--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Smutek Zdeněk
Název: Nové hnutí - proč vzniklo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0006/008 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Nové hnutí - proč vzniklo? Několik let před koncem 2. tisíciletí disponuje lidstvo mnoha vědo mostmi i technickými dovednostmi. Přesto se celý svět zmítá v problémech , jež jsou staré jako lidstvo samo - hlad, války, násilí, primitivní nen ávist, závist či nevraživost.
Tak vzniká otázka - snaží se světoví i domácí politikové o skutečn ou nápravu těchto věcí nebo to jen předstírají a ve skutečnosti hájí jen své soukromé zájmy či mocenské zájmy své země?
Než uvěříme tomu, že ten způsob vedení politiky, který můžeme deno denně vidět na televizních obrazovkách je jediný možný, ještě několik po známek:
Bylo by zajisté ideální, kdyby všichni lidé byli skromní, poctiví a bez závisti k druhým. Pokud by viděl někoho schopnějšího a moudřejšího , než jsou oni sami, hned by mu uvolnili místo a radovali by se, že pomo hli dané věci. Nuže tomu tak bohužel není, praxe je jiná. Spíše než životní moudrost a správnost názorů rozhodují i v politi ce ostré lokty, známosti, peníze za které se koupí vliv sdělovacích pros tředků na veřejné mínění a hlavně žaludek, který snese vše. A tak v poli tice zůstávají ti nejschopnější. Ovšem ti nejschopnější, kteří často neu mějí poctivě a vytrvale hledat ta správná řešení a ani k tomu třeb a nemají předpoklady, ale mají velké nadání pro to, aby si za pomoci VŠE CH prostředků uhlídali svůj post, či postoupili na post ještě vyšší. A to je jeden z hlavních důvodů vzniku Nového hnutí, chceme totiž udělat další pokus o to, aby přívlastek "špinavá" ve spojení se slovem " politika" byl alespoň o trochu méně pravdivý. Další pokus o to, aby neje n veřejný zájem, ale hlavně pocit sounáležitosti se všemi lidmi na této Zemi, i se vším živým, převážil sobecké zájmy, které máme v sobě u kryté snad všichni. Jistě, morálkou se zvláště nyní, v období před další mi volbami, ohánějí snad všechny politické subjekty. Nové hnutí vás chce o své poctivosti přesvědčit např. těmito programovými cíly či názory: Zde bych chtěl poprosit všechny příznivce, aby se pokusili vytvoři t co nejpádnější pro nás charakteristické argumenty. Jako příklad nechť slouží mé návrhy:
1) Návrh zákona: Strana, která zvítězí ve volbách, je povinna vždy jednou za půl roku (celkem tedy 8x) předložit podrobnou zprávu parlamen tu i veřejnosti o plnění všech svých volebních slibů. U slibů nesplněnýc h je povinna uvést příčinu neplnění a zároveň i opatření, která v nejbli žším půlroce učiní k jejich splnění. V následující zprávě pak uved e i plnění těchto opatření.
2) Ministr vnitra je povinen zajistit, aby délka trvání soudního p rocesu odpovídala složitosti případu. To znamená, u nejjednodušších příp adů několik dní, nejdéle několik týdnů. Odpovídající zdroje budou uvolně ny ze státního rozpočtu.
Podrobněji: Názor na fungování soudů: V současné době je zcela neú nosná doba od zahájení procesu k vynesení rozsudku - často i několik let a to i u nepříliš složitých kauz. V mnoha případech by bylo možné vynés t rozsudek již za několik týdnů či nejpozději měsíců. Je pouze otázkou u přímného zájmu tento stav změnit. Zatím to vypadá tak, jakoby tento stav někomu vyhovoval.
Šest let po Listopadu už celá nová generace právníků dokončila stu dia. Je pouze otázkou financí vytvořit podmínky pro zaměstnání dalších s oudců. Tyto zdroje je nutné zcela prioritně ze státního rozpočtu uvolnit , i kdyby se mělo jednat o vysokou částku. Předpokládáme, že bude nutné zvýšit počet soudců v prvé etapě nejméně o třetinu.
Malý příklad: Podíváme-li se na velmi dlouhou ideální frontu, kde např. poslední příchozí čeká na vyřízení své žádosti vždy právě jeden ro k a čtrnáct dní - fronta se tedy ani neprodlužuje ani nezkracuje - a dál e samotné vyřízení jeho žádosti trvá např. právě 14 dní, je dobré si uvě domit že po úplném odstranění této fronty (např. dalšími úředníky) budou noví příchozí čekat pouze jen těchto 14 dnů. (A to již bez dalšíc h úředníků.)
V praxi dochází samozřejmě k nerovnoměrnostem. Někdy nepodá žádost nikdo, pak jich přijde mnoho najednou. Proto musí mít vždy úředníci vět ší "kapacitu", než je počet podávaných žádostí.
3) Plat poslance je dvojnásobkem průměrné měsíční mzdy. Pravidelná valorizace je při 5% rozdílu.
Podrobněji: Politika může být pro někoho způsobem jak přijít k pen ězům, ke vhodným informacím či jak ve svůj ryze soukromý prospěch ovlivň ovat důležité zákony.
Pro někoho naopak může být posláním. S tím souvisí i výše poslaneckého platu, jež nesmí přitahovat pros pěcháře.
