--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Sametové rozčarování - plíživá rebolševizace
Zdroj: NN Ročník........: 0006/010 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Sametové rozčarování - plíživá rebolševizace (Před nedávnem mne jeden známý tajuplně sdělil "důvěrnou" informaci. Údajně se na vládě přišlo na počítačového šotka, jehož vinou se velice rychle navracíme před listopad 1989. Na jistém zasedání vlády, krátce po jejím jmenování (1992 ), vystoupil prý ministr vnitra s požadavkem, aby došlo k urychlené debolševiz aci státní správy. Vláda tento návrh schválila a nechala vypracovat přísně taj nou zprávu, určenou šéfům všech státních institucí, aby jej v co možná nejkrat ším termínu uvedli do praxe.

Při přepisu přísně tajného pokynu prý došlo k politováníhodné chybě, písařka t otiž zaměnila písmenko "d" za "r", díky čemuž se namísto neustále oddalované D EBOLŠEVIZACE započalo se systematickou REBOLŠEVIZACÍ.)

NĚKOLIK VĚT ÚVODEM

Přestože je naprosto zřejmé, že se žádný státní instituce neřídí pravidly, kte ré jim ukládají platné zákonné normy - lustrace a pod., mému zájmu se těší rez ort, o jehož struktuře, díky téměř sedmiletým aktivitám s ním spojeným (OK - O IOK), mám k dispozici nejvíce podkladů a informací. Z uvedeného vyplývá, že v žádném případě nejde z mé strany o jakoukoliv formu podjatosti, ale o snahu vy užít všech dlouhodobě shromažďovaných důkazů k dokonalé informovanosti veřejno sti a tím zároveň k odstranění negativ v této nejdůležitější státní sféře. Jestliže dnes pozvolna stoupá nezbytná důvěra společnosti v Policii ČR, pak to v žádném případě není zásluhou vrcholových funkcionářů rezortu. Největší podí l na tom mají stovky a tisíce skutečných ochránců zákona, vesměs na nejnižších funkčních článcích, kteří ať již v uniformě či civilu "šlapají" tzv. chodník a každodenně přicházejí do styku s různými formami zločinu, jehož stoupající k řivku se za poslední dva roky podařilo po dlouhých letech strmého vzestupu ale spoň zastavit. Právě na tyto základní články tíživě dopadá nesmyslná a mnohdy i nebezpečná systémová či personální politika, neboť právě jich se bezprostřed ně dotýkají a mnohdy přímo ohrožují jejich velice nebezpečnou práci, která je v demokratické společnosti nepostradatelná.

REBOLŠEVIZACE NA PÁTÉM PATŘE (a nejen na něm) Klasickým případem, poklidného návratu "zasloužilých" na významné posty, je na příklad Policejní prezídium. Poté, co se podařilo vyházet, případně vyštvat ně kolik málo nezkorumplovatelných, vesměs nově nastoupivších, došlo k "obnově" m anagmentu, této vrcholové policejní složky. "Vstupenkou", zajišťující bezprobl émový vstup do funkcí, je "stará dobrá" červená knížka. Údajně nejlépe se v to mto směru jeví páté patro Policejního prezídia, kde se starý dobrý syn rodné s trany, táta všech policistů soudruh Tomášek obklopil svými nejvěrnějšími soudr uhy. Na pátém patře, se mimo již zmiňované červené knížky hodnotí velice pozit ivně i předchozí místo služby, neboť přednost mají soudruzi ze západních Čech, posledního působiště a snad i rodiště soudruha prezidenta, čímž se počet obyv atel hl. města Prahy zvyšuje a naopak Plzně, Rokycan, Sokolova a Chebu snižuje .

Jedna z posledních fází sametové něžnosti vrcholí a je otázkou, jestli se vůbe c někdy probudí, zde použiji výrazu ze sousedního Slovenska - mlčící většina. Nechci být špatným prorokem, ale zřejmě toto vítané a potřebné probuzení v doh ledné době nehrozí. Nechci se vracet k otázce, zda personální politika bývaléh o policejního prezidenta mgr. Novotného byla dobrá či špatná, propuštění dvou krajských ředitelů a několika dalších expertů mělo určitá, kupodivu až téměř n ebezpečná úskalí, jimiž bylo kromě Stanislava Novotného ohroženo i několik jeh o blízkých spolupracovníků. Obrovským negativem však bylo, že se mu nepodařilo dotáhnout vyřešení systémové a personální problematiky, na čemž má nespornou zásluhu vládnoucí duo - Ruml, Fendrych, kteří jej "nečekaně" a bez jakéhokoliv důvodu odvolali z funkce. ("Naštěstí" se údajně pravý důvod svého odvolání do zví od Jana Rumla v některé z pražských hospůdek poté, až pan ministr nebude u ž ministrem. Přál bych si společně se Stanislavem Novotným, aby se tato "důvěr ně informativní" schůzka konala co nejdříve.) Je až s podivem, že výše uvedené vládnoucí duo nepohrdlo odpadem, který mimo již zmiňovaných vyhozených krajsk ých šéfů, byl tehdy postupně nucen opouštět Policejní prezídium, což nebylo až tak masmediálně zajímavé, takže šlo vesměs o nenápadné vyhazovy. ZÁHADNÝ "PRAVOSLAVNÝ POP"

