Jan Kavan - KATO (2)

Tajný spolupracovník Důvěrný styk

AGENT NA ROZTRHÁNÍ

O panu Kavanovi toho bylo řečeno a napsáno za poslední rok hodně. V Československu i v zahraničí. Političtí souputníci Kavana vybrali jeho případ za ukázkový. Snaží se jím dokázat nespravedlivost lustrací a celé politické očisty. Vykládají ho za příklad porušování lidských práv a účelovou likvidaci hrdiny novodobé československé emigrace.

Kavanova záležitost se zdá složitá. A to jsou známy a brány v úvahu pouze dvě verze. Kavanova, opřená pouze o jeho tvrzení a druhá, opřená o důkazy. Obě jsou postupně doplňovány o nová zjištění. Kavan svou obhajobu mění podle toho, jak se “rozpomíná“. Mění ta svá tvrzení, u kterých bylo prokázáno, že jsou lživá. A tak jeho pohádka o tvrdém výslechu v Ruzyni padla poté, co se objevila video-kazeta natočená skrytě ve vile StB v Majakovského ulici. Tvrdý výslech se odehrává v křeslech, při kávě a šampaňském.

Kavan se dále rozpomene, že v dodávce převážející do ČSSR literaturu, opravdu byly seznamy lidí z opozice. Ovšem až po tom, co se najde další filmová nahrávka a tyto seznamy jsou jasně vidět v záběrech filmu, který o akci Delta natočila ČST ve spolupráci s StB. Vzpomene si, že mu seznamy předal Pavel Tigrid. Kavan několikrát prokazatelně lhal. Ukazuje to, že plačtivé projevy, při kterých se obhajoval a dovolával svých zásluh, nejsou tak upřímné, jak vypadaly. Jeho tvrzení jsou po seznámení s fakty ze svazku KATO velmi nedůvěryhodná.

Zůstávají však další nezodpovězené otázky. Zvláště ta, jak to bylo dál? Opravdu Kavanova spolupráce s komunistickou rozvědkou skončila v polovině roku 1970? Nepokračovala dál v pozměněné formě? Nepokračuje dodnes? K odpovědi si musíme přiblížit některé širší souvislosti.

Stejně jako Československo, které bylo pod protektorským vlivem Sovětského svazu, i rozvědka StB byla pod přímou kontrolou rozvědky KGB. Poradci KGB byli v centrále rozvědky a dostávali vše, o co měli zájem. V sovětské centrále byl vytvořen jednotný poznatkový fond výzvědných služeb východních zemí. KGB v něm soustřeďovala materiály od svých poddaných. Seznamy spolupracovníků a zájmových osob, dokumentaci o zpravodajských akcích, zprávy od agentů, informace získané z různých odposlechů atd. Tento fond byl vytvářen a teoreticky měl být k dispozici i zpravodajským službám sovětských satelitů. Bylo však výlučnou věcí KGB, jak na jejich případné dotazy odpoví.

Sověti byli dominantní i při vlastní výzvědné práci v terénu, v
jednotlivých teritoriích, v Kavanově případě tedy ve Velké
Británii. Místní rezident KGB byl ve spojení s rezidentem čs. rozvědky. Fungovala hierarchie, na jejímž vrcholu byl rezident KGB. Ten mohl své vazaly úkolovat jak prostřednictvím centrál a poradců, tak i přímo v terénu přes rezidenty.

Na výsadním postavení KGB nic nemění ani skutečnost, že ze strany ČSSR v Anglii působilo více výzvědných služeb. Pracovala zde legální rozvědka při zastupitelském úřadu, jejímiž příslušníky byli i oba muži, kteří řídili Kavana. Dále nelegální rozvědka a konečně Zpravodajská služba generálního štábu ČSLA.

Československé špionážní služby byly právě v době Kavanovy známé spolupráce silně poznamenány vnitřním bojem. Ten v nich sice probíhal po celou dobu jejich existence, nyní však začíná normalizační účtování s progresivní částí StB. Začínaly čistky, nastává vyřizování starých účtů a zostřuje se boj o pozice. Na výsluní se opět dostávají lidé Moskvy, kovaní, prospěchářští
stalinisté. Ze strany KGB neexistuje důvěra k StB jako celku,
pokud kdy byla.

