DOKUMENT, KTERÝ NEBYL AKCEPTOVÁN

Píše se v něm doslovně toto:

Dne 24. srpna 1990 proběhla v Úřadě na ochranu ústavy a demokracie (ÚOÚD) za účasti pana náměstka KOHUTA schůzka směřující k ustavení pracovního týmu na rozpracování a dokumentování trestné činnosti JZD AK Slušovice s tím, že do 31. srpna t.r. bude předložen ke schválení písemný návrh této věci. Návrh ve stanoveném termínu zpracován byl (kopii obdržel sekretariát náměstka Stárka), avšak až po zásahu inspekce skupiny obrany byl nalezen jeho originál (stupeň utajení PT) u ředitele úřadu (v té době ing. Jiří MÜLLER, pozn. autor), který jej dne 3. října t.r. neschválený vrátil k přepracování. Stejně tak byl vrácen podobný návrh, zpracovaný kpt. ing. Jindřichem Rotschem (v současné době již v ÚOÚD nepracuje), s tím, že jej nelze akceptovat...

Tady jedno malé pozastavení: Náměstek federálního ministra vnitra Arnošt KOHUT působil několik let jako pracovník JZD AK Slušovice. Ba víc: V onom družstvu byl bezprostředním spolupracovníkem chartisty a disidenta Stanislava Devátého, od roku 1993 prozatimního ředitele Bezpečnostní informační služby: V době "slušovické" anabáze oba pánové oživovali počítače, montované z ilegálně dovážených součástek. Přičiněním tohoto Arnošta Kohuta, rovněž disidenta a chartisty, zmíněný resort zakoupil v roce 1990 pro sebe v nevýhodných podmínkách právě od Slušovic dost velké množství zastaralých a nevyhovujících počítačů. Je také prokázáno, že slušovické vedení v místě Kohutova působiště, v Prostějově, od konce roku 1989 až do voleb financovalo činnost Koordinačního centra Občanského fóra. A to prý nemalými částkami... Ostatně, stejně nemalými částkami měly Slušovice i financovat ústřední Koordinanční centrum Občanského fóra v Praze... A ing. Jiří MÜLLER, někdejší "osobní" tajemník a sekretář Jaroslava Šabaty a jeho příbuzný? Jak uvidíme později, jeho "nezájem" na vyšetřování trestné činnosti bývalého slušovického vedení byl zřejmě vzhledem k "jistým" osobním vazbám oprávněný... Ze stejných důvodů pak také všechny akce, ať už ve funkci ředitele nově se tvořící kontrarozvědky či do června 1992 coby poslanec a předseda branně bezpečnostního výboru České národní rady, společně se svými přáteli blokoval.

Vraťme se ale k našemu tématu a podívejme se podrobněji, co ředitel Úřadu na ochranu ústavy a demokracie ing. Jiří Müller počátkem října 1990 odmítl realizovat. Celý dokument se jmenuje "Návrh rozpracování a dokumentování trestné činnosti nezákonných převodů finančních prostředků a neoprávněného majetkového prospěchu pracovníků v DAK Slušovice, okres Zlín", a jeho první část je nadepsána: "SOUČASNÁ OPERATIVNĚ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE"

* * *

"Z různých pramenů, státních orgánů, skupin občanů a i od jednotlivců jsou k dispozici poznatky, že v DAK dochází k páchání trestné činnosti zcizováním finančních prostředků a následnému praní špinavých peněz přes akciové společnosti. Předmětem zcizování jsou především finanční prostředky jako konečný produkt nedovoleného převodu a machinací s majetkem DAK a v neposlední řadě s majetkem státu. Na trestné činnosti se podílejí skupiny vedoucích funkcionářů DAK a jiných orgánů a organizací včetně zprivatizovaných podnikatelských akciových společností. Z poznatků je zřejmé, že machinace organizuje tým lidí vedený ing. Čubou, který v minulosti vykonával funkci předsedy JZD. Nezákonná činnost v dané organizaci byla již signalizována v minulosti. Na základě těchto poznatků se určité věci rozpracovávaly některými složkami SNB. Na dokumentování daných jednání se podílely částečně i složky Výboru lidové kontroly, prokuratura a subjekty z oboru financí, Státní banky československé a ministersrva zemědělství. Nikdy však nebyla trestná činnost prokázána v zásadních bodech. Zpravidla se pouze zjistila různá porušení obecně platných pravidel v řízení národního hospodářství. Což mohlo být řešeno jen nařízením sankcí vůči DAK. Jiný postih z právního hlediska nebylo možné v těchto věcech uplatnit...

Při řádném rozpracování a dokumentování trestné činnosti páchané v AK Slušovice se neprokázalo trestné jednání konkrétním osobám v oblasti úmyslného odcizení majetku organizaci. K tomuto problému je však nutno dodat, že v DAK je používán velmi dokonalý systém, který úspěšně brání únikům informací do vnějšího světa. Je založen na výpočetní technice a přísné organizaci oběhu dokladů mezi samostatnými výpočetními středisky včetně mlčenlivosti pracovníků...

