--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Kuchařka II.
Zdroj: NN Ročník........: 0006/006 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

K U C H A Ř K A II.,

aneb jak by to mělo být

MOTTO: To o čem zde redakce NN informuje, je určeno pro všechny slušné lidi. Zkušení zločinci to již dávno vědí.

P O L I C I E (pokračování)

D o s t a v t e s e n a m í s t n í o d d ě l e n í ! Nemálo z našich čtenářů bylo takto vyzváno, buďto přímo na místě policistou, většinou však písemnou obsílkou. Jejich osobní zkušenosti jsou různé. Častou zkušeností je, že občan, který je vyzván, aby se dostavil, tak zvaně k podání vysvětlení, neví co po něm bude policisty vyžadováno. Cítí se proto ohrožen. Pokud se zeptá předem na důvod výzvy k podání vysvětlení, je nezřídka odbyt stand ardní odpovědí : " to se dozvíte na místě". Když mu je pak předložen formulář protokolu s poučením dle nějž má právo odepřít vysvětlení, pokud by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, m anželovi nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejich újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíh ání nebo nebozpečí postihu za přestupek, pak mnohomluvnost této zákonné formul ace mnohého občana vyvede prostě z míry. Jaké že to trestní stíhání a za co, j aký že to postih za přestupek a za jaký?

Listina základních práv a svobod hovoří však v podstatě o tomtéž, i když dalek o srozumitelněji. Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebe zpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké (viz čl. 37 odstavec 1 Listiny základních práv a občanských svobod - LZPS ).

Aby však mohl kdokoliv odpovědně rozhodnout, zda vypovídat bude či zda výpověď odmítne, měl by přece předem vědět, čeho se po něm požadovaná výpověď bude tý kat. Obecně je v zákoně o Policii ČR stanoveno oprávnění policisty vyžadovat p otřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důleži tých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pr o vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí. Měli by tedy páni polici sté osobě, kterou vyzvou k podání vysvětlení říci, čeho že se vysvětlení bude týkat. Bez takového upřesnění policistova požadavku je pak namístě odmítnutí v ypovídat právě s odkazem na výše uvedený článek Listiny základních práv a svob od a s odkazem na ustanovení ş 12 odst. 3 Zákona o Policii ČR.

Logika požadavku občana na upřesnění důvodů výzvy k podání vysvětlení vyplývá též z oprávnění vyzvané osoby požadovat náhradu nutných výdajů a ušlého výdělk u vzniklých podání vysvětlení. Pokud totiž občan má podat vysvětlení svého úda jného protiprávního jednání, nárok na náhrady výše uvedené nemá. Nezná-li ale předem důvod výzvy k podání vysvětlení, nemůže ani předem posoudit svůj nárok na takovou náhradu. Pak se ale dostaví k podání vysvětlení bez předem připrave ných dokladů k uplatnění svého nároku, takové doklady musí dodat policii dodat ečně a tím mu vznikají náklady další.

V neposlední řadě je třeba vědět, že vysvětlení nesmí policie požadovat po oso bě, která by podáním vysvětlení porušila státem uloženou nebo státem uznanou p ovinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu toto povinnost má, mlčenlivosti zproštěna. I z tohoto ustan ovení lze logicky dovodit nutnost oznámení důvodů podání vysvětlení předem. Není pochyb, že bez podání potřebných vysvětlení by byla práce policie ztížena . Proto Zákon o Policii ČR přiznává policistům právo předvést osobu vyzvanou k podání vysvětlení, jestliže se tato osoba bez dostatečné omluvy nebo závažnýc h důvodů k podání vysvětlení nedostaví. V tomto případě jde nesporně o zásah d o soukromého a rodinného života předvedené osoby. Listina základních práv a sv obod přiznává každému právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukro mého a rodinného života, ( viz čl. 10 odstavec 2 LZPS ). I v případě oprávnění předvést osobu, která se bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů nepo drobí výzvě k podání vysvětlení je nezbytně třeba, aby vyzývaná osoba věděla, co bude předmětem podání vysvětlení. Jak jinak by mohl ten, kdo je vyzván k po dání vysvětlení "dostatečně a závažně" omluvit buďto svoji neúčast na podání v ysvětlení nebo své odmítnutí podání vysvětlení.

