V §enˇ pý tel‚,
dŘkuji V m a panˇ
expedientce tak‚ za zasl nˇ po§adovan‚ho źˇsla 01/99. S dˇky t‚§ kvituji pýˇjem
dopisu panˇ Cibulkov‚, je to s tŘmi zaslaněmi materi ly velmi pravdŘpodobnŘ
tak, jak bylo vysvŘtleno. Pýesto se mi podaýilo jeçtŘ nal‚zti jednu kopii, §el
pouze v "pracovnˇm" stavu, nenˇ to źistopis, bohu§el.
Bude-li V mi /jako
mo§ně pýˇspŘvek ve vhodnou dobu pou§itelně) shled n jeçtŘ dostateźnŘ aktu lnˇ,
pou§ijte ho. Ruskě origin l m m u sebe.
Nynˇ dokonźuji katyĺskou tragedii z pera rusk‚ historiźky,
uveýejnŘn‚ v novin ch Moskovskije novosti z roku 90. A§ bude vçe hotovo, poçlu
k posouzenˇ, v źeçtinŘ dosud nikdo tento źl nek nepublikoval.
S pozdravem
Milan Minarźˇk
Jesenick 1796/14
755 01 Vsetˇn
Jurij Tepljakov: Na druh‚ stranŘ fronty:
-----------------------
(trag‚die zajetˇ se nekonźˇ ani dnes)
Moskovskije novosti ź. 19, 13.5.1990, Pýeklad Milan Minarźˇk
Co je na v lce
nejstraçnŘjçˇ? I març l Ivan Bagramjan, i trojn sobně hrdina A.A. Pokryçkin, i
prostě Nikolaj Romanov bez ý d… a hodnosti odpovŘdˇ shodnŘ jednˇm slovem -
zajetˇ.
StraçnŘjçˇ ne§ smrt? ot zal jsem se voj ka N. Romanova, kdy§ pýed
źtvrtstoletˇ v pam tně den 9. kvŘtna jsme pili s nˇm nahoýklou vodku na pam tku
ruskěch mu§ik…, kteýˇ se ji§ nikdy nevr tˇ do osiýel‚ vesniźky na býehu Volhy.
- StraçnŘjçˇ! - Smrt, to je tvoje. A zajetˇ - to jest pohroma pro
mnoh‚...
Tenkr te,
v çedes t‚mp t‚m jsem si ani pýibli§nŘ nemohl pýedstavit dosahy t‚to trag‚die,
kter postihla miliony a miliony, nevŘdŘl jsem, §e pýˇźinou tŘchto tragediˇ
bylo nŘkolik ý dek Pravidel vnitýnˇ slu§by DŘlnicko-rolnick‚ Rud‚ arm dy:
"SovŘtskě voj k proti sv‚ v…li se nem…§e vzd t do zajetˇ. A vzd -li se, je
to zr dce vlasti."
- Kolik bylo tŘchto zr dc…?
- Ve v leźněch letech obl‚klo vojenskě pl çś - sdŘlil mnŘ v
Podolsku z stupce n źelnˇka éstýednˇho archivu MNO SSSR plk. Ivan Jaçenko - 32
milion… lidˇ. Z toho 5 734 528 bylo nepýˇtelem zajato.
N slednŘ jsem se
dozvŘdŘl, jak k tomu doçlo, a kdy. Tak nejvˇce zajatc… Rud arm da ztratila v
n sledujˇcˇch bitv ch:
Bialystok-Mins.....srpen 1941....... 323 000
Umaĺ...............srpen 1941....... 103 000
Smolensk -Rostavl srpen 1941....... 348 000
Gomel srpen 1941....... 30 000
Demjansk z ýˇ 1941 ....... 35 000
Kijev z ýˇ 1941 ........665 000
Luga-Leningrad z ýˇ 1941 ....... 20 000
Melitopol ýˇjen 1941........100 000
Vjazma ýˇjen 1941........662 000
Kerź listopad 1941.... 100 000
Izjum-Charkov kvŘten 1942...... 207 000
MaÔarsko kvŘten 1945.......100 000
V tomt‚§ archivu v Podolsku je shrom §dŘno jeçtŘ 2,5 milionu
kartiźek "zmizel bez stopy". Dva a p…l milionu tŘch, co se dom… nevr tili.
