A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA PŘÍČIN

1. GNP (hrubý národní produkt) – stagnuje a klesá (v reálných cenách a plovoucím průměru o cca 1,5 – 2% měsíčně)

2. Nezaměstnanost roste nyní kolem 10% reálně, avšak v tomto odhadu nejsou zahrnuty údaje o nezaměstnaných, za které považujeme všechny osoby, které nedostávají pravidelný plat od svých zaměstnavatelů, kterých je nyní téměř polovina.

3. Státní sektor nemá peníze na svůj provoz. Je téměř nulová možnost vymáhat daně. Denně přibývá firem, které končí s činností.

4. Exekuce a konkurzy jsou neúčinné, neboť kapitál ve formě akcií, nemovitostí apod. se tržně pohybuje na 10 – 20 % nominálních hodnot.

5. Jediné zdroje se vyskytují ve sféře maloobchodní, avšak i tam se značně projevuje vliv nedostatku zdrojů. Prakticky nefunguje žádný jiný obchod než prováděný platbou cash.

6. Supermarkety prosperují na úkor tuzemských dodavatelů a to zpravidla způsobem, kdy požívají výhod dlouhých lhůt pro splatnost dodávek a znevýhodňují dodavatele dalšími srážkami, které odůvodňují svými náklady. (Např. dodavatel musí platit za zboží vystavené na pultech či umístěné v mrazících boxech tzv. nájem za místo, který činí v případě drůbeže až 20% fakturované ceny)

7. Finance – Česká národní banka snížila úrokové sazby ve všech ukazatelích hluboko pod 10%. Tento stav však není schopen k jakémukoliv oživení ekonomiky, poněvadž není dostatek krátkodobého, oběžného kapitálu, který by díky příznivým opatřením ČNB mohl přinést zvýšení nedostatkového oběživa na finančním trhu. Opatření přišla velmi pozdě a navíc po té, když byla předchozí činností ČNB celá produkční sféra již paralyzována.

8. Komerční banky – nejsou schopny vyřešit problémy spojené s propadem produkce. Nejsou schopny vytvářet další rezervy za rizikovými úvěry. Jsou v rukou ČNB a jejich existence je závislá výhradně na protekci úředníků ČNB. Jsou nyní jazýčkem na vahách při soupeření bezmocné vlády se skutečnými vládci ve státě – vybranými bankovními úředníky, kteří periodicky tlačí vládu do kouta a nutí ji ke “slepotě”, za účelem beztrestnosti svých krimi-praktik.

9. Existovala formálně “Koordinační analytická skupina ekonomických zájmů ČR při vládě ČR (ministr Bašta)”, která měla vytvořit zdání, že se provede náprava věcí veřejných, avšak blízká historie ukázala, že nelze nikoho stíhat, že nelze zveřejnit jediný údaj o zločinech minulé garnitury, neboť je zde tzv. “Opoziční smlouva”, která to neumožňuje. Zametají se mezitím stopy i s celými fabrikami.

10. Klesá míra inflace. Žádný div, nejsou totiž peníze, které by mohly onu inflaci způsobit. Pro pochopení uvádíme analogii s živým organismem. Peníze jsou v ekonomice něco jako v organismu krev. Naše republika je v pojetí této analogie tělo, které má tak málo “krve” – oběživa, že její tlak lze odhadnout tak na 70/50. Což je téměř smrtelný stav, způsobený ztrátou krve. V medicíně se léčí “transfuzí” zde je transfuze nemožná. Brání tomu osobní zájmy vedení ČNB a vládních činitelů.

11. Příčina destrukce tkví v cílených krocích všech vlád, které dovolily a samy se aktivně podílely na tzv. české cestě privatizace, při které se znehodnotila aktiva všech podnikatelských subjektů tím, že byl základní kapitál – aktiva pořizován z vypůjčených peněz. Tyto peníze navíc byly rozkradeny pracovníky státní správy a vstupovaly do státního rozpočtu Klausových vlád, proto nikdy nemusel vykázat rozpočtový deficit. Po vyčerpání těchto zdrojů cca 1 200 miliard Kč, byla nucen i jeho vláda prostřednictvím Kočárníka vydávat “načerno” státní dluhopisy – pokladniční poukázky.

12. Základní příčinu kolapsu ekonomiky lze nalézt ve strachu všech složek výkonné moci, že ztratí své výsady a finanční výhody ze svých postavení. Proto nejsou a nebyli v stavu učinit taková opatření, která by vedla k posílení trhu o účelně vynaložené investiční prostředky. Od převratu v roce 89 se totiž neinvestuje, jen brakuje. A to tím způsobem, že všechny zdroje na trhu peněz jsou úvěrové povahy, tedy s vysokou cenou. Je to filosofie veksláků, kteří si drží měnu v nedostatku, aby “vydělali”, avšak za tu cenu, že nechávají za sebou “spálenou zemi”. Ti co jdou s nimi do “vekslu” nečiní tak z rozmařilosti, jak tomu bylo v případě tzv. bonů, ale z nutnosti, prodloužit si o několik okamžiků svou agónii. Posledními “finančně umírajícími” jsou právě ti vexláci. Slabší dříve, silnější později (viz. banky). Shrnuto – lidský faktor, úplatky za poskytnuté úvěry, velmi vysoká míra zisků ze zapůjčených peněz, splatnost úvěrů po zdanění (ze zákona) nutnost vykázat účetně zisk, ačkoliv reálně tento zisk nevznikl. To vše se podepsalo na dnešní destrukci.

vasicek@iol.cz