Jeden z těch, který byl mgr. Novotným v tichosti, bez zájmu masmédií vyhozen, se objevil před nedávnem, ve velice významném postavení legislativce MV ČR, př i jednání branně - bezpečnostního výboru, který projednával novelu zákona o sl užebním poměru policisty. (Mimochodem jeho šéfem na legislativním odboru MV ČR , má údajně být podle mých věrohodných informačních zdrojů, bývalý příslušník LM.)

Jméno této osoby není vůbec důležité a to z mnoha důvodů. Za svůj dosavadní ži vot totiž několikrát, přesněji řečeno čtyřikrát změnil svoji legitimní identit u. V praxi to znamená, že v jeho případě došlo čtyřikrát ke změně příjmení. Dů vody tak neobvyklého počínání jsou pro normálně uvažujícího člověka nepochopit elné. Jednou se změna příjmení u muže dá pochopit, ale čtyřikrát, to je na naš e poměry značný luxus. Není v mých možnostech, abych zjišťoval pravé důvody ta k nezvykle častých změn identity zmiňované osoby (to by mělo zajímat jeho dneš ní chlebodárce), přesto jsem si udělal na tohoto muže čtyř jmen svůj názor. Ab y se i čtenář dozvěděl něco navíc, tak malé, velice skromné "curiculum vite" p ana legislativce :

Před listopadem pracoval na ministerstvu tzv. spravedlnosti. Po nástupu sameto vého blouznění se ocitá na chvíli na ministerstvu financí, aby se následně opě t na chvíli objevil v řídící funkci u vězeňské služby. Z tohoto místa odchází, aby na chvíli, coby řidič pražské tramvaje, svezl pár cestujících. Poté násle duje jeho na čas ohrožená, ale později vzestupná kariéra v resortu ministerstv a vnitra. Vstupní akt do tohoto resortu si odbyl na Policejním prezídiu, kde j ej přijal na doporučení "jisté" osoby "ze zhora" na personální odbor mgr. Novo tný, jenž jej ale po chvíli z prezídia vykazuje. Důvodů k tomuto kroku měl mno ho. Mimo již zmiňované zjištění, že tato osoba vůbec neprochází se svým doposu d "posledním" jménem centrální evidencí obyvatel a jejích předlistopadových ak tivitách v pravoslavné církvi (zde jsem se pokusil o určité pátrání za pomoci několika členů OIOK a zjištění nikterak nepřekvapilo - archiváři pravoslavné c írkve není tato osoba pod žádným z jeho čtyř jmen známa), hlavně však ta skute čnost, že se stal velice brzy po svém nástupu obhájcem všech "staronových" pol icistů, bez ohledu na to, zda pocházeli ze složek VB anebo StB. Po velice krát ké kariéře na policejním prezídiu se ocitá, jak již to bývá dobrým zvykem v in stituci prezídiu nadřízené - na MV ČR, zřejmě opět na přímluvu svého "jistého" ochránce.

A právě tam se začala odvíjet jeho vzestupná kariéra, na čas ohrožená zásahem Stanislava Novotného, od samého začátku však podstatně lépe financovaná než na předchozím pracovišti - Policejním prezídiu. Rok se s rokem sešel a muž čtyře ch jmen vchází coby legislativec - předkladatel do místnosti branně - bezpečno stního výboru nejvyššího zákonodárce - Parlamentu České republiky, doprovázejí c svého nadřízeného, náměstka ministra vnitra, Martina Fendrycha. ZÁHADNÝ VNITRÁCKÝ LEGISLATIVEC

Jeho premiéra v Parlamentu naštěstí nedopadla podle představ, s jakými do jeho prostor vstupoval. Jeden z významných členů branně - bezpečnostního výboru mě l údajně náměstku Fendrychovi sdělit, že toho pána již nechce nikdy v Parlamen tu vidět. Co bylo důvodem odporu a antipatií, když o osobě a záhadné minulosti ministerského legislativce zhola nic nevěděl? (Podobné pocity měli údajně i o statní, na jednání zúčastnění poslanci, mimo parlamentního legislativce, který shodou okolností byl před časem legislativcem právě na vnitru. Zlý jazykové t vrdí, že z vnitra odešel údajně kvůli svým "legislativním" aktivitám na předli stopadovém ministerstvu lásky.)

