeihsel...) BALKÁNSKÁ KRIZE
V polovině minulého týdne došlo v Bosně konečně ke střídání stráží: Jednotky O SN pod označením UNPROFOR byly nahrazeny mnohonárodnostními silami Severoatlan tické aliance IFOR. Tedy, některé odešly, část z nich ale zůstala a vyměnila j en tzv. modré barety za zelené, a začala plnit novou funkci, pouze s jiným ozn ačením, pod jiným velením a s podstatně dokonalejší a silnější výzbrojí. Tak l ze charakterizovat novou situaci v Bosně v těchto dnech. Velení celé operace p od označením "Sehrané úsilí" převzal vpolovině minulého týdne v Sarajevu ameri cký admirál Leighton Smith a těsně před Vánočními svátky se v Bosně nacházelo už hodně přes 20.000 spojeneckých vojáků. "Realizace vojenské části mírové doh ody o Bosně bude mnohem snažší než realizace části civilní, " řekl vzápětí na to, ve čtvrtek 21. prosince, v Sarajevu vysoký představitel Organizace pro bez pečnost a spolupráci v Evropě Carl Bildt. "Nevěřím, že by si někdo mohl myslet , že se všechno vyřeší během jednoho roku. Není pro to žádná záruka, s výjimko u společné vůle přejít od války k míru, což považuji za zájem všech lidí..." k onstatoval Carl Bildt.
(Koncem minulého týdne řídil také admirál Leighton Smith schůzku smíšené koord inační komise, která se konala na sarajevském letišti za účasti několika gener álů NATO a velitelů generálních štábů jednotlivých znešvařených armád v Bosně: Jednali o roli smíšených vojenských komisí, jejichž cílem bude regulovat v te rénu vojenské aspekty mírových dohod. Podle mluvčího NATO Simona Haselocka dos tanou zástupci všech stran konfliktu v nejbližší možné době instrukce, co se o d nich očekává při plnění mírových dohod...)
* * *
organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zhruba v témže čase pak jmenov ala svým "ombudsmanem" v Bosně a Hercegovině diplomata Greta Hallera, švýcarsk ého zástupce v Radě Evropy. Vzápětí na to mluvčí vojsk Severoatlantické alianc e v Sarajevu rovněž prohlásil, že pokud se na základnách NATO objeví nejvyšší bosensko srbští představitelé Radovan Karadžič a generál Ratko Mladič, budou z atčeni a předáni Mezinárodnímu tribunálu v Haagu: Zároveň však konstatoval, že úkolem jednotek NATO není oba pány hledat...
SVĚT KOLEM NÁS
A jinde? Jak již bylo řečeno výše, ve Francii utichla stávková vlna státních z aměstnanců, speciálně železničářů: Lze říci, že vytrvalost vlády premiéra Alai na Juppeho přinesla své ovoce. Prostě, až na určité kompromisy, páni ministři neustoupili. Těsně před Vánocemi sice probíhala mezi odbory a zástupci vlády j ednání, odboráři dokonce vyhrožovali novými stávkami, Alain Juppe je však rozh odnut od reformy sociálního systému neustoupit. Avšak, Paříž má aféru novou. Z ačátkem minulého týdne byl totiž zatčen Martin Bouygues, generální ředitel a s polumajitel obří francouzské stavební společnosti , která se mimo jiné podílí na výstavbě nového terminálu na letišti v pražské Ruzyni. Byl sice brzy na to propuštěn, bude se však s největší pravděpodobností před soudem zpovídat z pod ezření úplatků politickým stranám.
(Napjatá situace ovšem přetrvává v New Yorku: Totiž, rozhovory o kompromisu, k teré vedl president Bill Clinton s předsedou Sněmovny reprezentantů Newtem Gin grichem a vůdcem republikánů v Senátě Robertem Dolem, týkající se federálního rozpočtu USA, zkrachovala. Jak později prohlásil Bill Clinton, malá skupina "e xtrémistů" Republikánské strany rozbila jednání... Bílý dům a Kongres zápasí o to, za jakých podmínek USA do sedmi let vyrovnají svůj rozpočtový schodek: Re publikánská parlamentní většina, která chce vedle vyrovnaného rozpočtu i daňov é úlevy, prosazují drastické škrty ve zdravotním pojištění a dalších programec h, president na určité škrty přistoupil, je však proti daňovým úlevám. Takže n a 300.000 státních zaměstnanců muselo na nucenou neplacenou dovolenou, protože bez rozpočtu vláda nemá peníze. A finanční rok v USA začíná 1. října...) * * *
"Předvánoční" pozdvižení ovšem mají také ve Velké Británii: Královna Alžběta I I. totiž vyzvala dopisem svého syna, korunního prince Charlese, s svou snachu princeznu Dianu, aby přestali dělat ostudu trůnu a dohodli se na rozvodu. Char les v reakci na to oznámil, že s výzvou souhlasí, odpověď Diany zatím známa ne ní. "Po posouzená situace královna napsala princi a princezně na začátku týdne dopis a sdělila jim svůj názor, že brzký rozvod je žádoucí," uvádí se v prohl íšení Buckinghamského paláce. Tento krok je popovažován za nejobtížnější rozho dnutí hlavy britské monarchie od roku 1936, kdy byl Edward VIII. přinucen abdi govat, protože se chtěl oženit s rozvedenou američankou Wallis Simpsonovou. Pr inc Charles a princezna Diana žijí odděleně od prosince 1992, podle britského zákona se tedy mohou od prosince 1994 rozvést. Navíc experti tvrdí, že rozvod nebrání tomu, aby princ nastoupil na britský trůn. Sám Charles prohlásil, že s e už podruhé nehodlá ženit...
