Co m…§eme oŸek vat od charty 77 ?

Mezi poŸetnìmi ot zkami, kter‚ n m kladou dom c¡ i ciz¡ (a je§ si mus¡me kl st i sami), je ot zka tohoto titulu jedna z nejpalŸivØjç¡ch. V§dyœ ka§dì konflikt smØýuje k vyýeçen¡ a je to vìsledek, kterì nakonec rozhoduje, aœ jinak m me sympatie pro tu Ÿi onu stranu na z kladØ zp…sobu, jak si poŸ¡n . A sympati¡ vzbudila Charta dost,nepotýebuje si v¡ce pý t, Ÿ¡m vØtç¡ sympatie, t¡m vØtç¡ bìv  i starost. A ta se mus¡ vyjadýovat Ÿasto i zp…sobem, kterì na prvn¡ pohled nemus¡ bìt pý¡jemnì. - v§dyœ nen¡ pr vØ slast bìt upomenut na iluze, kterìm se ŸlovØk r d odd v  a zejm‚na tehdy, kdy zýetelnØ vis¡ na tenk‚m prov zku nad velikou hloubkou, kdy§ na opaŸn‚ stranØ je veçker  moc a jej¡ takýka nespoŸetn‚ prostýedky, kde§to na vlastn¡ stranØ jsou t‚mØý jen veskrze ide ln¡ polo§ky. Co m…§e pak Charty oŸek vat. Jak  je jej¡ budoucnost? Mnoz¡ tazatel‚ jsou ji§ tak daleko, §e se ptaj¡: Nezhorç¡ Charta situaci naç¡ spoleŸnosti? Nezavd  podnØt k dalç¡ represi, k potlaŸen¡ tØch, o kterìch se dosud nevØdØlo, §e patý¡ ke kritik…m, a k "zvìçen‚ bdØlosti" vçech v…bec, kter  postihne vçecky bez rozd¡lu, pokud mØli jeçtØ nØjakou volnost pro ruce a lokty? V§dyœ tak tomu bylo pýece po roce 1968-69! Napýed pohovory a vçelijak‚ oŸistn‚ komise, pak vyluŸov n¡ ze strany a ze zamØstn n¡, systematickì sbØr k drov‚ho materi lu, nemo§nost pro urŸit‚ lidi uchytit se kdekoli, pron sledov n¡ rodinnìch pý¡sluçn¡k… atd. a§ po st le opakov n¡ "komplexn¡ hodnocen¡", u kterìch si mnoz¡ slibuj¡ §e pýestanou jednou a kter  pýestat nemus¡. OdpovØzme si vçak otevýenØ: § dn  poddajnost zat¡m nevedla k zlepçen¡, nìbr§ jen k zhorçen¡ situace. ¬¡m vØtç¡ strach a nervilnost, t¡m, v¡ce si mocn¡ troufali, troufaj¡ a budou troufat. Nen¡ § dnì prostýedek jak zmençit jejich tlak, ne§ jsou-li znejistØni, vid¡-li, §e nespravedlnosti a diskriminace nejsou zapom¡n ny, §e se nad t¡m vç¡m voda nezav¡r . To neznamen  vyzìv n¡ k bezmocn‚mu vyhro§ov n¡, nìbr§ k chov n¡ za vçech okolnost¡ d…stojn‚mu, neustraçen‚mu,pravdiv‚mu, kter‚ imponuje prostØ t¡m, jak se odr §¡ od ofici ln¡ho.