Pokud vnější kontrola dojde do problému, který jakýmkoliv způsobem ohrozí utajované informace, nastoupí ihned bezpečnostní služba DAK, která provede takové opatření, jež únik dané informace odvrátí. Opatření se řídí důležitostí utajované informace, např. doklady jsou odcizeny, zničeny...

Z výše uvedených důvodů je každé prověření trestné činnosti uvnitř organizace nesmírně zranitelné a málo účinné. I sebelepší znalec ekonomické problematiky... nedojde úspěšně k danému cíli. Pronikne jen do takové hloubky, kterou mu dovolí vedení agrokombinátu, a přitom jím bude ještě nevědomky řízen...

Nositeli veškerých informací o ekonomickém dění v družstvu jsou pouze tři až pět pracovníků. Lze předpokládat, že se jedná o ekonomického náměstka, vedoucího informační soustavy, vedoucího ASŘ a bývalého předsedy družstva docenta ing. Františka Čuby, CSc..."

(Tady malé doplnění: Prakticky až do konce roku 1990 byl ekonomickým náměstkem profesor ing. František TRNKA, CSc., pozdější předseda Zemědělské strany a pak Liberálně sociální unie, ještě později jeden z činitelů nedávno nově vytvořené Českomoravské unie středu a do roku 1996 poslanec Parlamentu...)

* * *

Druhá část zmíněného dokumentu má název NÁVRH SMĚRU ROZPRACOVÁNÍ. V textu, který je rozdělen na tři části, se říká toto:

"Jediný a ofenzivní způsob, jak je možné zranit DAK, je demontáž ekonomických informací, které vycházejí z organizace do vnějšího světa a stávají se vstupy do ekonomik jiných podniků. V tomto případě nepodléhají uvedené údaje vlivu DAK a bezpečnostní službě. Vlastní rozpracování bude probíhat vně agropodniku s využitím informací jiných podniků. CILEM JE:

1) Zadokumentovat trestnou činnost kriminálního charakteru pracovníků družstva a jejich spolupachatelů. Jedná se o získání neoprávněného majetkového prospěchu v důsledku nezákonných převodů finančních prostředků z DAK do nově založených akciových společností a dále do zahraničí.

2) Prověřit prodej nebo převod akcií při zániku akciové společnosti. Jak bylo naloženo se zbývajícím finančním a hmotným kapitálem? Zaměřit se zejména na vložený kapitál družstevních a státních podniků, případně samotného státu.

3) Prověřit různou kapitálovou účast zahraničních firem v jednotlivých společnostech. Dále úhradu daní a odvodů ze zisku mezd.

4) Prověřit, zda nedošlo k převodu finančních prostředků čs. akcionářů do zahraničí v souvislosti se zánikem společnosti v důsledku nákupu nebo převodu akcií na zahraniční partnery.

5) Prověřit úvěrové smlouvy jednotlivých společností na technologii, suroviny, oběžné prostředky a jiné, poskytnuté zahraničními firmami či akcionáři. Prověřit jejich skutečné plnění případně jejich vypořádání při zániku společnosti."

(Tady opět malá poznámka: Úvěrové smlouvy se zahraničními firmami se v té době uzavíraly zpravidla na pět let a splácely se buď výrobky, nebo podílem ze zisku. V rámci plnění úvěrové smlouvy tedy bylo možné nekontrolovatelně převést kapitál do zahraničí. Tyto nezákonné machinace podporovala skutečnost, že v té době dosud nikdo nestanovil jasná a konkretní pravidla, což mohlo být pracovníky DAK a společností zneužíváno...)

* * *

"Dosavadní prověrková opatření jak státních kontrolních orgánů, tak složek SNB, nepřinesly pozitivní výsledky v odhalování závažné trestné činnosti v DAK.

Proto je nutné provést šetření k ustanovení všech účtů družstva a společností vedených u finančních ústavů. Jedná se o pobočky Státní banky, Živnobanky, Obchodní banky, Komerční banky a Státní spořitelny. Šetření je nutné provést i ve finančních ústavech v místech detašovaných pracovišť DAK. Žádná uvedená kontrola v minulosti se totiž nezaměřila na prověrku vedených účtů DAK u finančních ústavů, kde lze zjistit pohyb financí na jiné účty i soukromých osob.

Po zjištění všech účtů provést jejich vyhodnocení, a to ve směru převodů financí z DAK na jiné účty. U jiných účtů pak zjistit majitele a prověřit účel převodů. Na každý takový účet, kde existují pochybnosti o oprávněném převodu, zpracovat přehlednou tabulku a přizvat odborníka z finančního a bankovního oboru, který provede kvalifikované zhodnocení důvodnosti plateb.

Operativním šetřením u okresních soudů a podnikovém rejstříku ustanovit všechny akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, které mají věcný případně osobní vztah ke slušovickému agrokombinátu.

Zjistit k těmto společnostem maximální informace, zejména datum založení, kapitálovou účast, výrobní, obchodní a jiný rozsah činnosti. Konkretizovat osoby ve vedení společnosti..."