Závěrem lze tedy říci, že nedostatek povinnosti policie sdělit důvody výzvy po dání vysvětlení a předmět požadovaného vysvětlení může být příčinou nedorozumě ní. Takové nedorozumění může pak končit i obviněním toho, po kom je vysvětlení požadováno, z trestného činu útoku na veřejného činitele v jeho nejčastější p odobě, to jest hrubou urážkou nebo pomluvou policisty. Tedy toho, kdo jej vyzý vá k podání vysvětlení. K této situaci může dojít právě proto, že předvolaná o soba předem neví co a proč má vysvětlovat a čeho se má podání vysvětlení týkat .

Policista má ze zákona o policii povinnost, zachovávat důstojnost nejen osob v ůči nimž jeho služební úkon směřuje, ale též důstojnost svoji. Z toho vyplývá, že ani on se nesmí dopouštět hrubých urážek či výpadů vůči osobám, které vyzý vá k podání vysvětlení. Dále pak je zřejmé, že policista by v žádném případě n eměl ve stejné souvislosti, používat familiární výrazy, oslovovat tykáním a po dobně. Dojde-li k takovémuto jednání ze strany policisty, pak se zcela evident ně dopouští porušení zákona o policii, což by mělo být ze strany inspekčních s ložek policie, kvalifikováno jako porušení základních povinností policisty - v iz. ş 6 Zákona o Policii ČR.

DOBŘE MÍNĚNÉ RADY

V zásadě platí totéž, co bylo řečeno v předchozím dílu (Občanský průkaz, prosí m) s tím, že vyjma požadavku vůči vám, se musí policista představit, ale hlavn ě vám musí sdělit důvod požadovaného podání vysvětlení. V případě, že jste vyz váni písemně a není na předvolání sdělen důvod k požadovanému podání vysvětlen í, dožadujte se nejlépe telefonicky sdělení důvodu. Stejně postupujte v případ ě, kdy je sice na předvolání sdělen odpovídajícím způsobem důvod, ale není vám srozumitelné o co jde, anebo se domníváte, že se vás sdělené důvody netýkají. Může se také stát a v praxi se stává velice často, že jste předvoláni pod zce la jinou legendou, než je poté skutečným důvodem vyžadovaného podání vysvětlen í. V takovém případě lze doporučit pouze jedno. Nepodrobit se požadovanému slu žebnímu úkonu a dožadovat se úředního záznamu, v němž vyjádříte svůj nesouhlas s postupem policisty či vyšetřovatele policie, neboť jste ve skutečnosti byli vylákáni pod nepravou záminkou, čímž si policista neoprávněně usnadňuje svoji práci. Předvolaná osoba by měla mít stejnou možnost, jako má v tomto případě policista a to, na svoji výpověď se připravit. Týká-li se totiž předvolání vaš eho údajného trestného jednání či přestupku, máte právo na právní pomoc od sam ého začátku vašeho případného trestního stíhání či vyšetření přestupku - viz č l. 37 odst. 2 LZPS. Toto ustanovení LZPS je norma vyšší právní síly než je ust anovení zákona o polici dle něhož je každý povinen vysvětlení na výzvu policie podat, a proto je policista povinen je respektovat.

V praxi je bohužel skutečnost taková, že policisté nejenže zřídka kdy znají sv oje povinnosti uložené jím zákonem o policii, natožpak aby znali spojitost svý ch povinností s ústavou a LZPS. Není se totiž čemu divit, neboť těch nových, o d nichž by se to dalo očekávat není zas tolik a navíc jsou v odborné péči těch , jejichž rekvalifikace z příslušníků SNB (StB) na policisty je zhola nemožná. Na druhou stranu je však třeba říci, že se jedná o skutečně "nepostradatelné odborníky", před nimiž se každý slušný občan musí mít na pozoru. Bohužel na če le ani na uniformě svoje předlistopadové zásluhy a aktivity napsány nemají. Dá se to však velice snadno podle toho jak se chovají a tak záleží pouze na vás, jak budete případně postupovat v tom svém, specifickém případě. Mějte neustál e na mysli, že v žádném případě nejste o nic míň než policista, což pochopitel ně platí i v opačném případě.

