--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Obsah KR činnosti
Zdroj: NN Ročník........: 0006/006 Str.: 010
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Pojem a obsah KR činnosti - str. 1-42 ------------------------------------------------------------ S. HUSÁK ve zprávě ÚV KSČ na XIV sjezdu.... Při ochraně našeho soc. zřízení mají významnou úlohu orgány Bezpečnosti. V boji proti rozvratným živlům, prot i kriminalitě, při ochraně VP a práv občanů i při ochraně soc. zřízení, proti podvratné činnosti imperialismu vykonávají záslužnou práci, která se soustavně zdokonaluje.

StB je jednou ze součástí celého mechanizmu. Zvláštní postavení vyplývá ze zvláštních forem a metod práce, byly jí svěřeny zvláštní prostředky. Zajišťuje bezpečnost republiky prováděním opatření.

1/ zaměřených na včasné odhalování a maření záměru a plánu imper. států ve všech oblastech jejich podvratné činnosti odhaluje záměry a plány směřující k přípravě války proti zemím soc. tábora. Zjišťuje snahy nepřátel k vyvolá vání různých nálad uvnitř země.

2/ Opatření zaměřená na odhalování, předcházení a zamezení PČ R org. protiv níka.

3/ Opatření směřující k odhalení protisoc. elementů uvnitř státu, zbytků tř ídního nepřítele a jiných rozvratnických živlů. Podvratná činnost je charakterizována tím, že:

- je prováděna tajně

- konspirativně využívá sil a prostředků - využívá posic, které zaujímá nepřítel uvnitř země. K účinné ochraně před PČ musí být vytvořen odpovídající orgán. Vzniká KR ja ko orgán protiakce, který vede boj proti nepřátelským R, organizací a osob. Mu sí rovněž pracovat utajeně, využívá specifické síly a prostředky a používá zvl áštních forem práce.

Protivník z hlediska R a KR - R a KR orgány a jiné spec. služby kap. států, protisoc. elementy uvnitř země.

Protiakce - činnost org. StB směřující k získání poznatků o PČ, k předcháze ním a zamezení útoků vedeným proti bezpečnosti ČSSR. Objektem, jehož ochranu KR provádí rozumíme nejrůznější zařízení mater. chr akteru, voj. objekty, důležité podniky, ST, organizace atd. Operativní činnost - způsob činnosti org. StB uskutečňovaný zpravidla tajně , prováděný za pomocí spec. sil a prostředků. Nemá právní charakter, není spoj ena se vznikem, zánikem práv. vztahů s objekty oper. činnosti. Pčedchází budou címu vzniku práv. vztahů a tedy nemůže být prováděna v rozporu s právními norm ami.

KR soc. státu je nástrojem politického boje proti třídním nepřátelům. Pojem KR činnosti: činnost vedená proti podvratným akcím R orgánů imper. st átů a jimi využívaných organizací a osob, jakož i činnost zaměřená na odhalová ní pokusů vnitřního nepřítele o podvracení naší republiky, konečným cílem KR č innosti je nepřipustit, aby protivník mohl způsobit újmu ČSSR. KR soc. státu má pokrokový charakter:

- je nástrojem politického boje proti třídním nepřátelům - slouží k ochraně vskutku všelidových a všenárodních zájmů - působí v souladu se zájmy mezinárodního dělnického hnutí - brání politickou jednotu soc. zemí

Místo KR činnosti v systému opatření zaměřených na ochranu státní bezpečnosti v ČSSR:

----------------------------------------------------------- KR činnost prováděná org. StB je základním článkem celkového systému opatře ní na ochranu soc. státu před PČ protivníka. Působí aktivně na protivníka s cí lem odhalit jeho tajné záměry, snížit účinnost jeho akcí. Má k dispozici spec. síly a prostředky, které jí umožňují proniknout do center protivníka a vést p roti němu boj zevnitř, z jeho vlastních pozic.

Úkoly KR činnosti spočívají v získávání poznatků o podvratných akcích proti vníka, v předcházení a zamezování této činnosti.

Specifika je určována tím, že je prováděna v podmínkách skrytého boje probí hajícího podle zvláštních zákonů.

KR umění je tvůrčím, praktickým uplatněním nashromážděných zkušeností z KR činnosti.

Základními prvky KR činnosti jsou: a/ objekt - PČ protivníka zaměřená na způsobení újmy soc. státu, má protiprávn í charakter, který nutí protivníka, aby ji prováděl skrytě. PČ provádí R KS, p rotisoc. organizace, ideocentra, revanšistické a jiné organizace. Individuálním objektem je osoba nebo skupina, která PČ provádí. b/ cíl a úkoly - předcházení činnosti protivníka, kterou by mohl způsobit újmu ČSSR .

Základní úkoly:

- odhalovat PČ protivníka

- předcházet jeho podvratným akcím - zanezovat PČ

Pomocné úkoly: - pronikání k protivníkovi - vytváření příznivých podmínek pro real izaci vlastních oper. akcí

c/ subjekt - konkrétní osoby bezprostředně realizující tuto činnost. /oficieln í pracovníci - přísl. StB, utajovaní pracovníci, OP/ d/ prostředky - TS /A+D/

- oper.tech.prostředky/sledování,radioKR atd/ - materiálně-technické prostředky /tech. zařízen í/

e/ druhem KR činnosti rozumíme část KR práce, která má své určité cíle i speci fické metody a postupy řešení úkolů. Rozeznáváme 4 druhy KR činností: 1/ zjišťování-odhalování PČ protivníka

2/ oper.předcházení PČ - zbavit protivníka možnosti PČ zahájit - překazit mu provedení plánovaných akcí

3/ oper.zaměření PČ - zbavení možnosti pokračování v realizaci záměru - oper. opatřením

- administrativním donucovacím opatřením, které provádí různé or gány soc. státu

4/ vytváření podmínek pro odhalování, předcházení a zamezení PČ, tzn. zajišťování úspěšného výkonu KR činnosti. Rozumíme: - přípravu sp ec. sil a prostředků

- agenturní a technické proniknutí k protivníkovi - skryté působení na protivníka s cílem přimět ho k jednání v pr ospěch KR.

f/ metody - souhrn postupů jež zabezpečují plnění KR úkolů. 1/ odhalování PČ se uskutečňuje těmito metodami: - oper. pozorování

- oper. experiment

- oper. vyzvídání

- oper. vytěžování

- oper. prohlídka

- oper. modelování

2/ oper. předcházení PČ se dosahuje těmito metodami: - zdržování protivníka od podvratných akcí

- zavedení protivníka na nevhodný objekt - ztížení podmínek protivníkovi pro jeho podvratné jednání - zbavení protivníka prostředků PČ

3/ v procesu oper. zamezování PČ používáme tyto metody: - přivedení protivníka k tomu, aby upustil od provádění PČ - kompromitace podřízené části protivníka před jeho nadřízeným - rozložení organizací a skupin protivníka

- veřejné odhalení PČ protivníka před jeho okolím 4/ činnost zaměřená na vytvoření podmínek nutných k odhalování, předcházen í a zamezení PČ protivníka zahrnuje tyto metody:

- proniknutí k protivníkovi /A + oper.tech.prostředky/ - oper. kombinace

- oper. dezinformace

V procesu KR činnosti používáme uvedené metody v různých kombinacích. g/ formy KR činnosti - struktura této činnosti podmíněná určitým obsahem or ganizační rámec určený podkladem pro její vedení a charakterem řešených ope r. úkolů. Rozlišujeme 5 forem KR činnosti:

1/ získávání a prověřování poznatku je prvotní informace o skutečnost ech, které se podle svých příznaků shodují

s tr. činností a jež nám signalizují, že může docházet k páchání PČ. Nutno předběžně prověřit.

2/ oper. prověrka - cílem je zjistit zda prověřovaná osoba či skupina se zabývá PČ.

3/ oper. rozpracování - používá se vůči osobám, skupinám a org. o jej ichž podvratných akcích mají org. StB věrohodné údaje. 4/ oper. pozorování - státobezpečnostní dohled nad osobami, které vzh ledem ke své minulosti, nebo původu se mohou stát předmětem zájmu protiv níka.

5/ oper. pátrání - provádí se vůči osobám, které se dopustili závažný ch protistátních PČ a skrývají se,

nebo jsou na útěku.

h/ Organizace a řízení KR činnosti. Je vytvoření, příparava a uvedení v činnost systémů opatření sil a prostřed ků jež zabezpečuje plnění KR úkolů. Zahrnuje v

sobě:

- vytvoření struktury KR aparátu, jejich mat. tech. zabezpečení a vytv oření optimálních podmínek pro práci

- zajištění spolehlivé vzájemné vazby mezi součástmi a službami KR - určení organizačních forem činnosti KR aparátu - příprava a rozmístění jejich oper. sil a prostředků K těmto organizačním formám patří:

1/ KR opatření - systém KR akcí zaměřených na splnění jednoho úkolu t aktického rázu /např.sledování, zapojení A do rozpracování atd/ 2/ KR operace - systém KR opatření a akcí spojených jednotným záměrem na dosažení celkového cíle strategického, nebo taktického rázu. /Např.o perace k A proniknutí do R orgánů protivníka/. Podle úkolů, které plní KR součásti je dělíme na:/uplatněno na S-StB/ 1/ - liniové - pracují v určitých směrech KR činnosti 2/ - objektové - pracují na určitém úseku, objektu KR zabezpečení ř ízení KR činnosti dělíme na:

strategické - týká se celku taktické - týká se jednotlivých oper. opatření 3/ teritoriální

102-1, kap.2, Operativní situace, metody zkoumání a hodnocení str. 43 - 8 ----------------------------------------------------------- I/ Podstata OS a její význam:

----------------------------

Boj org. StB s PČ protivníka je založen a podmíněn na poznání OS. Každý OP jí hodnotí na konkrétním úseku své činnosti adekvátně k řešení úkolů jež má pl nit. OS je součástí politické situace a bezprostředně z ní vychází. Je ohranič ena rámcem v němž org. StB uskutečňují svoji činnost. Je souhrnem podmínek vyc házejících z jednání protivníka, z činnosti org. StB a charakteru daného prost ředí. OS není jednou pro vždy daná, neměnná, ale neustále se mění, rozvíjí, ob novuje.

Pojem OS - souhrn podmínek, jež se vytvářejí na konkrétním úseku KR činnost i v určitém čase a jež mají význam pro organizaci KR činnosti org. StB, jakož i pro protivníka.

Organizace KR práce není možná bez důkladné analýzy všech podmínek z nichž se skládá OS. Všestranná analýza je zákl. předpokladem pro plánování KR činnos ti, umožňuje vyjasnit probíhající události, včas odhalit změny v situaci a kor igovat organizování KR práce.

II. Základní skupiny prvků, tvořících OS: ----------------------------------------

a/ prvky charakterizující protivníka Sem zahrnujeme zákl. doktríny z nichž protivník vychází při své PČ, st rategické cíle, taktiku k dosažení svých cílů a objektů, prostředky a meto dy, výsledky, kterých se mu podařilo dosáhnout atd. b/ prvky charakterizující stav sil a prostředků org. StB Zahrnujeme sem strategii a taktiku čs. KR, odbornou vyspělost a techni ckou vyspělost vlastních sil a prostředků, početní stavy KR, další orgány, které je možno použít k provedení KR opatření /např.VB, LM, SNV atd./ a úroveň součinnosti s nimi, stav a rozložení A, D apod. c/ prvky charakterizující prostředí, v němž je boj s protivníkem veden Vojensko-ekonomické zvláštnosti místa, geografické zvláštnosti prostře dí, sociálně-politické procesy probíhající ve společnosti. Získávání a hodnocení informací potřebných pro analýzu a prognostiku OS: ---------------------------------------------------------- Získávání se děje současně, nebo postupně, mnohdy dodatečně získáváme informa ce a jejich hodnocení provádíme opakovaně.

1/ Získávání informací:

Rozsah údajů potřebných pro analýzu a prognostiku OS je závislý na cíl ech. Nejcenější poznatky o protivníkovi můžeme získat utajeným způsobem za použití specielních sil a prostředků a metod oper. činnosti. Prameny z nichž získáváme informace dělíme:

a/ prvotní - zprávy A, D, oznámení občanů, poznatky a hlášení sledo vačky, zprávy oper. techniky apod., tedy všech, kteří bezprostředně poz orují protivníka a vstupují s ním do kontaktu. b/ druhotné - zdroje, jež obsahují všeobecné údaje získané z prvotn ích údajů /směrnice, rozkazy, instrukce apod./ Cenné údaje nutné pro analýzu OS obsahují stranické dokumenty, rozhodnutí ÚV, vlády, materiály denního tisku, rozhlasu, televize, jak vlastní země, tak i jiných států.

2/ Hodnocení informace

Hodnotíme podle těchto hledisek: a/ včasnost získání informace

b/ hodnověrnost informací

c/ úplnost informací

d/ závažnost a důležitost informace III. Analýza operativní situace

------------------------------- Znamená poznání podstaty a příčiny zkoumaných událostí, faktů, odhalit zákoni tosti a tendence vývoje, poznat objektivně vytvořené podmínky v nichž probíhá KR činnost org. StB i PČ.

Věnujeme zvláštní pozornost faktům, které mohou mít souvislost s nepř. jednán ím, které ukazují jeho silné a slabé stránky, efektivnost opatření, slabá a si lná místa org. StB i protivníka.

Základní stádia analýzy operativní situace: ------------------------------------------

1/ Určení problémové situace a cílů analýzy OS: Vzniká v procesu praktické činnosti org. StB. Vyplývá z úkolů, které j e nutno řešit na stanoveném úseku nebo linii StB práce. Je charakterizován a poznáním toho, co je postačující k vytyčení problémů, ale nestačí na to, abychom uvedený problém mohli řešit. Údaje bývají často neúplné, nedo statečné k tomu, aby bylo možno úplně vyřešit vzniklý problém. V takovém p řípadě neděláme závěry, nepřijímáme opatření. Cíle analýzy mohou formu lovat OP, analytici, náčelníci úseků a součástí.

2/ Třídění a soustřeďování údajů o OS, mající vliv na řešení problému. OP vytřiďuje nutné poznatky z celého souhrnu informací jež má k dispoz ici. Někdy je nutné provést přeskupení údajů, zestručnění, ucelení, zpřehl ednění /viz. minima/. Někdy sestavujeme grafy, schéma, tabulky atd. pr o názornější představu. Údaje získává OP sám. Pro lepší orientaci je účeln é seskupovat poznatky do určitých skupin podle společných znaků, nebo příb uzných znaků. Poznatky takto dávají objektivnější představu o situaci jako celku a je možno včas přijmout rozhodnutí. Při plánování analýzy vycházíme z problémové situace a jejich cílů. Plán obsahuje: - cíl analýzy - existující údaje o situaci - opatření n a získání chybějících údajů o situaci - lhůty jejího uskutečnění. 3/ Metody analýzy OS:

Analýza OS vyžaduje dodržovat známé principy a používání určitých meto d.

a/ Analýza a syntéza

Při zkoumání OS jí OP myšlenkově rozděluje na zákl. prvky /např. protivník, naše síly, prostředky, okolní prostředí atd/ a určuje, jak může ten který prvek působit na situaci. Pozornost se soustřeďuje na určitý prvek situace nebo jev. Samotná analýzy nepostačuje k přije tí rozhodnutí a musí se doplnit syntézou, která spočívá v myšlenkovém s pojení jednotlivých událostí, jevů, částí situace a určení vzáje mného spojení mezi nimi.

b/ Indukce a dedukce

Indukce - myšlenkový závěr přecházející od konkrét ního k obecnému

Dedukce - myšlenkový závěr vytvořený na základě přen eseného obecného poznání na dílčí

c/ Analogie

Při analýze OS pr. StB se opírají o zkušenosti a poznatky, jež z ískali v průběhu řešení jednotlivých případů, které pak uplatňují při ř ešení současných úkolů tzn. používají metody analogie. Stupeň ho dnověrnosti závisí na rozsahu znalostí:

d/ Abstrakce

Podstata spočívá v myšlenkovém vydělení podstatných vlastností a znaků analyzované události od všeho druhotného, náhodného. OP vyděluje události a nachází mezi nimi vnitřní spojitosti a vytváří si určité mínění o jednání protivníka. Přitom se vždy opírá o vědomosti získ ané již dříve.

e/ Intuice

Vyžaduje oduševnělost, představivost a fantazii. Je odůvodněná, jestli-že má OP určité zkušenosti a souhrnné znalosti. f/ Metoda ideálního /myšlenkového/ modelování

Podstata spočívá v tom, že OP se vžívá do postavení protivníka, jak by pokračoval v daných podmínkách, vycházejíce ze známých snah, tak tiky, tech. prostředků jež používá apod. Takto vytvořený model p orovnává OP s existujícími možnostmi a přijímá závěry, kde je třeba bud ovat novou A, její úkoly atd.

g/ Srovnávací-historická metoda Využíváme, máme-li zjistit tendenci rozvoje jednotlivých prvků O S, nebo jednotlivých stránek činností org. StB. h/ Metoda statistické analýzy

Touto metodou zkoumáme např. konkrétní nepř. projevy v určitém p rostředí, objektech atd. Výsledky vyjadřujeme ve všeobecné podobě. IV/ Formování závěrů a vytyčení operativních verzí -------------------------------------------------- Závěry mohou odhalit podstatu a příčiny analyzovaných jevů, procesů, faktů, p odmínek, které jsou známy org. StB. Závěry se mohou vztahovat k minulosti, sou časnosti, ale i budoucnosti /prognostika/.

Oper. verze je takovým předpokladem, který je odůvodněn hodnověrnými fakty, j e důležitým krokem na cestě k řešení úkolů. Verze nesmí být v rozporu se zjišt ěnými fakty a skutečnostmi získanými a potvrzenými oper. prací. Verze dělíme: a/ obecné - k objasnění celé události b/ dílčí - k objasnění jednotlivých stránek události

Pro úspěšný postup v oper. práci zpravidla nepostačuje jedna verze. Verze pro věřujeme současně, což umožňuje prověrku několika najednou. V. Analýza jednotlivých druhů oper. situace

------------------------------------------- Druhy OS: 1/ OS v objektech KR zabezpečení a jejich okolí 2/ OS po jednotlivých liniích

3/ OS ve svazkovém případu 4/ OS v níž je uskutečňována určitá KR operace, opatř ení

Každý z druhů OS má svoje vlastnosti, zvláštnosti, obsah. Při analýze musíme brát v úvahu podmínky v naší republice, ale i podmínky v KS. Prognostika OS:

Prognostika-vědecky odůvodněná předpověď budoucího. Podstata spočívá v poznán í zákonitostí a tendencí rozvoje jednotlivých prvků OS, v představě variant mo žného stavu v budoucnosti.

Prognostika v zemích ZST je organizována v odděleních vědecko-výzkumných, kde žto v KS to jsou velké spec. instituce zabývající se prognostikou. 102-2, kap.3 Zásady KR činnosti str. 90-131

------------------------------------------------------------ Zásady KR činnosti jsou výrazem objektivních zákonitostí boje s protivníkem v yjádřené formou základních pravidel jejího vedení. Jsou to zákl. vůdčí ideje a jejich důsledné zabezpečení nám umožňuje správné hodnocení oper. situace a př ijímání správných rozhodnutí při řešení KR úkolů. Z těchto zásad jsou vyvozová na vůdčí pravidla čs. KR upravující činnost čs. KR ve směrnicích, rozkazech at d.

Podle obsahu dělíme zásady /principy/ čs. KR do tří skupin: 1/ sociálně politické zásady

2/ organizačně-technické zásady 3/ zásady KR umění

I. Sociálně-politické zásady:

Do této skupiny zásad řadíme především: a/ Vedoucí úlohu KSČ:

Je zákl. politický proncip budování a činnosti soc. státního aparátu. KS na základě znalostí zákonů rozvoje společnosti zabezpečuje správné říze ní státu, činnost st. orgánů. Této činnosti dává organizovaný, plánovitý a vědecký charakter. Vedoucí úloha je založena na její morálně-politick é autoritě, na její důvěře v masách pracujících. Strana je jádrem všech st . orgánů, ale nenahrazuje st. moc.

