STÁTNÍ POCTY ČESKÉ REPUBLIKY - Fraška na pokračování
Příspěvek, který MFDnes odmítla otisknout.
Není tomu ani tak dávno, co naše republika zažila velkou ostudu v souvislosti s udílením státních vyznamenáním. Tehdy prezident Václav Havel odmítl vyznamenat bývalého starostu Vídně, Helmuta Zilka se zdůvodněním, že Zilk kdysi spolupracoval s I. správou (rozvědkou) komunistické Státní bezpečností. Jako fraška však působilo, že mezi oceněnými se objevilo, jak následně uvedl tisk, pět dalších agentů StB. Byli to spisovatel Václav Renč, herečka Vlasta Chramostová, ekonom Jaroslav Krejčí, režisér Otomar Krejča a atlet Emil Zátopek.
To že se mezi vyznamenanými ocitli bývalí spolupracovníci StB, se ovšem nestalo poprvé. Krátce po vypuknutí aféry Zilk byl dnes již bývalý kancléř Ivan Medek obviněn, že osoby navržené na státní vyznamenání nezákonně lustroval. Toto obvinění bylo bohužel lživé, protože pokud porovnáme jména a data narození vyznamenaných jmény a daty narození osob vedených v evidenci StB, zjistímě, že v letech 1991 – 98 bylo vyznamenáno minimálně 17! Spolupracovníků StB v kategorii agent či důvěrník. Byli to: gen. Vladimír Přikryl, gen. Richard Zdráhala, plk. František Hieke-Stoj, kardinál František Tomášek,  literární kritik Jindřich Chalupecký, dirigent Václav Neumann, operní pěvec Gustáv Papp, plk. let. Jiří Maná, spisovatelka Zdena Salivarová-Škvorecká, kardinál Štěpán Trochta, herec Jiří Suchý, režisér Jan Grossmann plus pět výše uvedených. Za spolupracovníka StB byl tiskem označen i bývalý předseda Rady svobodného Československa Mojmír Povolný a ostudou je též vyznamenání dvou hrobařů demokracie v ČSR v únoru 1948, Františka Kriegela a Jiřího Pelikána.
A proč toto všechno píši? V pátek 21.5.1999 schválila sněmovna prvních 18 jmen kandidátů na státní vyznamenání. Kdo by očekával, že po loňských událostech bude výběr citlivý, bude zklamán. Z pěti jmen, která se dostala na veřejnost, jsou minimálně tři sporná. Těžko říci, jakými úsluhami si svoji nominaci zasloužili bývalý ředitel civilní rozvědky Oldřich Černý, za jehož působení byla služba stíhána jedním skandálem za druhým. Přímo ostudným je však navržení gen. Karla Klapálka, který neblaze proslul jako člen Akčního výboru NF, utvořeného v době komunistického puče 23.2.1948 a dále hudebního skladatele Petra Ebena, jehož jméno a datum narození se shoduje se jménem a datem narození v evidenci StB jako agent pod krycím jménem PETŘÍK. I když další jména dosud neznáme, lze říci, že fraška, kterou loni odstartovala aféra Zilk, pokračuje. Těžko říci, zda naši poslanci znají tak málo historii, že by nenašli vhodnější adepty na vyznamenání, než jsou výše uvedení. A tak se ptám: proč nebyla dosud vyznamenána většina parašutistů a vedoucích domácího a zahraničního odboje za druhé světové války? Proč zůstává zapomenuta většina nespravedlivě popravených a dalších obětí komunistického teroru? Kdy si konečně samostatná Česká republika vzpomene na bratry Mašínovi, arm. gen. Krejčí, Jana Palacha, Jana Zajíce, Evžena Plocka či Pavla Wonku? Možná, že se dočkají někdy příště.
Martin Smutný – příspěvek z Českého ráje