Poslanci prý musí mít vysoký plat. Není to pravda, přestože existu je řada pseudoargumentů. Konkrétně:
Argument: Vysoký plat je nutný, aby poslanci nebrali úplatky. a) Není možné, aby výše poslaneckého platu byla srovnatelná s výší úplatků (viz ona známá kauza - výše 8 mil. Kč).
b) Tomu, komu jde především o peníze, nebrání nic vzít ani zcela m alý úplatek, i když bude mít vysoký plat přes 30 000 Kč. Riziko prozraze ní je dnes evidentně nepatrné (téměř žádný odhalení - nebo se úplatky ne dávají?).
c) Pokud je člověk zloděj, který nemá morálku, sebevětší plat jej nepřiměje úplatky nebrat. Poctivý člověk naopak úplatky nebere vůbec - b ez ohledu na výši platu.
Argument: Vysoký plat je nutný, aby odborníci "nepřebíhali" do sou kromé sféry, kde mohou mít plat i několikanásobně velký. d) Být poslancem by mělo být jednou z nejvyšších poct, vyjádřením veliké důvěry. Je to velice prestižní povolání. I toto je vlastně část o cenění, které není vyjádřeno výší platu. Ať ten, komu jde jen o výši pla tu, jde klidně tam, kde jej má vyšší, být poslancem jej přece nikdo nenu tí.
Je nutné, aby pro poslance byla skutečně na prvním místě snaha pom oci dobré věci a ne peníze. Dostačující výše poslaneckého platu je např. dvojnásobek průměrné mzdy (tj. zhruba 16 000 Kč hrubé mzdy) + další náh rady. Stanovit výši poslaneckého platu jasným pravidlem je nutné, protož e poslanci jsou jediným případem, kdy někdo schvaluje plat sám sob ě.
Pro Nové hnutí vypracoval Mgr. Michal Rusek Spravedlnost? "Mé děti ubohé, po čem toužíte, je přehořce mi známo. Dobře vím, j ak trpíte, a vaše utrpení - ach, jako já, z vás nikdo netrpí! Bol vlastn í nese každý z vás a jiných nedbá, ale duše má, ta oplakává nejen vlastn í já, ale i tebe, tebe, všechny, celý stát." (Sofokles: Král Oidipus) Co jiného můžeme říkat lidem, my malí pěšáci vzdoru a naděje, kteř í jsme s demokracií slibovali alespoň kousek spravedlnosti: a dnes se ná s všichni zklamaní a zahořklí po našich slibech ptají. Co jim můžeme řík at? Že establishment kličkuje mezi spravedlností a křivdou, mezi bojovní ky a kolaboranty, obětmi a zločinci, mezi moudrostí a chytráctvím? Stála tato hra establishmentu za ty mrtvé, zavřené, zničené? Nečekali j sme zázraky: když jsme stáli se svojí pravdou před vašnosty rozhodujícím i o našich osudech, před dvojitými ploty se špačkárnami bachařů, když js me zápasili s ruličkami o poslech kousku pravdy, když jsme ten kou sek pravdy na papíře narychlo stěhovali v noci v aktovce někam do bezpeč í. Ale přece jsme čekali o kousek víc. Alespoň to, že podíl na moci nebu dou míti zločinci.
Cituji z dopisu ženy, která si nepřeje být jmenována: "Následoval krajský súd v Ostravě (asi 22. 4. 88), kde súdil Dr. Klár... Keď nebolo obhájcovi dovoleno obhajovat, začal sa náš syn bránit sám. Nato mu byla položena otázka, jestli mal pohlavný styk s onou paní. On odpovedal: Ne! Na to dostal odpoved - tak buďte ticho!"
I podle trestního řádu totality ş 53 (1): "Obviněný má právo vyjád řit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o n ich, uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat opravné prostředky." (2) "Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plno u možnost jeho uplatnění." Nebyl jsem u soudu, nevím, jak vypadal, nemohu říkat vinen-nevinen. Vím jen, že poslední, komu mohu věřit, je b olševický feudál soudce Dr. Klár. Mám jenom zkušenost čtyřiceti let, že proběhl divergentní vývoj: na lidi a bolševiky.
"Naše demokracie je mravním úkolem nejen úředníků a vojáků, nýbrž všech rozmyslných občanů a občanek a v prvé řadě zástupců občanstva, jeh o vůdců. Naše demokracie musí být zárukou a ochranou všeho kulturního sn ažení v oboru technickém a hospodářském, v oboru věd a umění, v mravnost i a náboženství. Proto naše demokracie musí být stálou reformou, s tálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí." (T. G. Masaryk: K desátému v ýročí republiky)
Pánové z establishmentu, co děláte po revoluci hlav a srdcí, když nadále zůstávají soudci zločinci - Klár a Horvátová? Kdybyste toto vyprá věli dítěti, českému, polynéskému, indiánskému, s jeho nezkaženým instin ktem spravedlnosti, řeklo by vám: Toto je špatná pohádka! "Jestliže tedy člověk, který nechce ani zemřít, ani nechce být živ stůj co stůj, nýbrž jen tak, jak je mu souzeno žít, přichází k tyranovi , co mu brání přistoupit k němu nebojácně? Nic ... Právě tak jak děti, k teré si hrají se střepinami, ale věnují se jen své zábavě, ale střepin s amých nedbají, podobně tento člověk si nebude cenit hmotných věcí v životě, nýbrž bude mu potěšením hraní a zacházení s nimi - jakého tyra na se ještě bude děsit, jakých osobních stráží, jakých jejich mečů?" (Ep iktetos: O nebojácnosti)
Pánové z establishmentu, kteří jste překročili hranici mravně příp ustného, a nechali zločincům moc nad lidmi, nedivte se, že se soudcem - zločincem Klárem, my, kteří jsme za uplynulých čtyřicet let nenavykli oh nuté hlavě, budeme si hrát dle své libosti - jak se střepem skla! Zdenek Smutek, Brno