* Čistá politika * Čisté ruce * Čisté peníze * A co dál *

"Český ráj to na pohled"

------------------------------------------------------------------------

Databáze o vlivu bývalé StB a jejích agentů v České republice, které Necenzurované noviny zveřejnily jako součást AGENtária v čísle 4 a 5, představují pouze ukázku status quo. Lze říci, že situace je mnohem horší, než oba publikované materiály naznačily. A nejde přitom jen o pavučiny, upletené předlistopadovou Státní bezpečností. Do všech sfér života tohoto státu totiž pronikly také špičky zločineckého podsvětí domácí i zahraniční provenience: Počínaje "ctihodnými" tuneláři přes exkomunistické nomenklaturní kádry a konče příslušníky ruských, ukrajinských, gruzinských či italských mafií, které z úspěchem operují v České republice. Neúprosná čísla statistik přiznávají, že parafráze jednoho z veršů naší národní hymny " český ráj to na pohled" pro tyhle "společenské kategorie" platí mnohonásobně. Jak by také ne, když pachatelé stamiliardových škod beztrestně "běhají" po svobodě, kradou dál a ti z "vyšších politických pater" tomu nečinně přihlížejí, ba často z oněch "podivně" získaných stovek miliard mají užitek...

------------------------------------------------------------------------

Pro příklady takto chápaného "českého ráje po česku" netřeba chodit daleko. Už v dřevních dobách "polistopadového sametového převratu" nově se formující "revoluční" politické elity totiž vypracovaly praktický návod, jak se mají ziskuchtiví zájemci v onom "českém ráji" pohybovat, aby nepřišli "k úrazu". Vzpomene si ještě někdo na klasický, učebnicový příklad SLUŠOVIC či následné rozkradení komunistického majetku?

------------------------------------------------------------------------

Je logické, že "vzorní" a "přičinliví" žáci Slušovic na sebe nenechali dlouho čekat: Vzápětí následovaly pečlivě připravené krachy bank s "exotickými názvy Bohemia, Kreditní a průmyslová, Česká, Agrobanka, Podnikatelská, Velkomoravská, Moravia, Plzeňská, Forestbank, Ekoagrobanka, COOP, Realitbanka. Vykrystalizovala "podivná" úloha Motoinvestu a firem sdružených kolem Františka Chobota. Podivné privatizace a následná tunelování Škodovky Plzeň, Chemapolu a dalších zajímavých firem. Tisíce Rusů a Ukrajinců, činných ve firmách KGB. Ruské, ukrajinské, gruzinské, italské a bůhví ještě mafie. Kriminální živly v postavení "úctyhodných" podnikatelů. Desetitisíce občanů, kterým de facto znovu ukradli restituovaný majetek. Statisíce venkovských obyvatel, které "transformovaná" zemědělská družstva už po druhé připravila o půdu, dobytek, stroje.

------------------------------------------------------------------------

Vzor pro tuneláře: Majetek KSČ a SLUŠOVICE

--------------------------------------------------------------

Začátek onoho "českého ráje po česku" lze hledat už koncem roku 1989. Tehdy totiž ÚV KSČ za pomoci federální vlády, jejímž členem byl i pozdější "polistopadový" premiér Marian ČALFA, rychle předisponovával miliardy korun do zahraničí: Všechno přes "bratrské" komunistické strany v Itálii a Maďarsku a prostřednictvím agentů a důstojníků I. správy StB na čsl. velvyslanectvích v Itálii, Švýcarsku, NSR a Rakousku.

Podle pokynů příslušných oddělení ÚV KSČ se v prvních měsících roku 1990 urychleně na méně známé funkcionáře KSČ zakládaly firmy, kam se bezúplatně převáděl movitý či nemovitý majetek: Tehdejší vedoucí ekonomického oddělení ÚV KSČ docent Rosický za pakatel např. rozprodával nejlukrativnější komunistická rekreační zařízení v západních, severních a východních Čechách nastrčeným "důvěryhodným" osobám. Jistě, něčeho se komunisté pro formu také zřekli, např. Lidového domu v Praze či svého tiskového podniku na Florenci v Praze. Ve druhém případě však stačili ještě zadarmo "osamostatnit" i s příslušným zázemím Rudé právo, Zemědělské noviny, Květy, Vlastu, Hospodářské noviny...

