ŠKOLENÍ  PRO  POSLANCE  KSČM   ESTÉBÁKA  KLANICU               A   JEMU  PODOBNÉ

24. února 1998 vysílal program ČT 1 KLEKÁNICI. Při dvou prvních kauzách byla "konstalace hvězd" příznivá, ale když došlo k vysílání o podvodech kolem místa a okolnostech narození Klementa Gottwalda, "konstalace hvězd" se změnila natolik, že byla odvysílána porucha. Velice by mne zajímalo, zda ta porucha byla jen na vysílači KOJÁL, nebo byla na celém území ČR.

Tak jak to tedy se zrozením "NEJVĚTŠÍHO SYNA NÁRODA" bylo:
V půlce minulého století se na Pazderně, na katastru obce Dědice u Vyškova, narodili Jan Gottwald a Bartoloměj Gottwald. Jan Gottwald byl ctižádostivý, oženil se s dcerou vyškovského obchodníka Šoupala, jeho dcera Mária Gottwaldová se stala manželkou Richarda Höfera, obchodníka moukou ve Vyškově (byl to starší bratr mého dědečka). Bartoloměj Gottwald ze všeho nejvíc miloval hospodu a stal se z něho neurvalý, drsný pacholek. Jeho dcera Marie Gottwaldová dělala děvečku u Františka Skácela v Hošticích, kde otěhotněla. Těsně před porodem šla za svým otcem Bartolomějem, který pracoval a bydlil v domě Václava Štarka v Dědicích. Zřejmě v ten den dospával kocovinu - a svoji dceru v nejvyšším stádiu těhotenství vyhnal. Nešťastná Marie pravděpodobně chtěla jít zkratkou na Hrnčířskou ulici ve Vyškově k tetě Bezslezinové. V rozrušenosti však nedošla daleko. Přešla jen most přes Hanou a dostala porodní bolesti. Sešla z cesty do vrbového proutí. Tam ji uslyšel naříkat třináctiletý Frantík Zabloudil, který vezl řepné zkrajky. Pomohl rodičce na vůz a dovezl ji ke svému otci.                                                                                                                                                               Klement Gottwald se tedy narodil u Zabloudilů. Krátce po porodu Marie Gottwaldová dala maličkého Klému do opatrování k tetě Bezslezinové a sama šla za kojnou do Brna. Později šla sloužit do Vídně. Klement u tety bydlel 9 let. Byl podobný na Františka Skácela, u kterého jeho matka před porodem sloužila. Marie Gottwaldová se z Vídně vrátila a Skácela požádala, aby se o ni a svého synka postaral. Poté Marie Gottwaldová s Klémou bydleli v Hošticích "na obecním" a chodili s kancem po okolí oplodňovat prasnice. Později se Marie Gottwaldová vdala za pana Letoše a měla s ním dvě děti.
Klement Gottwald se do rodných Dědic vrátil až do učení. Začal se učit u mistra truhláře-řezbáře pana Zavřela, který bydlil naproti dědického hřbitova a na dvoře měl malou dílničku. Neměl žádné stroje, své ruce si šetřil na řezbářskou práci. Veškeré krácení, podélné řezání a vyhoblování materiálu ručním nářadím museli oddřít učni. Klement Gottwald zde nevydržel a z učení zběhl. (Můj otec Karel Höfer, nar. 1905, se také začal u Zavřela učit, ale když chodil domů s opuchlým zápěstím, dědeček jej dal doučit k mistru Rudolfu Tučapskému v Opatovicích).
Ve škole nás učili, že Klement Gottwald se vyučil truhlářem ve Vídni. A také jsme se učili, že K.G. v Rousínově nevyráběl jen dobré skříně, ale dělal prý i dobrou politiku. Údržbář v.d. Dřevodílo Rousínov p. František Křivánek mi však řekl něco jiného. Jeho otec z Královopolských Vážan dělal u fmy. TUSCULUM vedoucího party, která prokládala řezivo k přírodnímu vysušení. Mistr Klementa Gottwalda od od stolařské práce vyhnal "na plac", protože den co den v hospodě kázal bludy a nadměrně pil a v práci měl kocovinu. A tak v době, kdy Křivánkova parta skládala desky do štosů, Klement Gottwald za hrání řeziva v chládku vyspával, aby se večer znovu utápěl v alkoholu.
Všichni synové pantáty Zabloudila byli odvedeni do první světové války. Simeon, Florián a Jiří se od Piavy nevrátili. Fratišek se přiženil do jiného stavení, kde dělal kováře. Pantáta Zabloudil dožil a s ním dožilo i jeho stavení.