- Strana vytyčuje vědecky zdůvodněné úkoly, určuje hlavní směry činnos ti čs. KR, přičemž vychází z úkolů dané etapy soc. výstavby, třídního a so ciálního složení společnosti atd. Základní otázky čs. Kr jsou posuzovány na ÚV-KSČ a jejich usneseních jsou pak rozpracována ve směrnicích a plá nech čs. KR.

- Druhou formou str. řízení je výběr, rozmisťování a ideově-politic ká výchova kádrů čs. KR, KS podle nomenklatury vybírá a schvaluje do fu nkcí.

- Třetí formou str. vedení čs. KR je kontrola a prověrka. Odhaluje nedostatky, pomáhá je odstranit.

b/ Socialistická zákonnost:

- bezpodmínečné a přesné dodržování zákonů a jiných práv. aktů. Všemi st. orgány, jejich představiteli, spol. organizacemi a osobami. Zásada soc. zákonitostí má dvě stránky a její naplnění vyžaduje: - aby ani jedno porušení TZ nezůstalo neodhaleno - aby ani jeden nevinný občan nebyl brán k odpovědnosti V činnosti čs. KR nemá místo provokace, ani jiné postupy, jež by podněco valy k TČ.

c/ Zásada demokratického centralizmu: - znamená kontrolu práce StB ÚV KSČ a nižsími st. orgány. Znamená říze ní z jednoho centra ÚV-KSČ - MV - až po nejnižší součást. Znamená podřízen ost vyšším orgánům st. moci a řízení. Neomezuje iniciativu podřízených součástí. V souladu s touto zásadou je stanovena shvalovací pravomoc jednotlivých funkcionářů StB při řešení KR úkolů. Dále sem můžeme zařadit zásadu spjení org. StB a pracujícími, zásadu p roletářského internacionalismu atd. /nutno si k tomu každý sám něco vymysl it/.

II/ Organizačně - technické zásady : -------------------------------

a/ Teritoriální princip :

- spočívá v tom, že každá S-StB v kraji zabezpečuje státní bezpečnost v přesně ohraničené oblasti /teritoriu/, podle administrativního dělení st átu. V rámci S-StB existují O-StB, nebo skupiny StB na okresech. Terit oriální princip neznamená autonomní izolaci, naopak předpokládá koordinaci , součinnost a pomoc při řešení StB úkolů.

b/ Liniový princip :

- spočívá v tom, že určité úseky StB, odbory, oddělení se specialzují na určitou, přesně vymezenou sféru činnosti KR. Práce podle linií umožňuje lépe poznat protivníka, postupy a metody jeho PČ, jeho síly a prostře dky organizovat nejefektivnější opatření, proti jeho PČ. c/ Objektový princip :

- spočívá v tom, že se vydělí a využívají určité části oper. sestava k e KR práci na důležitých objektech. Toto je vyvoláno zájmem protivníka o o blekty, nutnosti zamezit úniku utaj. skutečností z objektů, odvrácení možných útoků nepřátele na objekty, odvrácení možných politických excesů v těchto objektech a předcházení vzniku mimořádných událostí atd. Objektový princip je organizován podle odvětví /letecký, elektro, atd/. Nutno v yužít OP s patřičným vzděláním a zkušeností v oboru. Nedostatkem je, že ně kdy OP zklouzává na řešní organizačního, ekonomického charakteru, i když j eho úkolem je odhalování PČ protivníka.

d/ Princip vzájemné součinnosti : - podstata spočívá v koordinaci a společné činnosti org.StB při řešení praktické činnosti. Znamená to plánování KR opatření, koordinace práce, v zájemnou výměnu informací, manévrování oper. sila a prostředky v rámci dvou či více součástí.

Ze zásady vzájemné součinnosti vyplývá řada dílčích pravidel a povinno stí, jako např.:

- dokonale plánovat opatření operace - zabezpečit centralizované řízení

- neustále koordinovat všechny akce s přihlédnutím k oper. situaci Při upevňování spolupráce mezi zeměmi ZST hrají důležitou roli org . StB. Dochází stále k těsnější spolupráci, vzájemné pomoci a koordinaci v boji proti spol. nepříteli. Vzájemná součinnost KR orgánů ZST spočívá :

- vzájemná výměna informací jež představují zájem pro jednu nebo víc e zemí

- v plánování a koordinaci společných operací - v manévrování oper. silami a prostředky v rámci ZST - ve společném rozpracování nových systémů a druhů oper. techniky - ve vzájemné výměně zkušeností z KR práce atd. e/ Princip plánovitostí:

V orgánech StB roroznáme plány: - strategické, perpektivní a krátkodob é /průběžné/.

1/ Strategické - jsou v souladu s politickými cíly soc. státu, vytý čené KS a slouží zájmům realizace těchto cílů v oblasti zahraniční a vn itřní politiky. Zpravidla se neuvádějí lhůty ke splnění, ani jména osob, které mají úkol splnit. Pokyny, směrnice aj. můžeme považovat za strategické plány práce.

2/ Perspektivní - vychází ze strateg. plánování. Jsou konkrétnější. Vytyčují konkrétní, předem promyšlené agenturně-operativní kombinace. Jsou uvedeny lhůty, síly a prostředky, které budou použity pro realizac i.

3/ Krátkodobé - sestavují všechny oper. složky i každý OP. Vyhotovu jí se na krátké období ne delší 3 měsíců. Vyhotovujeme zejména při význ amných akcích-veletrhy, konference, volby atd. Jsou přesněji konkretizo vány úkoly i lhůty plnění. Plán není dogma, ale neznamená, že ho můžeme bezdůvodně měnit. Nutno, aby plán odpovídal možnostem a silám, aby nebyl nad síly těch, co jej budou muset plnit, musí odpovídat oper. situaci.

III. Zásady kontrarozvědného umění: ----------------------------------

1/ Zásada politické bdělosti

Vyžaduje včas poznat přípravy nepř. úkladů vůči soc. státu a vymožen ostem revoluce. Pravidla k naplňování politické bdělosti - udržování přísné discipliny, organizovanosti na každé KR součást - systematické zkoumání oper. situace především z hlediska politic ké a odborné přípravy OP

- soustavné zkoumání taktiky protivníka Být připraven znamená předvídat nebezpečí a předcházet újmě. 2/ Zásada efektivnosti, aktivity:

VIL: Rozhodnost a průbojnost - 3/4 úspěchu Jednat ofenzivně v podmínkách KR znamená:

- být si vědom možností vlastních sil a prostředků - z reálně splnitelných úkolů volit maximální z nich - předvídat možné komplikace v oper. situaci

- práci řádně plánovat, počítat s náhradními variacemi a stanovené plány důsledně realizovat

Ofenzivní postup znamená zmocnit se iniciativy a zaujímat nejvho dnější postavení proti protivníkovi. Umožňuje to určovat průběh boje, s měr úderu, dobu atd. Je dovoleno opodstatněně riskovat. Odmítáme dobrodružné, nepromyšlené akce. Neriskovat znamená v řadě případů nedě lat nic.

3/ Zásada konspirace:

Požadavek, aby všechny akce KR byly prováděny utajeně, aby byly sk ryty naše záměry. Smyslem je znemožnit protivníkovi zkoumat naše síly, p rostředky a plány. Zásada konspirace předpokládá: - vyloučení přístupu nepovolaných osob ke zdrojům informací o či nnosti orgánů KR

- informovanost o přípravě a provádění KR opatření pouze těch, k teří mají bezprostřední vztah k akci a v rozsahu nevyhnutelném pro spl nění úkolu

- maskování předmětů a osob zúčastněných na realizaci opatření - dezinformování protivníka o plánech, silách, prostředcích a me todách KR činnosti

- zašifrování názvů objektů a zabezpečení neporušitelnosti dokum entů mající vztah ke KR činnosti

4/ Zásada politické účelnosti: Nutno vidět zájem státu, ale i celého soc. tábora a celé zájmy MKD R. Nevhodné opatření může negativně působit proti těmto zájmům. 5/ Zásada racionálního a hospodárného využití sil a prostředků KR. Aby k provedení daného úkolu bylo nasazováno minimum sil a prostře dků jejichž množství musí optimálně odpovídat stanovenému cíli. - počty sil a prostředků musí být určovány skutečnou potřebou - nasazovat ty síly a prostředky s jejichž pomocí lze dosáhnout největšího efektu a vyžadují co nejméně nákladů. - zvyšovat kvalitu a využitelnost sil a prostředků neustálým zvy šováním odborné a technické úrovně dle výsledků vědy a techniky. 102 - 01 kap. 4 Obecná charakteristika sil a prostředků --------------------------------------- str.132- 163 KR svoji činnsot realizuje odpovídajícími silami a prostředky. 1/ Síly systemizované - kádroví OP /přísl. StB/

a/ oficiální - vystupují otevřeně i na veřejnosti. Vedou nebo bezpro středně zajišťují KR činnost /OST/. Navazují nutné ofic. kontakty s org anizacemi a st. orgány, většina styků s občany má spec. Charakter. /Např. narbovka/. Je žádoucí utajení před širokou veřejností. b/ utajované - při své činnosti se dostávají do styku s nepř.či pode zřelými osobami. Jsou to legalizovaní prac. mimo orgán StB, dále prac. sledky, PK, oper. techniky, vybaveni odpovídajícími doklady. Na krajích konspirace nedořešena.

2/ Nesystemizovaní pracovníci - v práci čs. KR se používají zřídka. Pracují na základě spol. angažovanosti a ve volném čase plní úkoly operativy. Nesm í navazovat A vztahy, pouze důvěrnické.

Prostředky :

1/ Spolupracovníci - TS a D.TS dělíme : a/ agent - není org. StB, ale civilní osoba, která p lní úkoly ukládané OP StB. Vyjímečně jej lze zabezpečit z f ondů FMV. Utajení je zajištěno : - A je znám jen OP, který jej řídí a vyš ším náčelníkům

- používá krycí jméno - OP je povinnen odstraňovat okolnosti, jež by vedly k dekonspiraci A

b/ rezident - zvlášť vybraný, spolehlivý a odborně zdatný TS,jež řídí práci několika A.

c/ držitel PB - TS získaný s cílem propůjčení bytu či místnosti ke konspiračnímu styku OP s A. Organizace A aparátu :

Podle linií KR činnosti - v souvislosti s organizačním členěním útvarům StB . Např. boj s R imp. států, emigr. centra atd.

Objektový princip - A síť budovaná za účelem státobezpečnostního zabezpečen í důležitých objektů /vojenské, hospodářské atd.

Územní princip - TS získání pro řešení úkolů v rámci oblasti /pohr. oblast, místa často navštěvovaná VC apod./ Při organizaci A sítě posuzujeme uvedené p rincipy ve vzáj. souvislosti. Bereme v úvahu určení A, jejich stavy, kvalifika ci a oper. situaci.

Důvěrníci - spolupracovník, který pomáhá plnit KR úkoly, především prověrko vé a orientační v souvislosti s vyhledáváním, nebo objasňováním protistátní či nnosti a organizováním agenturně-operativních a technických opatření /nepatří do kategorie TS, ale styk utajujeme za účelem využívání zpráv a popřípadě budo ucí verbovky./

2/ Operativně-technické prostředky /zpravodajské/ ------------------------------------------------

a/ Sledování - utajované, soustavné, viziální pozorování, činnosti a chován í rozprac. osob po dobu jejich pobytu venku, ve veřej. místnostech a dopr. pro středcích. Řeší úkoly:

- odhaluje a dokumentuje PČ R a A protivníka a nepř. element - zajišťuje provedení opatření OP nebo prac. oper. techniky - plní i jiné oper. úkoly, např. při zabezpečování masových sh romáždění občanů apod.

b/ Operativní ustanovka - jednorázové, utajované AO opatření s cílem získat životopisné, charakterizující a jiné údaje o osobách zajímajících org. StB. P rovádí spec. prac. nebo OP. Používá se v procesu OR, při prověrce signálu, pát rání po pachatelích, KTS při prověrce legend KB a PB. c/ Operativně-technické /OT/ opatření - zpravodajsko tech. úkon slouží k od halování, zajišťování nebo dokumentaci TČ k doplnění činnosti OP a AO činnosti . Řeší úkoly:

- prověrka osob zajímající org. StB - zjišťování dokumentů, předmětů a podobně sloužících k PČ - získání materiálů R charakteru o práci protivníka - prověrka TS podezřelých z dezinformování, dublování a před nas azením do důležité akce

K OT opatřením patří:

- odposlech a záznam rozhovorů osob - kontrola /odposlech/ telef. hovorů

- utajené ohledání, výjem a fotografování předmětů a dokumentů - PK utajená výběrová kontrola pošt. a list. zásilek za účelem z ískání poznatků k zájmovým osobám. Slouží k zamezení využívání spoj. k análů pro cíle nepř. R, vyzrazení SR, atd. - utajované foto-činnosti osob, provádí prac. O, S a OT - tajné vizuelní pozorování v uzavřených místnostech /byt, hotel /

- RKR - odhaluje A, RDS protivníka, určuje místa, kde se nacháze jí. Provádí spec. aparát v centrále jež plní tyto úkoly: Odhaluje a vyhledává v éteru zda používané s nepřátelskými cíl i, zjišťuje relace nepř. center, zjišťuje antikomunistické relace, zac hycuje informace oper. charakteru a kontroluje rušení atd. d/ Oper. evidence - je organizovaná podle jednotných pravidel. 3/ Specielně-materielní technické prostředky

-------------------------------------------- a/ Oper. technika - přístroje, zařízení určené k získání záznamu informací. /radioaparatury, magnetofony, kino a fotokamery, optické přístroje a nástroje k otevírání zavíracích mechanizmů/. b/ Oper. vybavení - spec. výbava a výstroj, kterou používají OP a TS. /oděv, obuv, předměty a jiné, jež podporují danou legendu/. c/ Zbraně - seriové, speciální, bezhlučné, kamuflované d/ Fingované oper. doklady - zhotovené OT nebo získané e/ Šifry a kódy - pomůcky a stroje

f/ Informační technika - selektory, počítací děrnoštítkové a elektron kové stroje, atd

Podmínky efektivního využití prostředků: Oper. prostředky-efektivní nástroj KR. Nutno využívat uváženě a komplexně. Výběr závisí na charakteru úkolu a podmínkách v nichž akce probíhá. R a A nep řítele znají prostředky a způsoby nasazení a proto je nutno maskovat jejich po užití. Používat tam, kde to nepřítel neočekává, nebo vůbec nepředpokládá. Opak ované nasazení a způsob zvyšuje nebezpečí dekonspirace. ODHALOVÁNÍ PODVRATNÉ ČINNOSTI /PČ/ PROTIVNÍKA ============================================= Hlavní úkol StB je - odhalovat

- předcházet PČ protivníka - zamezovat

- působit preventivně ODHALOVÁNÍ druh kontrarozvědné činnosti, která zahrnuje sbírání, k valifikované opatření a hodnocení údajů o protivníkovi (z toho vyp lývá - utajeně zkoumat protivníka, zaměřovat se na konkrétní situaci).

R Y S Y : poznatky o zajištění bezpečnosti ČSSR získávání faktickýc h informací a hodnocení těchto

činnost v oboustranném tř. boji - kvalifik. opatř. infor m.

P Č jako OBJEKT odhalování:

subjektivní stránka zahrnuje:

- zájmy - tj. kam je směrována PČ a její motivace - cíle a úkoly, které si protivník klade

objektivní stránka zahrnuje:

- objekt útoku, síly a prostředky - způsoby uskutečňování PČ

SUBJEKTY odhalování:

všechny osoby, které se zabývají v té či oné míře odhalováním /nejdůležitějším je oper. pracovník StB/ sledují operativní situaci a informují představitele státu.

OPERATIVNÍ INFORMACE /OI/

chápeme poznatky o politické a operativní situaci, které byly získány v proces u KR činnosti pomocí speciálních metod.

Pozor! na podvržené dezinformace, nutno pečlivě hodnotit a řádně prověřovat. D r u h y OI:

dle způsobu získání:

Faktické - jednotlivá fakta, charakterizující různé oper. situace Svodné - po vyhodnocení a shrnutí jednotlivých informací dle stupně hodnověrnosti:

O faktech - přímo svědčí o PČ, má vztah pouze k ní O příznacích - vztah jak na PČ tak i na jiné jevy přímo nesouv isící

podle fixace:

Popisná - představy a úsudky vyjádřené písemně nebo ústně Hmotně zafixované - zaznamenáno v hmotné podobě /foto, film, mag. pásek/.

dle dostupu:

Utajované - speciálně ochraňováno protivníkem Otevřené - není speciální ochrana i když mají dílčí významy dle důležitosti:

Strategické - na jejím základě možno plánovat provádění velkýc h důležitých operací

Taktické - na jejím základě možno plánovat a provádět dílčí opatřen í

P r a m e n OI:

- subjekt od něhož operativní pracovník informaci získává (agent, důvěrník, spec. služby - rad. kontrarozvědka, sledovačka aj.). PRVOTNÍ - samostatná PČ, vnější projev (prac. postupy protivníka, skryté fotografování, vysílání, vizuální pozorování aj.). DRUHOTNÉ - získáváme již jen ODRAZ stop, které byly zanechány ve v ědomí lidí, ve vnějším světě.

H o d n o t a OI:

dána úlohou, kterou má ve vztahu k zajištění bezpečnosti státu. Má základní vlastnosti:

Důležitost - základní, určuje povahu cílů Úplnost - jaká míra a konkrétnost PČ v ní je

Hodnověrnost - stupeň jistoty, že je OI pravdivá, ten, že odpo vídá skutečnosti

Včasnost - předurčuje možnost efektivního využití (stárnutím se stá vá málo použitelnou a mnohdy konstatujeme jen následek, nebyla zde operativní obrana chráněného zájmu).

M E T O D Y získávání OI:

odhalování PČ protivníka jsou podmíněny především charakteristikou této činnos ti, podmínkami v nichž je odhalování prováděno a možnostmi, které jsou k tomu účelu používány - metody mezi sebou navzájem úzce souvisejí. Zvláštní podmínky, v nichž probíhá boj, prot. opatření ze strany protivníka. M ěly za následek vznik specifických metod odhalování PČ protivníka. Jsou to: 1/ operativní pozorování

2/ operativní experiment 3/ operativní ohledání

4/operativní vytěžování, vyzvídání 5/ operativní modelování

kap. 20

O P E R A T I V N Í P Á T R Á N Í /OP/ ========================================== Pojem, důvody a druhy OP:

Významnou součástí forem boje čs. KR proti protistátní kontrarevoluční TČ v ČS SR je PÁTRÁNÍ TČ, kteří se ukrývají před odhalením. Rychlé vypátrání a zadržen í hledaných osob přispívá k objasnění spáchané a zabránění nové tr. činnosti. Kladné výsledky pátrání a dopadené těchto pachatelů přispívají k upevňování dů věry pracujících a ke zvyšování autority Bezpečnosti. Jsou-li pachatelé TČ neznámi, je zahajováno po nich pátrání, které lze provádě t souběžně s vyšetřováním jimi spáchaného konkrétního protistátního TČ. PÁTRÁNÍM rozumíme oper. opatření a vyšetřovací úkony směřující k zaj ištění místa pobytu osob, které spáchaly, připravují se nebo mají v úmyslu spáchat protistátní TČ.

OPERATIVNÍ PÁTRÁNÍ = operativní činnost při pátrání. Od ostatních fo rem se liší tí, že cílem je zjistit místo pobytu osob, které jsou ob jektem zájmu StB.