A co na to vláda a tehdejší rozhodující politická síla v zemi, Občanské fórum? Nic. Když chtěl bývalý správce tiskového centra FLORENC Přemysl BLAHÁK podle platných směrnic zabránit úniku majetku ve prospěch Rudého práva, skončil málem špatně: Šéfredaktor Rudého práva byl s omluvou propuštěn z vyšetřovací vazby, tam se téměř

ocitl Blahák a tehdejší ministr hospodářství Karel DYBA ho z trestu odvolal a vyhodil. Mlčel i ministr financí Václav Klaus, další tehdejší nejvyšší vládní činitelé naopak sekundovali, jak dosvědčují např. magnetofonové záznamy telefonátů, při krádeži Zemědělských novin. A zbytek tiskového komplexu na Florenci, který nestačili komunisté rozkrást, chtěla zašantročit v roce 1991 česká vláda Petra Pitharta...

* * *

K druhému vzoru hodnému k následování patřil počátkem devadesátých let DAK SLUŠOVICE. Managemant tohodle družstva pod vedením jeho předsedy Ing. Františka ČUBY a za aktivního přispění vládních činitelů a státních orgánů vytvořil účinné modelové schéma, "jak s požehnáním nejvyšším legálně tunelovat". S jednou zvláštností dosud nevídanou: Bezostyžně totiž okrádali nejen státní pokladnu, ale také řadové členy družstva, své spolupracovníky.

Během velmi krátké doby připravil Ing. Čuba a spol. stát o téměř dvě miliardy tehdejších korun na daních. Další miliardy zmizely na zahraničních kontech. Drtivá většina movitého majetku družstva se bezúplatným převodem či za minimální finanční náhradu přesunula do soukromých firem, založených managemantem družstva a jeho rodinnými příslušníky či kamarády, zbytek se ještě před rozdělením federace převedl na Slovensko: Ve Slušovicích zůstali jen ti, které tuneláři nevzali do "holportu" a mnohamiliardové dluhy, jež dodnes nikdo nezaplatil.

* * *

Jistě, pár žalob a trestních oznámení bylo podáno, pod tlakem presidenta HAVLA dokonce tehdejší ministr vnitra české vlády Tomáš SOKOL ustavil speciální vyšetřovací tým: S výsledkem trapným, směšným a odporujícím všem zákonným normám. Speciální tým dospěl k závěru, že DAK Slušovice státu nic nedluží, že nic nebylo rozkradeno. Generální prokurátor, dnes význačný funkcionář sociálních demokratů, všechna trestní oznámení nechal "shodit pod stůl". Poslanec Federálního shromáždění Stanislav DEVÁTÝ, jeden z aktérů oněch zamítnutých trestních oznámení, v okamžiku, kdy se stal ředitelem kontrarozvědky - BIS, na zmíněná trestní oznámení zapomněl. Tehdejší šéf ekonomické kontrarozvědky Jan ŠULA, jinak bývalý pracovník DAK Slušovice, který šetřil, aby nic nevyšetřil, patří dnes k význačným politickým činitelům. A Ing. František ČUBA? Ten zakotvil v sociální demokracii...

------------------------------------------------------------------------

Legalizované podvody. Nebo legální?

------------------------------------------------------------------------

Jak již bylo řečeno, případ rozkradení komunistického majetku a DAK Slušovice vytvořily v tunelování vlastně jakýsi precedens: V budoucnu všechny další subjekty, které se pokoušely o totéž, měly jednak návod, jak postupovat, a jednak věděly, že se jim v podstatě nic nestane a jejich konání bude přinejmenším mlčky tolerováno. Lze říci, že první toho bezezbytku využil za přispění kuponové privatizace autorů Václava Klause, Tomáše Ježka a Dušana Třísky svými Harvardskými fondy Viktor KOŽENÝ. A pak už to šlo ráz na ráz: "Podivné" privatizace, "podivné" bankroty.