KvalitativnØ a v jednotlivìch pý¡padech se tady represe m…§e zvØtçit. Lid‚ mohou ztr cet i takov  zamØstn n¡, kter  dodnes byla £toŸiçtØm, noŸn¡ hl¡daŸstv¡, myt¡ oken, topiŸstv¡, pomocn  m¡sta v nemocnic¡ch. Ale ne nadlouho, nØkdo to nakonec udØlat mus¡. A kvalitativnØ to pýece nen¡ nic nov‚ho, to je dobýe zn mo. Nevyv §¡ to t‚§ zdaleka ono znejistØn¡, kter‚mu je sebevØdom¡ mocip n… vystaveno. Nikdy si ji§ nemohou bìt jisti, koho maj¡ pýed sebou. Nikdy ji§ nebudou vØdØt, zdati, kdo je poslouchaj¡ dnes, budou k tomu ochotni jeçtØ z¡tra, a§ se uk §e vhodn  pý¡le§itost bìt opravdu s m sebou.

Aœ mi je dobýe rozumØno: nerad¡me k neupý¡mnosti, nìbr§ naopak k tomu neý¡kat a nekonat nikdy nic nevhodn‚ho, pokud to nen¡ vylouŸeno, nedØlat to ze z visti a pro vØtç¡ sv…j prospØch. Takov‚ jedn n¡ vynut¡ uzn n¡ i protivn¡ka a solidaritu stejn‚ posti§enìch. Bylo z kladem dosavadn¡ho £spØchu Charty 77- spolu s opaŸnìm jedn n¡m tØch, kdo proti n¡ bojovali.

Fakt, §e protivn¡ci Charty 77 v on‚ divok‚ kampani rozpoutali v çnivou polemiku bez ohledu na fakta , na skuteŸnosti, §e operovali neprok zanìmi tvrzen¡mi, §e n s kaceýovali dý¡ve, ne§ sv…j n zor mohli ý¡ci jedinØ kompetentn¡ instituci, §e n s nechali utloukat zýejmØ manipulovanìmi rezolucemi, z¡skal n m doma i v cizinØ v¡ce sympati¡, ne§ jsme si troufali oŸek vat. To je ji§ samo d…le§itìm vìsledkem, nevina a sluçn‚ vystupov n¡ je rovnا mocnì faktor politick‚ skuteŸnosti z konnost vystoupen¡ Charty, fakt, ze celì jej¡ c¡l je pØstØn¡ z konnosti bez vyj¡meŸn‚ a veýejn‚ kontrolovan‚, zýejm  nechuœ protivn¡k… a pýistoupit na tuto z sadu rovnosti obŸana pýed z konem, uhìb n¡ od vØcn‚ho k osobn¡mu, to vçe n m z¡skalo mnoho politick‚ p…dy a donucuje protivn¡ka, aby si uvØdomil, §e mus¡ hledat nov‚ prostýedky boje ne§ je pouh‚ velkopansk‚ utlouk n¡ pr…hlednìmi b chorkami, o protist tn¡ch centrech a odm¡t n¡ diskuse s domnØle kompromitovanìmi. Neboœ nebا¡ o osoby, nìbr§ o vØcn‚ argumenty, a tØch na stranØ protivn¡k… v…bec nebylo.

Ale pr vØ zde se dobýe s n mi c¡t¡c¡ tazatel nezastav¡.Jak dlouho si mysl¡te, §e budete m¡t sympatie vlastn¡ch lid¡, nebudete-li jim s to pomoci nØŸ¡m jinìm ne§ pap¡rovìmi protesty? A jak dlouho vydr§¡ sympatie ciziny, kter  nakonec mus¡ poŸ¡tat s realitami jak jsou, a kter‚ pýece mus¡ jednat s tØmi, kdo maj¡ v rukou ty skuteŸnosti, na kterìch z vis¡ re ln¡ §ivot lidstva, odzbrojen¡, m¡r, z sobov n¡ z kladn¡mi surovinami?