Současně s úkoly, které bezprostředně směřují k zjištění místa pobytu /sbírání informací o osobě, příbuzných, místech úkrytu atd../ se provádí řada dalších úkolů:

Mezi tyto úkoly patří:

- zjišťování a prověrka skutečností, které svědčí o TČ hledané osoby a jejic h dokumentování

- provádění nezbytných opatření k předcházení možného páchání TČ - příprava oper. a proces. opatření pro případ vypátrání osoby - zjišťování spolupachatelů a svědků TČ spáchaného hledanou osobou - získání údajů, které mohou sloužit jako důvody k zastavení OP DŮVODY OP:

OP se provádí po:

vyzvědačích, diverzantech, teroristech, emigrantech, emigr. center váleč. zločincích /spolupr. býv.něm.zpravod.služeb/ agentech a spoluprac ovnících nepř. R

po osobách, které uprchly z vazby, nebo ozbroj. odsouzených za protistát . činnost, kteří uprchli z vězení

autorech protistát. anonymních písemností osobách, jež se dopustily protistát. TČ a skrývají se před oper. rozprac ováním

K zahájení OP u této kategorie osob slouží prověřené poznatky o přípravě , pokusu spáchat protist. TČ.

Pátrací opatření jsou prováděna v souvislosti se zmizením osob, jež měly přístup ke STaj., nebo po osobách o kter é projevila zájem KRozv. - neznáme pobyt. Skutečnosti, které slouží k zahájení pátrání:

- ag. zpráva /AZ/

- poznatky z archivů 2.SV

- materiály z vyšetřování váleč. zločinců - oznámení občanů stát. institucí

- v rozsudcích vynesených v nepřítomnsoti /ş 109/ - v materiálech KR RKR

- hlášení PS a PVOS o narušení SR - v materiálech SNV

Pátrání se provádí v součinnosti s orgány VB. Zakládá se pátrací svazek na zák ladě, že byl spáchán TČ. V př. zjištění pachatele se provádí rozpracování dále již v osobním svazku.

D R U H Y OP: 1/ M í s t n í

2/ C e l o s t á t n í Místní: na místě spáchání TČ, v dřívějším místě bydliště, zaměstnání, v místech pravděpodobného pobytu - teritoriálně patří úřadovnám StB /O -StB a to i v několika okresech/.

Celostátní: tehdy, když byly vyčerpány všechny možnosti místního pátrá ní.

Současně se provádí i blokování osob v evidencich a na OPK. P o s t u p při zakládání pátracích svazků:

Každá součást StB po získání poznatků o osobě vyhlášené k pátrání je povinna z ařídit prověrku těchto poznatků a okamžitě učinit opatření k vypátrání této os oby. Na každou osobu se zakládá p á t r a c í s v a z e k /viz.čl.40 Směrnice FMV A-oper.I-1/. Při získání poznatků o bezprostředně spáchaném TČ /teror, div erze, narušení SH/ se provádí pátrací opatření před založením svazku. Na příbu zné a blízké styky jsou zakládány podsvazky, když se u nich předpokládá výskyt osoby.

T A K T I K A operativního pátrání: Prvotní pátrací opatření:

- zjišťování všech příbuzných, známých, styky aj. - důvody odstěhování osoby

- lustrace ve všech oper.evidencích, evid.VB, PaV, archivech aj. - porovnávání údajů uvedených při vyhlášení pátrání-doplňování - opatřování foto, písemností, daktyl. stop aj.

- u váleč. zločinců a gestapa, osoby, které v lágrech byly vězněny a další p rotokoly - archiv

- popis osoby

- poznatky o páchání TČ

Rekognice před zahájením tr. stíhání, není vyšetřování, ale oper. úk on za pomoci TS, D, fotografie atd. - prováděna zpravidla neoficiáln ě - u t a j e n ě !

Zapojení veřejnosti a místního obyvatelstva do pátrání: OP je zpravidla prováděno konspirativním způsobem. Vyskytují se ty případy, kt eré vyžadují zapojit do pátrání po hledaných osobách zcela veřejně. /osoba se skrývá v úkrytu v lese - pátrání se nezveřejňuje, protože osoba nemusí dlouhou dobu navazovat styk/.

Pátrání zveřejňujeme v těchto případech: pátrání již vešlo ve známost např. při pátrání po vyzvědačích a diverzante ch v blízkosti SH

při pátrání po válečných zločincích když hledaná osoba je známá StB pouze podle popisu a ukrývá se na určitém místě /okres, kraj/ a pokud lze předpokládat, že udržuje styky s místním oby vatelstvem

využívá se hromadných sdělovacích prostředků Současně se používají tajné prostředky StB /TS, D atd./ k zjišťování osob, které znají hledaného.

Zaměření: místo pobytu hledané osoby lze vypátrat na základě: - stop, zbytků, podle znaků, které jsou typické pro tut o osobu, využitím jmenných evidencí.

Pátrání podle stop - pročesávání terénu viz. Pátrací akce /vojna/

Pátrání po hledaných osobávh prostřednictvím jejich zbytků: - stanovení okruhů zbytků /příbuzní známí atd./ - využití ostanovky, sledování, oper. techniky - zbytky na pracovišti

- osoby /styky/, které mohou být nakontaktovány osobou - zav ádí se oper. pozorování - D

- lze použít i A /nebezpečí dekonspirace, skrytější úkolován í

- prověrka PK, použití odposlechu - provedení pohovorů na VB, StB nebo jiných úřadovnách OP lze provádět i v zahraničí za pomoci vhodné A nebo vytěžováním vyjíždějícíc h osob při návratu.

Pátrání podle příznaků, které individualizují osobnost hledaného: - trvalé rysy osob: výška, tetování, stopy po operacích, vady mluvy, rukopis, otisky, znaky vnější - proměnlivé rysy: vlasy, vousy aj.

Pátrání s využitím různých druhů jmenných evidencí: viz. evidence v XX tzn. OP, ŘP, PaV, evidence obyvatel aj. SKONČENÍ OPERATIVNÍHO PÁTRÁNÍ

=============================

přichází v úvahu v těchto případech: při zjištění pobytu hledaného a učinění příslušných opatření poznatky o TČ hledaného nebyly potvrzeny nebo jsou méně záva žné

TČ hledaného ztratila na společ. nebezpečnosti osoby v KS zanechaly nepřátelské činnosti /využití málo prav děpodobné/, nemo, stáří atd.

získány dokumenty o úmrtí člověka Opatření vůči osobám, jež byly vypátrány na území ČSSR: Pátrání po většině osob vrcholí zpravidla jejich zadržením a zatčením - odhalit spolupachatele

- možno oper. využití /konspirativní dopadení/ - organizované léčky v místě předpokládaného výskytu Jestliže nebyla TČ dostatečně prokázána převádí se pátrací svazek na osobní, p rovádí se rozpracování.

Opatření vůči osobám, které byly vypátrány v cizině: 1/ V ZST cestou prokuratury požádány příslušné orgány o zatčení a předání FMV ČSSR.

Není-li důvod k zatčení informuje se stát. 2/ V KS - paralizovat činnost osoby

- kompromitací

- vylákat do ČSSR nebo jiné ZST - zatknout - působit na osobu ideologicky - oper. využití StB kap. 21

OPERATIVNÍ POZOROVÁNÍ : / OP / ==============================

Pojem: OP je formou KR činnosti orgánů StB, jejíž cílem je včasné odhal ování případů obnovení PČ osob, které se jí zabývaly v minulosti, tzn.: aktivní účastníci PČ /další vliv záp. ideologie/ představitelé a aktivní členové reakčních nepovolených a zakáz. organizací organizátoři leták. akcí, osoby, které spáchaly TČ podle I.h l.TZ aj/.

Cílem OP je včasné odhalení recidivy tr. činnosti, prováděno formou nepravidel né konspirativní kontroly chování těchto osob.

Důvody:

a/ k OP nad určitou osobou slouží hodnověrné údaje o její nepřátel. činnost i v minulosti /obsah i povaha nevylučují obnovení/ b/ může dojít k pokusu protivníka využít takovouto osobu k podvr. akcím /PČ / namířeným proti našemu státu

U vytypovaných osob těchto kategorií se provádí aktivní oper. pozorování. OP se kvalitativně odlišuje v jednotlivých etapách vývoje soc. společnosti v Č SSR. Periodisaci vývoje budování soc. společnosti a státu odpovídá operativní zaměření StB.

1/ 44-48 - přístup k soc.revoluci, vyvrcholení NOB a vznik lid.dem ok.

2/ 48-60 - přechod období únor 48 - přijetí soc. Ústavy r.60 3/ 60-71 - vybudování zákl. socializmu - krizová léta - nyní, výstavba rozvin. spol. social. od 14.sj.KSČ + 15. KSČ

Cíle a úkoly OP:

Hlavní cíl: včasné zjištění, zda pozor. osoba se nepokouší obnovi t nepř. činnost, zda o ní neprojevuje zájem protivník aj. Cíl je předurčen rovněž specifickými ú k o ly: včasné získání poznatků na jejichž základě lze podezřívat pozorovanou v rámci OP osoby z přípravy spáchání či úmyslu spáchat zvláště nebezpečený protistátní tr. čin.

prověřit podezření týkající se dané osoby Kromě uvedených úkolů nutno řešit v rámci OP též úkoly: - operativní předcházení

- operativní zamezení opakování nepř. činnosti - preventivní opatření

Na OP osoby je třeba neustále ideolog. působit v rámci OP a tím je zdržet od p olit. škodlivého jednání, které by mohlo mít za následek obnovení nepř. činnos ti.

OP se liší od jiných forem KR činnosti svým cílem, úkoly a důvody. Objekt OP je zpravidla velmi dobře znám - musí se postupovat opatrně, mnoh é osoby znají do určité míry způsoby a metody činnosti StB a mohou nám způsobi t škodu tím, že odhalí agenta nebo prováděné oper. opatření - diskreditace StB v očích veřejnosti.

OP je poměrně stabilní a zpravidla trvá delší dobu - neustálá ostražitost nad osobami /kde nepůsobíme my, tam se rychle zabydlí nepřítel/. - všechny osoby evidovány - rozpracovávané osoby vedeny v oper. svazku, kter ý se vede na jednu osobu s řádným odůvodněním - typ: osobní svazek - mezi op erativci znám jako sv. NO /nepř. osoby - převážně/ Taktika OP: /OP a PO/

a/ zaměření pozorování:

Vycházíme ze snah protivníka, z forem, metod a prostředků jak PČ. i z ko nkrétní situace.

Je nutno prostudovat všechny materiály, dle kterých dospět k předběžným závěrů m - mohou se týkat následujících otázek:

- zda k obnovení nepř. činnosti PO může dojít z její iniciativy nebo ovlivně ní protivníkem

- jaké příčiny mohou přispět k tomu, že PO bude pokračovat v nepř. činnosti - jakým směrem se bude nepř. činnost vyvíjet

- jaké konkrétní formy a způsoby mohou být použity PO k provádění PČ a jejím u maskování

- osoby. které mohou být připojeny k provádění PČ /? z prostředí aj/ b/ zjišťování skutečností, které přímo či nepřímo nesvědčují o obnovení PČ o perativně pozor. osobou:

- získání faktických poznatků o PČ / příprava, pokus aj./ - zájem protivníka o OP, napojení na VC

- nelegální navazování styků, které jsou pod kontrolou StB ? - negativní ovlivňování mládeže

V rámci OP je vhodné provádět Oper. e x p e r i m e n t !!! SKONČENÍ OP:

===========

OP prováděno do té doby, dokud je to v zájmu zajištění stát. bezpečnosti. OP možno ukončit: - jsou-li získány hodnověrné údaje o tom, že se OP osoba zabývá PČ - vede to k oper. rozpracování - jeví-li se jako bezúčelné

Po skončení OP materiály předat do archivu. Osoby, které byly aktivně pozorová ny jsou ponechány v oper. evidenci.

KOLEKTIV TVŮRCŮ PŘEJE VŠEM MNOHO ZDARU V UČENÍ A VE ZKOUŠKÁCH !! 1) OPERATIVÍ POZOROVÁNÍ:

=======================

= organizované, systematické a konspirativní zobrazení vnějších projevů PČ pro tivníka v době jejího páchání.

T a k t i k a :

přímé proniknutí k protivníkovi - dotyk (kontakt) - jedno z nejlepších opatřen í

Efektivnost podmíněna úrovní konspirace, aktivitou a dostatečnou úplností. - konspirace = nejdůležitější, ať již ve vztahu k m askování pozorovatele v nepř. prostředí nebo používaným techn. prostředkům

- aktivita = účastník pozorování se neustále snaží zji šťovat určité vnější projevy PČ

- úplnost = dosáhneme kombinací různých prosředků pozorov ání.

Hlavním v taktice v oper. pozorování je vyvolání ILUZE bezpečí u protivníka (t zn. mylný dojem protivníka, že jeho činnost není sledována orgány StB aj. oper at. složkami).

P r o s t ř e d k y operativního pozorování : dělíme dle hmotné povahy, jimiž je informace o činnosti protivníka přenášena a jež se odráží v procesu pozorování.

D r u h y : operativní odposlech (akustické) vizuální (optické)

využití infratechniky a radiač. záření /snížená vidi telnost/

radiokontrarozvědka Operativní odposlech : tajné odposlouchávání rozhovorů - vnímání zvukových signálů a zaznamenávání skryté zabudování : - dlouhodobé

- krátkodobé protivník zná, snaží se rušit /voda/

Efektivní je odposlech přenosný, který objekt pozorování s s ebou přenáší aniž o tom ví.

Telefonní odposlech - běžně využíván /velmi dobře protivníko vi znám, proto sděluje minimálně utajených informací/. Vizuální : zrakem nebo pomocí optických přístrojů /filmování, f oto apod.

Pomocí infratechniky a radiač. záření : prostřednictvím infračer vených paprsků, používá se za snížené viditelnosti Radiokontrarozvědka : slouží ke kontrole radiotech. prostředků a radiového spojení protivníka /Mazánek ví víc !! / OPERATIVNÍ EXPERIMENT : (OE)

pozorování objektu v uměle vytvořených nebo záměrně pozměněných reálně existuj ících podmínkách - očekává se projev objektu, který skrývá /jeho vlastnosti, z áměry a cíle/.

* jedná se o aktivní metodu zjišťování PČ * poskytnutí nejnovějších, úplnějších a hodnověrnějších informací * používán pro prověrky osob /konkrétní podezření o PČ/ * zkoušejí se dílčí prvky PČ /cíle, prostředky, způsoby/ T a k t i k a OE :

jsou sem zaneseny takové změny, k nimž by mohlo dojít v jiné době a na jiném m ístě, i bez zásluhy orgánů StB, takže StB tyto pouze změny urychlí bez vědomos ti protivníka, a to formou :

* Vytváření umělých podmínek * obohacení přirozených podmínek

O b e c n é rysy OE :

Orgánové StB provádějí změny v souhrnu podmínek, ve kterých protivník působí - čímž je vytvářena do určité míry umělá situace.

Ú s p ě c h závislý na utajení operativních úkonů, jež souvisí s jeho prováděn ím.

D r u h y OE :

1) E směřující k vytvoření doměnky o příznivých okolnostech pro možnost usk utečnit PČ.

2) E, který brání této činnosti (vytvoření překážek). 3) Smíšený E (existence příznivých i nepříznivých okolností). T a k t i k a právní odpovědnosti za jednání v podmínkách OE Nutno postupovat velmi opatrně - nepřímé podněty k jednání, které je v roz poru se zákonem /nebezpečí vyprovokování orgány/ StB k PČ - obtíže při dokazov ání před soudem/.

Na tomto přístupu je závislý problém čistoty OE, který nesmí budit dojem c izího zásahu, hlavně ne StB.

OPERATIVNÍ OHLEDÁNÍ (str. 45) : rozumíme zjišťování a zaznamenávání materiálních stop v činnosti osoby (skupin y) jež je předmětem zájmu StB.

P r a m e n e m Oper. informace o PČ mohou být zanechané stopy v podobě dokladů, nástrojů a prostředků k páchání TČ S l o u ž í k získání přehledu o faktické operativní situaci. Prováděno ve většině případů KONSPIRATIVNÍ formou s překonáním protiopatření z e strany protivníka.

Získání materiálních stop znamená : a) zjistit místo výsktu hmotných nositelů stop

b) zajistit hmotné stopy i s jejich nositeli a nebo opatřit si jejich hmotn ě zafixovaný odraz (důkaz).

c) vyhledat a zaznamenat skryté stopy (tajnopis, znaky aj.). d) zajistit popis jež nelze získat v jejich přirozené poloze, příp. jejich zafixovanou podobu.

O b j e k t e m Operativního ohledání : 1) terén místnosti, kde se mohou nacházet hmotné stopy po PČ 2) předměty, nástroje , dokumenty které svědčí o PČ T a k t i k a Operativního ohledání :

v konkrétním případě je stanovena cílem, kterým je dané opatření sledováno. taktika má své ZÁSADY :

1) příprava a vlastní oper. ohledání, které je nutno provádět tak, aby byla vyloučena možnost objevení se protivníka případně jiných osob na místě, kd e je ohledání prováděno

2) operativní úkony, které jsou v rámci oper. ohledání prováděny a po nichž nesmějí zůstat žádné stopy

3) nutno prostor zajistit proti náhodným svědkům oper. obhlídky nebezpečí p rozrazení celé akce nezasvěceným osobám

Operativní výjem = opatření, které směřuje k seznámení se ze zkoumaným předmět em (případně i bez seznámení se).

M e t o d i k a provádění oper. výjmů má 3 fáze: 1/ vytvoření podmínek, které umožňují přístup k předmětům, jež mají být vyň aty,

2/ zmocnění se předmětu, který má být ohledán - event. vytvoření situace která: ztěžuje poznání protivníku, že předmět zmizel

nasvědčuje tomu, že se ztrátou nemá StB nic společného (fingované vloupání aj.).

3/ vrácení předmětu zpět na původní místo a v původním stavu (po vlastním o hledání)

Experimentální zkoumání hnotných stop: dle povahy působení na nositele zjišťovaných stop rozeznáváme - nahřívání zkoumaných předmětů (zjištění tajnopisu) - chemické rozbory a pokusy (zjištění tajnopisu)

- využívání luminiscence (u padělání dokladů, stopy po gumování aj.) - technické pokusy (vlastnosti a stav zbraní, radiových zařízení) - biologické pokusy (ověření si jedovatosti látek apod.). OPERATIVNÍ VYTĚŽOVÁNÍ A OPERATIVNÍ VYZVÍDÁNÍ: ============================================ Vytěžování podnícení protivníka nebo jiných osob, které mají vědomo sti o jeho PČ k vědomému sdělení faktů o této činnosti osobám, kter é provádějí odhalování (účastníci PČ, příbuzní, osoby jež se staly objektem zájmu pachatele, nahodilí svědkové aj.). T a k t i k a: s přihlédnutím k roli, v jaké vystupuje osoba zúč astněná na odhalování rozeznáváme OFICIÁLNÍ

NEOFICIÁLNÍ vytěžování.

Oficiální: vyšetřující vystupuje jako orgán StB nebo jiného orgánu (např.VB - StB může požádat i skutečné představitele státních orgán ů).

Neoficiální: vytěžování provádí agent, důvěrník nebo OP pod vhodnou legendou (nutná značná ostražitost, aby nebyl vyzrazen zájem StB). Nejefektivnější je tzv. Informativní vytěžování prováděné experimentálně (vytv ořením umělé situace).

Jedním z těchto druhů je REKOGNICE (zde možnost určit objekt ve skupině stejno rodých objektů) !!! určení otce matkou POZOR !!!

Vyzvídání : podnícení protivníka nebo osob majících vědomosti o jeho PČ k nepředpokládanému eventuálně nedostatečně motivované mu sdělení utajovaných faktů (využití upovídanosti, vychloubání se, slabé stránky osob aj.).

značně rozšířeno v operativní praxi (opakované vyzvídání od téže osoby může vyvolat podezření se spojení s orgány StB, toto ihned vyvolá u protivníka pro tiopatření a je zde možné provádět v tomto případě i částečné dezinformace ve prospěch protivníka.

OPERATIVNÍ MODELOVÁNÍ:

rozumíme zkoumání PČ protivníka na umělých hmotných objektech - modelech, kter é imitují (představují) zkoumaný proces a dávají možnost nepřímo získat někter é faktické poznatky o protivníkovi.