Dne 5. března 1953  Z E M Ř E L  J.   V.  S T A L I N .
H r o z n ý s m u t e k - rádio po několik dní vysílá jen pochod padlého revolucionáře a tu smutnou zprávu.
Soudruh Gottwald letí do Moskvy na Stalinův pohřeb. Také dostal na zahřátí "bylinný likér". Domů se už vrací nemocen. Také mu slábne srdíčko. (On se vždy řídil Stalinovým vzorem!)
14. března 1953 Z E M Ř E L  K L E M E N T  G O T T W A L D
H r o z n ý s m u t e k - z rádia do zblbnutí kvílí pochod padlého revolucionáře a občas zazní i básnička "Do bitev půjde před řadami", kterou si tehdejší studentík Milan Uhde a dnešní pravicový předseda parlamentu   "postavil žebřík" ke zdolání vysoké školy. Dnes už naštěstí používá zase jiné žebříky...

DO BITEV PŮJDE PŘED ŘADAMI

Jedenáct hodin s věže Víta Já bych šel nyní Prahou potmě
odlétlo jako černý pták. a večer voní po kvítí.

Je po naději, neprocitá... Pohlédnu na Hrad: v Jeho okně
A opět slzou vlhne zrak. už zhasli, nesvítí

Jak smutně zní teď cimbál polí, a černý večer přelaskavý
neskřípou kola ve vískách. bdí jako matka u syna.
Slunce své zlato skoupě drolí, Ověnčen kvítím první slávy
klarinet větru nepíská, hospodář tiše usíná,

sestřička sedí nakloněná... jak lehá otec ustaraný.
Tu tíhu chvíle sotva znáš. A pevně stojí jeho lid.
Při drahém zvuku jeho jména Do bitev půjde Gottwald s námi,
palčivě bolí dětský pláč. vzbudí ho těžká vůně lip.
Autor: Milan Uhde

Do bitev půjde před řadami.

Když Klement Gottwald následkem pokročilé syfilidity a rozrušení při Stalinově pohřbu konečně "šel do pekel", místní komunisté si chtěli na této události upevnit svoji moc. Zabloudilův dům, kde se K.G.narodil, byl už na spadnutí. A tak si usmyslili udělat "rodný domek" ze stavení, v němž kdysi dělal pacholka Klementův děd Bartoloměj. Čtyřčlennou rodinu Dominika Štarka vyhnali do jedné malé místnůstky a školní děti z širokého okolí se museli jít na ten "podvod" podívat. Děla za Hanou střílela salvy.
Po této šaškárně se snažili komunisté Štarkovu rodinu vystěhovat. Organizovali různé nátlakové akce, celé třídy školních žáků podepisovaly petice, aby se Dominik Štark svého domku vzdal ve prospěch "slávy" toho vyvrhela.
Celé dva roky Dominik Štark odolával - nakonec rozhodl sám Antonín Zápotocký. Dominik Štark dostal v Dědicích náhradou jiný dům a o falešný "rodný domek K.G" se místo orgánů KSČ začalo starat ministerstvo kultury. Od roku 1955 se rodný dům Dominika Štarka stal "bolševickým oltářem", zde skládali pionýři slib a milicionáři přísahu.
Po vlastizradě a rudé okupaci se to zdálo bolševikům málo.Ve Vyškově postavili sochu V.I.Lenina, před UP závody v Komořanech velesochu K.G., v Rousínově se začal stavět dům zvaný "světnička K.G." (po Listopadu tam vznikla hospoda U kata), k tzv. rodnému domku v Dědicích byl přistavěn jakýsi skleník a na návsi "milicionářská plóščaď" s další velesochou VRAHA STOLETÍ.
Zasloužilý estébák doc. PhDr.Zdeněk Klanica, DrSC., který jakýmsi nedopatřením zaclání v Parlamentu naší "demokratické" ČR, při oslavách stého výročí narození VRAHA STOLETÍ v Dědicích říkal něco zcela jiného. Zač asi tento archeolog a historik dostal doktorát?

Karel Höfer