Odbornˇci odhadujˇ: Asi dva miliony a§ do dneçnˇch dn… le§ˇ po lesˇch a
ba§in ch cel‚ho Ruska a
200 000 nutno opŘt zaýadit mezi zajatce. D…kazy? Do archivu jeçtŘ
obźas pýijde zpr viźka odnŘkud z Austr lie nebo USA:"byl jsem zajatě,
prosˇm potvrdit, §e jsem se zŁźastnil boje proti façismu". Tak ten mŘl
çtŘstˇ-pýe§il. U vŘtçiny byl vçak osud jině.
NŘmeck statistika
registruje: 286 000 zemýelo v internaci, 1 030 157 zastýeleno na ŁtŘku, zemýelo
v tov rn ch a çacht ch v NŘmecku.
Mnoho naçich
voj k… a d…stojnˇk… skosil hlad jeçtŘ na cestŘ do t bor…. Pouze za listopad a
prosinec 1941 zahynulo vˇce jak 400 000 lidˇ. Srovnejme (copak lze srovn vat?):
za celou dobu v lky v NŘmecku bylo 235 473 anglickěch a americkěch voj k…
zajato, zemýelo 8 348 lidˇ. MŘli snad naçi chatrnŘjçˇ zdravˇ nebo byli slabçˇ?
Ale kde§e. Pýˇźiny jsou jin‚.
Na z padŘ ud vajˇ:
miliony naçich zajatc…, kteýˇ zahynuli, jsou obŘtmi nejen façismu ale sam‚ho
stalinsk‚ho syst‚mu. Polovinu zemýelěch hladem (nejm‚nŘ) by bylo lze zachr nit,
kdyby je Stalin nenazval zr dci a nezak zal jim poslat pomoc pýes Mezin rodnˇ
źerveně kýˇ§. Je mo§no se pýˇt, kolik by pýe§ilo, ale to, §e jsme se od svěch
zajatc… odvr tili - to je fakt. ¦enevskou konvenci, je§ vymezovala pr vnˇ postavenˇ
zajatc… - SovŘtskě svaz nepodepsal. Forma odmˇtnutˇ byla zcela v duchu
jezuitsk‚ho charakteru "v…dce n rod…". Ze Stalinova hlediska ýada
źl nk… konvence neodpovˇdala tŘm z sad m, je§ byly vlastnˇ "nejsvobodnŘjçˇ
zemi" na svŘtŘ. Konvence, bylo poukazov no, negarantuje pr va zajatc… coby
pracujˇcˇch, nˇzk mzda za pr ci, neexistence volněch dnˇ, nedefinuje d‚lku
pracovnˇ doby. Neobsahuje ani věsady pro nŘkter‚ skupiny zajatc…. Kr tce chybˇ
samotn humanita.
VŘtçˇ licomŘrnost
si nebylo lze snad ani pýedstavit. Jak‚§e to věsady po§ˇvaly v tut‚§ dobu
mili˘ny lidˇ v t borech nuceněch pracˇ GULAGu? Jak‚ tam byly z ruky a kolik
volněch dnˇ?
V srpnu 1941
Hitler dovolil delegaci ¬erven‚ho kýˇ§e navçtˇvit t bor sovŘtskěch v leźněch
zajatc… v Hammerstadtu. Na z kladŘ tŘchto kontakt… byla smŘrov na vězva
sovŘtsk‚ vl dŘ poslat potravinovou pomoc pro sovŘtsk‚ v leźn‚ zajatce.
"Jsme pýipraveni sledovat dodr§ov nˇ z sad §enevsk‚ konvence" - naźe§
pýiçla z Moskvy pýibli§nŘ takov odpovŘÔ, §e "poslat potravinovou pomoc v
dan‚ situaci by bylo tot‚§, jako poslat d rek façistick‚mu nepýˇteli."
Tato odpovŘÔ udivila. Pýedstavitel‚ Mezin rodnˇho źerven‚ho kýˇ§e toti§ neźetli
věznamně rozkaz Stalina ź. 270 ze 16. srpna 1941. Jinak by pochopili, jak naivnˇ
jsou jejich prosby a jak obrovsk je nen vist Stalina v…źi tŘm, co se ocitli na
druh‚ stranŘ fronty.