Jako metoda zkoumání zahrnuje

* stanovení úkolu, jehož vyřešení není možné při zkoumání originálního objek tu

* vytvoření (volba) modelu objektu analogického s originálem a tím vhodného k jeho nahrazení při odhalování PČ

* experimentální zkoumání modelu a zaznamenávání jeho výsledků * aplikace získaných poznatků z modelu na originál OBJEKTEM může být PČ protivníka a procesy jejího odrazu. D r u h y a cíle modelování

1) Modelování PČ protivníka (prověrka existujících předpokladů k získání no vých poznatků o PČ).

- osoby zúčastněné na odhalování figurují místo protivníka a skutečn ě vykonávají místo něho vše, co by dělal on - provádí se s malými odměn ami a prověřují se verze.

2) Modelování procesu jejího odrazu (prověrka výsledků určitého procesu odr azu PČ na základě znovuobnovení jeho mechanizmu). - není-li zcela jasný mechanizmus procesu odrazu - dle povahy rozlišuj eme:

a) oper. model procesů odrazu PČ protivníka ve vědomí lidí b) oper. model procesů odrazu PČ na předmětech okolního světa ad a)

- použít jak ve vztahu k činnosti osob zúčastněných na odhalování tak i ve vztahu k osobám, jež jsou informovány o PČ /tj.prameny OI/ ad b)

- zda reprodukují orgány StB zjištěnou nebo předpokládanou činnost prot ivníka a to na základě zanechaných hmotných stop. KOMBINACE různých způsobů získávání OI:

Uvedené způsoby získávání OI mohou zajistit získání dostatečně úplných a hodno věrných poznatků o činnosti protivníka. Kombinace je efektivnější - proto se p lně využívá včetně různých obměn.

HODNOCENÍ OI:

Předměty hodnocení jsou jak jednotlivé zprávy tak i veškerý souhrn informací t ýkající se zkoumané činnosti protivníka.

Hodnocení se provádí dle vpředu uvedených kriterií tj. důležitosti, úplnosti, hodnověrnosti a včasnosti.

METODY hodnocení OI: str. 68

Operativní informace řešeny za pomoci metod myšlenkové, logické činnosti, k tě mto patří: * zobecňování

* analýza a syntéza * indukce a dedukce * analogie

* modelování * abstrahování a konkreti- zace

Z o b e c n ě n í m rozumíme poznání obecného v individuálním zjištění a elimi nování v určitém jevu takových vlastností, jimiž se vyznačuje nejen tento jev, nýbrž celá třída jevů, k nimž tento jev patří.

Úspěšné použití metody je závislé na: - rozsahu teoretických znalostí o podstatě a formách PČ - přiz..... jednotlivých podvratných akcí

Velmi obtížné je zobecňovat faktické poznatky, jsou-li nedostatečně úplné a ho dnověrné - lze vyvodit pouze DOMĚNKU.

Jestli-že na základě prvotního zobecnění bude učiněn závěr o tom, že v získaný ch faktických poznatcích se pravděpodobně odráží určitá PČ - pak se přistoupí k provedení analýzy a syntézy.

ANALÝZA = myšlenkové rozčlenění jednotného celku na části a to za úč elem jejich odděleného zkoumání.

SYNTÉZA = opačný proces tj. z části se sestavuje celek V ý s l e d k e m analýzy je skutečnost, že prvopočáteční představa o PČ je vy střídána konkrétním myšlenkovým obrazem, v němž menší nebo větší výrazností vy stupují do popředí její jednotlivé prvky.

Syntéza naopak z jednotlivých prvků sestavuje představu o celé PČ - umožňuje nám racionálně nasadit síly a prostředky - OP si musí umět představit a vyvodet PČ jako celek.

Při řešení tohoto úkolu používá OP další metody tj. INDUKCE A DEDUKCE

tím, že OP postupuje od dílčích faktů k obecnému závěru (indukce) za pomoci ob ecných znalostí, kterými již disponuje, objasňuje zkoumaný případ, přičemž v n ěm nachází touto cestou nové vlastnosti (dedukce), získává i nové znalosti. I a D umožňuje v rámci hodnocení OP zjistit souvislosti příčin a důsled ků mezi různými skutky PČ.

A N A L O G I E

znamená podobnost, soulad mezi jevy, předměty, pojmy. Porovnání v určitých asp ektech dvou podobných jevů umožňuje vyslovit předpoklad, že tyto jevy jsou pod obné též v jiných aspektech.

P o u ž i t í : nikoliv odděleně od jiných metod, nýbrž ve vz ájemné souvislosti s nimi.

U p l a t n ě n í vyžaduje:

- klade vysoké nároky na odbornou připravenost OP - znalost konkrétních faktů o činnosti protivníka v PČ /ne povrchně/ M O D E L O V Á N Í PČ

základem jsou úkoly, které je nutno řešit touto metodou, tzn. vytvoření si mod elu obdobného zkoumaného objektu (originálu), operování s tímto modelem a přen ášení získaných poznatků na originál (vyzkoušení si a ověření si postupu své p ráce, verzí, a možností činnosti protivníka v PČ). ABSTRAHOVÁNÍ A KONKRETIZACE

pro účely organizování myšlenkového procesu. Základem = myšlenková činnost zam ěřená k cíli, který nelze dosáhnout prostřednictvím pouze jedné operace. V abstrahování - studium shromážděných faktických poznatků k e stanovení cíle protivníkovi činnosti, příp. P akce. (uvažo vat o zájmech, motivaci, síly a prostředky jež má k dispozici protivník aj.).

vše dávat do konkrétních podmínek s vytvoř ením si představy o možnosti ochrany chráněného zájmu. I N T U I C E a její úloha při hodnocení OI:

Intuice znamená schopnost bezprostředně postihnout pravdu bez předcho zí logické úvahy.

Intuitivním závěrům je přikládán dosti důležitý význam. Nelze je však považova t za dostatečně hodnověrné i když jsou subjektivně přesvědčujícím, tyto nutně prověřit, bez prověrky realizovat jen tehdy, když situace zcela jasně směřuje k určité PČ, kterou intuice rovněž předpokládá.

Jednotlivé fáze hodnocení OI

1/ Vytyčení problému:

v rámci odhalování PČ spočívá ve zhodnocení získané informace z hlediska jejího možného reálného doplnění. Závěry jež jsou vyvozovány musí být - ko nkrétní

- reálné Nutno si uvědomit a ujasnit:

- zda OI není zastaralá

- zda se v ní reálně odráží skutečný stav věci nebo budoucí činnosti protivn íka

V tomto všem spočívá vytyčení problému včasnosti OI. - konkrétně určíme, v čem spočívá neúplnost dané informace V podstatě ve vytyčení problému se jedná o stanovení nedostatečnos ti hodnoty OI z hlediska závažnosti, včasnosti, úplnosti a hodnov ěrnosti.

2/ Vytyčování operativních verzí: Základem operativvní verze = objasnění ustanovených faktů a předpokladů o jejich podstatě a příč ině.

Verze obsahuje údaje:

a) předpokládané objasnění zjištěných událostí b) doměnky o existenci dalších, dosud nezjištěných skutečnostech (možnost v ýskytu v budoucnu)

c) doměnky od pramene informace ve vztahu k těmto událostem b a c umožňují vypracování plánu cílevědomé prověrky - výsledek potvrd í nebo vyvrátí naši doměnku.

Operativní v e r z e - d r u h y : OBECNÁ - obsahuje předpokládanou podstatu zkoumání činnosti jako celk u a dává celkové zameření.

DÍLČÍ - konkretizuje obecné cerze a týká se jednotlivých prvků událos ti.

SYSTEMATIZACE OI:

Oper. pracovník zkoumá získané poznatky vztahující se k dané skutečenosti - tř ídí si je podle vztahu k určitému prvku zkoumá činnosti (tyto hledá v archvech a dalších poznaných materiálech, mohou podstateně urychlit rozpracování akce, signálu aj.).

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ :

---------------------

Výsledkem jsou konečné závěry pro danou etapu odhalování, které slouží jako vý chodisko k zahájení nové etapy tj. plánování kontrarozvědných opatření. (nutno zde poznamenat fakticné, ověřené poznatky, ze kterých se dá dále přijmo ut konkrétní plán činnosti).

V l a s t n í d o p l ň k y :

-----------------------------

OPERATIVNÍ PŘEDCHÁZENÍ A ZAMEZOVÁNÍ PČ PROTIVNÍKA =================================================

Legenda: OP = oper. předcházení OZ = oper. zamezování PČ = podvr. činnost PA = podvr. akce

Pojmy:

Podvratná akce je dílčí část /úkon/ z podvratné činnosti. OP druh KR činnosti orgánů StB, který je zaměřen na zabránění spáchání PA protivníkem.

OZ druh KR činnosti orgánů StB, zaměřený na zamezení, nedopuštění pokračov ání v PČ páchané protivníkem.

Okruh osob (organizací) jejíchž činnost má být OBJEKTEM OP je možno rozdělit z hlediska opatření na:

OBECNÁ - OP PČ neurčitého okruhu osob DÍLČÍ - směřují proti PČ konkrétních osob (organ.) známých org. StB. Potřeba předcházet PA protivníka vzniká i v těch případech, kdy máme poznatky o PČ konkrétních osob, avšak nemůžeme učinit opatření k jejímu zamezení. SPOLEČNÉ R Y S Y OP A OZ:

1) je jim vlastní společný cíl (odvrátit hrozící újmu StB zájmům) 2) mají společný objekt působení (PČ, PA protivníka) 3) OZ PČ jedněm osobám se jeví současně jako opatření na předcházení PČ oso b, které se k ní teprve připravují.

OP A OZ se L I Š Í : - bezprostředními úkoly OP - znemožňují protivníkovi spáchání jednotlivých PA OZ - nepřipustit protivníkovi možnost pokračovat v PČ P o d k l a d y :

v OP - faktické poznatky o tom, že dosud neznámý protivník vyvíjí činn ost, nebo o tom, že určitá osoba /skupina/ M Ů Ž E provádět PA (povaha PŘEDSTIHU)

v OZ - hodnověrné poznatky (i následky) o tom, že určitá osoba /skupin a/ se ZABÝVÁ PČ /povaha PROTIOPATŘENÍ/.

OP a OZ je prováděno zpravidla skrytou formou. Je ovšem možno využít i jiné st. orgány oficiálně, včetně jednotlivých občanů. Navíc tyto oso by by neměly mít zřejmý vztah k orgánům StB, čímž je účast StB maskována - využití právních norem je v mnohých případech rovněž velm i výhodné.

Objektivní předpoklady OP a OZ PČ protivníka: Míra úspěchů protivníka závislá na určitých subjektivních a objekt. možnostech .

S u b j e k t i v n í - kvality vykonavatele (nezbytné k provedení konkrétní PČ).

O b j e k t i v n í - kontakt s objektem PČ a existence materiál. prostředků a vzájemného styku mezi účastníky PČ.

S O U H R N objektivních a subjektivních možností tvoří komplex PŘÍZNIVÝCH PODMÍNEK, které směřují a umožňují protivníkovi úsp ěšně plnit vytyčené záměry.

Příznivé podmínky dělíme na:

- podmínky, které ovlivňují jednotlivé akce - podmínky, jež ovlivňují veškerou činnost jako celek Protivník přistupuje k realizaci podvr. záměrů tehdy, když se domnívá, že má p ro to příznivé podmínky (nejsou-li, snaží se je vytvořit nebo očekává, že vzni knou sami - zde možnost provést oper. experiment od StB.). OP z a l o ž e n o :

Vyloučíme-li podmínky, které jsou na překážku jednotlivým akcím protivníka, be reme mu možnost uskutečnit jeho podvratné záměry a po určitou dobu tím ztrácí možnost dosáhnout konkrétního úspěchu v PA.

OZ z a l o ž e n o :

Vyloučíme-li podmínky, které jsou nezbytné pro pokračování v PČ jako celku, ne bo vytvoříme-li příznivé podmínky jež by vylučovaly možnost pokračování v této činnosti, bude protivník donucen ustat.

V obou případech chceme vyvolat u protivníka dojem, že zde existují určité pře kážky pro jeho činnost.

M E T O D Y OP:

OP je prováděno cestou působení na podmínky, jež protivník nezbytně potřebuje pro páchání PA.

Podmínky: NUTNÉ - takové, bez kterých nelze uskutečnit akci ŽÁDOUCÍ - takové, které umožňují dosažení cíle a bez nich by byla činnost komplikována /ne možná/ Ne každá z příznivých podmínek může být námi odstraněna /př.zkušenos ti, návyky, vrozená inteligence, postřeh aj./ 1) Zdržování protivníka od PA:

podstatou je, že org. StB působí na vědomí a vůli protivníka s cílem upu stit, zanechat provádění PA

Lze působit:

změnou vhodného okolního prostředí v němž se nachází / změny vnímá a uvědomuje si je/

protivník se zdrží sám, je-li to nevhodné a pro něj ne výhodné

přesvědčíme jej o nedostatečné připravenosti /útěk přes SH/

2) Upoutání pozornosti na nevhodný objekt: podstatou je, že org. StB působí na vědomí protivníka, provádí jeho dezo rientaci a usměrňuje jej na takový objekt, který mu umožňuje dosažení žádan ých výsledků. K tomu je nutno zvolit takový objekt, který by upoutal poz ornost protivníka a provést taková opatření, aby protivník považoval tento objekt za předmět svého zájmu.

Podstavovaný objekt musí mít takové vlastnosti, které by vylučovaly možn ost škodlivých následků a současně vhodně upoutaly pozornost protivníka. /n ení vhodné u předcházení Teroru a záškodnictví/. 3) Ztížení protivníkovi provádění PA:

protivníkovo jsou vytvářeny překážky, které mu znemožňují přístup k obje ktům jež jsou v jeho zájmu.

Způsoby :

- protivníku není umožněn přístup k objektu PA - StB vytvoří překážku k navázání konspirativního styku s objektem za pomocí A, sledky apod.

4) Zbavení prostředků pro PA:

StB vytváří skrytě překážky, aby nemohl, získat prostředky potřebné k pá chání TČ, odnímají mu je nebo znehodnocují.

Způsoby :

- zbavují možnosti získat prostředky - tj. specif nářadí a prostředky jež nejsou všeobecně získatelné (viz. zbraně jedy - povolení). - odnětí prostředků - pokud možno konspirativně, př. fingovat vloupání aj.

- znehodnocení prostředků - bez zřejmého zásahu na první pohled - utaj eně provést změny /vymontovat úderník/

- vyměnit za jiné, téměř shodné jež by protivník měl za skrytou závadu, která zajistí nepoužití. M E T O D Y Oper. zamezování:

==============================

1) Dovedení prtivníka k tomu, aby ustal v provádění PČ: Podstatou je , že org. StB působí na vědomí a vůli protivníka a podněcuj e jej tak aby ustal v PČ. Pomocí prostředků a sil ukazuje na možnost postih u za činnost aj.

2) K o m p r o m i t a c e protivníka: spočívá v narušování organického spojení mezi samotným a závislým článke m protivníkových sil a to tím způsobem, že samostatnému článku jsou dodáván y takové informace, které

zadávají PODNĚT k tomu, aby přerušil spolupráci se závislým článkem. Způsobem:

shromažďováním kompro materiálů dodání informací osobám na nichž jsou kompromitované osoby závislé Požadavky na kompro-materiál:

-----------------------------

musí svědčit o nevhodnosti partnera samostatného článku a přitom jej musí kompromitovat z hlediska protivníka

nesmí být tak závažné, aby samoatatný článek nabyl přesvědčení o nemožnost i další spolupráce se svým partnerem

nesmí vejít ve známost předčasně k těm osobám, pro které jsou určeny 3) R o z l o ž e n í nepřátelských organizací, skupin protivníka: narušení organizačního spojení mezi účastníky, z čehož vyplývá narušení jejich organizované účasti

Zanášeny ideové rozpory, diskutovány jejich akce, zesilovány r ozpory mezi vedoucím a řadovými příslušníky vyvolávání nedůvěry mezi vedoucími - specifické rysy Zvláštností je : rozložení NELZE provést najednou, nutno postupně odtrhávat jeden článek za druhým 4) O d h a l e n í protivníka:

podstatou je, že StB skrytě /v pozadí akce/ znemožňuje protivníkovi nadá le skrývat jeho pravou tvář v prostředí, které je mu cizí a v němž je nucen vyhledávat styk k provedení PČ.

/př. provedení podnikové kontroly, působení A jako řadového pracovníka p provozu s dobrou zásadovou činností - nenechá nic bez povšimnutí, zde plně odkrývá před dalšími činnost protivníka - není zřejmý zásah StB/. Úloha v rámci odhalování a kompromitace je různá.

při odhalování - dezinformace používána pro účely přikrytí ú časti org. StB na tomto opatření.

při kompromitování - může dezinformace sloužit jako základ celého opatření.

Liší se i .......... u protivníka: ----------------------------------

zkompromitovaný člověk /A rozvědčík/ ztrácí důvěru svých před sdtavených, z čehož mnohdy vyplývá přerušení styků s ním odhalený člověk zdaleka vždy neztrácí důvěru, mohl být odhale n po malé chybě ve své práci /člověk je tvor chybující/ 2. Operativní kombinace /OK/

--------------------------- 1. Pojem operativní kombinace

2. Mechanismus a meze působení na protivníka v rrámci OK. 3. Zákl. podmínky pro úspěšné provedení OK.

1. Pojem OK - souhrn opatření podřízených jedinému záměru,jejichž obsahem j e působením na protivníka nebo na jeho styky, s cílem přivést ho k takovému jednání, které by umožnilo úspěšné řešení operativního úkolu. - Úspěšné provedení je podmíněno souhrnem příhodných podmínek, jež vznikají přirozenou cestou nebo umělou /záměrným působením OP/ a to buď zcela nebo zč ásti.

- někdy se stává, že protivník takové podmínky vytváří sám. většinou však dě lá vše proto, aby jej KR neodhalila.

V takovém případě my musíme jeho jednání ovlivnit tak, aby přispěl k výhod nému využití OK.

- O OK se bude jednat tehdy, jesltiže využijeme jako metody - souhrn opatřen í.

Kombinací řešíme důležité operativní úkoly v rozhodující etapě případu. /Dokázat, vyvrátit, zadokumentovat/. - Každá operativní kombinace má své zvláštnosti - každá řeší jiné úkoly /nel de o stereotyp/.

Znaky OK :

* vzájemná souvislost a závislost a podřízenost jednomu cíli * skryté působení na protivníka nebo na styky

1/ Součinnost všech opatření

2/ Působení na protivníka musí být : skryté, musí mít schopnost vyvolat rea kci a musí být usměrňujícím činitelem.

Provádění OK : je vlastně uplatněním zásady ofenzivnosti v ------------ rámci KR.

OK se používá : pro úkoly směřující k - odhalení ------------- - předcházení

- zamezení Skupiny úkolů, které OK řeší :

1) Směřující k odhalení PČ protivníka /sledování, výjmy, techn. opatření/. 2) Směřující k předcházení a zamezování PČ protivníka. 3) Směřující k řešení zamezení PČ protivníka a oficiálních příprav k zadrže ní.

4) Směřující k přípravě nových podmínek pro další kombinace. /Rozšiřující n aše operativní možnosti/.

2. Mechanismus a meze působení na protivníka v rámci OK : --------------------------------------------------------- Každému jednání předchází určitá psychická činnost sestávající se z těchto čás tí :

1/ Formování motivace

2/ Přijetí rozhodnutí

3/ Volní úsilí směřující k provedení přijatého rozhodnutí Proto i naše působení musí směřovat k těmto fázím u protivníka. Ovlivnit vůli lze na základě pozměnění okolního prostředí /skutečná nebo domnělá změna/. Usměrňující působení /dvojího druhu/ :

a/ podnícení - objektem jsou v souladu s potřebami vytvářeny takové podmínk y, aby určité jednání uskutečnil v dané chvíli - snaží se pak této situace využít a v daném čase, což je pro nás výhodné, o čemž on ale nesmí vědět, j inak by to neudělal.

b/ donucení - OP vnáší do situace takové změny, které nutí protivníka jedna t a to směrem pro nás výhodným. využije se úlohy /usměrňující/ norem právní ch, sociálních, morálních a jiných. Záleží na vhodnosti záminky k donuce ní /vyvarovat se různému předvolávání na OPV apod./. Jednotlivé druhy mají své výhody a nevýhody.