------------------------------------------------------------------------

Je příznačné, že vlna tunelování nejprve postihla banky: Tedy soukromé banky, protože v těch státních resp. polostátních to nebylo v té době ještě znatelné. Za přispění důstojníka I. správy StB se zhroutila Banka Bohemia. "Spadla" Kreditní a průmyslová banka a její generální ředitel a vlastník v jedné osobě se ocitl ve vyšetřovací vazbě. Ruské mafie za spolupráce exdůstojníků StB vytunelovaly Českou banku. Okruh lidí kolem MOTOINVESTU způsobil úpadek Agrobanky, Plzeňské banky, František CHOBOT a spol se zase podepsal na dalších bankách, Jiří BARON na bance Moravia, vazby na bývalý DAK Slušovice znamenaly pád Forestbank atd.

A nebýt holé nezbytnosti privatizovat koncem devadesátých let zbývající velké finanční domy, asi by se občané tohoto státu nikdy nedozvěděli o úspěšných pokusech tunelovat Komerční banku. O obrovských potížích obdobného charakteru v České spořitelně. O praktikách kolem Poštovní a investiční banky, která byla de facto zprivatizována vlastním managementem a následně za "nejasných" a pro běžného občana dost zmatených podmínek prodána japonské Nomuře. Je pochopitelné, že ruku v ruce s pádem všech těchhle bank či s tunelováním oněch zbylých, rázem zbankrotovalo mnoho vytunelovaných investičních fondů či podniků...

* * *

Koncem roku 1992 byla "podivným" způsobem zprivatizována tzv. "českou" cestou a.s. ŠKODA Plzeň. Prý "české stříbro" nesmí přijít do rukou zahraničního kapitálu: Kde kdo věděl, že je to celé prakticky podvod. Přesto Ing. Lubomíru SOUDKOVI Škodovku svěřili. A výsledek? Téměř krach. Obdobně se postupovalo i u CHEMAPOLU. Kde kdo věděl, že Ing. Václav JUNEK je bývalý špičkový agent StB s úzkými vazbami na KGB a ruské ropné těžařské společnosti mafiánského původu. Přesto Junkovi dovolili privatizovat podle jeho představ. A výsledek? Chemapol je v konkursu a většina jeho podniků zkrachovala...

Stejně tak kde kdo věděl, že část kriminálního podsvětí ruku v ruce s cizojazyčnými mafiemi privatizuje či podivným způsobem získává lukrativní firmy, vzniklé z bývalých státních podniků. Že stejným kruhům se daří stále víc pomocí korupce ovlivňovat vysoká až nejvyšší místa: Na Policii, ve státní správě, v politice... Jenže, to ještě není zdaleka všecko, protože kriminální a mafiánské metody začínaly převažovat i na domácí politické scéně, v těch "nejvyšších poschodích: Aféry Zemanových kufříků, Bamberg, dodnes nevysvětlitelné záhady financování vládních i opozičních politických stran, vysocí státní úředníci s pozitivním lustračním osvědčením.

Tak jako v předešlých kapitolách je možné i zde konstatovat doslovně totéž: Vláda a Parlament "velkoplošnému" tunelování nečinně přihlížely, ba často nekompetentními a děravými zákony k úděsnému status quo fakticky přispívaly. Vláda a parlament věděly o prorůstání kriminálního podsvětí a cizojazyčných mafií do státní správy. Jak jinak lze kvalifikovat stav, kdy ředitel ekonomické konrarozvědky udržuje důvěrné vztahy s podsvětím? Kdy vysocí funkcionáři ministerstva vnitra či tajných služeb odcházejí a začínají působit ve firmách svázaných s nejasným způsobem podnikání. Kdy státní zastupitelství a soudy nekonaly svou povinnost, a to přesto, že vyšetřovalelé často viníky usvědčili?

------------------------------------------------------------------------

Akce ČISTÉ RUCE: Jak pro koho!

------------------------------------------------------------------------

Paradoxem je, že zmíněná situace netrvala pouze za vlády Václava Klause, ale má svou velkou oporu i v Miloši Zemanovi. Jistě: Do obrovských rozměrů narůstající marasmus ve společnosti Zemanově sociálně demokratické vládě pomohl vyhrát poslední parlamentní volby. Líbivá hesla o potrestání viníků, ať se nacházejí kdekoliv, zabrala. Akce Čisté ruce" měla v počátcích logicky neobyčejný ohlas. Kde kdo očekával nápravu, kriminály plné tunelářů, návrat politické morálky a odpovědnosti. A výsledek?