Nebylo d…le§it‚, kdo, kde, kdy a proź! Tak‚ mrtvˇ byli poźˇt ni
mezi zr dce!
"Gener l-poruźˇk Vladimˇr Kaźalov" źteme v rozkaze
"nach zejˇc se spoleźnŘ se çt bem skupiny vojsk v obklˇźenˇ, projevil
zbabŘlost a vzdal se do zajetˇ nŘmeckěm façist…m. ćt b skupiny Kaźalova z
obklˇźenˇ unikl, probily se z obklˇźenˇ ź sti skupiny Kaźalova, ale gener l
Kaźalov dal pýednost zajetˇ, chtŘje dezertovat k nepýˇteli".
A zatˇm gener l
Kaźalov ji§ dvan ct dn… le§el uhoýelě v tanku u smolensk‚ vesniźky Starinka,
neprobivçe se ke svěm. Ale to nikoho nezajˇmalo!
Byli zajati -
stali se obŘtnˇmi ber nky a aby bylo na kom si vybˇt vçechnu tu zlobu, dostalo
se jim n lepky vrah… n roda, kteýˇ zradou a zbabŘlostˇ pýekazili vˇtŘzn‚ pl ny
velik‚ho "v…dce pluk…". A tehdy n s st le a st le
"pýesvŘdźovali" o jak‚koli nepravosti, o jak‚koliv trag‚dii, aś to
bylo zhroucenˇ pl n… l. pŘtiletky, nebo z huba 100 000 voj k… na DnŘpru - vyççˇ
garnitura zemŘ - v…dcov‚ - §e nenesou § dnou zodpovŘdnost! Marnost, u tŘchto
neçtŘstˇ nemohou běti objektivnˇ pýˇźiny. Pouze intriky çk…dc… a protivnˇk…
tohoto zýˇzenˇ. Desˇtky let, od týic těch let do dneçka, neust le nejenom hled me,
ale v§dy nach zˇme obŘtnˇ ber nky.
Tehdy, prvnˇ rok
v lky se jich naçlo dostatek. Tˇm l‚pe. 4. źervna 1940 byly v Rud‚ arm dŘ
zavedeny gener lsk‚ hodnosti. Dostalo je 966 lidˇ. Vˇce ne§ 50 jich v prv‚m
roce v lky padlo do zajetˇ. Mnozˇ, opravdu mnozˇ z nich budou z vidŘt tŘm 150,
co padli pozdŘji v bojˇch!!! Muka zajetˇ se uk zala běti temnŘjçˇ hrobu.
Vrchovat mˇra osudu gener l… Pavla PonŘdŘlina a Nikolaje Kirilova, jmenovaněch
v tomt‚§ rozkaze ź. 270, n s o tom pýesvŘdźujˇ. Pýe§ili roky nŘmeckěch
koncentr k…, nezachvŘli se a nesklonili. V dubnu 1945 je spojenci osvobodili a
byli pýed ni sovŘtsk‚ stranŘ.
Zd lo se, §e vçe
pominulo, ale srpen 1941 jim nezapomnŘli. Po st tnˇ provŘrce je zavýeli. PŘt
let politick‚ho vŘzenˇ v LeforovŘ (moskevsk‚ vŘzenˇ Lefortovo). A pak 25. srpna
1950 - poprava.
"Poslednˇm tragickěm akordem tohoto vztahu ke k dr…m, kter‚
se u Stalina projevovalo do v lky, bylo obvinŘnˇ ze spolupr ce a çpion §e,
vznesen‚ proti velitel…m Z padnˇho frontu gen. Pavlovovi a gen. Klimovskich a
ýadŘ dalçˇch gener l…, mezi nimi§, jak se pak uk zalo, byli lid‚, kteýˇ se
zoufale dr§eli co nejd‚le v zajetˇ". Tato pozn mka věteźn‚ho v leźn‚ho
romanopisce Konstantina Simonova. Objevila se v çedes těch letech a odv §nˇ
voj ci nezvratnŘ vŘýili: zajatci (voj ci i gener lov‚) jsou na vinŘ. Jin‚ ne§
toto mŘýˇtko neexistovalo.
