--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Hra o moc - podoba nikoli náhodná
Zdroj: NN Ročník........: 0006/004 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

------------------------------------------------------------ HRA O MOC? PODOBA NIKOLI NÁHODNÁ

Lze říci, že to, co bylo napsáno v předešlém článku o některých jevech na souč asné politické scéně našeho severního souseda, můžeme ve své většině aplikovat i na Českou republiku. Čtenář Necenzurovaných novin, znalý poměrů v téhle zem i, s oním závěrem zcela jistě bude souhlasit: Už proto, že analogií za posledn ích více než šest"sametových" roků najdeme přehršle. Jistě, zatím jsme neměli premiéra agentem KGB či StB. Nikdo také dosud v Čechách a na Moravě neshromážd il důkazy o tom, že by ministři nebo poslanci v minulosti spolupracovali se St átní bezpečnosti resp. s oním KGB. Tedy, zatím se nic takového neprokázalo. Tě m málo, které se v letech 1990 až 1992 podařilo usvědčit, nezbývalo nic jiného než rezignovat. Ale, zcela jistě mezi námi jsou. Sovětská KGB a její pozdější dědička, zahraniční ruská zpravodajská služba, totiž pracovaly perspektivně, ne na jeden dva, ale často i desítky let dopředu. Stejně tak v mnoha případech i Státní bezpečnost.

(Stačí si připomenout některé pasáže z druhého letošního čísla Necenzurovaných novin, z komentáře ZAČÍNÁ HRA O STŘEDNÍ EVROPU, který byl otištěn na poslední straně. Připomíná se tam "aféra, která předloni vypukla kolem Karla Koechera, bývalého zpravodajce První správy StB a KGB v USA, který tam byl chycen a ods ouzen, a koncem osmdesátých let poté Sovětským svazem vyměněn. Tohodle pána př ivedl téměř "za ručičku" do Prognostického ústavu ČSAV někdejší vedoucí tajemn ík KSČ V Praze Miroslav Štěpán. Ano, do Prognostického ústavu, kde se tenkrát soustřeďovaly dnešní porevoluční politické veličiny: Václav Klaus, Vladimír Dl ouhý, Karel Dyba, Tomáš Ježek, Miloš Zeman..." Proč asi? A proč asi "v prosinc i roku 1989 a na jaře roku následujícího si důstojníci KGB odvezli z Prahy důl ežité dokumenty nejméně ze 600 agenturnách svazků vedených většinou na chartis ty a členy disentu, z nichž mnozí do roku 1992 byli na výsluní, někteří tam js ou dodnes..." A lze předpokládat, že pár se jich tam po letošních volbách vrát í znovu...)

* * *

Jistě, premiéra a ministry ze spolupráce s KGB či StB obvinit nelze. Snad jen s výjimkou odborářského bosse Richarda Falbra, který byl důstojníkem Státní be zpečnosti. Můžeme však něco jiného. Totiž prokázat, jak se "ztrácel" majetek K SČ, odborů, Svazu socialistické mládeže... A to přesně podle schématu resp. sc énáře, který se pod vedením KGB a na základě směrnic KSSS realizoval v Polsku. Čtenáři si jistě vzpomenou na Rudé právo, Mladou frontu, Květy, Zemědělské no viny, Mladý svět... Byly svým vedením bez náhrady "vyvlastněny", a pro jistotu , aby onen akt nešlo zvrátit, se tam "dosadil" zahraniční kapitál. Jistě si ro vněž vzpomenou na rok 1990, kdy se zakládalo množství firem s převážně komunis tickým majetkem: Dodnes je v drtivé většině, přesto že šlo o podvody velkého k alibru, nikdo nezrušil, naopak coby soukromé podniky v současnosti mnohdy spon zorují vládní i opoziční strany. A co zkrachovalé banky? Odkud vzaly peníze, a kam je pak před krachem přesunuly? Co privatizovaná Poldi Kladno nebo Škoda P lzeň? Jenomže, o tom všem se už popsalo hodně papíru, nikdo však nereagoval. (Stejně tak nikdo dosud nereagoval na to, jak se staré nomenklaturní ekonomick é, politické a estébácké" kádry etablovaly do tržního hospodářství, za babku k oupily státní podniky, které často prostě vůbec ani nezaplatily. Nikdo se neza jímal o to, jací lidé pracují na ministerstvech, v největších našich bankách. A co soudy, státní zastupitelství, bezpečnost, policie a armáda? Není zarážejí cí množství afér, které se v oněch institucích vyskytují? A že u nás, na rozdí l od Polska, nejsou u moci postkomunisté? Ale jsou. Ne v levicové straně, obsa dili čelné posty vládních pravicových uskupení. Vladimír Dlouhý, Ivan Kočárník a další jsou toho důkazem. Prostě, funguje to jako v Polsku. Možná dokonce i podle představ KSSS a KGB...)

Jiří F. PILOUS