Provokace - spočívá v navádění, podněcování popř. donucování k tr. jednání. Je nepřípustná z naší strany. Je nutno přesně dodržovat meze stanovené trestním právem, aby k provokaci nedošlo. nelza vnášet změny takové, jimiž by došlo ke změně právní kvalifikace TČ.

3. Podmínky pro úspěšné provedení OK: -------------------------------------

1/ Nezbytné základní informace o objektu /musíme důkladně znát operativní s ituaci - prověřeně/

- Musíme vědět, které podmínky lze využít, a co je v náš neprospěch - Poznatky musí být faktické /pravdivé/ ne jenom předpoklady 2/ Musíme mít nezbytné prostředky a musíme je umět využít /odpovídající síl a a prostředky - zejména to bude agentura/

3/ Přihlížet k reagování /jednání/ objektu na jehož činnost působíme Operativní prostředky nasazujeme v komplexu, při kombinaci je nutno provést dů kladnou konzultaci mezi všemi zúčastněnými složkami. Význam zpracování plánu, takovéto OK /určení úloh, styk a spojení/.

3. Operativní dezinformace --------------------------

1. Pojem dezinformace

2. Formy a prostředky dezinformování 3. Zásady a podmínky úspěšného provádění dezinformační činnosti Pojem : Dezinformace /OD/ v oblasti KR činnosti jsou údaje, které ve většině p řípadů neodpovídají skutečnosti a jež jsou využívány k vyvolání takových předs tav u protivníka, jež jsou ve prospěch socialistické společnosti. Patří sem nejen obsah zpráv, ale i rozšifrování a celý proces dezinformace pro tivníka.

Základ informace a dezinformace = oblasňují určitý základ pro adresáta, který tento dříve neznal.

Informace - pravdivý základ

Dezinformace - nepravdivé, pozměněné, nebo i pravdivé údaje, které neodpovídaj í představě protivníka. Cílem je dezorientace protivníka o jednotlivých prvcíc h operativní situace. Není samoúčelná, ale slouží k úspěšnému provádění jednot livých plánovaných opatření.

Dělení informací :

* startegická - pomáhápomáhá při řešení celostátních úkolů, patří do kompete nce i ostatních centrálních orgánů.

* taktická - pomáhá řešit dílčí úkoly - vytváří hlavní obsah dezinformační č innosti orgánů StB.

Cílem je přivést protivníka k jednání výhodnému pro nás. Příprava dezinformace :

---------------------

- pozměňuje úplně nebo částečně poznatky o oper. situaci jež byly získány pr otivníkem.

3 způsoby :

- falšování /úplné pozměnění/, nemá-li protivník možnost ověření - obehrávání - je li třeba zavést snažení protivníka na jiný cíl - dezinformace opaku - pravdivá, kterou dáváme protivníkovi za předpokladu, že ji bude považovat za nepravdivou.

Okolnosti tvořící základ dezinformace: - zveličení nebo zlehčení určité věci

- skutečné údaje /při dezinformaci opaku/ - změna povahy události nebo modifikování okolností - záměna jedné skutečnosti druhou

- změny údajů týkající se doby události /přítomnost, minulost, budoucnost vz hledem k události, konkrétní doba/

- změna v místě a směru činnosti události 2. Formy a prostředky dezinformování

------------------------------------ * písemná, ddokumentační - musí být odpovídající podmínky * ústní /např.odposlech - telefon, radiodepeše/

* demonstrační /na efekt vypočítaná/ - je cosi předvedeno a protivník má m ožnost něco vidět, sledovat, pozorovat /fingované objekty, fingované radios poje/

Prostředky k dopravě dezinformace: utajované "" agenti

- využití odhalených agentů protivníka jako nástroje - využití agentů dvojníků

- využití převerbovaných agentů /protivník o tom nesmí vědět/ 3. Zásady a podmínky úspěšného provádění dezinformační činnosti ----------------------------------------------------------- - požadavek kombinace různých způsobů dezinformace - dodání na sobě několika nezávislých kanály s využitím nejrůznějších způsob ů

- centralizace činnosti na úseku dezinformace. Umožňuje plánovat a přihlížet k možnostem jednotlivých součástí, umožňuje využívat rozličné kanály na ces tě k protivníkovi a soulad materiálů těmito dodávaných. Podmínky úspěšnosti:

1/ Dovedné použití, vhodné maskování 2/ Dezinformace musí vycházet z pravdivých pramenů 3/ Dodání dezinformace protivníkovi současně několika kanály 4/ Otázka centralizace na úseku dezinformace

Obsah plánu dezinformace:

- reálný cíl opatření

- znalosti protivníka a jeho ověřovací možnosti - co je možno docílit dezinformací

- síly, prostředky, součinnost

- dokonalá znalost protivníka z hlediska použití dezinformace 102-9, kap. 14

Preventivní činnost -------------------

Prevence v širším slova smyslu představuje mnohostrannou činnost soc. státu a společnosti zaměřenou na postupné vykořenění tr. činnosti jako společenskéh o jevu. Zahrnuje komplex opatření politického, ekonomického, právního a kultur ně-výchovného charakteru, napomáhajících odstranění příčin a podmínek tr. činn osti a vykořenění přežitků minulosti ve vědomí a chování lidí. Je uskutečňován a stát. orgány, stranickými, společenskými organizacemi, podniky a institucemi v těsné spolupráci s Veřejností a jednotlivými občany. Preventivní činnost orgánů čs. KR je v podstatě aktivní a cílevědomá činnos t zaměřená na zjišťování, poznávání a odstraňování příčin napomáhajících a umo žňujících páchání protistátní tr. činnosti.

Operativní předcházení a operativní zamezování je na rozdíl od preventivní činnosti uskutečňované proti ustanovenému protivníkovi, zpravidla jen preventi vní opatření mají zpravidla oficiální ráz - neutajovaný charakter, nejsou usku tečňovány vůči zjevnému protivníkovi, jako je tomu u předcházení a zamezování. Druhy prevence:

- obecná

- individuální

Obecná prevence

je systém právních, výchovných a organizačních opatření, zaměřených proti nepř átelskému vlivu protivníka na čs. občany, likvidaci přežitků minulosti v jejic h vědomí, jakož i odstraňování a likvidaci příčin a podmínek podminňující tres tnou činnost.

1/ Právní opatření

a) účast orgánů StB na tvorbě a přijetí zákonů, předpisů, směrnic, nařízení a zákonných norem

b) ustanovení administrativní zodpovědnosti za jednání, které může přerůst v trestnou činnost

c) vytvoření speciálních režimů v objektech (ST, OSH) d) včasné odhalování a objasňování protistát. TČ a aktivní pomoc stát. orgá nů při realizaci represivních opatření.

2/ Výchovná opatření

a) výchova občanů k uvědomělému a dobrovolnému dodržování právních norem b) zvyšování politické ostražitosti obyvatel

c) využití represivních opatření jako prostředku působení na myšlení, chová ní a jednání občanů.

3/ Organizační opatření

a) aktivní působení proti nepřátelskému vlivu na čs. občany ze strany rozv. a propag. center imperialismu

b) prokazování pomoci stranickým a státním orgánům při výchovném působení n a občany

c) odhalování a odstraňovíno příčin a podmínek napomáhajícím tr. činnosti Obecná prevence je tedy systém oficiálních a zpravodajsko-taktických aktivních a represivních opatření, zaměřených na předcházení a postupné vykořenění tr. činnosti.

Individuální prevence

=====================

představuje systém utajovaných nebo oficiálních opatření výchovného působení n a konkrétní jednotlivé občany nebo skupiny osob, s cílem odvrátit a předejít j ejich politicky škodlivému jednání, které by mohlo přerůst v TČ. Obsah a smysl ind. prevence spočívá v záměrném působení org. čs. KR na v ědomí, myšlení a jednání konkrétních osob, které se dopustily škodlivého jedná ní, které dosud nenaplňuje skutkovou podstatu TČ. Orgány StB uskutečňují opatř ení s tímto souvisící buď samostatně, nebo společně s jinými státními orgány. Individuální prevence má za cíl předejít započetí a vůbec vzniku TČ. Pod stata a cíl zamezování PČ spočívá v přerušení započaté trestné činnosti, ve zn emožnění jejího pokračování a dovšení. Operat. předcházení je zaměřeno proti u stanovenému, zjevnému protivníkovi a má za cíl předejít jeho jednáním a akcím. Orgány StB jsou oprávněné uskutečňovat prevent. opatření jen vůči těm os obám, které se dopustily politicky škodlivého jednání, majícího tendenci přerů st v protistátní TČ,avšak, které ještě nenaplňuje skutkovou podstatu TČ, nebo příčinu. Indiv. prevence se uskutečňuje v těch případech, když jsou zjištěny, hodnověrné a potvrzené poznatky o tom, že konkrétní osoba, nebo skupina osob s e dopustila pol. škodlivého nebo protispolečenského jednání, které může přerůs t v protistátní TČ, zejména :

- osoby, které se dopouštějí politicky škodlivých výroků - osoby, které udržují kontakty z VC z KS

- osoby, které jsou pod vlivem protisocialistických elementů - účastníci různých protispolečenských skupin

- osoby, narušující režimy utaj. skutečností - autoři anonymních, politicky škodlivých písemností Podstata individuální prevence spočívá v utváření, formování a upevňování sprá vného politického přesvědčení těchto osob, odstraňování jejich negativních rys ů cestou působení na jejich vědomí, chování a jednání. Metody individuální prevence :

Zákl. metodami prevence a výchovného procesu je přesvědčování a donucení .

1/ Metoda přesvědčování = skládá se ze čtyř částí : a) objasnění osobě protispolečenský charakter jejího jednání /nutno vytvořit ovzduší vzájemné důvěry a otevřenosti/ b) odsouzení takového jednání /objasnění protispol. charakteru takového jed nání/

c) varování osoby o nepřípustnosti takového jednání /chování/ d) výchovné působení na vědomí osoby /upevnění pozitivních odstranění negat ivních vlastností/

2/ Metoda donucení

Používá se v těch případech, kdy cíl ind. prevence nemůže být dosažen je n použitím metody přesvědčování.

Podstata donucení spočívá v použití administrativních, disciplinárních, nebo jiných opatření vůči osobě. Volba a použití některého tohoto druhu opatře ní je přímo závislá na charakteru protispolečenského jednání a jeho závažnosti . Zde orgány StB spolupracují s jinými státními orgány a organizacemi. Formy individuální prevence:

Pod formou IP rozumíme určitý postuo - systém uskutečnění prevent. opatř ení, podmíněných charakterem použitých sil a prostředků. Zákl. formy IP:

utajované

neutajované

Utajovaná IP je uskutečňovaná org. StB samostatně, bez účasti jiných stát. org ánů a organizací. K utajovaným formám IP řadíme :

1/ Výchovné působení na osobu za pomoci A a D org. StB 2/ Výchovné působení na osobu přímo OP, nevystupujícím jménem org. StB. Neutajovaná (oficiální) IP je na rozdíl od první formy uskutečňovaná org. StB buď samostatně, nebo v součinnosti s jinými stát. org. a spol. organizacemi. Neutajovaná IP má své specifické formy :

a) projednává protispol. jednání osoby na stranických, mládežnických a odbo rových schůzích, kolektivech pracujících

b) beseda OP s osobou ve jménu org. StB /možno za účasti prokurátora, rodič ů, učitelů apod./

c) beseda uskutečňovaná samostatně s osobou, vedením podniků, spol. organiz acemi atd.

d) výchovné působení na osobu prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize e) výchovné působení na osobu vyšetřovatelem při vyšetřování Základní požadavky při uskutečňování preventivních opatření Je nutno vycházet z těchto zásad :

- dodržování socialistické zákonnosti - soulad prev. opatření s věcnou příslušností a vymezenou působností útvarů StB

- úplnost a hodnověrnost podkladových informací - objektivní zhodnocení protispolčenského jednání z hlediska společenské neb ezpečnosti

- včasnost a ppřiměřenost prev. opatření - dodržování zásad konspirace

- plánovitost, systematičnost a organozovanost prev. opatření - zajištění kontroly účinnosti prev. opatření

- zajištění kontroly reagence osob na prev. opatření Schvalovací pravomoc :

1/ Návrhy na uskutečnění IP opatření v případech majících význam nebo dopad přesahující rámec :

a) okresu - schvaluje náčelník S - StB b) kraje - " " centrály FMV

c) státu - " ministr vnitra nebo 1.nám. min. vnitra 2/ Návrhy na uskutečnění obecné prevence schvaluje : a) v okres. měřítku - náč. O - StB

b) v kraj. " - náč. S - StB

c) v celostát. " - 1.nám. ministra vnitra ČSSR 1 02-2 kap.5 Agenturní aparát, str.1-47.

-------------------------- ČS. KR se ve své činnosti opírá o pomoc čs. občanů, kteří jsou ochotní a mohou pomáhat KR při maření podvratné činnosti vnějšího a vnitřního nepřítele A - je TS, který plní úkoly při vyhledávání, rozpracování a dokumentován í protistátní trestné činnosti a úkoly směřující k předcházení a zabránění TČ. A - lsou hlavním prostředkem činnosti KR.

A - operativní síť, která je připravena a cílevědomě řízena může úspěšně pronikat i do rozvědných a KR orgánů nepřítele. Specifická role A spočívá ve vytváření příznivých podmínek pro řešení KR úkolů, kdy A získává přímý přístup k utajovaným skutečnostem a může ovlivňovat i činnost protivníka. Efektivnost využití A se projevuje v možnosti proniknutí do nepř. prostř edí, v navazování dotyku s protivníkem čímž získávíme přesné údaje o stycích, způsobech života, sklonech a zájmech rozpracovávané a prověřované osoby a odha lujeme její podvratnou činnost /PČ/. Pomocí A můžeme včas pochytit akce protiv níka, vytvářet ppřekážky nebo znehodnocovat prostředky, mařit pokusy o provádě ní ideodiverze a uplatňovat náš ideový vliv.

Podle zákl. poslání lze relativně rozdělit A do několika kategorií : a/ A - s určením odhalovat podvratné akce protivníka /s proniknutím do jeho prostředí či blízkého okolí. Řeší úkoly:

- proniká do A sítě R-orgánů imp. států - pronikání do R a ideocenter imp. států, emigrantských a krajanských center, spolků, antisoc. organizací apod.

- odhalování a zamezování prováděných a připravovaných akcí ze strany nepř. rozvědčíků a A

- odhalování nepř. A a jiných pachatelů protistátní činnosti z řad čs. občanů

- pátrání pozvlášť nebezpečných pachatelích TČ /navazování vztahů s os obami nebo příbuznými apod./

- zkoumání procesů probíhajících v řadách nepř elementů /pravice,círke v, sekty, BO ,bývalé polit. strany atd./

A - vybíráme zpravidla z řad čs. občanů, na ideovém principu, přihlíž íme jaké mají vztahy k rozprac. osobám či skupinám, zda nezaujímají vedo ucí postavení avšak musí mít styky a důvěru. b/ A - kteří pliní především informativní funkci a odhalují fakta a okol nosti nebezpečné soc. státu. Řeší tyto úkoly : - prověrka VC u KS

- zabezpečení dodržování ST, hosp. taj. a služ. taj. - sledování oper. situace v oblastech s důležitými objekty - přecházení mimořádným událostem /havárie, výbuchy, požáry/ - prověrka osob s přístupem k PT materiálům a pracem, nebo osob připravujícím se k výjezdu do KS

A - uvedené skupiny se vybírají a získávají z řad čs. občanů vzhle dem k zaměstnání, místu pobytu a stykům, z čehož vyplývají přrozené podm ínky plnění těchto úkolů.

c/ A - pro protidiverzní akce plní úkoly v podmínkách, kde je možno použít zbraně, výbušniny apod. Získáváme zpravidla z čs. občanů ve vyjímečných pří padech zadržené a převerbované členy diverz. skupin. Jsou určeni jako re zerva pro boj s diverzně-rozvědnými skupinami nepř. R v období vyhlášení mi mořádného stavu a za války. Použití pro diverzní činnost v jakýchkoli jinýc h opatřeních na území státu je nepřípustné.

d/ A - jako verbovčíci k získávání A z řad občanů KS nebo při poskytnutí so učinnosti s OP. Zpravidla čs. občan, ale i cizinec, vystupující jménem své země, nebo pod cizí vlajkou, vyjímečně jménem čs. KR. e/ A - spojky k uskutečnění spojení s jinými A. Používají se zcela vyjímečn ě, kdy nelze uskutečnit osobní styk.

f/ A operativně technických součástí k zavádění technických úkonů. A g e n t u r n í v z t a h

-----------------------------

Jsou zpecifické vztahy, které vznikají a existují mezi OP, StB a A, po v zájemném souhlasu obou stran. K vytvoření dobrých vztahů je nutná ochota TS. T yto vztahy mohou být kdykoliv jednou ze stran přerušeny ať si to druhá přeje č i nikoliv. Při jejich vytváření a udržování vychází OP z normativních aktů FMV , především AO směrnic pro práci s TS.

Specifickým rysem A vztahu je, že souhlas ke spolupráci nezakládá TS prá vní povinnost a nemá za následek vznik zákonných práv, která by odpovídala prá v. povinnostem prac. StB.

Obě strany vystupují jako nositelé morálních závazků a řídí se zásadami komunistické morálky. U osob z nepř. prostředí nebo cizinců z KS se řídí zásad ou burž. morálky jež má charakter obchodního ujednání. Morální pravidla v A vz tazích vyžadují od TS aby nehledě na obtíže a překážky plnil své ůkoly čestně, spolehlivě a iniciativně. OP je povinnen dbát o maximální bezpečnost a ochran u cti TS. Morální charakter nezbavuje org. StB možnosti působit na TS ve směru zajištění spolehlivosti těchto vztahů /prostředky výchovy, přesvědčování, hro zba trestního stíhání, hrozba zbavení výhod apod./ A vztahy mají specifickou povahu. TS je spojen s org. StB pouze morálními záva zky a ničím jiným. /není vázán žádnými právními povinnostmi/. OP je vázán poža davkem soc. morálky, ale i právními normami jež upravují jeho služební činnost .

Zásady a principy tajné spolupráce v agenturně oper. situaci ------------------------------------------------------------ 1/ Základy spolupráce :

==================

a/ na základě ideové pohnutky - charakteristický princip dobrovolnost i vychází z přesvědčení práce odpovídá společenským zájmům. Tato zásada spolupráce je nejrozšířenější a nejefektivnější. TS může sdílet vě decký svět. názor, podporuje politiku soc. státu, projevuje solidaritu s vedením strany a státu v mírové otázce, vlastenectví atd. b/ princip hmotné zainteresovanosti na materiálních nebo jiných osobn ích výhodách. Často při získávání cizinců z KS. c/ na základě kompromitujících okolností. Spočívá v závislosti TS na org. StB. Jde o vztah přinucený. Zpravidla osoby z nepř. prostředí. Může jít o TČ podléhající zákonům, služební nebo morální poklesky, jej ich zveřejnění by ohrozilo postavení A. TS může odmítnout navržené podmí nky ke spolupráci, avšak nemůže potom odvrátit příslušné důsledky. Závis lost musí být skutečná, nikoli domělá a kompro poznatky musí být d ůkladně prověřeny a podchyceny. Rozhodnutí o získání osoby, která spácha la TČ, ke spolupráci je účelné tehdy, kdyžjejí přinucení k plnění oper. úkolu poslouží zájmům soc. společnosti více než její potrestání. T akto získaná osoba může plnit poslání rezidenta, majitele KB a PB. Často spolupracuje zpočátku na kompro, později důsledkem výchovy na ide o-politickém poddkladě. Opačně zřídka.