Způsob práce KGB, zvláště po rozvědné linii, má některé šablony. Informace získané rozvědkami východních zemí využívá pro své vlastní velmocenské hry, do nichž je ovšem nahlédnout nenechá. Pokud se podřízené služby dostanou ke zdroji informací, který je zvláště zajímavý, ať již je to vhodně umístěný agent, nebo dobře nasazený zpravodajský úkon, odposlech, KGB se nespokojuje s předávanými informacemi, ale přejímá řízení nebo vytěžování do své režie. Vazalskou rozvědku od informací odstaví. KGB nevěří nikomu a ničemu.

A nyní se konečně dostáváme k možné odpovědi na otázku, jak to vše v případě Kavana dál bylo.

KGB je o spolupráci Jana Kavana s rozvědkou StB prokazatelně informováno. V květnu 1969 „požádá“ čs. výzvědnou službu o vytěžení Kavana ke své zájmové osobě, Michaelu Banat-Brownovi. StB i Kavan urychleně vyhoví. KGB jsou předány i další informace získávané Kavanem. Jsou pro ni cenné.

Kavan má v Anglii široké kontakty, má spojení se studenty London school of ekonomic, univerzity, jejíž angličtí absolventi tradičně pracují v státním aparátu. Včetně zpravodajských a diplomatických služeb. Kavan s gloriolou studentského vůdce má důvěru hostitelů a stále své známosti rozšiřuje. Pro KGB může být velmi zajímavý.

StB se při Kavanově řízení, vzhledem k jeho možnostem, dopouští diletantských chyb. Úkoluje totiž Kavana i vlivově. Z popudu StB Kavan vystupuje proti protestní demonstraci připravované některými studenty k výročí okupace. I jinak se chová umírněně, je pro dohodu s normalizátory a iniciuje rozpuštění svazu čs. studentů v Anglii, což se také děje a svaz je rozpuštěn. Toto úkolování a následné Kavanovo jednání vede k tomu, že Kavan postupně ztrácí mezi čs. studenty důvěru a začíná se mezi nimi mluvit o jeho spolupráci s bezpečností. Napomáhá tomu i Kavanova matka, také spolupracovnice StB, která v Praze protestuje proti jeho vyloučení z pražské vysoké školy, a mluví o tom, že syn plní v Anglii „zvláštní úkoly“. Její argumenty vedou ministerstvo
školství dokonce k dotazu na vnitro, zda matka mluví pravdu a Kavan je opravdu spolupracovníkem bezpečnosti.

Kavan je tedy v reálném ohrožení dekonspirace a je jen otázkou času, kdy upoutá pozornost britské kontrarozvědky. Pokud je zájem na další spolupráci Kavana, je nutné přijmout řešení. A tady může začínat role KGB. Kavan je dosavadní spoluprací s StB natolik zkompromitován, že při případném předání KGB nemůže mít moc šancí odmítnout. Kromě toho má rád peníze. Legální pobyt v Anglii mu již také není možné dále prodlužovat, stal by se příliš nápadným. Zůstává jediná varianta, aby neztratil zbytek důvěry, a tím i možnosti, emigrace. Předstíraná emigrace je osvědčenou metodou východních rozvědek, snažících se dostat své lidi „do prostředí“. Pracovníci čs. rozvědky, kteří s Kavanem přišli do styku, jsou z Anglie staženi a někteří vyhozeni. Tak je záruka, že se již do zahraničí nedostanou a své vědomosti nenabídnou protistraně.

Diletantské řízení StB může KGB vystřídat profesionálním. Roli v případném převzetí Kavana může sehrát i defekce Frolíka, který Američanům a Britům prozradí značnou část sítě legální rozvědky StB v Anglii. StB poté musí v Británii dokonce přerušit činnost.

Spolupráce Kavana s KGB by byla i odpovědí na jeho tři „ilegální“ cesty do totalitního Československa. Při nich Kavan jedná s některými disidenty. Je to i odpověď na to, proč mezi těmito disidenty nebyl žádný agent StB, kterými byla opozice prolezlá. Kavan může být SOVĚTY instruován, kdo se o jeho cestách smí dozvědět, a kdo ne. Vždyť KGB má o spolupracovnících StB dokonalý přehled. V případě, že by se některá složka o Kavanově ilegálním pobytu v Československu dozvěděla, hrozí mu zadržení a v nejlepším případě by byl nutný zásah a intervence KGB. Tedy dekonspirace. Kavanovy cesty pomáhají i další věci, a to k připomenutí čs. disentu, že s Kavanem je nutné v případě zvratu počítat.

Byla by to odpověď i na úspěšnou provokaci amerického novináře McNeilla a na další snahy zpochybnit lustrace a debolševizace.

 

Lubor Kohout