--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Popelka Slávek
Název: Slavné postavy minulosti
Zdroj: NN Ročník........: 0006/010 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Slavné postavy minulosti P l a t ó n

Narodil se r. 427 př. n.l. v jedné z předních athénských rodin. Ve 20. le tech se setkal se Sokratem, který ho výrazným způsobem ovlivnil. Poté se Plató n vzdal svých literárních pokusů a začal se věnovat filosofii. Pod otřesným do jmem Sokratovy popravy své rodné město opustil, později podnikl rozsáhlé cesty . Ty ho zřejmě zavedly i do Egypta, kde se seznámil s věděním egyptských kněží . Snad pronikl i dále na východ a poznal moudrost Indů. Delší dobu pobýval tak é v řeckých koloniích v jižní Itálii a na Sicílii.

R. 387 př. n.l. otevřel ve své zahradě v Athénách školu, která ještě celá staletí po jeho smrti měla existovat jako "platonská Akadémie". Zde vyučoval bezplatně okruh žáků. Dosáhl věku 80 let a zemřel uprostřed práce. Jeho nejroz sáhlejší a obsahově nejbohatším dílem je Políteiá - Ústava. Platónovo učení o společnosti a státu.

Platón není apolitickým myslitelem, lhostejným k jevům společenského živo ta a politickým institucím. Velmi ho zajímala otázka, jaké musí být dokonalé s polečenské soužití a jakou výchovou mají být lidé připraveni k vytvoření a zac hování takové společnosti.

Formy státu.

Negativní typ státu se projevuje ve čtyřech formách, a to jako timokracie , oligarchie, demokracie a tyranie. Ve srovnání s ideálním státem je každá z t ěchto forem postupným ochuzením nebo deformací ideální formy. Jako časově první se podle Platóna objevila timokracie, t.j. moc založená na v ládě ctižádostivců. Již s prvními příznaky úpadku vzniká touha o zbohatnutí a snaha o zisk. V timokraci se částečně zachovaly rys dokonalého zřízení, časem však značnou milovníci drahých kovů shromažďovat zlato a stříbro ve svých příb ytcích a mění způsob života na život v přepychu. Tak začíná přechod od timokra cie k oligarchii jako vládě několika jedinců nad většinou. Vládnou v ní bohatí a chudí se na vládě nepodílejí. Současně tam právo na úplné utrácení vlastníh o nashromážděného majetku vede k tomu, že se takoví lidé mění ve zcela neužite čné členy lidské společnosti.

Další vývoj oligarchie vede podle Platóna k tomu, že se postupně stává je ště horší formou státního zřízení, a to demokracií. Je to moc a vláda většiny, ale vláda ve společnosti, v níž je protiklad mezi bohatými a chudými ještě vi ce zaostřen než v oligarchii.

Za nejhorší formu ústupu od ideálního státního zřízení pokládal Platón t y r a n i i . Je to vláda jednotlivce nad všemi členy společnosti. Vzniká, obd obně jako předchozí formy, degenerací předchozí demokratické formy vlády. Podl e Platóna se všechno to, čeho je příliš, obrací ve svůj opak. Přílišná svoboda nevede člověka i polis (obec, stát) k ničemu jinému než otroc tví. Proto také tyranie pochází právě z demokracie.

Ideální stát

Proti všem spatným formám vlády Platón staví svůj projekt nejlepšího stát u a vlády. V tomto stát vládne stejně jako v oligarchii několik jednotlivců Al e na rozdíl od oligarchie se těmito vládci mohou stát pouze lidé skutečně scho pní dobře řídit stát, a to jednak pro přirozené předpoklady a schopnosti, jedn ak pro dlouholetou předběžnou přípravu.

Za hlavní princip ideálního státního zřízení pokládá Platón spravedlnost. Slávek Popelka