Sazka - rudé impérium II

 

(První část byla zveřejněna v NN 23/2000, strana 30 – 32: „SAZKA – RUDÉ IMPERIUM“. Třetí vrcholnou část přineseme v NN 06/2001).

 

Jak získala Sazka do svých rukou pozemky okolo své budovy ? Někteří svědci, ale i okolnosti vypovídají o tom, že šlo o tunelování Sazky, za kterým stál její generální ředitel. Sazka, jejímž jediným úkolem je finančně podporovat sport, věnovala statisíce až miliony korun do inzerátů a reklam v rámci kampaně proti České televizi a jejím informacím, např. o obchodu Sazky s akciemi České spořitelny.

 

JUDr.Aleš Hušák, dvojnásobný agent komunistické StB (krycí jména „Chapman“ a „Krakonoš“) a generální ředitel Sazka, a.s. s platem přes 1 milion Kč měsíčně (30.10.2000): „K těmto otázkám mají hovořit ti, kdo rozumí těmto obchodům a ne ekonomičtí prosťáčkové z Klekánice. Tak je třeba prostě je nazvat hned a přímo. Takových obchodů Sazka udělala mnoho, desítky, ne-li stovky.“

Soudruh Hušák si už zřejmě nepamatuje na materiál pro zasedání dozorčí rady Sazky, který sám předkládal a podle kterého obchody s akciemi v letech 1995-1996 byly pro Sazku celkově ztrátové a tento konkrétní obchod nejztrátovější. Jinak vrcholné orgány Sazky jsou přímo prošpikovány jistě vysoce kvalifikovanými spolupracovníky komunistické StB všech kategorií s platy kolem 100 000, - Kč měsíčně…

Radka Procházková, mluvčí Komise pro cenné papíry: „Tato transakce byla už ze strany komise prošetřena a v květnu 2000 jsme podali trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku kriminální službě.“

Aleš Hušák: „My jsme rádi, že to dostala policie, protože jsme rádi, aby to bylo vyšetřeno velmi poctivě.“

A policie vyšetřovala tak poctivě, až obvinila samotného JUDr.Aleše Hušáka a další čtyři osoby.

 

Na drtivé většině obchodů na finančním a kapitálovém trhu, stejně jako v obchodě s akciemi České spořitelny, se podílí především firma Atlanta Save, kterou ovládá komunistický velkokapitalista Martin Ulčák, v dobách sovětské okupace nomenklaturní kádr a předseda ÚV SSM. Sazka, jak se zmiňují i Hospodářské noviny, byla pro Atlantu v podstatě bankou. Tekly mezi nimi někdy až stamilionové částky v průběhu jediného dne.

Aleš Hušák: „Za těch několik let, co děláme obchody na kapitálových trzích, jsme udělali tisíce obchodů a ten zisk se pohybuje vysoko přes 400 milionů.“

Miroslav Svoboda, někdejší předseda představenstva pověřený řízením Sazky, a.s.: „Nepovažuji za správné, aby Sazka vůbec v tomto rozsahu na kapitálových trzích, ať už přímo nebo zprostředkovaně operovala prostě proto, protože byla zřízena k úplně jinému účelu a já tvrdím, že kdyby ten úplně jiný účel naplnila, tak by ty výnosy z provozování těch nových systémů už podstatným způsobem převyšovaly zisky, které může Sazka získávat z jakýchkoliv kapitálových operací.“

Václav Sládek, ekonom: „V situaci, kdy porovnáním výnosnosti vložené koruny či tisícikoruny jako kapitálu do loterijní činnosti po několik posledních let klesá, měla by akcionáře a nejen akcionáře zajímat otázka, proč se tak děje. Přestala loterijní činnost být tak výnosná?“

 

Kde ovšem Sazka brala peníze na takové obchody? Zřejmě z loterijní činnosti, ale hlavně z navyšování jmění. Takřka každý rok Sazka navyšovala jmění o 150 milionů korun. Za rok 1997 dokonce kromě tradičních 150 milionů o dalších 400. Tyto peníze museli vyplácet Sazce její akcionáři, tedy sportovní svazy a kluby.

 

Miroslav Svoboda: „Ty zdroje měly sloužit údajně k posílení toho volnokapitálového zdroje, ze kterého měly být pořizovány nové technologie.“

A byly ?