(pokračování příště) * redakce NN * LŽE MINISTR, NEBO JE OBELHÁVÁN ?

Už jsem se napsal dost a dost o obelhávání ministra Rumla jeho podřízeným i. V jednom případě, po opakovaném obelhávání a podvádění, došlo i k odchodům několika policitů do civilu a k jiným personálním změnám. To tehdy bylo ve Vyš kově trochu "dusno" - a já nějak cítím v kloubech, že "dusno" začne znovu. Mám před sebou dopis č.j.: KM-388/95-PL z 18. 12. 1995, kterým ministr Ja n Ruml odpovídá na dopis poslance JUDr. Ing. Jiřího Karase takto: Vážený pane poslanče,

Vašim dopisem ze dne 18. 11. 1995 jste mne požádal o prošetření zásahu po licie proti demonstracím dne 30. září 1995 ve Vyškově a dne 17. 11. 1995 v Brn ě.

K dané věci sděluji, že oba dva případy jsou v současné době předmětem še tření Inspekce MV, které však dosud nebylo uzavřeno.

K zásahu policie ve Vyškově se provádí šetření ve věci podání Karla Höfer a, Marka Kořínka a Živana Loukoty na příslušníky Policie ČR Okresního ředitels tví Vyškov, při které mělo dojít ke zranění Ing. arch. Lumíra Šimečka s p r a c o v n í n e s c h o p n o s t í 1 4 d n ů. (?)

Ke druhému zásahu v Brně se provádí šetření ve smyslu ustanovení ş 158 od st. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravo moci veřejného činitele dle ş 158 odst. 1 trestního zákona, kterého se měl dop ustit por. Petr DIATKA z Obvodního oddělení policie Brno - střed. Přesto, že n ení šetření dosud ukončeno, byl por. Petr Diatka, který zákroku velel, rozhodn utím ředitele Policie ČR Městského ředitelství Brno dnem 30. 11. 1995 odvolán z funkce zástupce vedoucího oddělení a převeden do funkce policejního inspekto ra.

Po skončení šetření obou případů Vám samozřejmě podám vyčerpávající infor maci.

K osobě pana Jana Svobody Vám sděluji, že náčelníkem Okresní správy SNB T řebíč byl od 1. 1. 1986. Dne 1. 8. 1990 byl zařazen na Policii ČR Městské ředi telství Brno ve funkci zástupce vedoucího oddělení Obvodního oddělení policie Brno - Výstaviště. V současné době je mjr. Svoboda zařazen jako vedoucí odděle ní Obvodního oddělení policie Brno - Královo Pole.

S pozdravem Jan Ruml.

K dopisu ministra vnitra:

Tvrzení o údajném zranění Lumíra Šimečka s pracovní neschopností v délce 14 dn ů je bohapustá lež. Lumír byl skutečně v podvečer 30. září příslušníky Policie ČR vážně zraněn. Takto ho odměnili za to, že rušil protistátní akci pohrobků zločinecké organizace.

MUDr. Skřivánek na chirurgickém odd. vyškovské nemocnice vystavil Lumírovi nes chopenku s předpokládanou dobou léčení 4 týdnů. Skutečností však bylo, že Lumí r byl uschopněn až v pátek 17. listopadu. Od lékaře přišel před Ústavní soud, kde podržel transparent - a soudruzi Diatka a spol. s ním zase vláčeli po zemi . Lumír znovu navštívil lékaře a pracovní neschopnost mu byla o několik dnů pr odloužena.

Pokud není možné, aby informačními toky Policie ČR tekly pravdivé informa ce, musí ta pravda k uším ministra připlout odjinud. Nezbývá než kopie neschop enek předat přímo předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Milanu Uh demu. Snad potom, díky kurýrní poště pana předsedy, se konečně ministr doví pr avdu.

Jak jsem vyčetl z dopisu pana poslance Karase, nynější "demokrat" a polic ejní šéf v Králově Poli mjr. Jan Svoboda byl "ochráncem" Jiřího Karase koncem 80. let.

Karel Höfer