------------------------------------------------------------------------

Po necelých dvou letech sociálně demokratické vlády nezbývá než konstatovat, že opak se stal pravdou. Z přičinění Zemanových lidí není trestně postižen, ba ani nestojí před soudem, dosud žádný tunelář: Jediným výsledkem jsou pouze dva obvinění, sociálně demokratický ministr financí a šéfová jeho sekretariátu... Ve stovkách dalších podniků nerušeně probíhá dál tunelování a firmy bankrotují. Poslanci díky Opoziční smlouvě mezi ODS a sociálními demokraty do dnešního dne nedokázali v Poslanecké sněmovně nejen prosadit, ale ani začít projednávat jediný zákon, který by účinně stávající situaci změnil k lepšímu: Spíše vybíjejí veškerou možnou energii v pokusech zakonzervovat status quo a udržet pro oba "smluvní" partnery stávající téměř neomezenou moc.

Jakýsi viditelný efekt v akci "Čisté ruce" tady ovšem přece jen lze najít: Nechuť "společnosti s ručením omezeným" Zeman & Klaus razantně řešit problémy, jasně ukázat na pravého viníka. Aby se totiž vyčistil vzduch dole, musí se začít odshora.Vysvětlit, proč a na čí příkaz Policie nevyšetřovala, soudy nesoudily. Proč vlády do dnešního dne nepředkládaly Parlamentu kvalitní zákony, které by rázně zamezily tunelování a zabránily "praní špinavých peněz"? Proč dosud není jediný zákon, jež by jednoznačně zamezoval daňovým únikům? Proč, když už si tedy sociální demokracie mermo mocí akci "Čisté ruce" vymyslela, postavila do jejího čela Jaroslava BAŠTU, člověka s pověstí ne zrovna nejlepší? A proč si Bašta coby svého podřízeného chtěl vybrat Jana ŠULU, člověka rovněž s nevalnou pověstí, navíc propojeného s kriminálním podsvětím a účelového lháře? Proč začal "frmol" kolem všech těchhle otázek až teprve, když na "světlo Boží" začaly vylézat ne zrovna příjemné podrobnosti o tom, co se všichni tam nahoře snažili zamlčet či raději vůbec nevidět? Nebo si tandem Zeman & Klaus myslí, že všechno se dá vyřešit jízlivostí, nabubřelostí, nechutnými hulvátskými bonmoty a urážkami těch, co se odvažují kritizovat a klást nepříjemné otázky? Asi ano. Ostatně, podle posledních informací akce "Čisté ruce" pro jistotu končí. Prý bude zvolen jiný, efektivnější způsob boje proti tunelářům a korupci. Prý... Jenomže to "Prý..." statisíce lidí, kteří nedostávají denska výplatu, nezajímá. Nezajímají je ani bonmoty tandemu Zeman & Klaus, protože tihle lidé nemají z čeho žít. Kdysi věřili Klausovým frázím. Pak se upjaly na "zachránce" Zemana. Čemu mají věřit teď, když Zeman Zklamal.

------------------------------------------------------------------------

Post scriptum:

------------------------------------------------------------------------

Takových proč? by mohlo být položeno ještě desítky. To však není účelem článku. "Český ráj to na pohled": Jeho obsah nechť je brán pouze jako nejobecnější zmapování některých aspektů vývoje České republiky v letech 1990 až 1999. Či spíše jako úvod k dalším dvěma databázím, které budou publikovány v rámci AGENtaria v 8. a 9. čísle Necenzurovaných novin. Tam už čtenář najde podrobná fakta k tunelování bankovního sektoru a některých význačných podniků, k pronikání organizovanných kriminálních a rusky resp. jinými jazyky hovořících mafií do hospodářské sféry, k zabydlování se KGB v České republice, k aférám typu Bamberg, tzv. Zemanovy kufříky, "Sarajevský atentát" atd.

Jiří F. PILOUS