Miroslav Svoboda: „No, tak jak já se mohu dívat na Sazku zvenčí, tak já nevidím, že by od roku 1995 Sazka přišla s něčím skutečně novým, co by jaksi si nárokovalo nějaké větší investice.“

Václav Sládek, ekonom: „Je zřejmé, že není možné ponechat subjekt zprivatizovaný svým způsobem tak, jak je to ve společnosti Sazka, dlouhodobě plnit veřejný účel a ponechat ho ryze soukromé kontrole v situaci, kdy ten veřejný účel v dané souvislosti, pokud jde o společnost Sazka, nepřevažuje.“

Martin Gardavský, někdejší zástupce AT JSK, akcionáře Sazky, a.s.: „My jsme nakonec navýšit to základní jmění museli v rámci těch 400 milionů korun, protože nám bylo jaksi znemožněno na valné hromadě svůj názor na toto navýšení vyjádřit. My jsme sice hlasovali proti tomu navýšení jako jediní ze všech akcionářů, nicméně vzhledem ke stanovám, obchodnímu zákoníku atd. jsme byli nuceni navýšit. Tak jsme pak navýšili.“

Kde jste na to vzali?

Gardavský: „Půjčili jsme si.“

Kde?

 

Gardavský: „U jednoho subjektu ze sportovní sféry.“

Můžete konkrétněji?

 

Gardavský: „Nemůžu.“

Kde vzali akcionáři peníze? Sazka ručila na úvěr své dceřiné akciové společnosti Sportinvest, která si 400 milionů půjčila od Komerční banky a přes Sportinvest s.r.o. přišly peníze akcionářům. Ti navýšili jmění Sazky, která na tento úvěr ručila směnkou.

 

Gardavský: „Já se domnívám, že by to mohlo být v rozporu s obchodním zákoníkem.“

Václav Sládek, ekonom: „Tyto prostředky získané díky stavu, který zákon umožňuje, ty jsou používány pro ryze soukromé účely. V takovém případě se naskýtá otázka, proč stát ponechává Sazku nakládat s finančními prostředky způsobem, jakým ponechává, protože se zřejmé, že Sazka se svými prostředky nakládá způsobem, který potřebuje její vedení, nikoliv tedy účel.“

 

V lednu 1998 vyplatili akcionáři na navýšení jmění Sazky 400 milionů, hned v únoru má však Atlanta Save na svém účtu k dispozici 400 milionů od Sazky. Poté, co došlo k navýšení jmění, se ocitly peníze na účtu Atlanty Save.

Gardavský: „K tomu já se nebudu vyjadřovat.“

Ale víte to, ty okolnosti?

 

Gardavský: „Nebudu se vám k tomu vyjadřovat.“

 

 

POZEMKY KOLEM SAZKY

 

Přejděme ale ke konkrétnímu pozemku kolem budovy Sazky. Bez užívání těchto pozemků ve vlastnictví společnosti CinemArt, a.s. (dříve Lucernafilm, a.s.) obsazené velice renomovanými osobnostmi uměleckého, podnikatelsko-privatisačního, ESTÉBÁCKÉHO a politického světa, by se museli zaměstnanci Sazky dostávat do budovy helikoptérou. Přesto je Sazka nekoupila. Ta napřed navýšila základní jmění akciové společnosti Dali Real o 34 miliony a stává se tak majitelem 97 % akcií. A za ty peníze kupuje Dali Real pozemky. Zbytek akcií Dali Real Sazka kupuje za 27 milionů. Takže pozemky stojí Sazku celkem 61 milionů. Proč nekoupila pozemek rovnou za 34 miliony? Ušetřila by 27milionů.

 

Josef Prouza, zástupce Sazka, a.s.: „Akciové společnosti Sazka nebyla taková nabídka nikdy učiněna. Sazka kupovala od společnosti Dali Real, která měla na pozemky od CinemArtu exkluzivní právo.“

Jan Jíra, člen představenstva výše uvedené „exkluzivní“ společnosti CinemArt: „Se Sazkou jsme byli spojeni delší dobu, poněvadž v souvislosti se stavbou jejich domu. Na tom pozemku Sazka postavila tu svoji honosnou budovu, tak jsme jim ho nabízeli k prodeji a oni tu naši cenu odmítli, tu nabídku.“

Aleš Hušák: „My jsme nakupovali od CinemArtu ty pozemky v té hodnotě 61 milionů korun za 1 660 korun za metr.“

Jan Jíra: „Jestliže Sazka o to měla zájem, tak věděla, čí to je. To bezesporu museli vědět. Stačil jeden telefon, jedna návštěva a říci: Prosím vás, my bychom měli o celý ten pozemek zájem dneska.“

Byl to výhodný obchod?

