--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Solovjev Sergej
Název: Přežil svou smrt a dnes je zděšen
Zdroj: NN Ročník........: 0006/002 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

PŘEŽIL SVOU SMRT A DNES JE ZDĚŠEN Bývalý politický vězeň Sergěj Solovjev z Turnova byl jako jeden z prvních v ro ce 1948 odsouzen k trestu smrti. Nyní se angažuje jako funkcionář KPV. Do Podj izerských listů napsal článek "Sám za sebe jsem zděšen přátelé", který, byť op ožděně, stojí za přečtení.

I letošní 17. listopad nám připomíná změny, ke kterým u nás došlo před še sti léty. Musíme za ně poděkovat i studentům, kteří neváhali využít Mezinárodn ího dne studentstva k protestu proti diktatuře komunistické strany. Byli to rovněž studenti, kteří se už v roce 1848 stavěli proti bezpráví, představovaném rakousko-uherskou monarchií. Stejně tak, vzpomeneme-li jméno Ja na Opletala, vynoří se nám období začátku okupace armádami Třetí říše stejně j ako studentské aktivity, namířené proti tomuto mezinárodnímu zločinu. Zavření vysokých škol, odvlečení studentů do koncentračních táborů, ničení naší inteli gence s konečným záměrem likvidace našeho národa, což byl i cíl nacistů. Studenti opět v roce 1948 jako první protestovali proti usurpování moci k omunistickou stranou a to bez ohledu na následky, které to pro ně mohlo mít. N ásledovalo vylučování ze studia a žalářování těch, kterým se nepodařilo uprchn out do zahraničí. Studenti se však nedali zlomit ani koupit, nestali se nástro jem totalitní moci a vyšli opět do ulic 17. listopadu 1989, aby pomohli změnit politickou situaci ve své vlastní zemi. Průběh zákroku proti studentské demon straci máme všichni dosud v paměti. Proto nejsme spokojeni s dosavadní beztres tností lidí odpovědných za tehdy spáchané násilí, včetně zločinů předchozích l et. Schází snad politická vůle a když, tak jak ještě dlouho? Mnohé podněty k t restnímu stíhání byly podávány ještě v letech 1968. Po listopadu 1989 došlo k jejich opakování. Dodnes však nejsou tyto případy uzavřeny. Ptáme-li se proč, zjistíme, že dosud žijí ještě někteří z postižených a mohli by svědčit. Čeká s e tedy stále na jejich smrt.

My, političtí vězni, oběti bolševické zvůle, vyslovujeme díky studentům z a jejich věrnost ke skutečným hodnotám života. Připomínáme-li si 17. listopad 1989, vzpomeneme si jistě na některé dobové dokumenty, které nám vysvětlují, p roč v průběhu času dochází k některým událostem. Mezi takové patří i rozkaz II . správy bývalého Sboru národní bezpečnosti, který byl vydán 28. 11. 1989 pod titulem "Zásady činnosti kontrarozvědky při

řešení politické krize politickými prostředky". Uvádí se v něm, že je zapotřebí v součinnosti s příslušnými správami systematicky dokumentovat všechny projevy protisociaoistických aktivit, evidovat jejich nositele a získ ávat procesně využitelnou dokumentaci a kompromitovat nejvíce konfrontačně nal aděné představitele pravivicových struktur před veřejností. Dále obsahuje poky ny ke konspirativní práci, zabezpečení sítě agentů s důrazem na jejich intenzi vní pronikání do pravicových seskupení a hromadných sdělovacích prostředků. Nemůžeme zapomenout ani na to, že začátkem roku 199O vešel ve známost obě žník č. 2 "Informačního a propagačního centra

ÚV KSČ", oslovující členy KSČ s uvedením zásad v deseti bodech. Jak se mají ch ovat a jednat po litopadu 1989, že tedy mají vstupovat do vzniklého Občanského fóra. Zanášet rozkol a nesváry v jeho řadách, diskreditovat jeho členy, udrže t se za každou cenu na stávajících místech, zastávat se odvolaných funkcionářů a trvat na soudním projednávání sporů. Odvolávat se na prezidenta Václava Hav la a jeho výroky o nenásilí a vzájemném porozumění, zdůrazňovat princip kolekt ivní viny, atd. Toho všeho jsme byli a ještě jsme svědky!

Probíráme-li se novinami a časopisy uplynulých let, najdeme v nich i dalš í informace, kterým jsme kdysi nepřikládali žádnou důležitost, ba dokonce jsme o nich pochybovali. Připomínám jen zprávu o jednáních mezi sovětskými a němec kými experty (září 1990) o geopolitických poměrech ve střední Evropě. O dohodě mezi těmito dvěma stranami, že SSSR nebude bránit rozdělení Československa a bude souhlasit se začleněním českomoravského prostoru do zájmové sféry SRN, s politickým zařazením v průběhu 12 až 15 let. Každý nechť sám posoudí, co se už uskutečnilo a co nás ještě čeká. O obnově Maďarska v původních hranicích, pla tných do Trianonské smlouvy, o hospodářské pomoci Maďarsku, aby připojení Slov enska se stalo přitažlivým pro zbídačené občany horní země... Sám za sebe jsem zděšen.

Sergěj SOLOVJEV, Turnov