2/ Motivy spolupráce

=================

Spolupráce předpokládá u TS určitý motiv, který je pevným základem spolupráce a vyplývá ze způsobu získání /např. ideo-polit. základ/. Škála motivů je pestrá a některé motivy jsou pevné, některé náhodné. Hlavní úlohu nesou motivy společenské prospěšnosti. Mohou se objevit i motivy podněc ující TS k upuštění spolupráce, nebo přechodu na cestu dublérství či zrady. Odmítnutí spolupráce většinou nastává u TS získaných na základě závislo sti nebo přinucení v rozporu s jejich skutečnými politickými názory. Také n esprávné morální hodnocení spolupráce s StB, nepochopení významu spolupráce , podléhání vlivu prostředí, špatné vztahy s OP zaviněné nesprávným říze ním mohou vyvolat negativní motivaci. V rámci řízení a výchovy TS nutno upe vňovat kladné motivy.

102-2 kap.6 Výběr, prověrka a získávání A -----------------------------

I. Formy a metody získávání A --------------------------

a/ Získávání - soubor opatření prováděných s cílem vytypovat a získat pro t aj. spolupráci s org. StB ČSSR takové osoby, ukterých máme odůvodněný předp oklad, že se svým souhlasem a za učitých objektivních /možnosti/ a subje ktivních /schopnosti/ podmínek mohou poskytovat pomoc v plnění KR a jiných oper. úkolů.

Období získávání lze rozdělit : -----------------------------

1/ příprava vázání - typování a výběr KTS, prověřování a zkoumání jeh o osobnosti a vytváření podmínek vázání. /A vztahů/ 2/ vlastní vázání - proces aktivního působení na osobu získávanou k T S s cílem vytvoření motivace.

Při získávání se řídí OP základními požadavky : - cílevědomost - A jsou získávány ke konkrétním úkolům - nezbytnost vázání - úkol lze řešit jiným oper. prostředkem než A Jsou-li splněny oba požadavky dochází OP k odůvodněnému závěru, že je nezbytné získat A a stanoví ideální model budoucího A. b/ Podklady vázání - jako podklad k vázání TS slouží faktické vztahy, objek tivní předpoklady, které pak stimulují získávanou osobu, aby na spolupráci vědomě přistoupila. Charakterem rěchto vztahů jsou stanoveny podmínky vá zání, které součsně tvoří základ spolupráce. /Ideo-pol. princip, závislost, zainteresovanost, kompro/.

Podkladový materiál posuzujeme jako možnost k navázání A vztahů. Získáva ný musí projevit souhlas, jehož předpokladem je vytvoření konkrétní motivac e. Chybí-li motivace, a nelze-li dosáhnout jejího vzniku, pak existující podklad zůstane nerealizován.

c/ Formy vázání - je organizace vlastního procesu směřujícího k získání oso by k TS. Podle doby dělíme na :

1/ jednorázová - přímá /zpravidla v průběhu jedné besedy, na podkladě závislosti.

2/ postupné získávání - OP udržuje kontakt, ukládá osobě úkoly a po určité době vznikne spolupráce sama. /Lze zaf ixovat/.

Podle způsobu vázání dělíme : 1/ otevřená - OP nebo A vystupuje jménem čs. KR 2/ pod "cizí vlajkou" - vystupuje jménem KR cizího státu. d/ Metody vázání - souhrn úkonů působících na psychiku osoby aby si uvědomi la nezbytnost a možnost taj. spolupráce.

1/ Přesvědčování - vysvětlení nutnosti a účelnosti spolupráce. Směřuj e k vyvolání vnitřních ponutek k tomu aby osoba vyslovila souhlas. Přesv ědčování musí být věcné, rozumově uvážené, založené na dostatku ar gumentů, důsledné a aktivní.

2/ Donucení - založeno na pohrůžce, že v případě odmítnutí dojde k do nucovacímu opatření. /Represe, kompromitace, zbavení výhody ap./ Dochází k vyvíjení dostatečně silného psychického tlaku a osoba si zpravi dla sama uvědomí jak se vyhnout nežádoucím následkům. Metoda se používá zpravidla při vázání na podstatě závislosti. II. Příprava vázání str. 60 - 99

---------------

a/ Výběr kandidáta vázání /KTS/ ----------------------------

Z rozlišnosti povahy úkolů plynou i rozličné požadavky na KTS. Společné pža davky jsou :

- spolehlivost - nejdůležitější záruka, že TS nezradí a bude dobře pracovat. Posuzuje se z hlediska cíle vázání ale i dalš ího využití. /Perspektivnost/.

- oper. možnosti - osobní vlastnosti K k plnění úkolů, postav ení, povolání, paměť aj.

Postup při výběru Ka: Je stanoven okruh osob přicházejících v úvahu. OP vylučo vací metodou okruh zužuje na 2 - 3 osoby a přistupuje k provedení hloubkové pr ověrky.

b/ Zkoumání osobnostu kandidáta vázání -----------------------------------

Cíl: zda je vhodný pro A práci, stanovit odklad vázání a podmínky pro úsp ěšné provedení.

Vychází z polit. přesvědčení K, jeho TČ, charakteru, zájmu na spolupráci, osob ních vlastností např. vynalézavost, oper. myšlení, paměť, pozorovací schopnost i, psych. vlastnosti,

koumání se musí opírat o ověřená fakta. Prameny z nichž zkoumání vychází dělím e:

- oficiální = lustrace, evidence MV, MNO, kádrový materiál na pr acovníka.

- neoficiální = pozorování OP či A, A nebo D zprávy, sledování, PK, OT /oper. tech./ ustanovka.

Metody zkoumání osobnosti K

---------------------------

1/ Seznámení s různými materiály, jež obsahují poznatky ke K. 2/ Pozorování K. Nejlépe je provádět pozorování aktivní. V činnosti se nejl épe rozpoznají charakt. rysy. Provádí OP sám nebo pomocí oper. prostředků. OP může ale nemusí udržovat osobní styk s K.

3/ Stanovení denního režimu a výsledků denní činnosti a výsledků denní činn osti. Umožní nám získat přehled styků i mimo pracoviště, rozdělení volného času, pracovní zatíženost atd.

4/ Beseda s K - pohovor zpravidla provádí budoucí ŘO. Úspěch závisí na příp ravě a zvolení tématu. OP může vystupovat podle okolností pod legendou. Zji šťujeme styky vztahy k osobám a p.

5/ Ukládání dílčích úkolů informačního charakteru. Zpravidla jen u K z řad čs občanů. Metoda nám umožňuje na K působit psychicky, zvykat jej na činnos t kterou dosud navykonával, odstraňovat oba před nezdarem a případnou de konspirací. OP má možnost kontroly.

Metodu nepoužíváme: - k vázání na podkladu závislosti ------------------ - osoba neprodlaně přistupuje k plnění úkolů a materiály jsou v pořádku - u důvěrníků

Požadavky na ukládané úkoly: ---------------------------

- cílevědomost

- neprozrazovat důležité oper. poznatky a zájmové os oby

- úkol musí řešit problémy z kompetence StB - úkol musí odpovídat předpokladům K

Úkoly směřující ke: - zjišťování faktů oper. zajímavých ------------------ - zjišťování chování osob zaslu hujících pozornost StB.

- konkret. osobám /např. informace od zahraničního odborníka, VC atd./

c/ Příprava k vázání a souhlas k vázání ------------------------------------

Do přípravy podmínek vázání, kromě již uvedeného spadají zvláštní opatře ní jejichž povaha závisí na druhu podkladu pro vázání. Při podkladu: - ideo-pol. spočívá na ideovém působení /provádí OP, A, D,/ - závislosti spočívá na opatření získání kompro materiálu Při volbě místa a času vázání přihlížíme k: podkladu a cíli vázání, stát. obča nství, pohlaví, povolání, věku atd. Zpravidla volíme místnosti úřadů, instituc í hotely, KB a PB apod. Zákaz provádět v objektech patřících orgánu lidu /NV, ROH, soudy aj./ Příprava je ovlivněna téř okolností zda OP K zná či nikoli. Nutno stanovit záminku k předvolání a legendu pro K na dobu vázání. Vyžádání souhlasu k provedení vázání

------------------------------------ Dospěje-li OP po prostudování a vyhodnocení materiálů k závěru, že K je vhodný, vypracovává návrh verbovky. V návrhu uvádí: - zdůvodnění nutnosti získ ání TS

- předpokládání využití /perspektivnost/ - oper. situace /konkret. akce/

- konkrétní úkoly pro TS - charakteristiky

- polit. názory a přesvědčení - místo a čas vázání

- záminka a způsob předvolání - způsob fixace

- opatření při odmítnutí USKUTEČNĚNÍ VÁZÁNÍ

================== a/ Psychologické aspekty v průběhu vázání :

Obsah vázání zpočívá va vytváření motivace u verbované osoby, která by j iž stimulovala v projevu souhlas se stimulací. Vlastní vázání tedy spočívá v p sychologickém působení na verbovanou osobu. Jakékoli mvolní jednání zpočívá z těchto fází :

* uvědomění si cíle

* boje motivů

* udělání rozhodnutí

* uskutečnění tohoto rozhodnutí Uvědomění si cíle jednání znamená, že OP musí verbované osobě vysvětlit účel spolupráce jako i reálné možnosti, které má pro splnění úkolů, protože čl ověk si při uvědomování cíle zvažuje, zda je tento dosažitelný. Získávané osob y nejsou obeznámeny zpravidla s prací StB, proto i lidé oddaní socialismu odmí tají spolupráci, když nejsou před nimi vytyčeny konkrétní cíle a není jim všec hno vysvětleno tak, aby to pochopili. Konspirace však umožňuje ihned je seznám it se skutečnými cíli pro které jsou získávány. Volbu počátečních cílů je třeb a vytvářet tak, aby se osoby přesvědčily o nutnosti poskytovat pomoc StB. I kd yž si osoba uvědomuje cíl a tento je pro ni jasný o přitažlivý, důsledně zvažu je zda má přistoupit na spolupráci, porovnává klady i zápory a až potom udělá rozhodnutí. Tuto fázi nazýváme bojem motivů. Dochází tu k rozporům mezi zájmy a potřebami verbované osoby, rozporům mezi chápáním nutnosti poskytovat pomoc StB a neochotou stát se agentem StB, rozporům mezi zákonným vztahem k cílům té to činnosti v roli agenta a možností získat touto cestou osobní výhody. Boj mo tivů vyúsťuje někdy v boj pocitů (pocit morální odpovědnosti, vlastenectví, sy mpatie, strachu apod.) OP se musí snažit v průběhu vázání zmírnit nevhodné poc ity a upevnit ty, které podněcují spolupráci. K tomuto účelu by měl mít zajišt ěny určité oklonosti, které mohou mít největší význam pro upoutání verbované o soby.

Boj motivů končí přijetím určitého rozhodnutí. Osoba přijme nebo odmítne podle toho, který motiv sehraje rozhodující úlohu. Rychlost s jakou se osoba rozhodne závisí od různých okolností, (závažnost nejdůležitějšího motivu, situ ace při vázání, vyspělost myšlení, temperament, účnnost působení OP). Někdy so uhlas se spoluprací může být pokusem dostat se z obtížné situace nebo pokusem získat čas. Někdy dochází ke změně původního souhlasu a to tahdy, když osoba n edostatečně zvážila své rozhodnutí, změnily se podmínky, její citový stav apod .

Další fází je projev verbované osoby při plnění udělaného rozhodnutí. Čl ověk vždy nesplní to co si přesdevzal. Udělané rozhodnutí je jen předpokladem probudoucí jednání. Osoba může souhlas dát ale plnění úluh se bude vyhýbat. Po vázání je důležité se usilovat o to, aby osoba přistoupila k plnění povinnost í. Už v průběhu vázání je třeba připravovat podklady a vytvářet stimuly, které budou získanou osobu nabádat k praktické činnosti. Úspěšné provedení vázání p ředpokládá dokonalou znalost mechanissmu psychologického působení a využívání prostředků a metod tohoto působení.

b/ Taktika získávání agenta :

------------------------

Jde o systém metod, kterými OP působí na získávanou osobu s cílem přimět ji k přistoupení na tajnou spolupráci.

Základní požadavky taktiky: ofenzívnost a pružnost. * Ofenzivnost : znamená optimální využití metod a technik půs obení na verbovanou osobu. Předpokladem je vytvoření a využit í nejpříznivější situace a správná volba forem vázání. * Pružnost : znamená včasné přizpůsobení taktiky k měnící se situ aci a reakci získávaného.

Volba taktiky je ovlivněna: cílem a podkladem vázání, osobními vlastnost mi verbované osoby, jejím vztahem k tajné spolupráci, místem vázání apod.. Hla vní význam má podklad vázání.

I.Taktika vázání na podkladě ideově politickém Volba taktikyzáleží od toho, zda je použitá forma jednorázového aktu neb o postupného zapojování do spolupráce.

Jednorázové vázání vyžaduje, aby OP v průběhu jednoho pohovoru získal osobu ke spolupráci. Používá se zpravidla tehdy, když OP udržuje s osobou osobní styk. Jestli tento styk neexistuje, beseda začíná vysvětlením, pod určitou legendou účelu předvolání. Po vysvětlení beseda pokračuje vyjasňováním si operativních možností (např. kandidát chodí do kap. ciziny - OP zajišťuje okruh osob se kt erými tam přijde do styku). OP se může ptát prostřednictvím které osoby by se daly zjistit určité skutečnosti, to přivádí verbovanou osobu na to, že navrhne , že nejvhodnější by bylo, kdyby to učinila sama. Takovýto postup nám potom dá vá možnost navrhnout jí tajnou spolupráci.

Jestli se ukáže, že vytypovaná osoba není vhodná pro spolupráci, beseda se omezí na projednání otázky souvisící se záminkou pčedvolání. Beseda může začít i přímým návrhem pomoci orgánům StB, musí jít o řešení konkrétního problému, který spadá do kom petence verbované osoby. Po tomto ná vrhu OP vysvětlí osobě účel a možnost spolupráce.

Osoby mohou z různých důvodů odmítat spolupráci (odporuje to jejich morá lním zásadám, nechápou v čem konkrétně bude zpočívat jejich úloha, neuvědomují si účel spolupráce apod.) Po zjištění důvodů musí OP přesvědčit je o neopodst atněnosti jejich rozhodnutí.

Na ideově politickém podkladě formou jednorázového aktu se provádí i váz ání osob, se kterými OP udržoval styk za účelem jejich prověrky při plnění jed notlivých operativních úkonů. Zvláštnost pohovorů je v tom, že se v tomto příp adě jeví verbované osobě jako logický závěr celé předcházející práce sní. (OP konstatuje, že úkoly plněné osobou byly splněny úspěšně a že další úkoly si yv žadují, aby vztahy mezi osobou a StB byly zafixovány.) Na ideově politickém podkladě můžeme získávat i osoby, na které máme kom promateriál (jde obyčejně o osoby politicky

neuvědomělé). Pohovor v těchto případech je veden tak, aby osoba pochopila, že jednání, kterého se dopustila, ji kompromituje před společností a spolupráce s StB může přispět k zahlazení viny vůči našemu .státu 2) Vázání formou postupného zapojování do spolupráce se používá hlavne když jd e o občany z kap. ciziny. Vycházíme z toho, že tyto osoby ne vždy souhlasí s p olitikou soc. státu a jsou pod vlivem buržoazní propagandy. Získávání dělíme n a dvě fáze :

V první fázi OP pod legendou navazuje styk a upevňuje vztahy k získávané osobě.

Ve druhé fázi ukládá osobě jednotlivé úkoly a postupně ji zapojuje do sp olupráce.

Kontakt s cizincem navazuje OP přímo nebo prostřednictvím agentů nebo dů věrníků. Základem dalšího rozvoje vztahů jsou společné zájmy (hudba, kultura, koníčky apod.), případně pomoc v případech osobních nebo služebních záležitost í kandidáta. Důležitá je správná volba legendy OP (novinář, vědecký pracovník apod.) Po upevnění vztahu požádá OP osobu o drobné služby (odpovídající legend ě). Požadavky stále stupňuje a tím ho připravuje na plnění rozvědných a kontra rozvědných úloh. Styk využívá k systematickému ideovému působení a k posilován ípodkladů vázání.

Touto formou je možno získávat i čs. občany. OP vystupuje otevřeně, poža duje od osoby pomoc při osvětlení určitých problémů. Je třeba volit vždy takov é úlohy, aby je kandidát splnil.

Při získávání TS z řad osob, které si odpykaly trest za protistátní činn ost je třeba postupovat obezřetně. OP se nejprve zajímá o osoby, se kterými si kandidát odpykává trest, poskytuje mu pomoc v osobních záležitostech, vysvětl uje mu politiku strany a vlády. Jestli osoba projeví k němu kladný vztah, nebo z vlastní iniciativy oznámí důležité operativní poznatky, potom může OP jí uk ládat postupně úkoly a zapojovat ji do agenturní činnosti. Když se přesvědčí, že úkoly plní poctivě, provede vázací akt.

II.Taktika vázání na podkladě závislosti : Nejčastěji se provádá formou jednorázového aktu a je v jednotlivých příp adech formou postupného zapojování. Tato metoda zpočívá v donucení a jako pros tředek působení na verbovanou osobu slouží pohrůžky způsobení újmy jeich osobn ím zájmům.

1) Jednorázové vázání má dvě fáze: * V první fázi je úlohou donutit verbovanou osobu k tomu, aby se přiznala k e spáchání TČ nebo kompromitujícímu jednání a aby si uvědomila, že je závislá na StB. Potom je dán podnět, aby osoba hledala východisko z dané situace. Toto směřuje k tomu, aby bylo možné navrhnout osobě spolupráci nabo vyvolat její i niciativu, aby se ke spolupráci sama nabídla. Jestli jde o rozvědčíky nebo pra covníky zastupitelských úřadů, je možné pohovor začít přímo předložením kompro materiálů a vysvětlením důsledků, jestli budou tyto materiály zveřejněny. Těm to osobám je jasné, že vyhnot se následkům mohou jen přistoupením ke spoluprác i.

* Ve druhé fázi besedy je osoba přesvědčovaná o tom, že souhlas se spolupra cí je pro ni nejpřijatelnějším východiskem ze vzniklé situace. Současně jsou u ní formovány motivy, které ji stimulují ke spolupráci. 2) Forma postupného zapojování se používá zpravidla u cizinců z kap. států a t o tehdy, když nejsou k dispozici dostatečně závažné kompromateriály. OP vystup uje pod legendou vlivné osoby a navazuje operativní kontakt, udržuje přátelské styky a ovlivňuje osobu z ideologického hlediska. Když se osoba dopustí závad ového jednání provádí se opatření na její zadržení v době, kdy má u sebe kompr omitující důkazy. Když se dostane do obtížné situace je nucena obrátit se na n ěkoho o pomoc. Toto využije OP a pomůže jí. Situaci je třeba vyvinout tak, aby se musela osoba znovu a znovu obracet o pomoc u OP. O poskytnuté pomoci ji OP po určité době požádá o protislužbu ve formě získání určité informace a tak p ostupně osobu získává ke spolupráci.

Když se vztahy upevní, OP se před sebou odhalí a udržuje s ní styky už jako př edstavitel StB.

Taktika vázání na podkladě zainteresovanosti na získání hmotných nebo jiných v ýhod :

------------------------------------------------------------ Získávají se tak zpravidla vízoví cizinci a to formou postupného zapojov aní do spolupráce. Volba prostředků a postupů působení závisí od výhody na kte ré má osoba zájem jako i na jejím vztahu k možnosti tuto výhodu získat v důsle dku spolupráce.