Mezin rodnˇ pr vo
ýˇk , §e vojensk‚ zajetˇ, to nenˇ zrada, v leźně zajatec m…§e běti
nedotknutelně jako suverenita n roda, m…§e běti svŘtcem, jako§ i neçtŘstˇm. To
platilo pro druh‚, ale pro n s byl z kon jině - stalinskě rozkaz ź. 270.
(Citace:)
"Jestli§e jednotka rudoarmŘjc…, mˇsto organizov nˇ odporu
proti nepýˇteli uvede sebe vŘdomŘ do zajetˇ, pak zniźit ji vçemi prostýedky
pozemnˇmi i leteckěmi, rodiny zajatc… pak vydŘlit z p‚źe st tu a jeho
pomoci." "Velitele a politruky, kteýˇ se vzdali do zajetˇ, pova§ovat
za dezert‚ry, jejich rodiny uvŘznit, jako§to rodiny poruçivçˇ pýˇsahu a vydavçˇ
svou vlast dezert‚rovi". 1)Blˇ§e: Sol§enicyn: Souostrovˇ Gulag, sv.
I.-III.
Pouze nŘkolik
ý dek, a za nimi statisˇce starc… a dŘtˇ, zahynuvçˇch hladem pouze proto, §e
jejich otec nebo syn padl do zajetˇ. Pouze nŘkolik ý dek, ale věstraha tŘm, kdo
by jenom poměçlel na pýestupek, kdo§ pouze tou§ili po zpr v ch z fronty.
¬ta tyto vŘty,
pochopil jsem, jak‚ hoýe nesli niźˇm se neprovinivçi lid‚, pochopil jsem
utajenou hrozbu tŘchto slov, kter‚ mnŘ pýed źtvrt stoletˇm ýekl ýadově voj k Nikolaj
Romanov:" Tv‚ zajetˇ - bˇda mnohěch". Pochopil jsem, proź naçim
voj k…m nebylo nejtŘççˇ zemýˇt, ale zaýadit se mezi"nezvŘstn‚", a
proź pýed ka§děm bojem, zvl çtŘ pak pýed n silněm pýechodem ýek, prosili druh
druha: "bratku, utonu-li ýekni, cos vidŘl, jak jsem skonźil".
Vstupujˇce na
vratkě ponton a uvŘdomujˇce si, §e do zajetˇ se mohou dostat pouze svěm
zavinŘnˇm, se v myçlenk ch ohl‚dali nazpŘt, ne ze strachu, ale z obav o osud
tŘch, kter‚ zanechali doma.
A tu n hle jsou na
vinŘ ti, co z…stali v kotli pod Vjazmou, kdy§ Hitler zaźal operaci Taifun, pochod
na Moskvu.
"Nejd…le§itŘjçˇ je neopouçtŘt pozicie" - pýikazovalo naýˇzenˇ
Nejvyççˇho velitele. A arm da horeźnŘ ryla z kopy źelem k z padu, i kdy§ ji u§
tankov‚ klˇny obkliźovaly od věchodu.
N źelnˇk çt bu
pozemnˇch vojsk gen. Wehrmachtu Halder pak napˇçe k tomuto pýˇpadu do sv‚ho
denˇku: "4. listopad, 105. den v lky. Protivnˇk pokraźuje v dr§enˇ
meatakovaněch ź stˇ frontu, v d…sledku źeho§ se perspektivnŘ dost v do
hlubok‚ho obklˇźenˇ".
K d o byl povinen
vidŘt tyto tankov‚ klˇny? Voj k z mŘlk‚ho okopu nebo Stalin z hlavnˇho stanu? A
v d…sledku? Kdo z…stal v zajetˇ? Kdo zaprodal vlast? Voj k.
207 047 lidˇ (poslednˇ Łdaje) se dostaly do obklˇźenˇ pod
Charkovem v kvŘtnu 1942. Kdy§ byl u moci Chruçźov, vinen byl Stalin. Kdy§
pýiçel Bre§nŘv, vinen byl znova Chruçźov, kterě za tu por §ku, je§ otevýela
cestu k Volze, dostal od Stalina pouze "napomenutˇ". A kdo tehdy
zaprodal vlast? Kdo z…stal v zajetˇ? Voj k.
19.5.1942 - datum katastrofy naçˇ arm dy na Krymu.