 

Hušák: „Já myslím, že velice.“

 

Jan Grosam, advokát: „Prosím vás, co je na tom obchodu výhodného? Na tom obchodu Sazka tratila několik desítek milionů korun a navíc dodnes, pokud vím, nemá vyřešené vlastnické vztahy, protože katastrální úřad jim vlastnické právo nevložil.“ (Jinak i JUDr.Jana Grosama najdeme, hned vedle mnohonásobného agenta komunistické StB Pavla Kraciny, nar. 11.04.1925, v dozorčí radě firmy NEOINVEST, a.s. „v likvidaci“…).

Vzápětí totiž prodává předseda představenstva Dali Real Vladimír Hrubý pozemky dál firmě Dione, a to za 10 milionů korun. Také byl za to odsouzen. Pozemky však dodnes nepatří ani Sazce, ani žádné jí kontrolované společnosti. Vydali jsme se za některými původními akcionáři Dali Real, kteří na tomto obchodě získali dohromady 27 milionů korun.

 

Vladimír Hrubý, bývalý předseda představenstva Dali Real, a.s.: „Ten průřez těmi akcionářemi, to jsem byl já, pan inženýr Vacek (? – že by se v tomto případě jednalo o UTO Tel1 Název Tel2 Ulice Obec Část obce

2 24251688 Vacek Alexandr Ing. Americká 38 Praha – dopl. NN), pan doktor Kozák z Bontonu (Ve skutečnosti se v tomto případě především jedná o bývalého člena představenstva Lucernafilmu a CinemArtu JUDr. Zdeňka Kozáka, nar. 31.07.1964, Praha 4, Hrdličkova 2189, což platilo od 14.12.1993 až do 12.06.1995 a tedy o člověka, jehož jméno najdeme v mnoha a mnoha firmách, dlouhodobě působícího v daném prostředí na obou stranách „fronty“ CinemArtu a Dali Real, a.s. – dopl. NN), pan doktor Lichtenberg (opravdu mimořádně zajímavá postava z okruhu Michala „MUK“ Kocába a Martina Kratochvíla: NYNÍ spolumajitel uměl. a rekl. agentury Art Production K., a. s. - viceprezident, prezident HC Sparta Praha (hokej). ST: práv. fak. UK, Praha 85. VÁŽÍ SI M. Kocába – krycí jméno „MUK“, prof. Jana Kříže – krycí jména „REPORTÉR“, „KADET“ a „REGINA“, prof. Knapa, (vedoucího kanceláře komunistického presidenta KLEMENTA GOTTWALDA, přičemž V TÉTO FUNKCI ZAMÍTAL ŽÁDOSTI OBĚTÍ KOMUNISMU O MILOST PŘED JEJICH POPRAVOU!!!). P: 85 - justič. čekatel Krajského soudu v Hradci Králové, 87-90 ministerstvo kultury České republiky - ved. legisl. práv., později autorskopráv. odd., 90 založil s M. Kocábem a M. Zapletalem uměl. a rekl. agenturu Art Production K., a. s., zvolen jako akcionář do funkce viceprez. – dopl. NN), paní Kolnerová.“

Kdo to je paní Kolnerová?

 

Vladimír Hrubý: „To byste se měli zeptat spíš pana doktora Jana Kříže, nebo pana Hušáka, kdo je paní Kolnerová. „

Proč? Ona se podílela nějak na těch...

Hrubý: „Ona do toho vstoupila až v závěrečné fázi, kdy v podstatě na direktivu, tak jako na mnoho direktiv jednoho z členů z těchto akcionářů do hry vstoupila tak, aby zcela jistě a prokazatelně zastupovala zájmy někoho dalšího.“

Jaroslava Kolnerová, bývalá akcionářka Dali Real, a.s.: „Já nevím, co bych vám k tomu mohla říci. To byl uzavřený obchod a já jsem to pustila z hlavy už. Už si ani nepamatuji detaily.“

Ale deset milionů by si člověk pamatovat mohl.

 

Kolnerová: „Já jsem od té doby uzavřela spoustu jiných transakcí.“

 

Hušák: My jsme se dohodli na ceně 61 milionů korun a jakým způsobem pak se ten obchod realizoval, je druhá věc.“

Hrubý: Bylo jasné, že Sazka v podstatě přijde o 27 milionů a že tyto peníze půjdou do soukromých kapes lidí, kteří tenhle obchod vymysleli.“

Dobře. Tam ale nikde nefiguruje pan Hušák na tom seznamu.

 

Hrubý: „No tak bodejť by figuroval, že jo. Protože kdyby figuroval takto naprosto zřetelně, tam jde o střet zájmů a myslím si, že to by nikde neobstál a ani by to neustál. A bylo asi pravděpodobně třeba dát do popředí někoho, kdo bude hájit nejenom jeho zájmy, ale i dalších promotérů tohoto obchodu.