Důvodem jeho nešťastného vstupu na parlamentní půdu zřejmě byl, jím předkládan ý pozměňovací návrh návrhu novely zákona č. 186/92 Sb., o služebním poměru pří slušníků Policie ČR. Kuriozitou a popravdě zcela nevšední je, že návrh novely zákona předložilo před několika týdny do Parlamentu právě MV ČR. Předkládání p ozměňovacích návrhů se doposud vždy odehrávalo ze strany poslanců. Zřejmě s ná stupem "nové" krve na post legislativce vnitra mělo dojít i ke změnám v zaběhn utém postupu v jednání parlamentní sněmovny.

Mělo, ale naštěstí díky předsedovi branně - bezpečnostního výboru Šumanovi a o statním jeho členům k ničemu takovému nedošlo a vnitrácký legislativec byl i s e svým pozměňovacím "návrhem návrhu" novely vyobcován.

O CO V POZMĚŇOVACÍHO "NÁVRHU NÁVRHU" ŠLO ? Stejně jako původní předložený návrh novely zákona, tak i pozměňovací návrh, p ocházející nepochybně ze stejné kuchyně, měl do policejních složek vnést někol ik, zcela pochybných a zmatených novinek, včetně podivných výhod pro tzv. veře jné činitele. Kromě uzákonění možnosti podnikání, respektive výdělečných aktiv it v době aktivního či pasivního odpočinku po náročné policejní službě a další ch pozoruhodností, také rozsáhlý, téměř třístránkový výčet funkcí - policejním prezidentem počínaje, přes ředitele, rektory a řídící (?) středních policejní ch škol MV a ředitele a řídícími krajských, okresních, obvodních a městských p olicejních ředitelství a policejních útvarů konče, do nichž budou vybrané osob y jmenovány.

(Mimochodem o cílevědomé personální práci MV ČR svědčí i ta skutečnost, že jmé no bývalého ředitele Policejní akademie prof. Miloslava KODÝMA nar. 1. 8. 1930 , jenž nadále na akademii zastává funkci "řídící" - profesor, je shodné se jmé nem agenta StB, užívajícího krycí jména MILAN a PSYCHOLOG, na nějž podle publi kace KDO JE KDO (přetištěno v NN č. 8/96) a seznamů NN bylo založeno "pouze" š est agenturních svazků, čímž se zařadil mezi práskače rekordmany. Lze lehce do myslet, co asi tento "prófa" v důchodovém věku učí své žáky. Je zcela možné, ž e jeho hlavním úkolem je, zasvětit nové adepty do tajů své spolupráce se Státn í bezpečností.)

V důvodové zprávě je zcela "dostatečně" a "srozumitelně" vysvětlen záhadný pře dkladatelův pojem - "řídící". Myšleny jsou tím ty řídící funkce (cituji doslov ně ş 16 pozměňovacího návrhu návrhu novely zákona) : které jsou v přímé působn osti statutárních orgánů, kdy policistovi v této řídící funkci je podřízen jin ý policista v řídící funkci. Že z tohoto vysvětlení nejste moudří? Z toho si n ic nedělejte, nejste sami, stejně tak i poslanci nad tímto výkladem kroutili n echápavě hlavami. Dále se můžete z tohoto výtvoru dozvědět, že je třeba vypust it jeden článek z původního návrhu, týkající se předpokladu pro výkon funkce v yšetřovatele a to z následujícího důvodu, citace : ..neboť obsahově ucelená čá st vysokoškolského vzdělání v odboru "právo" neexistuje ...... . Podobných "la hůdek" v obou předkládaných návrzích je "neurékom", ale kupodivu vnitráčtí leg islativci "opomněli" do novely zařadit v ş 3, týkajícího se podmínek přijetí d o služebního poměru policisty, zmínku o velice zásadním hledisku - lustrace. Vzhledem k neuvěřitelné stupidnosti tohoto návrhu, dovolím si ocitovat část je ho znění celé. (V závorkách kurzívou psané pasáže - poznámky autora článku.) ş 3