"Keýźenskou operaci mo§no pova§ovat za skonźenou. 150 000 zajatěch a velk
koýist" - to je dokument nŘmeck‚ strany.
A zde je dokument
sovŘtsk‚ strany, citov no s Konstantinem Simonovem: "Byl jsem ve 42. roce
na Kerźsk‚m poloostrovŘ. Je mnŘ zn ma pýˇźina t‚to por §ky. Naprost ned…vŘra
velitel…m arm d a front…, nadutost a zv…le gener la Mechlise. Zak zal rět
z kopy, aby prě nepodrěval Łtoźn‚ho ducha vojsk". Stalin…v źlovŘk, tehdy
n źelnˇk Hlavnˇ politick‚ spr vy, prvnˇ komisaý arm dy a n moýnictva Lev Mechlis
se po por §ce vr til do Moskvy. A voj k? Voj k z…stal v zajetˇ.
Nikdo se nepýe, jak koliv v lka beze zrady nenˇ v lka. Byli i mezi
zajatci takovˇ. Ve srovn nˇ s miliony spolubojovnˇk… v zajetˇ - kapka v moýi.
Ale byla. Ta kapka. Nikam se neschov ç. NŘkter‚ z nich pýesvŘdźily let ky
napýˇklad tohoto typu:
Vra§edn bilance
komunismu.
Za l‚ta revoluce a obźansk‚ v lky bylo zabito 2 200 000 lidˇ.
Za l‚ta hladu a epidemiˇ 1918-1921, 1932-1933 zemýelo
14 500 000 lidˇ.
V t borech nuceněch pracˇ zahynulo 10 000 000 lidˇ".
NŘkteýˇ mluvili
takto: " nejdu proti n rodu, jdu proti Stalinovi". Mnoho vstupovalo
do façistickěch jednotek s jedinou nadŘjˇ - zaźne se prvnˇ boj a pýebŘhnu ke
svěm.
Ne vçem se to
podaýilo, i kdy§ je zn m i takověto pýˇpad. 14.9.1943 kdy§ se rozebˇraly
věsledky kursk‚ bitvy, vysvŘtloval Hitler por §ku zradou pomocněch Łtvar…. A
skuteźnŘ, na stranu Rud‚ arm dy pýeçlo na ji§nˇm kýˇdle 1300 lidˇ, prakticky
celě pluk.
"U§ mnŘ doçla trpŘlivost, ýval Hitler, naýizuji odzbrojit
vçechny jednotky a celou tu bandu poslat do dol… ve Francii".
Nutno uznat,
nejd‚le odmˇtal n vrhy na vytvoýenˇ vojenskěch ź stˇ ze zajatc… s m Hitler, i
kdy§ v z ýˇ 1941 plk. von Tretschkow vypracoval pl n na vytvoýenˇ 200 000 rusk‚
protisovŘtsk‚ arm dy. Teprve, kdy§ v pýedveźer staligrad. bitvy poźet zajatc…
dosahoval u§ miliony, fěrer nakonec souhlasil. Bylo týeba vytvoýit vˇce ne§ 180
jednotek. A z nich: ruskěch ..... 75
kub ĺskěch, donskěch a terskěch koz k… .... 21
turkest nskěch a tatarskěch (vź. krymskěch tatar…) - 42
gruzˇnskěch ...11
n rod… Severnˇho kavkazu ...12
azerb jd§ nskěch ...13
arm‚nskěch ... 8
Poźty tŘchto
Łtvar… podle n rodnostˇ (Łdaje z 24.1.1945):
Litevci....104 000, Lotyçi...36 800, Azerb jd§ nci...36 500,
Gruzˇnci...19 000, ze Sev. Kavkazu....15 000, Tataýi...
10 000, Estonci...10 000, Arm‚ni...7 000, Kalmyci...5 000.
A Rus…? Podle ofici lnˇch Łdaj… adm. D”nitze ke dni 20.5.1945
existovala 599. rusk brig da v poźtu 13 000 lidˇ, 600. brig da - 12 000 lidˇ,
650. brig. v poźtu 18 000 lidˇ. M…§eme-li to shrnout (jak dnes jinak), mnoho
jich slou§ilo na druh‚ stranŘ. Je týeba pýipomenout, §e pouze 20 % tŘchto sil
se Łźastnilo bojověch operacˇ, podotknout, §e je to n bor z milion… zajatc…, §e
tisˇce jich pýeçlo linii fronty, pak se źˇslo zjevnŘ sni§ˇ. Jeden detail. Spec.