V důsledku provedených operativních opatření se kandidát dostává do situ ace, která vyžaduje značné finanční výdaje a tento je nucen hledat dostatečný zdroj finančních prostředků. OP nebo agent vystupuje pod vhodnou legendou a do poručí známého, který by za nějakou službu hmotnou pmoc mohl poskytnout. Tímto známým je OP nebo agent a za určitou informaci dává kandidátovi odměnu. Verbo vaná osoba si postupně navykne na tento příjem a upadá do závislosti. Tím je v ytvořen předpoklad pro její získání.

Při získávání obchodníků se využívá jejich zainteresovanosti na uskutečn ění určitých pro ně důležitých transakcí s našimi podniky. Na tomto podkladě j e možno provést i vázání formou jednorázového aktu. Toto se využívá jestliže j e osoba zadržená s důkazy na místě činu a jsou u ní nalezeny usvědčující mater iály (např. důkazy o provádění různých machinací). U rozvědčíků a cizinců z kap. států u kterých máme zjištěny poznatky o j ejich záměru navázat styk s StB ze ziskuchtivých pohnutek, se získávání provád í formou otevřeného obchodu. Osobě je přímo navržena odměna za získání určitýc h materiálů.

V praxi se používá zpravidla kombinace různých podkladů. c/ Fixace vázání. Prvotní instruktáž agenta.

---------------------------------------- Pod pojmem fixace rozumíme vytvoření záruk pro čestné plnění povinností ze strany agenta, které na sebe převzal.

Základní způsoby fixace :

* Písemný závazek nebo ústní souhlas (v tom případě, kdyby popis mohl ohrozi t dobrý vztah kandidáta ke spolupráci).

* Převzetí informace, která je z operativního hlediska zajímavá, od verbovan é osoby. (Má zvlášť význam u cizinců).

* Podepsání prohlášení o mlčenlivosti o spolupráci (vyžadujeme jen individuá lně - není prvním závazkem).

* Potvrzení o převzetí odměny poskytnuté za určitou informaci. Při získávání agentů z řad čs. občanů oddaným socialismu vyžadujeme píse mné prohlášení, jenkdyž jsou jim ukládány zvlášť závažné úkoly jsou šířeji obe znamováni s metodami a prostředky StB. Může se vyžadovat i tehdy, když jsou po znatky o nedisciplinovanosti verbované osoby. Forma prohlášení může být libovo lná.

Fixace potvrzením o převzetí odměny se používá zpravidla vůči cizincům z ískaným na podkladě závislosti a zainteresovanosti na získání materiálních výh od. Může se tu použít, i fotografování nebo magnetofonový záznam pohovoru prov áděného v průběhu vázací besedy.

A - Prvotní instruktáž :

Získaný agent si zpravidla zvolí sám krycí jméno, v opačném případě mu h o určí OP, který mu zároveň zdůrazní proč je nutné, aby ho měl. Jestli krycí j méno agent odmítá, není nutné na něm trvat, je možno se k této otázce vrátit p ozději. Prvotní instruktáž má obecný charakter. Agentovi jsou vysvětleny nejbl ižší úkoly, způsob konspirace, uskutečňování schůzek apod. Potom OP dává agent ovi konkrétné úkol a vysvětlí mu způsoby jeho spolnění. Na závěr se dohodnou n a legendě na dobu po kterou probíhal vázací pohovor. O provedeném vázání prove de OP záznam, ve kterém :

* zhodnotí průběh besedy, * chování kandidáta, * podstatu informací poskytnutý ch TS, * krycí jméno, * úloha kterou dostal, * termín první schůzky apod. Když nedošlo k zavázání, tak ve zprávě uvede okolnosti a příčiny neúspěchu vázání. Tato zpráva i s dalšími dokumenty z neuskutečněného vázání se ukládá do archi vu operativní evidence.

B - Rozbor průběhu vázání :

V analytické praxi se provádí soubor činnosti v oblasti získávání TS. So učástí této analýzy jsou :

- Cíle uskutečněných vázání (jestli odpovídají situaci a rozkazům FMV) - Potřeba uskutečnění vázání (jestli se nedaly k řešení využít síly a prostř edky, které byly k dispozici)

- Opodstatněnost prognozy OP o vhodnosti kandidátů - Taktika uskutečněného vázání (jestli byla volba taktiky správná vzhledem k dané situaci).

K obecným ukazatelům činnosti směřující k získání TS, které je nutno pdr obit rozboru patří :

* počet Ag, kteří byli získáni ve zkoumaném období * počet Ag vyňatých z agenturní sítě, neboť neměli operativní možnosti * rozdělení Ag podle cílů vázání

* rozdělení Ag podle skutečného zaměření (využívání) * počet osob, které odmítly přistoupit na tajnou spolupráci Porovnání cíle vázání Ag se stavem jejich skutečného využití umožňuje po soudit, jestli byly cíle dostatečně zváženy a zformilovány. Porovnání počtu zí skaných Ag a vyňatých pro nedostatek možností umožňuje zhodnotit jestli byly s právné prognozy o vhodnosti kandidátů.

Po provedeném rozboru jsou výsledky zobecňovány a vyvozují se obecné záv ěry ve kterých má být obsažena odpověď na následující otázky : * jestli cíle vázání odpovídají operativní situaci a konkrétním úlohám KR * jestli nově vázaní Ag mají operativní možnosti

* jestli činnost související se získáváním TS umožňuje řešit hlavní operativ ní úkol - pronikání do rozvědek orgánů protivníka, emigrantských a ideodiver zních center, protistátních skupin apod.

* jestli kvalita TS zajišťuje stabilitu agenturní sítě Tyto závěry potom slouží jako základ pro doporučení směřující ke zdokona lení činnosti získávání TS.

C - Obsah řízení agentů :

Budování agenturní sítě má dvě části : 1/ Výběr, prověřování a získávání agenta

2/ Řízení agenta - je to významná část Proces řízení je tvořen třemi nedělitelnými částmi : 1/ Úkolování Ag

2/ Výchova AG

3/ Odborná příprava a výcvik Ag Složitost řízení Ag daná utajeným charakterem této práce a odlišností vl astností a charakteru jednotlivých agentů. Řídit Ag znamená : 1) Správně mu stanovovat úkoly

2) Vysvětlit možnost splnění úkolů 3) Stanovit mu správnou taktiku jednání

4) Soustavně zkoumat, prověřovat Ag Ag mohou být spolehlivými pomocníky StB jen když mají odpovídající morál ní a politické vlastnosti. To můžeme docílit jejich výchovou tj. systematickým působením na Ag, rozvíjením takových vlastností, které je nutné pro plnění úl oh a odstraňování nedostatků a návyků, které jsou na překážku agenterní práci. Speciální znalost si agent osvojuje v průběhu školení a výcviku, které se pro vádá :

- přizpůsobováním jeho životních zkušeností k podmínkám agenturní činnosti - vytvářením speciálních návyků, které jsou nutné pro plnění kontrarozvědnýc h úloh

Výsledky výcviku je možno lehko prověřit, jinak je však tomu při výchově . Tu nestačí Ag hodnotit podle jednotlivých výroků, skutků a jednání. Je potře ba však zkoumat motivaci, kterou se Ag v praktické činnosti řídí. Základní formou řízení Ag jsou agenturní schůzky. Bezprostřední styk OP a Ag vytváří optimální podmínky pro řízení činnosti Ag, výchovu, vštěpování nu tných morálních, politických a volních kvalit pro organizování speciálního ško lení, výcviku, jako i zkoumání a prověrku Ag.

D - Úkolování agentů :

Jedním ze základů řízení Ag je plánování jejich činnosti, které zajišťuj e cílevědomou aktivitu Ag a správně ho usměrňuje a dává mu možnost projevit vl astní iniciativu.

Při zpracování plánu činnosti je nutné vycházet z dané operativní situac e (povaha PČ protivníka, formy, metody, stupeň informovanosti apod.) Též je nu tné brát do úvahy operativní možnosti Ag jako i využití dalších prostředků při řešení úkolu. Rozeznáváme dva druhy plánu činnosti agenta : - perspektivní plán

- dílčí plán

Perspektivní plán stanoví Ag nejvhodnější úlohu, ve které bude vystupova t před protivníkem, taktiku jednání a chování, cíl využití agenta, úkoly agent a v jednotlivých fázích a způsoby jejich plnění, možnou reakci protivníka a pr otiopatření agenta. Plán se podle potřeb závislosti na operativní situaci může upravovat a doplňovat. ento plán obsahuje několik dílčích, postupných plánů. Když k dosažení hlavního cíle není třeba aby Ag plnil dílčí úkoly, není třeba ani perspektivní ani dílčí plán. Formulace úkolu Ag je celkem jednoznačná, nap ř. zjištění, které osoby projevují zájem o důležitý objekt. I když dáváme Ag konkrétní úkoly, neznamená to, že jim nedáváme i úkoly obecné povahy. Každý agent musí být úkolován, aby si všímal všech podezřelých jevů kolem sebe.

E - Stanovení cíle využití agenta : Úkolování Ag musí být v souladu se zaměřením KR a stanovenými základními úlohami pro činnost jednotlivých orgánů KR. OP při určování cíle vychází z ob ecných úloh boje s protivníkem, z poznatků o záměrech, formách a metodách PČ a specializuje je na svoje pracoviště. Přihlíží i k operativním možnostem, scho pnostem a zkušenostem Ag. Cíl musí mít vždy konkrétní formu. F - Taktika agenta :

Agent se při plnění úkolů dostává dop různých situací. To vyžaduje od Ag , aby věděl situaci správně zhodnotit a přizpůsobit tak svoje jednání, aby dos áhl stanoveného cíle. Cíl je stejný, mění se však postup - taktika Ag. Taktikou (používá se i termín linie chování) rozumíme systém způsobů, po stupů a celkové jednání Ag směřující ke splnění operativních úkolů. Taktika je podřízena úkolům, které Ag plní a je závislá na podmínkách střetnutí s protiv níkem a protivníkovi. Smysl taktiky spočívá v tom, aby se Ag věděl vyhnout pro tiakcím protivníka a dosáhl žádané výsledky. To vyžaduje, aby Ag maskoval vše co souvisí s plněním KR úloh.

Maskování Ag spočívá v tom, že: - skrývá svůj vztah k StB

- skrývá svoje skutečné kvality - předstírá vymyšlené kvality, zájmy, záměry

- jestli jsou jeho kvality známé mohlo by to ovlivnit plnění úloh, musí je vhodně zdůvodnit.

Maskování je nutným a rozhodujícím činitelem taktiky a pomáhá k získání důvěry u protivníka. Co všechno musí Ag maskovat, záleží na konkrétní situaci. Role, ve kterých Ag vystupuje před protivníkem jsou různorodé, ale obecně jic h můžeme rozdělit do dvou skupin:

1/ role osob, s nimiž protivník udržuje kontakty, které nesouvisí s jeho p odvratnou činností (věcný nebo osobní podklad - můžeme tak zjišťovat jeho záliby, názory, režim, apod.)

2/ role osob, které protivník využívá nebo může využívat k uskutečnění svý ch podvratných záměrů (jsou tu větší perspektivy k řešení operat. úlohy ja ko u předcházející skupiny). U této skupiny rozlišujeme dva způsoby: * Ag vystupuje v roli osoby, kterou protivník využívá jako živý nást roj

* Ag vystupuje v roli osoby, kterou protivník využívá otevřeně (je t o náročné na řízení i psychiku Ag). V tomto případě se trestné činnosti může Ag zúčastnit jen se souhlasem odpovědných představitelů StB a to jen vyjímečně v případech, že není jiná cesta k odhalení PČ. Tehdy j e třeba zvážit a připravit vyvedení Ag z případu, aby nedošlo k trestném u stíhání nebo dekonspiraci.

Ag může při určitých jazykových znalostech, schopnostech i vybavení vyst upovat před protivníkem v roli cizince.

V praxi se mohou vyskytovat kombinace uvedených rolí. Role je závislá na cíli rozpracování. Tento se může měnit a tak se mění i role agenta. Maskování je vlastně dezinformování protivníka, podle toho jaké podklady používáme k de zinformování dělíme maskování na:

- přirozené

- umělé

O přirozeném maskování hovoříme tehdy, když při něm využíváme okolnosti vzniklé přirozenou cestou a které jsou protivníkovi známé. Ag hraje vlastně sá m sebe, maskuje však cíl a důvody svého jednání.

O umělém maskování hovoříme tehdy, když Ag využívá při svém vystupování před protivníkem uměle vytvořené okolnosti (Ag se vydává za člověka, který má přístup k utajovaným skutečnostem a je schopen svou nepozorností je prozradit) . Takováto dezinformace je dodávána hodnověrným způsobem do protivníkova vědom í. Musí být logická, pravděpodobná a musí mu být dána možnost, aby si ji ověři l. ve skutečnosti se však jedná o legendu. Přirozené i umělé maskování je zpra vidla využíváno ve vzájemné kombinaci, to znamená, že do přirozených podmínek jsou zaváděny umělé prvky a okolnosti.

Metody a postupy získávání informací: 1/ Získávání poznatků zpravodajskou, rozvědnou cestou (vyzvídání) 2/ Dotazování (vytěžování)

3/ Pozorování

4/ Operativní ohledání

5/ Experiment

1/ Získávání poznatků zpravodajskou cestou-vyzvídání: Ag povzbuzuje objekt k neúmyslnému, neuvědomělému nebo málo motivovanému sdělení informace, ústní, písemnou nebo jinou formou. Objekt si není vědomý, že k oznámení byl přiveden cílevědomým postupem. Toto se může dít různou cesto u:

* předložení konkrétních předmětů (oděvy, alba, fotografie, knihy), které vybavují v paměti objektu určité pro nás žádoucí situace a povzbuz ují ho k mimovolnému oznámení věcí, které nás zajímají. Toto však se musí provést jen v určité situaci, aby to vypadalo přirozeně, aby to nevyvolalo o objektu pochybnosti nebo podezření. * zavedení rozhovoru na blízké téma. Ag nesmí klást otázky ani na ob jekt neléhat, aby odpověděl. Téma nesmí být ani moc blízké, ani moc vzdá lené základnímu problému, o kterém chceme záskat informaci. * položení přímé otázky zamaskovaným způsobem. Ag klade otázku, kter á zajímá StB přímo, ale maskuje skutečný důvod, proč se o věc zajímá. * příprava objektu k rozhovoru na dané téma. Ag v průběhu rozhovoru vytváří takový psychický stav a vyvolává takové pocity (uspokojení, samo libost, hrdost), pod vlivem kterých začne objekt sdělovat podrobno sti, o kterých by jinak nemluvil.

2/ Dotazování-vytěžování

Ag klade otázky, kterých charakter nemaskuje. Je to možné tam, kde polož ení otázky je odůvodněné rolí agenta (např. objekt získává Ag ke špionáži, Ag je oprávněný zeptat se v čem má jeho činnost spočívat, komu mají jeho zprávy s loužit apod.).

3/ Pozorování

Ag systematicky a cílevědomě vnímá jevy ve skutečných podmínkách, tj. v místě a čase, kdy objekt uskutečňuje akce spojené s jeho PČ. 4/ Operativní ohledání

Ag utajeně odhaluje a získává materiály, které svědčí o PČ objektu. K to mu musí mít vhodné podmínky a musí být zajištěné utajení provedeného opatření (např. Ag si vytvoří možnost prohlédnout zápisník objektu s adresami). 5/ Experiment

Ag uměle navodí určité podmínky a pozoruje jak na ně reaguje objekt a ja k odhaluje své vlastnosti, schopnosti a úmysly. (např. Ag oznámí objektu, že j eho známý cestuje do zahraničí a sleduje zda objekt neprojeví zájem něco po ně m poslat).

Metody agenturního předcházení a zamezování podvratným akcím protivníka : Úlohou StB je nejen odhalovat a dokumentovat PČ, ale současně s tím i př edcházet a zamezovat podvratným akcím. K tomu se používá těchto metod : 1/ Zadržování rozpracovávaných nebo prověřovaných osob od uskutečňování pod vratných akcí (Ag přesvědčí protivníka vhodným způsobem o nevhodnosti zamýš lené akce, o nebezpečí provalu atd.)

2/ Odvedení těchto osob od objektů na které směřuje jejich PČ. (Ag vhodným a přesvědčivým způsobem zaměřuje pozornost protivníka na méně důležité nebo fingované objekty).

3/ Ztěžování podvratných akcí (Ag klade objektovi nejrůznější překážky, nav štíví ho v době, když chce realizovat svůj záměr apod.) 4/ Zbavení protivníka nástrojů, které používá k provádění PČ (odnětím, zneh odnocením, znemožní mu je získat apod.).

Taktika musí být :

- ofenzivní - aktivní vliv na rozpracovávanou osobu (nemá to nic společného s provokací)

- pružná - Ag musí včas reagovat na akce protivníka a přizpůsobit se změněné situaci

Toto předpokládá :

- včasné využití možností povzbuzení protivníka k akcím, které odhalují jeho plány a spoluúčastníky

- správné využití vhodné doby k provedení zpravodajských akcí - rozumné riskování při plném zabezpečení konspirace - ovlivnění a usměrnění akcí protivníka ve směru výhodném pro StB Úkolování, vytěžování a prověrka agentů :

Úspěch řízením agenta závisí na správném úkolování, vytěžování Ag a na t om, jak je prováděna jeho prvěrka. Při úkolování musí OP Ag náležitě vysvětlit podstatu cíle, který je před něho postaven a objasnit taktiku dosažení tohoto cíle. OP musí Ag oznámit nutné údaje o protivníkovi se kterým bude ve styku. Podíl Ag na plánování své činnosti má být aktivní, proto je třeba s ním společ ně rozpracovávat detaily plánu postupu, upřesňovat taktiku jednání. V procesu úkolování vyvstává otázka do jaké míry je nutné obeznámit Ag s konkrétními cíl i rozpracování, operativní situaci apod. Závisí to především od spolehlivosti, prověřenosti a celkové připravenosti Ag, jako i od toho, jaký úkol a v jakých podmínkách bude plnit. Ag má míát informace v takovém rozsahu, který je nutný k úspěšnému řešení dané úlohy.

Instruktáž Ag se dělá zpravidla ústně na schůzce. Jestli není možný osob ní styk Ag a OP, provádí se pomocí rezidenta nebo písemné instruktáže. Pokyny OP jsou pro Ag závazné. Při změně situace může jednat však iniciativně, ale v souladu se stanoveným cílem.

Neoddělitelnou součástí práce s agenturou je kontrola. Agent se seznemuje s údaji, které jsou v StB zájmu utajované a to si vyžaduje jeho soustavnou kontrolu. Cílem kontroly je získání optimálních záruk, že Ag p lní své úkoly čestně, podává pravdivé údaje, není dekonspirován, neprovokuje k nepřátelské činnosti a plní úkoly způsobem jemu stanoveným. V průběhu kontrol y zjišťujeme :

1) Spolehlivost

2) Úroveň KR přípravy

3) Skutečné motivy spolupráce

4) Chování agenta při plnění úloh Kontrola musí být úplná, objektivní, aktivní, cílevědomá, plánovitá, vča sná a konspirativní. Při kontrole používáme obecné metody, které rozpracovává obecná psychologie jakož i speciální KR metody :

1/ Metody shromažďování a zobecňování poznatků charakterizujících AG (utajo vané shromažďování údajů o Ag získaných z různých míst, od různých osob apo d. Takto prověřujeme osobní vlstnosti Ag). Dşležitá je analýza výslednos ti práce Ag. Slabá výslednost svědčí buď o nízké přípravě Ag, špatném řízen í, nedostatku operativních možností, dekonspiraci nebo zradě. 2/ Pozorování agenta v různých podmínkách jeho činnosti. Toto provádí jedna k sám OP na schůzkách a jednak pomocí operativních prostředků (agentura, sl edování, technika, PK, ustanovka apod.). V průběhu takovéto kontroly můžou vzniknout pochybnosti o serioznosti Ag apod. Potom je třeba Ag prověřit v celém rozsahu.

