Konfident kolínské hospodářské kriminálky

Českobrodský podnikatel František Mrázek je od osmdesátých let v policejních registrech veden pod číslem B-5246 jako tajný spo-lupracovník kolínské kriminálky. Informace o občanech předával příslušníkovi Od-dělení hospodářské kriminality SNB v Kolíně nadporučíkovi Václavu Hroudovi, který ho rovněž úkoloval. Konfidentství Mrázkovi poskytovala velkou výhodu.

Podle tehdejších předpisů byli tajní spolupracovníci všech služeb SNB (StB, PS a VB) "blokováni". Nemohlo být proti nim vedeno oficiální operativní šetření (sledování, odposlech telefonu a bytu atd.). Řídící orgán byl informován o žádostech na policejní lustraci svého konfidenta vznášenou jinými složkami, získával oficiální cestou poznatky o jeho trestné činnosti.

Policejní archívy dokládají, že Mrázek o zařazení mezi konfidenty osobně usiloval. Nabízel se jako osoba schopná složkám SNB předávat poznatky o devizové trestní činnosti a spekulacích se zahraničním a nedos-tatkovým zbožím. Za osobní předost uváděl "znalost prostředí v restauracích a vinárnách". Ke konfidentství se neúspěšně nabízel i majoru Zemanovi a kapitánu Pychovi z tehdejšího 1. odboru Federální správy VB, která ho od roku 1984 vedla jako osobu podezřelou z trestné činnosti. Odmítnutí zřejmě nesl těžce.

V písemné dokumentaci bývalé StB se nachází s datem 8. září 1986 Mrázkova výpověď, v níž kapitána Pychu obviňuje z "vyzrazování opatření SNB zaměřeným proti světským", provozovatelům kolotočů, lunapar-kových střelnic a podobně. Uvádí, že informace o Pychovi získal od "nějakého světského". O den později na StB vypovídá o Jiřím Shrbeném ( pozdější společníkovi v DIONEXu a spolupracovník v EGGERBERGu), že "obcho-duje s historickými mincemi, které prodává sběrateli do Passau, uvádí jména důstoj-níků inspekce ministra vnitra a kriminální služby, „kteří řžehlí Shrbeného průsery“, prohla-šuje, že Shrbený udržuje vztahy s Dušanem Samo-hýlem (Zlín), jehož označuje za odborníka na brilianty a vzácné obrazy a tvrdí o něm, že vzácné obrazy shání i pro zpěváka Karla Gotta".

Tyto a podobné výpovědi v roce 1986 Mrázka nezachrá-nily před dvouměsíční vy-šetřovací vazbou. Policejní dokumet VV-20-20-96 po-depsaný majorem Strnadem zaznamenal zvláštní Mráz-kovu reakci bezprostředně před eskortou do pražské cely předběžného zadržení. Mrázek se na Strnadovi domáhal, aby o jeho zadržení vyrozuměl tehdejšího náčelníka kolínského oddělení hospodářské kriminality Vladimíra Špuláka se slovy, že "pro ně dost udělal".

Pravdivost vzkazu potvrdily policejní archívy. V jedné z listin Špulákův zástupce Hrouda a řídící orgán konfidenta Mrázka v přípise Inspekci náčelníka Správy pro Prahu a Středočeský kraj kladně hodnotí výkony svého agenta při zdokumentování a usvědčení pachatelů v tzv. akci SKLAD a získání usvěd-čujících poznatků na nym-burského příslušníka SNB Vladimíra Melingera, který v době Mrázkovy vazby navštěvoval jeho manželku Ivanu Mrázkovou.

Po roce 1986 se ochrana tajných spolupracovníků složek SNB ve formě blokace Mrázkovi bohatě vyplatila. Nikdy nebyl stíhán za nelegální obchodování s automobily, pornokazetami, hodinkami, valutami, ma-gnetofonovými přehrávači a kazetami, kosmetikou. Řádně nebyla šetřena podezření z ovlivňování svědků, vyhrožování, vydírání či udání obviňujícího jej z vykradení bytu strýce Ladislava. Tehdejší vyšetřovatel Mráz-kovy trestné činnosti JUDr. Boris Štefl označil "podezření za slabá a neprůkazná".

Podle dokumentace Inspekce náčelníka Správy SNB pro Prahu a Středočeský kraj Štefla podpořili jeho nadřízení názorem o nemožnosti využít oficiálního operativního šetření proto, že je Mrázek tajným spolupracovní-kem nadporučíka Hroudy a doporučením "neoficiálně" umožnit kolínskému Odělení obecné kriminality (de facto Špulákovi a Hroudovi!), aby se na věc (vyšetřovací spis) "podívali".

Citace dobových dokumentů činí na první pohled nepocho-pitelnou polistopadovou spo-lupráci Mrázka a Shrbeného i Mrázkovu spolupráci s Gottem a dalšími v nadaci Interpo. Ve vztahu Mrázka a Hroudy nastolují otázku, kdo vlastně koho v této dvojici řídil a úkoloval.