ýˇçsk tajn slu§ba se nejvˇce starala o formov nˇ jednotek nerusk‚ n rodnosti,
prostŘ vŘdŘli: jsou zvl çtŘ potýebnˇ po v lce, kdy se z kolaborace znaźnou
obviĺovat cel‚ n rody, od vzrostlěch ml denc… a§ po starce. A neodliçovali pak,
zda jsi sedŘl nebo slou§il - vçe rovnovrah! Ale samotnˇ zajatci toto vçe
tenkr te neznali - to bylo teprve pýed nimi. Ta hoýk chuś svobody pýijde
teprve pozdŘji. Pro ty, kdo sami uprchli z t bor… (dle ministra v lky Speera 50
000 v roce 1944) , tak i pro ty, kdo po osvobozenˇ jednotkami Rud‚ arm dy (vˇce
ne§ 1 000 000 voj k… a d…stojnˇk…) znovu bojovali v jejich ýad ch.
Dlouho, velice
dlouho jsme o jaru roku 1945 soudili pouze podle rozkaz… vźera jeçtŘ hrozněch
gener l… a març l…: vyźlenit ml‚ko pro dŘti v BerlˇnŘ, nasytit §eny a starce.
VŘýte, źta tyto dokumenty a pamŘti, uvŘdomujˇce si, §e s m jsem v t‚ dobŘ mˇsto
chleba se pokouçel §věkat spaýen‚ §ito, jedl pol‚vku ze psa (teprve tŘsnŘ pýed
svou smrtˇ se babiźka pýiznala, §e chytala psy, aby n s ochr nila od hladu) pak
hle, źta tyto rozkazy, se mi chtŘlo zaplakat dojetˇm: jak to çlechetnost - tak
myslet a peźovat o nŘmeckě n rod! A kdo z n s vŘdŘl, §e v tut‚§ dobu k març l…m
pýich zely z Kremlu jin‚ pýˇkazy:
"Velitel…m vojsk 1.a 2. BŘlorusk‚ho frontu, 1.,2., 3., 4.,
Ukrajinsk‚ho fr., s Berijovi, s. Merkulovovi, s Abakumovovi, s Golikovovi, s.
Chrulevovi, s. GolubŘvovi.
Vojenskěm rad m
front… - zformovat v tělověch prostorech t bory pro roztýˇdŘnˇ a shrom §dŘnˇ
běvalěch v leźněch zajatc… a repatriovaněch ruskěch obźan… po 10000 lidˇ na
ka§dě t bor. Celkem zformovat: v 2. BŘlorusk‚m frontu - 15, v 1. BŘl. frontu -
30, v 1. Ukraj. ff. - 30, ve 4. Ukraj. fr. - 5, ve 2. Ukr. fr. - 10, v 3. Ukr. frontu
- 10 t bor….
ProvŘrku prov‚st: běval‚ pýˇsluçnˇky RA - org ny kontrarozvŘdky,
- civilnˇ osoby - komise :NKVD, NKGB.
J. V. Stalin"
Vol m n źelnˇkovi éstavu v leźněch dŘjin Ministerstva obrany SSSR
genplk. Dmitriji Volkogonovovi: kde jste naçli ten rozkaz? MnŘ na KGB i na Min,
zahr. vŘcˇ ýekli - my nic takov‚ho nem me.
"Tento jsme naçli ve Zvl çtnˇm archivu Stalina. T bory byly,
tzn. jsou i papˇry, ze kterěch lze poznat, kdo kdy, co jedli, o źem pýeměçleli.
Nejd…vŘryhodnŘjçˇ jsou dokumenty Ministerstva vnitýnˇch vŘcˇ. Transportnˇ
vojska byla zýˇzena pro tyto vŘci. Tam bylo i oddŘlenˇ pro vŘci běvalěch
zajatc…. Hledejte".