3/ Metodou takovéto prověrky je operativní experiment. Vytváříme podmínky, ve kterých Ag musí projevit své skutečné vlastnosti. Takto můžeme zjistit j eho skutečný motiv spolupráce, jeho postup při plnění úloh apod. 4/ Operativní modelování poižíváme tehdy, když vznikne nutnost prověřit prá ci Ag při plnění minulého úkolu a to v situaci, kdy vzniknou pochybnosti, j estli mohl Ag vůbec vnímat nebo pozorovat určitý fakt o kterém hovoří ve sv é zprávě. Model se musí postavit tak, aby co nejvíc odpovídal skutečné s ituaci.

Podle směrnic je povinností náčelníků podílet se na kontrole výslednosti práce s agenturou. Náčelníci se mají zúčastňovat kontrolních schůzek. Na tyto schůzky je třeba se řádně připravit. Schůzku může vést náčelník, nebo ji může vést OP a náčelník zasahuje jen do jednotlivých bodů. V žádném případě náčeln ík nesmí snížit autoritu OP před jeho Ag.

Jestliže OP zjistí poznatky o nesprávném postupu Ag, upozorní ho na nevh odné jednání a rozebere s ním příčiny a okolnosti. Když máme důkazy o zradě Ag nebo o tom, že spáchal TČ, je třeba zvážit, zda s ním ukončit spolupráci. Někdy je výhodné nedat najevo změnu našeho vztah u, ale využít situaci k urychlenému odhalení nebo dokumentaci TČ. V určitých případech je možné zvolit cestu "převerbovky" Ag. To vyžaduje usvědčit ho ze zrady a pod hrozbou trestního stíhání pokračovat ve spolupráci , ale na jiném podkladě.

Výsledky prověrky se podchycují písemně a zakládají do osobního spisu ag enta.

Zpracoval: inspektor Colombo na základě zobecnění svých dlouholetý ch praktických operativních zkušeností. T - 8. Spojení s agenturou

Spojení OP s agenturou - jeho význam Pojem: spojení OP s agenturou, jejich vzájemný konspirativí a trvalý ko ntakt, který umožňuje vzájemnou výměnu informací v rámci výchovy A, jeh o odborné přípravy, výcviku a plnění úkolů. Je to hlavní náplní OP. Požadavek na spojení - zásady spojení:

a/ KONSPIRACE - tj. zajištění utajení faktu navázání styku s A a utajení povahy tohoto styku. Povinností OP je vypracování " plánu spojení". Jde o předem připravené vhodné legendy pro věrohodné přikrytí skutečné podstaty styku s A. b/ STÁLOST STYKU - permanentní připravenost navázat a udržovat styk s agenturou. Vyvoláno nutností neustálého řízení A z dův odu:

- A se setká s fakty, které vyžadují okamžitý zásah org. StB - nutnost řešit problémy, které se A vyskytly při plnění úkolu - rychlá, nečekaná změna v OS vyvolává nutnost změny nebo zrušení úk olů, které měl A plnit.

Formy a způsoby spojení a agenturou OP při rozhodování o způsobu spojení vychází ze zásad stanovených Směrni cemi pro práci s TS a přihlíží k osobě spolupracovníka a úkolům, které bude pl nit. Konečné rozhodnutí přijímá po dohodě s A.

Formy spojení: 1/ bezprostřední styk 2/ zprostředkované spojení

Bezprostřední styk: je to základní s nejrozšířenější forma. V max. míře umožňuje plnění zásad stálosti a konspirace spojení.

a/ Osobní styk - schůzka:

Cílem je důkladné vytěžení A k plnění úkolů získané informace zaznamenáv at, uložit nový úkol, instruovat jej k plnění úkolu a výchově na něho působ it. Nejefektivnější způsob spojení.

b/ Tajná schránka:

TS = zvlášť zvolené a zařízené místo pro bezpečné uložení mater. taj. ch arakteru, za účelem jejich výměny mezi OP a A bez osobního styku. TS slouží pro obsluhu pouze jen jednoho agenta.

Požadavky na tajnou schránku: - budovat v místech, kde A nemusí legendovat svoji přítomnost - činnost při obsluze taj. schr. musí zůstat utajená - musí být zabezpečena před náhodným objevením, před povětrnostními v livy a náhodným poškozením

- doba naplňování a vybírání musí být předem dohodnuta, nebo se OP a A navzájem dohodnutým způsobem pro vybrání nebo naplnění vyrozumí - nutná zajišťovací opatření pro případ odhalení TS nepovolanou osobo u (tajnopis, šifra apod.)

c/ Spojení pomocí radiotech. prostředků, telefonem, telegramem, písemně Na území ČSSR využívá se zřídka. Zpravidla je jednostranné. Častěji použ íván telefon a písemný styk. Využívání tzv. "agenturních telefonů" - A musí znát zásady pro jeho užití.

Zprostředkované spojení: mezi OP a A je zprostředkující mezičlánek. V této úloze vystupují A - spojka nebo osoby obhospodařující konspirační předávací body.

a/ Agent spojka: je tajný spolupracovník předávající inf. nebo materiály m ezi OP a A. Musí být důkladně informovaný o všech podrobnostech týkajících se převzetí, úschovy, přepravy a doručení materiálů, jakož i způsobu provedení schůzky s obsluhovaným A.

b/ Konspirační odevzdávací body: jde o osoby, které přebírají a nebo na je jich adresu jsou A zasílané dohodnutým způsobem zprávy a informace pro OP. nebo osoby, které za tímto účelem propůjčují svůj telefon. c/ Přepážka - je bod, kam A dopravuje zprávy a odkud přebírá písemné instr ukce od OP (zaměstn. inform. kanceláří, pošt, knihoven atd.) d/ Krycí adresa - na bod, kam A odesílá zprávy a materiál pro OP prostředn ictvím pošty - obsah musí zůstat před držitelem krycí adresy utajen - zpět ná adresa A je vymyšlena, nebo se neuvádí. Nutná legenda pro A písemný styk s držitelem krycí adresy.

e/ Konspirační telefon - OP a A si vyměňují informace prostřednictvím tele fonu, jehož držitelem je třetí osoba. Nutný důkladný dohovor o způsobu pou žití. A musí zůstat před držitelem utajen.

V praxi je možná a osvědčuje se různá kombinace způsobů a nebo forem spo jení - viz potřeba vyvolání neplánovaného styku.

Schůzka

- konspirativní pracovní styk OP s A s cílem převzít od něho informace nebo jiné materiály, uložit mu nové úkoly, instruovat jej k jejich plnění a vybav it ostatními náležitostmi vyplývajícími ze spolupráce. Klady:

- nejpříznivější podmínky pro celkovou práci s agenturou - umožňuje přebírání AZ přímo z ruk A - jejich utajení - zužuje se okruh osob, kteří vědí o spolupráci A s org. Stb Nedostatky:

- možnost narušení konspirace - nutnost podrobných a reálných legend - možnost sledování A nepovolanou osobou

Požadavky:

- pravidelnost, cílevědomost a neformálnost - o období nevytíženosti A styk min. 1x za 3měsíce Průběh schůzky:

Je vhodná písemná příprava na schůzku. Řízení A v rámci schůzky tj. výchova, o dbor. příprava a výcvik musí tvořit ucelený proces. Schůzka musí mít atmosféru otevřenosti a vzájemné důvěry.

ÚVODNÍ ČÁST: - zjištění, zda A nebyl sledován - neformální beseda (záliby,zájmy,aktuálnosti) PRACOVNÍ ČÁST: - zjištění plnění úkolů, které byly A zadány, jejich rozbor

- dotěžení A

- písemné vyhotovení agenturní zprávy - zadání nového úkolu, instruktáž k jeho plněn í, taktika

ZÁVĚREČNÁ ČÁST: - dohovor další schůzky, náhr. termín, místo a pod.

102 - 3, Kap. 7 Výchova agentů =================================

Výchovou agentů rozumíme cílevědomý a systematický vliv oper at. pracovníka s cílem vytvářet u něho ideově politické a mo rální vlastnosti, jež jsou nezbytné k úspěšné spolupráci s orgány StB.

Výchova agentů musí být: a) promyšlená b) systematická

c) konkrétní Výchovná práce s agentem probíhá neustále, a to od jeho získání ke spolu práci až do jejího ukončení.

Zásady výchovy:

Úspěšná výchova agentů vyžaduje od OP veliký pedagogický takt a umění do vedně využívat základní principy výchovné práce. Je to: a) politická operativní cílevědomost

b) individuelní přístup

c) důraz na kladné vlastnosti agenta d) úcta k osobnosti A a péče o něho

Metody výchovy:

a) přesvědčování

b) osobní příklad OP

c) odměňování a pokárání

Formy odměn:

1) hmotné

2) morální

Politická, odborná příprava a výcvik agenta: POLITICKÁ PŘÍPRAVA je základem výchovy agenta. Utváří jeho ideové přesvědčení, upevňuje politické názory a vyzbrojuj e agenta, aby byl schopen paralizovat nepř. působení protivníka a jestli-že je to nezbytné aby s ám uměl politicky ovlivňovat.

Politická výchova A není samoúčelná, ale je důležitým prostředkem jejich přípravy k úspěšnému plnění rozvědných a kontr. úkolů. PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA je úplná jedině tehdy zahrnuje-li i vytváření volních vlastností, jež jsou nezbytné pro jeho jeho rozvědnou a kontrarozvědnou práci, jakož naučí-li ovládat ho plně emoce, bez čehož nemůže ú spěšně plnit operativní úkoly. Psychologická příprava agen ta má dva druhy:

1/ přípravu obecnou - dlouhodobá 2/ přípravu konkrétní - na určitou situaci Psychologická příprava A k plnění operat. úkolů směřuje v základě k tomu: 1/ aby si A uvědomil zvláštnosti úkolů, které před ním stojí, operativní s ituaci v níž bude jednat

2/ aby si A byl jist svými silami a možnostmi úspěšně splnit dané úkoly 3/ aby si A zdokonalil pohybové návyky zajišťující klid a jistotu při prov ádění akce

4/ aby si A uměl skrýt před protivníkem vypracované kontr. vlastnosti Školení agenta: má za úkol vyzbrojit agenty odpovídajícími zn alostmi a na jejich základě vytvořit u nich dovednosti správn ě jednat v kenkrétní situaci.

V procesu školení i praktického plnění StB úkolů A získává specielní dov ednosti a návyky, rozvědné a kontr. znalosti. Systém těchto dovedností a návyk ů můžeme obecně členit na:

1/ dovednosti a návyky skrytého ovlivňování protivníka 2/ -"- -"- navazování a upevňování kontaktů s protivníkem 3/ -"- -"- konspirativního styku s oper. pracovníkem 4/ -"- -"- provádět analýzu získané informace

Principy školení: 1/ ideovost a stranickost 2/ politická orientace

3/ návaznost 4/ systematičnost a postupnost školení 5/ uvědomělý vztah školených agentů ke zvládnutí operativních znalostí

6/ přihlížení k individ. zvláštnostem školených A

Metody školení: 1/ ústní výklad proškolované látky,který provádí operativní pracovník

2/ demonstrace studovaného předmětu nebo akce

3/ samostatné studium stanovené liter atury A

4/ provádění specielních cvičení Analýza a hodnocení činnosti operat. prac. při výchově a školení A: Analýza činnosti OP při řízení A má odpovědět na otázku: - zda opr. pracovník využívá A cílevědomě

- zda správně plánuje jejich postupy, při plnění uložených kontrarozvědných úkolů

- zda operat. pracovník efektivně provádí kontrolní činnost Při hodnocení činnosti oper. pracovníka při řízení a využívání agentů v kontra rozvědné činnosti si stanovíme tato kriteria:

- konkrétnost cílů využití A a soulad těchto cílů s danou operativní situací - stanovení správných úkolů ukládaných A a správné určení způsobu jejich pln ění

- do jaké míry A chápou cíle svého využití a úkoly, jež mají řešit pro dosaž ení těchto cílů

Při analýze činnosti oper. pracovníka v oblasti školení A: 1/ charakter úkolů, rozsah speciál. znalostí, dovedností a návyků 2/ nakolik oper. pracovník správně stanovil úroveň spec. přípravy A Při analýze úrovně plánování práce:

1/ hlavní cíl, na jehož dosažení je A řízen 2/ dílčí úkoly, které řeší dosažení konečného cíle 3/ role ve které A vystupuje před protivníkem

4/ způsoby postupu vnějšího vyjádření této role 5/ způsoby a postupy řešení úkolů, které byly před agenta postaveny Při analýze v oblasti kontroly:

1/ spolehlivost agenta

2/ zda byla učiněna konkrétní opatření k prověrce agenta, jak kvalifikovaně byla tato opatření realizována i výsledek a závěry této prověrky 102/4, kap. 9 R E Z I D E N T I str. 84 - 122

================================================== I.

1. Rezidentura a její úloha:

V boji proti nepřátelské činnosti, orgány kontrarozvědky zřizují a využívaj í i rezidentury.

Použití rezidentů je podmíněno určitou specifikou vývoje oper. situace. Cíl - utajit a zefektivnit tajnou spolupráci A s čs. KR. Složení rezidentury - rezidentura se skládá z rezidenta a z A, kteří mu byli předáni k bezprostřednímu řízení. Hlavní úkoly: hlavní úloha spočívá v tom, že plnění kontrarozv ědných úkolů, stanovených řídícím orgánem a vyplývající z oper . situace - záleží na chráněném objektu, nebo úseku kontrarozvědné činnosti

2. Okolnosti,které vyvolávají nutnost vytvoření rezidentury: Okolnosti jsou dány opr. situací, síly, prostředky, formy a metody práce čs . KR, síly a prostředky a samotný charakter nepřátelské činnosti protivníka. Z toho vyplývá, že rezidentury se budují hlavně v konkrétních objektech, a tam, kde podmínky pro obsluhu agentů OP jsou stíženy, nebo je zvýšené nebezpeč í dekonspirace /velké podniky, VÚ, instituce, hotely atd./. Jde o velký počet A a vzhledem k jejich rozmístění je zvýšené nebezpečí dekonspirace. II.

1/ Rezident s jeho funkce:

Rezident je zvlášť vybraný, naprosto spolehlivý, životně zkušený a z hledis ka kontrarozvědného odborně připravený TS, který pod vedením OP řídí práci těc h A, které mu k řízení svěřil OP.

Hlavní náplní práce rezidenta je udržování konspiračního styku s A, kteří p odle zaměření OP plní kontr. úkoly, přebírá od nich písemné zprávy nebo ústní, které po vyhodnocení předává OP.

Rezident se podílí i na výchově, výcviku, kontrole TS. 2/ Požadavky kladené na rezidenta:

Zvýšené požadavky: R musí být naprosto politicky spolehlivý s dobrými organ izačními vlastnostmi /schopnostmi/, musí mít značné zkušenosti z práce s lidmi a musí mít vypěstovaný cit zodpovědnosti. Dále musí mít oper. možnosti, ale i KR zkušenosti a návyky. Celkově musí převyšovat obsluhované A i v ostatních o blastech /mez. politik./.

Rezident musí být i dostatečně sebekritický, disciplinovaný, kritický při h odnocení faktů a svých závěrů.

3/ Operativní možnosti nutné pro rezidenta: Operativní možnosti jsou nevyhnutelným předpokladem pro práci R při zajišťo vání úspěšného výcviku, odborné přípravě, výchově a kontrole A. - především dostatek času pro práci s A

- vhodné podmínky pro konspirativní styk s A - v případě, že R nemá tyto možnosti je povinnost OP provést takové opatření , aby je měl

4/ Výběr a zhodnocení kandidáta na rezidenta: - jasná a konkrétní představa OP o požadavcích, které má kandidát na R pln it

- v důležitých obranných nebo průmyslových objektech jsou vybíráni kandidá ti na R zpravidla osoby z řad těch pracovníků, kteří jsou nositeli stát. ta jemství, aby s A, který je nositelem ST mohl rozebírat veškeré úkoly - R může být i býv. spolehlivý pracovník MV, který pracuje v civilu, za po dmínky, že o jeho bývalém zařazení u složek MV je znám jen malému počtu oso b

- R může být i býv. naprosto spolehlivý TS - R může být i členem KSČ - nesmí zastávat vedoucí funkce ve stranickém ap arátě

- při výběru R se musí posuzovat individuálně a zároveň v komplexu /do vše ch podrobností i soukromí/. Na prvním místě je však nekompromisně politická spolehlivost. Pozor na podřízenost na pracovišti a případné neshody - vede to k dekonspiraci.

5/ Získávání rezidentů :

- získávání R provádí zkušený OP za přítomnosti nadřízeného náčelníka, metod a vázací besedy je adekvátní základu verbovky. To znamená, že vázání kandidá ta je uskutečňované s použitím přesvědčovací metody a přísného dodržení zása dy dobrovolnosti.

- odůvodnění nutnosti uvedené spolupráce - co je od něho požadováno, jaké má k tomu možnosti - záruky utajení spolupráce

- provedení instruktáže o základních formách a metodách i náplni jeho práce, zásada konsoirace při styku A s OP

- ......... k důležitosti a povinnostem R se vyžaduje písemný slib o spolupr áci

6/ Formální náležitosti osobního svazku rezidenta : - za účelem přesné evidence a kontroly práce je na každého R veden osobní sv azek

- podle potřeby se vedou i další části svazku - vedení vlastnoručních zpráv R, finanční náklady korespondence a pomocné písemnosti III.

1/ Organizace rezidentury :

- Rezidentury se budují hlavně v konkrétních objektech. Základní podmínky :

a/ Dokonalá připravenost R zvládnout úkoly, dokonalá příprava, zejména odbo rná.

b/ Dostatečně vysoká odborná úroveň jednotlivých A, kteří budou odevzdáni d o rezidentury a jejich naprostá spolehlivost. Toto snižuje fluktuaci A v re zidentuře.

2/ Výběr agentů pro rezidenturu : - OP připravuje A pro zařazení do rezidentury

- zvlášť je potřebné přihlédnout k tomu, aby R nebyl přímo podřízeným jemu s věřeného A a aby R svými schopnostmi, vzděláním, inteligencí a pilitickou úr ovní vždy převyšoval A.

- do rezidentury není vhodné vybírat A, kteří jsou s R v příbuzenském vztahu - zjistit jaké existují vztahy mezi A a R před zavedením /určit charakter tě chto vztahů/

- při pohovoru s A nebo R musí OP postupovat velmi takticky a opatrně je tře ba vytvořit pracovní vztah

- POZOR na psychologické zvláštnosti A a R /rozdíl povah, charakteru, nesymp atie atd./

- do rezidentur se vybírají a zařazují jen A, kteří jsou důkladně prověřeni, ukáznění a seznámeni se zásadami konspirace, kteří si osvojili návyky nevyh nutné pro plnění KR úkolů

- v případě nesrovnalostí provádí nápravu OP 3/ Předání agentů k obsluze rezidentovi :

- přichází až tehdy, když OP důkladně prověřil a přezkoumal všechny okolnost i, které mohou mít vliv na charakter spolupráce mezi R a A a R a OP - předání je podmíněno oboustranným souhlasem

- v případě nesouhlasu se prověřují OP okolnosti, zda je možné příčiny odstr anit. Když to nejde, k předání se nepřistoupí.

- OP před odevzdáním A " R provede instruktáž R i A - R je seznámeno se schopnostmi A, jeho kvalitami, výsledky spolupráce, se s chůzkovou mprálkou, atd.

- A je instruovaný o charakteru budoucí spolupráce s R a osobní plnění úkolů a způsobů spojení s R

- vlastní akt se většinou provádí v KB nebo PB - vedoucí úloha při schůzce ppatří OP

- předání se provádí postupně

IV.

1/ Řízení práce rezidenta :

- OP organizuje systematickou práci s R a také práci R s A - práce R je organizována v podstatě na stejných základech jako práce s A - nejdůležitější úkol v řízení práce R spočívá v tom, aby se R naučil pracov at s A, aby dovedl A správně řídit a vychovávat

- řízení práce R je prováděno v rámci schůzek OP s R, a to formou jeho instr uktáže a usměrňování činnosti