--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Nesplněné sliby
Zdroj: NN Ročník........: 0006/011 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
(N E) S P L N Ě N É S L I B Y.
Začíná kolotoč předvolební kampaňě, a to bez ohledu na jeho oficiální zahájení . Kdekdo z koalice se chlubí splněním svých slibů, daných voličům před volbami v roce 1992. Opozice naopak tvrdí, že sliby dané voličům splněny nebyly. Jak to vlastně je s těmi spněnými - nesplněnými sliby?
M o ž n o s t i p l u r a l i t y.
V souvislosti s volebními sliby je třeba upozornit na základní skutečnosti, kt eré se pojí s naším politickým systém založeným na soupeření více politických stran, jež se způsobem poměrného zastoupení nakonec dostávají po volbách k moc i.
Ačkoliv se jednotlivé prograny plitických stran příliš neliší, jde-li o strany shodné části takzaveného politického spektra, tedy pravice či levice, rozdíly v nich přesto lze nalézt. Jako příklad poslouží rozpor v náhledu ODS a KDU-ČS L na restituce. Ani na levici nejsou, až na extrémní názory v KSČM či dokonce stálesoudruha Štěpána, programové rozdíly převažujícím rysem. Rovněž se těžko hledají odlišnosti v programech Levého bloku či Strany demokratické levice. Př esto přesevšechno, rozdíly existují. Mají mimo jiné za následek roztříštěnost policiské scény.
Výsledky voleb však vždy přivedou k moci více politických stran, dostanou se t ím pádem k uplatnění různé programy. Ty je však třeba na straně těch, kteří ma jí účast na vládní koalici, ale i těch, kteří jsou parlamentní opozicí, nějaký m způsobem skloubit tak, aby vznikl realizovatelný celek. Více je toto nutné n a straně vládní koalice. Tam je výsledkem takového skloubení programů jednotli vých stran programové prohlášení vlády. Jak by pak mělo vypadat hodnocení prog ramů na konci volebního období a před volbami novými?
S l i b y s e s l i b u j í .... .
Zde je třeba posuzovat odlišně strany koaliční a strany opoziční a strany mimo parlamentní. Jisto je, že snazší posouzení je posouzení stran, které jsou u mo ci. Posuzujeme-li je jednotlivě, tak jedině v podle toho, co se jim z vlastníh o programu podařilo prosadit do programového prohlášení vlády. Při posuzování koalice jako celku je rozumné porovnat programové prohlášení s realizovanou sk utečností. V rámci takového posuzování je dále třeba hodotit jednotlivé předst avitele jednotlivých stran koalice podle jejich zásluh na realizaci programové ho prohlášení.
Příkladem skoro učebnicovým jsou vystoupení pana Josefa Luxe, předsedy KDU-ČSL . Ač se dá jemu osobně či KDU-ČSL ledasco vytknout, jeho obhajobě programového prohlášení vlády a prezentace podílu KDU-ČSL na jeho realizaci není vytknout co. Dá se bez nadsázky říci, že přes nepříliš velký počet poslanců v Poslaneck é sněmovně za KDU-ČSL zasedajících a přes počet ministerských křesel KDU-ČSL o bsazených, převyšuje podíl této politické strany na plnění programového prohlá šení vlády daleko podíl jejž získala na základě výsledků voleb. Bezesporu je t o dáno i tím, že poslanecký klub KDU-ČSL nebyl zasažen politickou turistikou a hlasování i další činnost poslanců této strany je jedno z nejkompaktnějších p rávě s ohledem na program, který před volbami v roce 1992 zastávala. B o j o v n í c i.
Je to dáno již povahou opozice, aby se i způsobem svého vystupování, jak se ny ní říkává, více zviditelňovala, než představitelé vládní koalice. O parlamentn í opozici to platí měrou vrchovatou. Způsob zviditelňování pak může sloužit i k posuzování té či oné politické strany. A jsou opět k mání učebnicové příklad y.
Nezapomenutelný dojem zanechalo v televizních divácích jakékoliv vystoupení po slanců SPR-RSČ. Stačí připomenout prezidentské volby či projednávání imunity p ana poslance Vika. Každý ať si vybere sám.
Jakým asi způsobem splnily předvolební sliby poslanci takového LSU, když se ro zešli do jiných světa politiky stran? Nejlépe by snad dopadli v hodnocení zast ánci práv Moravy.
Z a v r a t y s t o j í c í.
Voličům se nabídnou v nastávajících volbách i strany mimoparlamentní. Z nich s e dává slyšet nejvíce kdysi OH, bývalí SD, nyní SD -LSNS. SD, aby nestálo za v rtaty, jak v podnázvu uvedeno, snaží se vklouznost zadní brankou parlamentní L SNS vytvořením něčeno, co bylo v tisku někým nazváno kočkopsem. Zda to bude ko čkopes s osudem tvora téhož druhu zahynuvšího v parlamentě pod názvem LSU, bud e záležet na voličích. Jakkoliv je program LSU v parlamentě nenaplněn a progra m SD, kdysi OH mimo sféru uplatnění mocí potvrzenou výsledky voleb, je třeba p onechat na voličích, zda dají novému kočkopsu šanci. Hodnocení SD-LSNS lze jen a jen přes působení OH v parlamentě let 1990 až 1992. To však bylo OH původně ve volbách 1990 součástí OF. Hodnocení slibů a jejich naplnění bude tudíž pro voliše tvrdým oříškem.
Lépe na tom budou ti, kteří se rozhodnou pro jinou z mimoparlamentních stran, z nichž se nejvíce nabízí DEU. Výhoda jejích slibů spočívá v novosti. A ta nov ost spočívá, přes proklamaci programu tradičních hodnot morálních v tom, že ne byly nikdy prosazovány v lavicích Poslanacké sněmovny tak, jak po nich dává vo ličstvu toužit paní Ing. Alena Hromádková,CSc.
Ať tak či onak, budou voliči v případě svého rozhodnutí pro strany mimoparlame ntní, kupovat zajíce v pytli tak, jak jej ostatně kupovali ve volbách 1992. V Praze dne 7. března 1996, pro NN Vladimír Kolář