Hledal jsem. Prvnˇ
n mŘstek n źelnˇka souźasn‚ hlavnˇ spr vy věchovněch t bor… MV SSSR Petr
Miçźýenko se srdeźnŘ divil: poprv‚ slyçˇm, r d pomohu, ale v źem? Vˇm, §e byla
v ¬unsk‚m rajonu Irkutsk‚ oblasti jedna kolonie. Tady skuteźnŘ pýich zeli po
provŘýenˇ ve filtraźnˇch t borech, o nich§ je ýeź ve StalinovŘ rozkazu. Vçichni
odsouzeni podle źl. 58 - vlastizrada. Jedna kolonie... Kam se podŘli ostatnˇ
lidi... V§dyś pracovalo 100 t bor…. Jedin‚, co se podaýilo objevit a objasnit:
k 1. ýˇjnu 1945 "profiltrovali"
5 200 000 lidˇ, ruskěch obźan…. Profiltrov nˇ byli zýejmŘ
postýˇleni jeçtŘ v EvropŘ v provozovaněch t borech běv. üˇçe dle stavu k
1.10.1945. Jak se postupnŘ vyjevuje (dle zpr v tisku) bude tomu tak. V
Sachsenhausenu naçli dalçˇ masov‚ hroby (RP.24.9.1992) Berlˇn - V bezprostýednˇ
blˇzkosti nŘkdejçˇho nacistick‚ho koncentraźnˇho t bora Sachsenhausenu u
Berlˇna bylo objeveno 50 masověch hrob…. T bor po skonźenˇ druh‚ svŘtov‚ v lky
d le "provozovala" sovŘtsk tajn slu§ba NKVD. Jde o mrtv‚ z t‚ doby.
Braniborsk‚ ministerstvo vnitra ve stýedu d le ozn milo, §e tam po konci v lky
pýiçlo o §ivot asi 12 500 lidˇ. Hroby jsou zhruba sedm metr… dlouh‚ a Aç,5
metru çirok‚ a mrtvˇ jsou v nich pohýbeni v nŘkolika vrstv ch na sobŘ a§ do
hloubky pŘti metr…. 2 034 000 sem pýedali spojenci - 98 % tŘch, co se nach zeli
v z padnˇ zonŘ NŘmecka, pýev §nŘ zajatci. Kolik se jich vr tilo dom…? A kolik
jich odeçlo v souladu s rozk. ź. 270 ze sov. konc. t bor…? Pr…kazn‚ dokumenty
dosud v ruce nem m. Pouze poznatky Z padu podle jednotlivěch svŘdectvˇ §ijˇcˇch
svŘdk…. S jednˇm z nich jsem si povˇdal na KolymŘ. Běvalě "zr dce
vlasti" nynˇ knihovnˇk Viktor Masol mnŘ vypr vŘl, jak v źervnu 1942 v
donskěch stepˇch, po katastrofŘ u Charkova je neozbrojen‚, hladov‚, otrhan‚
rudoarmŘjce nŘmeck‚ tanky sehnaly do jednoho tisˇcihlav‚ho st da jako ovce. Pak
transport do NŘmecka, mˇchal beton, za týi roky pak transport z NŘmecka pýes
cel‚ Rusko. K Tich‚mu oce nu. V pýˇstavu Vanino do podpalubˇ parnˇku Felix
Dzer§inskij, patýˇcˇho NKVD. Kurs-Magadan. Za těden cesty pouze jedno jˇdlo.
Pýes mýˇ§e spouçtŘli n dobky s moukou, zalit‚ horkou vodou. A oni, p lˇce si
ruce, maźkajˇce se, vybˇrali tuto smŘs, a cpali ji dychtivŘ do Łst. Lid‚
ponejvˇce ztr cejˇ rozum od hladu. Na rejdŘ z livu Nagaev, toho, kdo cestou
zemýel, hodili pýes palubu, kdo pýe§il, odeçel do tajgy, opŘt za ostnatě dr t,
tentokr te vlastnˇho t bora. Pýe§ili, vr tili se jedinci. Byli zbŘdovanˇ.
Vyhnanci. Kolikr t slyçeli, §e si nevp lili radŘji kulku do hlavy...O kulce do
hlavy uva§ovali tenkr t mnozˇ zajatci. I tenkr t ve 40. a 50. letech. Kdy§
upozorĺovali z milice: Ji§ dva dny zameçkal...vçichni zajatci byli na
zvl çtnˇch seznamech s povinnou zn mkou s pýˇsnŘ evidovaněm źˇslem, i tehdy,
kdy ti mohl kdokoliv beztrestnŘ vm‚st do tv ýe: Ty mlź, prosedŘl jsi zajetˇ ve
façistick‚ hospodŘ... A oni mlźeli.
