Pokud by se Jiří Vacek po svém odchodu z Policie či ze služeb Ministerstva vnitra spokojil pouze s pozicí velitele městské policie v Liberci, mohla by tato kapitola v podstatě být uzavřena: Snad jen navíc s konstatováním, že je sice "podivné", když člověk s takovouto nejasnou až "temně tajemnou" minulostí se nadále angažuje v bezpečnostních sférách, ale budiž. Kde není žalobce, není soudce... A v Liberci Jiří Vacek zase až tak moc škodit nemůže, dalo by se říct.
Jiří Vacek ale z "výsluní" jen tak lehce odejít nehodlá, šéfování městské policie bylo pro jeho ambice, zdá se, malo. Po obecních volbách v roce 1996 se proto znenadání objevil znovu v Praze. Nejprve jako poradce na Ministerstvu obrany, a souběžně s tím coby bezpečnostní expert a člen širšího vedení KDU-ČSL. Kandidoval do Senátu, Poslanecké sněmovny, bohudík pokaždé neúspěšně. Jeho jméno se objevilo nakrátko také v souvislosti s obsazením funkce ředitele Bezpečnostní informační služby. Sociálně demokratičtí ministři Václav GRULICH a Jaroslav BAŠTA jej na několik měsíců angažovali coby svého poradce...
Nikde však už Jiří Vacek trvale neuspěl. Zřejmě nikoliv pro svou poněkud nezřetelnou minulost a kontroverzní činy z let 1990 až 1993: Vzhledem ke své vlastní kontroversnosti tohle novodobé politické nomenklatury jaksi neberou na vědomí. Na Vackově prohře se spíš podepsala jeho neschopnost k serióznímu jednání, nabubřelost a vědomí vlastní nadřazenosti a neomylnosti. Přesto neskončil v úplném zapomnění: Dnes je náměstkem starosty v Liberci a chystá se, pokolikáté už, znovu k cestě nahoru...