Kolnerová: „Radši bych ne, nemyslím si, že by to bylo nutné komentovat.“

Hrubý: „Otázka je, proč zrovna CinemArt rovnou neprodali společnosti Sazka ty pozemky a bylo by to za 34 milionů a nemuselo se žádných 27 rozdělovat.“

Jan Jíra: „To víte, kdyby nám někdo nabídl těch 60, tak bychom to uvítali.“

Hrubý: „Tak to je asi každýmu jasný, že tam v podstatě šlo o to, nejsem černý ani bílý, ale pravdou je to, že 27milionů bylo rozděleno především mezi aktéry, kterých se to týká. Já si myslím, že to je naprosto pro veřejnost legální záležitost, ale tak jak se dneska velmi rádo používá, je to naprosto klasický tunel.“

Na Sazku?

 

Hrubý: „Samozřejmě.“

Oldřich Lichtenberg, bývalý akcionář Dali Real, a.s.: Další z akcionářů, který vydělal na této transakci přes 7 milionů, odmítl vypovídat na kameru. Mimo obraz však řekl, že to byla spekulativní koupě pozemků ze strany původních akcionářů Dali Real, kteří využili nepružnosti a neprozíravosti managementu Sazky.

 

Lichtenberg: CinemArt nám adresovalo nabídku. Ve chvíli, kdy jsme ji získali, šli jsme na Sazku, Sazce ty pozemky nabídli, aby je koupila. Byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, která prostě nebyla právně průstřelná, už nikdo nemohl jednat přímo se CinemArtem, ale musel jednat pouze se společností Dali Real.“

Oldřich Lichtenberg, který spolu s dalšími vypálil Sazce rybník, tedy pozemek, byl Hušákův spolužák a v době obchodu dělal dokonce public relations pro Sazku.

Že by tak trochu střet zájmů?

 

Lichtenberg: „Hušák od té doby s námi přerušil spolupráci, zrušil Tutovku a už jsme nikdy žádný džob od Sazky nedostali.“

Václav Sládek, ekonom: „Pořizování pozemků bylo pouze manévrem vedení společnosti Sazka, jakým způsobem prostředky ze společnosti uvolnit pod záminkou vstupu do společnosti, která má pořídit pozemky pro Sazku.“

Jan Grosam, advokát: „Nemohu předjímat, ale vzhledem k tomu, kdo měl z toho obchodu prospěch, by se o záměru i dalo uvažovat.“

Václav Sládek, ekonom: „Tristní na celé operaci je, že přes vynaložení těchto prostředků společnost Sazka nadále tyto pozemky nevlastní.“

Lichtenberg: „V září mi volali ze Sazky, že prostě Dali Real prodali ty pozemky jenom proto, že prostě pan Hrubý zůstal předsedou představenstva a pod prdelí Sazky, stoprocentního vlastníka společnosti, jí za naprosto směšnou, neslýchanou a samozřejmě podvodnou cenou prodal tyto pozemky dál.“

Vy jste vlastně defraudant.

 

Hrubý: „Tak podle rozsudku městského soudu, který posléze potvrdil Vrchní soud až v druhém kole, to tak vypadá, ale nemyslím si to už jenom z toho prostého důvodu, že jsem si pouze vzal to, na co jsem měl nárok.“

Vladimír Hrubý totiž tvrdí, že mu Sazka dlužila 10 milionů, za které demonstrativně prodal pozemky dál. Dokládá to sice poměrně věrohodnými doklady, skutečností však je, že byl za tento čin odsouzen.

 

Hrubý: „Podáváme tedy znovu se svým advokátem žádost o obnovu řízení. Jelikož do té doby, než to, co se teď dělo okolo Sazky, atd., jsem měl trochu obavy a strach říci zcela otevřeně i to A k tomu B, za které jsem byl v podstatě odsouzen.“

 

Těžko říci, kdo tu říká pravdu. Existují ale jen dvě možnosti. Buď se jedná o předem připravený tunel, na který nasvědčuje řada indicií, nebo dělala Sazka špatný obchodní tah jeden za druhým. U manažera, který se cení na více než milion měsíčně, je to více než zarážející. Sport si tak může odepsat dalších 27 milionů. O osudu dalších stovek milionů, které se ocitají na účtu Atlanty Save ing.MARTINA ULČÁKA, by se měli zajímat akcionáři, sportovní svazy a kluby. Jejich bohatě placení zástupci se s námi však odmítají bavit.

 

 

Podle reportáže České televize pořadu Klekánice zpracoval František Červenka

 

post.bohemia@seznam.cz