(1) Do služebního poměru může být přijat občan České republiky, který je s tarší 18 let a

a) písemně požádá o přijetí

b) je bezúhonný - tím se rozumí, že uchazeč svým dosavadním občanským a p racovním životem naplnil předpoklad (předpokládané či tušené) občanské a mravn í zachovalosti (v rámci zásad socialistické společnosti) - za bezúhonného lze považovat jen takové uchazeče, u něhož není zpochybněn předpoklad (předpokláda ného či tušeného), že bude čestně a svědomitě plnit povinnosti budoucího polic isty (našeho staronového SNB)

c) splňuje stupeň vzdělání stanovený pro výkon funkce (nejlépe VŠ SNB se zaměřením na StB, anebo VUML) do níž má být ustanoven nebo jmenován, tuto podm ínku může ministr ve zvlášť odůvodněných případech prominout (privilegium se b ude týkat pouze příbuzných a příbuzných příbuzných a známých známých budoucích ministrů, jejich náměstků atd.),

d) je zdravotně způsobilý a splňuje pracovně - psychologická a fyzická kr itéria pro výkon služby (pro pracovně-psychologická kritéria je rozhodující po sudek vedoucího brigády socialistické práce anebo ZO KSČ),

e) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhal služeb ní povinnosti (branné povinnosti ?)

***

V důvodové zprávě se předkladatel rozepisuje, co si pod pojmem bezúhonný vysvě tluje a zde opět pro ilustraci doslovná citace : Vzhledem ke snaze o co nejkva litnější doplňování stavu policistů (vzhledem k tomu je žádoucí, aby se MV ČR a Policie ČR naplnila co největším počtem, těch, kteří nesplňují podmínky lust račního zákona, proto nebyl jako podmínka k přijetí zařazen - poznámka a zárov eň zcela oprávněná domněnka autora článku) se nelze v přijímacím řízení spokoj it s tím, že policista nemá záznam v rejstříku trestů, ale je nutné, aby služe bní funkcionář měl povinnost provádět šetření k osobě uchazeče. Za tímto účele m musí disponovat příslušnými oprávněními vůči příslušným orgánům státní správ y a obcí (domovnice, dom. důvěrníci a pod.- pozn. autora), kterým koresponduje v zákoně zakotvená povinnost těchto orgánů požadované údaje o osobě uchazeče služebními funkcionáři poskytnout. Jedná se zejména o opis rejstříku trestů (n apařených komunistickou justicí), výsledky šetření v policejních evidencích (V B a StB), v evidencích BIS (?) a v evidencích přestupků, které vedou orgány ob cí, příslušné podle místa bydliště uchazeče v posledních pěti letech (na přest upek mimo bydliště nebude brán zřetel ? - pozn. autora).

***

Lustrační zákon je jak známo, prodloužen do roku 2000, resortu vnitra se však stejně jako doposud zřejmě vůbec netýká, takže se zřejmě podaří systematickou rebolševizací, doplnit a posílit naší novou demokratickou a apolitickou polici i o všechny odešlé a vyhozené esenbáky, estébáky, jejich agenty a důvěrníky, p olitruky, předsedy a funkcionáře CÚV KSČ. Pouze tehdy bude její úderná síla vý konná a razantní tak, jako před tím, než došlo k dočasnému polistopadovému pom ýlení. VNITRO A POLICII SI PŘECE SOUDRUZI NENECHÁTE ROZVRÁTIT.

P.S. Tento materiál byl zpracováván ještě před oslavami "Vítězného února", při nichž jak známo, asistovaly velice podivně policejní složky, a to způsobem, k terý výše uvedené náznaky o probíhající rebolševizaci represivních složek potv rzuje. Při jejich posledním pražském vystoupení, bylo jako téměř vždy předtím zneužito mladých policistů, kteří pod jednotným vedením nepostradatelných odbo rníků, byli nuceni vykonávat rozkazy, s kterými se zcela evidentně neztotožňov ali.

Rozkaz je ale rozkaz, takže jim nezbylo nic jiného než jej respektovat a posta vit se po vzoru svých předchůdců (předlistopadových a polistopadových) na ochr anu hlasatelů komunistické ideologie, která prorostla jejich velitelům až do " morku kostí". (O tom však podrobněji v podnětu k trestnímu stíhání, otištěném na jiném místě dnešního vydání NN.)

Přemysl Vachalovský