Pokusme se obr tit ot zku. Zeptejme se, co Ÿek me my od Charty, od podpisu mezin rodn¡ch pakt… o lidskìch pr vech, o pr vech hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch. A zeptejme se, co od jejich podpisu Ÿekaj¡ ti, kteý¡ je podpisovali na obou stran ch bari‚ry. Nebude potom jasnØjç¡, Ÿeho Charta u§ dnes doc¡lila? Nemìl¡me-li se, oŸek vali podpisovaŸi mnohìch zem¡ Vìchodu, §e se na chov n¡ mocnìch k publiku nebude muset nic mØnit, §e vçechno bude jako pýedt¡m. Na druh‚ stranØ se vçak vkl dalo do paktu mnoho nadØj¡, obecenstvo bylo ochotno vidØt v nich novou, ba jedinou jasnou garanci toho, §e se nebudou opakovat ud losti 20.a 30. let v SovØtsk‚m svazu a 50. let u n s, k nim§ doçlo pýesto, §e se tyto st ty zapý¡s hly socialismem, lidskost¡ a nejsvobodnØjç¡mi £stavami na svØtØ. Po £stavn¡ a z konit‚ str nce v nich pýece od tØch dob nedoçlo k § dnìm podstatnìm zmØn m, ne-li k horç¡mu. Mezin rodn¡ pakty na z kladØ konference v Helsink ch vçak pýinesly nØco vskutku nov‚ho a s t¡m novu nadØji lidstva. D…vod , proŸ vysouzen¡ Charty a vystoupen¡ proti ChartØ, je§ nelze nazvat jinak ne§ zbØsilìm, vzbudilo takovou pozornost a stalo se jednou z velkìch ud lost¡, nebyl nic jin‚ho ne§ toto dvoj¡ oŸek v n¡ a jeho zklam n¡. Zde tedy ji§ vid¡me, co Charta vykonala, Ÿeho ji§ dos hla. Uk zalo se, §e realizace pakt… nebude tak hladkou vØc¡, jak by se mohlo zd t, §e existuje pojet¡ socialismu, kter‚ mu rozum¡ nikoli "demokraticky", nìbr§ sp¡çe despoticky a §e nen¡ proto ochotno se svìmi demokratickìmi partnery diskutovat, aspoå o vçem a bezpodm¡neŸnØ. ¦e sice u§ dnes se mu hled¡ na prvn¡ pohled pýizp…sobit, ale §e je cesta dalek . A §e toto bylo odkryto, §e svØt nez…stal potmØ a v nejistot ch, v mlh ch, je pýece kladnì vìsledek Charty 77 jsme pýesvØdŸeni, §e nen¡ nikdo na svØtØ, kdo nev¡, §e helsinsk‚ vìsledky mus¡ bìt pýijaty, jinak nevyjdeme z r…znìch modalit v lek a skorov lek, §e nen¡ , kdo by nevØdØl, §e mus¡ udØlat mnoho £stupk…. Ale jak hroznØ dlouh  je to jeçtØ cesta, v¡me teprve dnes a d¡ky ChartØ. D¡ky n¡ v¡me t‚§, §e svØt je zklam n, bolestnØ zklam n ve svìch oŸek v n¡ch . Co§ si nØkdo mysl¡, §e d…vodem popularity Charty je buÔ l ska k n m (naprosto svØtu nezn mìm), nebo nØjak‚ spiknut¡ tØch, kdo intrikuj¡ proti uvolnØn¡ napØt¡? Nikoli, §e to zklam n¡ z f a l e ç n ‚ h o

uvolnØn¡ napØt¡, kter‚ mluv¡ z hlas… z padn¡ch socialist… a komunist…, kteý¡ § daj¡, ba pros¡ o sluçn‚ zach zen¡ se signat ýi Charty!

