Za několik málo dní se v Praze sejdou pracovníci globálních finančních institucí, které mají mimo jiných projektů za svůj cíl také „boj s chudobou“. Ale jak sami přiznávají, zatím se jim jejich altruistické snažení příliš nedaří. Možná je to tím, že se málo inspirují jedním z duchovních kořenů naší euro-americké civilizace – judaismem. Mudrci Talmudu totiž přirovnávají toho, kdo půjčuje peníze na úrok, k lupiči, psu či hadu a odsuzují lichvu (Miš. Sanh.3.3; Mak.24a). Šulchan aruch - Prostřený stůl (JD 159.5), což je směrodatná kodifikace židovského zákona sepsaná r. Josefem Karem, považuje vyžadování úroků z půjček za popírání Boha. I biblický zákon zakazuje půjčování chudým na úroky (Ex.22:24), protože půjčka je formou cdaky, nebo-li dobročinnosti. Tóra neustále zdůrazňuje povinnost pomáhat chudým a odstrčeným. „Ten, kdo je dobrotivý k chudým, půjčuje Hospodinu“ (Př.19:17); a soucitné zacházení s těmi, kdo jsou v nouzi, je lepší než oběť (Př.21:3). V sabatickém roce šnat ha-šmita, tedy každý sedmý rok, se mají nezaplacené dluhy promlčet a věci v zástavě se mají vrátit majiteli. Ten krásný sabatický rok nastane i v roce 5761 (2000-2001). Finančníci, kteří budou jistě přátelsky přivítáni v staroslavné mytické Praze v samém srdci Evropy, zde budou mít skvělou příležitost připomenout si tato pravidla a zvyky, vrátit se k stále živým pramenům naší humánní civilizace a uskutečnit všechny uvedené bohulibé skutky. Chudým se tím jistě velmi uleví.

Milan Rokytka,