V 1956 roce po projevu Chruçźeva o Stalinovi bylo jim dovoleno
mluvit. Zajatci u§ nebyli vrazi n roda, ale tak‚ ne docela obr nci vlasti -
nŘco mezitˇm. Na papˇýe tak - v §ivotŘ celkem jinak.
Pýed dvŘma lety
jsem v pýedveźer slavn‚ho 9. kvŘtna dŘlal rozhovor s pýedsedou sovŘtsk‚ho
Věboru v leźněch veter n…. S genplk. Alex ¦eltovem. A n hle jako by mnŘ źert
napovŘdŘl: ".... a co běvalˇ zajatci -veter ni v lky?"
- Ne, nejsou veter ni. Nenˇ o kom ps t. V§dyś kolik je u n s
budoucˇch voj k…....
Lidsk krev nenˇ
voda. Uk zala se vçak běti kr sněm konzervantem stalinsk‚ mor lky. ZahuçtŘn .
Pýes nŘkolik pokolenˇ neprokapala, §ije. Zkus vzpomenout nŘkdy probl‚m zajatc…,
odpovŘÔ bude v§dy tat § - radŘji o jin‚m.... Neuslyçˇç, mo§no i okýiknout
ýˇzněm velitelskěm hlasem: netýeba! Pýed kěm se tlouci do hlavy? Pýed vl dou,
pýed Nejvyççˇm sovŘtem? Na kterou rudou stŘnu Kremlu zatlouci: vraśte zajatc…m
źest voj ka, vraśte ź st jejich jm‚n…m... Doklepeç se. Zeptajˇ se:"na co
si stاujete? kterě pýedpis v s neuspokojuje?" Ach, nenˇ pýedpis. Pouze
uspokojit minulost? Hmm, podivn‚..." No, nejvˇce podivn‚ je, §e dosud jsou
u n s b u d o u c ˇ v o j c i, b u d o u c ˇ
h r d i n o v‚ , a znamen to, jsou i nebudoucˇ. Do tŘchto chvil
je n ç §ivot jako fronta ve v lce, podle naçeho zvyku dodnes pokraźujeme na
rozdŘlov nˇ kdo na t‚, kdo na on‚ stranŘ.... Nenˇ z kon, nenˇ rozkaz ź. 270,
nenˇ s kěm ani s źˇm bojovat.... vsjo ravno: co bylo nazěv no źerněm, lze v
lepçˇm pýˇpadŘ nazvat çeděm, ale nikdy ne bˇlěm.
Je zase 9. kvŘten. Pl źe i raduje se zemŘ. Navl‚kajˇ si mu§ˇci
ý dy, nal‚vajˇ vˇno, vzpomˇnajˇce soudruh…. A v tomto kruhu nejposlednŘjçˇ
pozved svoji sklenici běvalě zajatec, jako s poslednˇm se prohodˇ i
slovˇźko...
C o d Ř l a t?
J a k d o s t a t z e s e b e t o h o
s t a l i n i s t i c k ‚ h o o t r o k a?
P.S. DŘkuji doktoru historickěch vŘd Michailu Semirjagovi, kterě
mnŘ poskytl obçˇrně materi l z nŘmeckěch archiv…. Co se těźe dokument… o
sovŘtskěch sbŘrněch t borech, budu v p tr nˇ pokraźovat. Snad mnŘ v tom pomohou
zahraniźnˇ źten ýi.
Jurij Topljakov
Pýeklad Milan Minarźˇk, 8.7. 1990
2.3.2000: jedin p…vodnˇ, stylisticky neupraven kopie. Z toho byl
pýeps n v roce 1996 źistopis, odesl n do NN, ztraceno. (DŘkuji za vysvŘtlenˇ v
dopise Vaçem ze dne 3.Łnora t.r.)
podpis
2 034 000 sem
pýedali spojenci - 98 % tŘch, co se nach zeli v z padnˇ zonŘ NŘmecka, pýev §nŘ
zajatci.