(Konečně, když jsou Výnoce, podívejme se do Betléma. Tam totiž ve čtvrtek 21. prosince dorazila za jásotu místního obyvatelstva a vyzvánění místních zvonů p olicie Organizace pro osvobození Palestiny, aby převzala místní izraelský voje nský štáb po Izraelcích, kteří den na to, v pítek 22. prosince, město opustili . Takže, na Vánoce v Betlémě budou už bezpečnost zajišťovat Palestinci...) ------------------------------------------------------------
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin ------------------------------------------------------------
SVĚT A EVROPA : ROK 1995 . . .
Jak rozporuplně, a s určitými nadějemi, jsme letos všichni na Zemi vítali Nový rok, tak rozporuplně, a vlastně téměř se zklamáním, se s ním loučíme. Lze tot iž říci, že s výjimkou jistého zklidnění situace v regionu bývalé Jugoslávie, se v podstatě nic moc k lepšímu nikde nezměnilo. Prostě, lidstvo se šest let p o pádu "železné opony" zatím nezmohlo na nic, co by signalizovalo z mezinárodn ího hlediska výraznější pokrok. Ba víc: V mnoha směrech, například v takovém R usku, se situace spíš pozvolna vrací zpět do dob dávno minulých. Nejen reálně socialistického, ale také raně bolševického údobí báťušků Lenina a Stalina. Do konce, v blízkém výhledu nemůžeme pominout ani hrozbu či náznaky občanské válk y z počátků komunistického puče či budovatelsko socialistické represe třicátýc h až padesátých let.
(Ale, vraťme se z Ruska, které se, tak jako tenkrát i dnes, těžce vzpamatovává ze zborcených iluzí zkrachovalé supervelmoci, zpět do moderní civilizace. A p odívejme se na svět z pohledu České republiky. Co že jsme to vlastně očekávali ? A co že se z toho vlastně splnilo? Odpovědi budou zřejmě dost rozdílné: Čeka li jsme hodně, splnilo se minimum, vlastně téměř nic. Dosud ani náznakem nevím e, kdy a zda vůbec se dostaneme do Evropské unie. Rovněž tak je v nedohlednu n aše začlenění do Severoatlantické aliance, kam, právě vzhledem k rostoucí dest abilizaci moskevského impéria, obvzlášť toužíme vstoupit. Naopak, NATO, místo aby zajišťovalo bezpečnost v co nejširším měřítku, samo se zmítá v rozporech a Rusku na všech frontách "v rámci nedráždění medvěda" ustupuje.
* * *
Nikoliv příjemně ovšem vypadá situace také v sousedním Slovensku, kde se, zvlá ště letos, tvrdě přiostřuje. Prostě, východní hranice přestává být pro nás, st ejně tak jako kdysi v raném středověku, bezpečná. A v poslední době pocit neji stoty vyvěrá i z Polska: Komunisté ovládají parlament, drží v rukou otěže vlád ní moci, od konce prosince i funkci presidenta. Navíc disponují též raritou zc ela jistě světovou. Totiž, pokud se to potvrdí, za premiéra mají přímo dlouhol etého agenta KGB. Takže, pás destability kolem nás narůstá. Ještě že z druhé s trany, v Rakousku a Německu, přetrvává relativně klid. I když, vztahy z Německ em v tomto roce, místo aby mohutněly, spíše upadají k bodu mrazu. "Strašák" su detských Němců nám nedá, tak jako v minulosti, spát, deklaraci o vzájemných če sko německých vztazích už projednáváme hezkých pár měsíců. S výsledkem zatím t éměř nulovým. Chtěli bychom všechno, dát však nehodláme nic.
(Inu, z hlediska České republiky si na tom věru nijak moc dobře na mezinárodní m poli nestojíme. Jenomže, jak již bylo řečeno výše, on si na tom nijak moc do bře nestojí ani ten svět. Francie zmítaná dlouhodobě generální stávkou, Itálie od léta prostoupená skandály nejvyššího politického kalibru, spojenými s uplá cením ministerskými předsedy či s jejich úzkým vztahem k mafii... Série atentá tů v tokijském metru, vražda izraelského premiéra Jicchaka Rabina... A vlastně i jistá destabilizace na jinak stabilní politické scéně ve Spojených státech. .. Takže, opravdu snad jedinou světlou výjimku tvořilo ono zklidnění situace n a Baláně a vyslání jednotek Severoatlantické aliance do Bosny. Ne, opravdu zem ě letos neprožívala příjemné chvíle. Dokonce moc nescházelo, aby kvůli bývalé Jugoslávii "nezkolabovala" i OSN...)
(fakta a události ze zahraničí připravil)
Jiří F. PILOUS