Tak vida, bude zn¡t odpovØÔ, pýizn v te se: hlavn¡ "pozitivn¡ vìsledek Charty je to, co jeden z padn¡ politik oznaŸil, " §e se vìchodn¡ st ty octnou v BØlehradØ na lavici ob§alovanìch". Ta slova , ani ten £mysl nejsou od n s. Do BØlehradu je krom toho jeçtØ daleko. Vìchodn¡ zemØ urazily notnì kus cesty od 5O. let k realizaci lidskìch pr v, proŸ se najednou tak polekaly, a poplaçily? Pýes tvrd  slova nedobr‚ Ÿiny nejsou pýece vçechny cesty uzavýeny. Vid¡me dokonce, §e jak‚si, podle n s dost jeçtØ hanebn , ale pýece jen uvolåov n¡ se dØje tak, §e by ho nebylo nebìt Charty, tak napý. v pýij¡m n¡ do kulturn¡ch svaz…, kde ovçem podpis Anticharty byl neslavnou vstupenkou, vedle jinìch nem‚nØ "slavnìch". Ale naç¡ vØc¡ nen¡ nikomu nahl¡§et do svØdom¡, nìbr§ pouze pozorovat a konstatovat.

Ale tak‚ pozorovat a konstatovat vìvoj vnitýn¡ch vØc¡! Konstatovat, §e lid‚ dnes zase vØd¡, §e existuj¡ vØci, po kter‚ stoj¡ zato tak‚ trpØt . ¦e vØci, pro kter‚ se eventu lnØ trp¡, jsou ty, pro kter‚ stoj¡ zato §¡t. ¦e tzv. umØn¡, literatura, kultura atd. bez tØchto vØc¡ jsou pouhì ýemeslnì provoz, kterì to nikdy nepýivede jinam ne§ z kancel ýe do £Ÿt rny a z £Ÿt rny do kancel ýe. To vçechno dnes v¡me - nemalou mØrou d¡ky ChartØ 77 a vçemu tomu, co s n¡m souvis¡.

Mo§n , §e mocn¡ tohoto svØta budou pomalu volit cestu, §e si budou pýedem rozmìçlet, jak pýizp…sobit sv‚ zamìçlen‚ Ÿiny p¡smenu pakt…. Ji§ to je jistì zisk. Stane-li se zvykem, bude ku prospØchu vçech. Charta nezamìçlela nikdy p…sobit jinak ne§ pedagogicky. Ale pedagogicky p…sobit - co to znamen ? Vychov vat se m…§e pouze ka§dì s m, ovçem Ÿasto str§en pý¡kladem, t‚§ varov n çpatnìmi vìsledky a pouŸen rozmluvou, diskus¡. Vìchova to znamen  pochopit, §e je nØco jin‚ho v §ivotØ strach a prospØch, a §e tam, kde se maxima "£Ÿel svØt¡ prostýedky" vykl d : "libovolnì £Ÿel svØt¡ libovoln‚ prostýedky", vede rovnا do Ÿern‚ d¡ry. Charta by chtØla, aby podý¡zen¡ jednali z povinnosti,samoŸinn‚ a dobrovolnØ , a nadý¡zen¡ aby vidØli, §e stoj¡ za to bìt uzn v n jedinØ lidmi, kteý¡ maj¡ vØdom¡ sv‚ d…stojnosti. Aby si lid‚ uvØdomovali, §e na svØtØ nerozhoduj¡ ani pen¡ze, ani s¡la, ba ani nad n¡, nìbr§ §e nejd…le§itØjç¡ je pochopit pravì okam§ik a pýij¡t vŸas.

Kr tce od Charty lze oŸek vat, §e v n ç §ivot vstoup¡ nov  ideov  orientace , kter  sice nijak nestoj¡ v protikladu a k orientaci socialistick‚ , kter  dosud mØla monopol tak exluzivn¡, §e mohla reklamovat svou pýednost dokonce i ve formØ oŸividnØ nedostateŸn‚, orientace na z kladn¡ lidsk  pr va, na mor ln¡ element v §ivotØ politick‚m i soukrom‚m: Charta neustane pýipom¡nat, co n ç §ivot dlu§¡ onØm pr v…m, kter  z konitØ naçim obŸan…m patý¡ neustane to pýipom¡nat naç¡ i ciz¡ veýejnosti, aœ je riziko t‚to Ÿinnosti jak‚koli.

 

Praha 8. býezna 1977 Prof. Dr. Jan PatoŸka