K potlačení veřejných projevů nespokojenosti používal předchozí režim rozmanitých prostředků a metod. Kromě obušků, vodních děl a slzného plynu, který měl zlomit odhodlání demonstrantů, působily uvnitř protestních shromáždění zvláštní skupiny osob, o jejichž původu, složení a úkolech je dosud málo známo (a dnes už o nich opět vůbec nic nevíme – pozn. NN).
Někdy koncem 80. let byly vytvořeny desítky tzv. vlivově dokumentačních skupin. Každý z nich byla složena z jednoho příslušníka SNB v uniformě a z dalších dvou nebo tří členů v civilním oblečení, označovaných jako občanský aktiv. V tomto aktivu vystupovali nejen příslušníci PS VB a důchodci z řad bývalých pracovníků ministerstva vnitra, ale i pracovníci národních výborů a členové SSM. (Vzhledem k povahové úloze úkolů, které tyto utajované skupinky plnily, lze předpokládat zájem zapojit do nich mladé lidi s vyšším vzděláním).
Základní cíle, které tyto buňky plnily, vyplývají z jejich názvu. V první fázi měli jejich členové ovlivňovat diskutující hloučky: hovořit zejména s mladými lidmi a vysvětlovat jim nesprávné názory. I později, při výzvách pracovníků národního výboru a příslušníků SNB k rozchodu, měli působit na přítomné a nabádat je, aby se rozešli a poukazovat na možný střet s Bezpečností. Zároveň měli začít plnit svůj druhý a podstatnější úkol: sledovat jednání těch, kteří neuposlechli výzev příslušníků, získávat přehled o jejich záměrech, náladách a směru dalšího pochodu Prahou. Zvláště pak měli sledovat organizátory akcí, jakož i demonstranty, kteří rozhazují letáky a čtou protisocialistická prohlášení. Na ty osoby měli potom upozornit příslušníka SNB.
Po jejich zadržení a předvedení do služebních místností měli podat svědecku výpověď. Tyto aktivy byly patrně pro plnění rozkladných a dokumentačních úkolů dlouhodobě školeny a před každou demonstrací speciálně instruovány. Pro „občanský aktiv“, působící při demonstraci 28.10.1988, byl například vypracován tento vzorový „Metodický pokyn“ - obsah výpovědi civilisty (jde vlastně o návod výpovědi o události, která se ještě nestala):
Jelikož jsem se dozvěděl ze sdělovacích prostředků (našeho tisku, televize, rozhlasu), že existují jedinci a skupiny, které narušují klid a veřejný pořádek, tak, jak tomu bylo již v srpnu a září 1988, šel jsem se podívat na Václavské náměstí. Na Václavské náměstí jsem přišel dne... v... hod. Uprostřed stála skupina lidí, bylo jich více než 100, a živě diskutovali, vykřikovali různá protisocialistická hesla apod. Diskutoval jsem s některými... (příkladmo uvést, o čem) a z diskuse bylo zřejmé, že přítomní se snaží o destabilizaci naší společnosti, chtějí rozsévat neklid mezi pracujícími, studujícími a učňovsku mládeží. Byl jsem proto rád, že příslušník VB (uvést hodnost) provedl opatření vůči předvedenému občanovi, neboť i já jsem viděl, že neuposlechl několikeré výzvy, vyzývavě se vysmíval pískáním, výkřiky „fuj“, „hanba“ apod. Jeho jednání bylo odsuzováno i dalšími občany.
V poznámce k tomuto textu je poučení, aby protokolující neopakoval stejné věty!!! Obdobný vzor (záznam o předvedení zadržené osoby) byl vypracován i pro příslušníky VB.
Porada konaná na OS SNB hl.m. Prahy a Středočeského kraje dne 26.10.1988 zdůraznila, aby se při výběru členů aktivu přihlíželo k jejich schopnosti a ochotě svědčit před soudem. Náčelníci jednotlivých obvodních správ OS SNB v Praze dokumentovali potom složení skupin ve svých obvodech: Náčelník 2. pražského obvodu Kaše poskytl dvě skupiny, složené ze šesti funkcionářů OV SSM a dvou uniformovaných pracovníků. Náčelník 3. obvodu Červený tři skupiny, v nichž bylo zařazeno devět pracovníků národního výboru a příslušníků LM a tři příslušníci VB. Ve dvou skupinách vytvořených v Praze 8 byli kromě dvou příslušníků VB a čtyř milicionářů zařazeni i dva funkcionáři OV SSM.
K likvid\ci „protispolečenských vystoupení“ k 70. výročí vzniku republiky, tedy 28. 10. 1988, bylo tak nasazeno do demonstrací celkem 97 osob, které nebyly příslušníky SNB a působily ve zmíněných vlivově dokumentačních skupinách.
Pozadí činnosti těchto skupin není dosud zřejmě odhaleno. Zejména není zřejmé, kdy začaly působit, kým, jakým způsobem a podle jakých pravidel byly vytvářeny.
Existoval právní předpis, který legalizoval vytváření, školení a nasazení těchto aktivů? Nebo šlo o činnost nezákonnou? Může být takové jednání zneužitím pravomocí příslušných veřejných činitelů?
Otázek přibývá. Jednu nelze pominout. Byly vlivově dokumentační skupiny nasazeny do demonstrace 17. listopadu? Jakou funkci plnily? Byli jejich členy i studenti - funkcionáři SSM?
LN 5.12.1990