JDĚTE S POCITEM ODPOVĚDNOSTI

Před dvěma měsíci jsem začal vážně uvažovat, koho budu volit. Nenašel jsem žádnou politickou stranu, k níž bych mohl mít plnou důvěru a začal jsem se smiřovat s myšlenkou, že z politického marastu, v němž se nacházíme, není východisko. Po opětovném uvážení všech možností jsem přece jen dospěl k jedinému, doufám, že správnému, rozhodnutí. Uvědomil jsem si, že od r. 1946 byly všechny volby, jež v naší vlasti proběhly, nedemokratické /diskriminační/ a ty, jež se budou konat 12. listopadu 2000, budou nedemokratické rovněž.

Demokratické volby se budou konat až tehdy, až ve volebním zákoně nebudou žádné likvidační kauce (zápisné pro pouhé povolení účasti v parlamentních volbách je 1,5 milionu Kč!!!) a likvidační limity (v parlamentních a dnes už i krajských volbách je to podmínka překročení 5% hranice odevzdaných hlasů!!!), až pro vstup do parlamentu bude směrodatný pouze mandát, odvozený od počtu skutečně získaných hlasů, jak to v demokracii má být.

Čestné a poctivě volby jsou nejdůležitějším prvkem demokracie a je velmi smutnou skutečností, že představitelé politických stran /s výjimkou DEU/ neprotestovali proti diskriminačnímu volebnímu zákonu, i když z volebních výsledků každý viděl, že likvidačním limitem bylo při každých volbách vyřazeno z účasti na řízení státu přes 30% občanů a desítky politických stran, které ve skutečnosti, podle matematických výsledků voleb, (kdy na zvolení každého z 200 poslanců parlamentu je zapotřebí získat 0,5% odevzdaných hlasů a tedy ne desetkrát víc, tedy 5% hlasů!!!), získaly alespoň jednoho poslance. Likvidační limit je v rozporu s ústavou, neboť občany z účasti na řízení státu vylučuje, zatímco ústava je základní zákon státu, který nesmí být žádným dílčím zákonem narušen.

Uvedená skutečnost usvědčuje naše zákonodárce z neznalosti ústavy nebo z vědomého porušování ducha ústavy ve svůj prospěch a proti zájmům občanů.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem nemohu mít důvěru k žádné již existující politické straně. Tu mohu mít pouze k některé nově vzniklé straně, která se ještě nezkompromitovala.

K PB umocňuje mou důvěru i skutečnost, že jejím předsedou je pan Petr Cibulka, který své charakterové vlastnosti, odvahu, vytrvalost, nekompromisnost, smysl pro čestné jednání a touhu po nastolení spravedlivého společenského řádu, již dostatečně prokázal v komunistických věznicích i v samém počátku sametové revoluce, v boji o brněnskou radnici. Brňané si na tehdejší události jistě dobře pamatují. Došlo tehdy ke střetu dvou politických názorů. Na jedné straně představitelé přímé totality nebo politické manipulace a protidemokratické kabinetní politiky za zády občanů, komunistický primátor města Brna soudruh ing. Pernica a ex-soudruh a chartista Jaroslav Šabata se svou mocnou klakou a na straně druhé představitel demokratického názoru Petr Cibulka a většina občanů města. Jak známo, po několikaměsíční tahanici, probíhající v parlamentu brněnského Občanského fóra, v pražském KC OF i při masových demonstracích na náměstí Svobody, soudruh primátor odešel z funkce a ex-soudruh Šabata opustil nejvyšší politickou scénu o dva roky později. Dá se říct, že pan Petr Cibulka v tomto dílčím politickém utkání zvítězil, alespoň morálně, když mocensky byl převálcován pražským vedením Občanského fóra, jeho brněnskými kádry a jejich masmedii. Je jenom s podivem, že KC OF takovou železnou tvrdost a rozhodnost tehdy neprojevilo proti KSČ a jejim kádrům…

Jaroslav Babula, Brno