Tošovský se chystá
do zahraničí
Dramatické události okolo bleskového prodeje Investiční a poštovní banky (IPB) neberou konce. Muži s brokovnicemi a v kuklách jsou pouhou “šlehačkou” na vypečeném bankovně-finančním dortu.
Podle důvěryhodných zdrojů může být uvalení nucené správy na IPB a tudíž i následný překvapivě rychlý odprodej tohoto velkého tuzemského bankovního domu, právně neplatné. Na listině s písemným rozhodnutím o uvalení nucené správy Českou národní bankou (ČNB) totiž není podepsán její guvernér ing. Josef Tošovský, ale pouze šéf bankovního dozoru Hynek Racocha. Podle platného českého právního řádu je naprosto nezbytné, aby takto závažný dokument podepisoval osobně statutární orgán, tj. guvernér či v případě jeho nepřítomnosti viceguvernér. Toto ustanovení nelze obejít ani interním „delegováním pravomocí“, neboť by se jednalo o obcházení zákona, což činí každý takový právní úkon ze zákona neplatným.
Tím ale nejasnosti okolo „loupeže za bílého dne za asistence státu“, jak celou akci nazval předseda Poslanecké sněmovny, tedy třetí nejvyšší ústavní činitel našeho státu, který by měl disponovat dostatečným počtem relevantních a ověřených informací, zdaleka nekončí. Z dalších nezávislých zdrojů jsme byli informováni, že zájemci o koupi finanční skupiny IPB, tedy představitelé pojišťovny ALLIANZ společně s bankou UniCredito nebyli v rozhodných okamžicích vůbec kontaktováni, ačkoliv pan ministr financí Mertlík tvrdil a stále tvrdí opak. Touto skutečností jsou zmínění devizoví cizozemci rozčarováni.
Kam a proč
chce Tošovský odejít?
Zajímavé souvislosti nabízí analýza akcionářské struktury KBC, jako majoritního vlastníka Československé obchodní banky (ČSOB) a dnes (možná?) také IPB. Významný podíl v této organizaci, jejíž někteří manažeři čelí v domovské zemi obvinění ze závažné trestné činnosti, vlastní Evropská banka pro obnovu a rozvoj (BERD). První šéf této banky „investoval“ skoro polovinu rozpočtu do carrarského mramoru a jídelen pro zaměstnance banky. „Platy jsou zde výrazně nižší než v jiných bankách, a tak jsem musel svým zaměstnancům tuto újmu nějak kompenzovat,“ odbyl „dotěrné novináře“, kterým uvedené aktivity nepřipadali smysluplné. Zároveň je to ten samý finanční ústav, do něhož míří ing. Tošovský. Podle některých zpráv postoupil náš guvernér dokonce již do užšího výběru.
Tyto zprávy však nelze nijak ověřit – vedení BERD se k neuzavřeným personálním otázkám nevyjadřuje. Ve světě je ale značně neobvyklé, aby o takovémto zásadním kroku guvernér neinformoval nikoho z kompetentních státních činitelů, resp. že všichni dotazovaní až donedávna tyto jeho úmysly vehementně popírali. Odejít v polovině funkčního období nebývá u seriózních centrálních bankéřů zvykem proto, neboť každý takový náhlý krok může destabilizovat měnu. Zvláště za situace, kdy ani předešlá „silová akce“ ČNB a spol. – prodej „zdravé části“ Agrobanky firmě General Electric Capital není právně dořešena. Krajský obchodní soud v Praze odmítl zapsat „zdravou“ Agrobanku do obchodního rejstříku, a tím je, stejně jako v případě IPB, celý prodej zpochybněn. Také v případě Pragobanky se začalo hovořit o trestně – právní odpovědnosti „bankovní trojky“ v čele s guvernérem (dalšími členy tohoto „neformálního orgánu“, který ale rozhodoval o veřejných prostředcích v řádu desítek miliard korun českých, v inkriminované době byli: předseda Fondu národního majetku (FNM) ing. Roman Češka a ministr financí ČR ing. Ivan Pilip.
Z uvedeného je zřejmé, že Josef Tošovský má dostatek osobních důvodů k náhlému odchodu z funkce, dříve než Parlamentní vyšetřovací komise v čele s poslancem Kalouskem dojde k nějakým relevantním závěrům. Zatím je bohužel jejím jediným „výstupem“ podání trestního oznámení na redaktory ekonomického týdeníku Euro, kteří zpochybnili nezaujatost, resp. nepodjatost některých jejích členů, včetně předsedy Kalouska. Doufejme ale, že vyšetřovací komise při své další práci vezme v úvahu i podnět, který od nás obdržela (viz faksimile).
Jak se to vše týká občana
Celý problém má přinejmenším tři roviny:
1) přímý a bezprostřední dopad na daňové poplatníky, které může celá operace okolo IPB přijít až na 300 miliard (připustil to na besedě pořádané občanským sdružením Meritum jeden z viceguvernérů ČNB). O to méně bude pochopitelně na zdravotní péči, vzdělání našich dětí, důchody našich rodičů a bezpečnost nás všech, kteří žijeme v České republice.
2) Neexistence žádných záruk, že se podobné případy nebudou opakovat. Systém, v němž zisky plynou do soukromých kapes, ale ztráty se rozdělují na všechny daňové poplatníky, generuje masivní možnosti politické korupce.
3) Zkorumpovaní politici nemají zájem na, pro nás ostatní, pozitivních změnách směrem k skutečně svobodné společnosti, jejíž součástí je také svobodné bankovnictví. Bez účinného, transparentního a nedeformovaného směnného mechanismu tržní hospodářství fungovat nemůže. Alternativou trhu je potom ale pouze diktatura.
Milan Rokytka