BRATŘI MAŠÍNOVÉ
KOMUNISTICKÉ LŽI A DESINFORMACE
Články Mašínové a městský terorismus a Hra na housle, ke kterým se vztahuje odpověď M. Vadase
MAŠÍNOVÉ A MĚSTSKÝ TERORISMUS
DANIEL KUMERMANN (RUDÉ PRÁVO), DNES VELVYSLANEC V IZRAELI:

Věc bratří Mašínů se vrací na českou mediální scénu s takřka neuvěřitelnou vytrvalostí. Pravidelně se kolem ní rozhoří ostré spory, aby pak po jisté době vyhasly na všeobecnou únavu.

Účastníkům těchto bojů se většinou nedaří dohodnout ani na základních pojmech a problémech. Především však velikým obloukem obcházejí nejzávažnější otázku celého případu. Otázku, která od doby Mašínů neustále nabývá na významu.
Nejde v ní vůbec o legitimitu boje proti nepřátelské a totalitní moci. Stěží lze pochybovat o tom, že komunistický režim poskytl dostatečné množství důvodů, aby mu někdo vyhlásil válku. Problém začíná u výběru toho, kdo má představovat utlačovatelskou stranu. Kdyby si Mašínové vybrali za cíl vysokého stranického funkcionáře, vojenskou či policejní jednotku, bylo by snad možno stále ještě proti jejich akci namítat, ale jen chabě. Pokud se však obětmi jejich svaté války staly dvě zcela bezvýznamné figurky na dobové šachovnici, je vše daleko méně jasné. Obhájci Mašínů mají do jisté míry pravdu, když říkají, že pokud mohli oba zastřelení nosit zbraň, museli být s tehdejším režimem spjati. Stěží by však by mohli trvat na tom, že šlo proto o skutečné nositele komunistické ideologie a přední spolutvůrce totalitního systému.

Z tohoto hlediska je pak možno vést pomyslnou spojnici mezi Mašíny na úplném počátku a třeba Usámou bin Ládinem, který stál za výbuchy u amerických zastupitelství ve dvou afrických městech. Málokdo bude asi ochoten toto spojení vidět, avšak: Saúd Ládin zabil stovky nevinných, a především zcela nezúčastněných Afričanů, aby jejich prostřednictvím Spojeným státům sdělil, že je nenávidí. Mašínové zabili dva drobné přisluhovače, aby komunistickému státu oznámili, že mu vyhlašují válku. (Doufám přitom, že vypravěči nevěří své pohádce o tom, že odstřelení bankovního zřízence bylo nutné, aby se Mašínové probojovali na druhou stranu.)

Nejschůdnější tedy asi bude přiznat, že bratři Mašínové měli důvody a právo postavit se na odpor komunistickému režimu, že však svou akci prostě věcně nezvládli. Takový kompromis by umožnil, aby se celá kauza konečně odsunula, kam patří - tedy do historie. V opačném případě, obávám se, jejich obhájci, byť nevědomky, zčásti legitimizují jeden z nejhorších fenoménů 20. století - městský terorismus.

Daniel Kumermann

 

 

Publisher: Martin Jan Stránský Foundation.
Editor in Chief: Tomáš Vrba
Editor Emeritus: Petr Pithart.
Editors: Libuše Koubská, Andrew Stroehlein, Kazi Šťastnová.
Literary editor: Michael March.
Sales and Distribution: František Maršík.
Adverising and Promotion: Lenka Divišová.
Editorial Board: Jan Sokol, Jefim Fištejn, Libuše Koubská, Jiří Pehe, Petruška Šustrová, Jaroslav Veis.
Editorial Circle: Jan Čulík, Jan Horálek, Daniel Kumermann, Václav Mezřický, Jolyon Naegle, Petr Příhoda, Jacques Rupnik, Milan Znoj, Václav Žák.
Ilustrations: Karel Nepraš, Zdeněk Netopil.
Financial Manager: Michal Janáček.
Assistant: Lenka Divišová, Hanka Pohořalová.
Layout: Internet servis a.s.
Printer: Česká Typografie.
Web site: Internet servis, a. s.

Address: Národní 11, 110 00 Praha 1,
tel.:(4202) 22 075 600,
fax:(3202) 22 075 605.
email: np@nadacemjs.cz